Přehled tisku
Zpravodajství čtvrtečních českých deníků věnuje rozsáhlou pozornost především rozhodnutí Rady České televize (ČT), kterým odvolala generálního ředitele veřejnoprávního média Jiřího Balvína. Tisk přináší rozhovory s Balvínem, v nichž odvolaný ředitel označuje celou záležitost za politický krok a zmiňuje kromě zájmových skupin především angažovanost předsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka.
Zpravodajství čtvrtečních českých deníků věnuje rozsáhlou pozornost především rozhodnutí Rady České televize (ČT), kterým odvolala generálního ředitele veřejnoprávního média Jiřího Balvína. Tisk přináší rozhovory s Balvínem, v nichž odvolaný ředitel označuje celou záležitost za politický krok a zmiňuje kromě zájmových skupin především angažovanost předsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka.
Odvolání ředitele České televize Jiřího Balvína považuje většina komentátorů za politickou záležitost. Mladá fronta Dnes zároveň upozorňuje na to, že na neschopnost politiků, Rady ČT a televizních manažerů nakonec doplatí koncesionáři - jako poplatníci i jako diváci. List také vypočítává, kolik ředitelů se ve vedení veřejnoprávní televize vystřídalo v krátkém období. Problémy ČT však jsou podle deníku známé: nekompetence a zpolitizovanost. Nekompetence otevírá cestu politikům, aby o televizi hráli. Zpolitizovanost brání tomu, aby kterýkoli ředitel mohl účinně bojovat proti nekompetenci, soudí Mladá fronta Dnes. Dodává, že Jiří Balvín nebyl příliš dobrý bojovník, ovšem na jeho místě by neměla šanci ani mnohem silnější osobnost.
Lidové noviny se domnívají, že členové Rady ČT odvoláním Balvína usvědčili sami sebe ze špatné práce. Rezignovat by měli i oni: při výběru ředitele nebyla táž rada ani pod časovým a údajně ani politickým tlakem. Proč tedy ředitele odvolává již po roce? - ptá se deník. Domnívá se také, že televizní rada je zpolitizovaným orgánem a že i volba Balvína byla politická. Odvolání ředitele je pak podle listu pouhou reakcí rady na výsledek parlamentních voleb. Je zřejmé, že takto zpolitizovaný orgán nemůže kompetentně zvolit ani Balvínova nástupce, podotýká deník. Zmiňuje také předvánoční "načasování" akce. "Advent je za dveřmi, a když se do věci vloží politici s obratností sobě vlastní (předseda sněmovny Lubomír Zaorálek) a přidají se osvědčení televizní odboráři, máme temnou vánoční obrazovku zajištěnou," naznačují Lidové noviny souvislost s odvoláním ředitele ČT Dušana Chmelíčka před dvěma lety a následnou televizní krizí.
Nad rozhodnutím Ústavního soudu, který zrušil některé paragrafy nedávno přijatého církevního zákona, se zamýšlí komentátorka Lidových novin. Poznamenává, že poslanci s církevními charitativními institucemi naložili jako s pověstným spolkem zahrádkářů. Církevní organizace se podle soudem zrušené pasáže měly registrovat u státu, stát je mohl za určitých okolností zrušit, a navíc si osoboval právo rozhodovat, k čemu smějí církve používat peníze získané výdělečnou činností, píše autorka. Upozorňuje na to, že kromě právní roviny věci existuje ještě duchovní poslání církví, které je odlišuje od jiných institucí. Jenže tento rys je zjevně většině příslušníků české politické elity zcela nesrozumitelný, vadí jim a dráždí je, domnívá se komentátorka. Proto podle ní poslanci také nedbali na námitky církevních kruhů k některým ustanovením zákona. "Dokud ovšem politici nepochopí a neuznají zvláštní charakter církví a církevních institucí, budou dál váznout v bahně starého režimu - a to i ti, kteří se ohánějí svým antikomunismem," uzavírá komentář Lidových novin.
Myšlenka, že Evropskou komisi (EK) politicky řídí technokraté či byrokraté, kteří v ní pracují, je stejně nepřesná jako tvrzení, že úřad české vlády ovládají úředníci ze Strakovy akademie. Napsal to v článku pro deník Právo vedoucí Delegace EK v České republice Ramiro Cibrian. Pochopitelně podle něj existují rozdíly. Legitimita pozice předsedy EK Romana Prodiho a evropského komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena neplyne z toho, že si je zvolili přímo občané unie. "Získali ji především tak, že byli jmenováni hlavami demokratických států a vlád a že jejich jmenování potvrdil Evropský parlament," vysvětlil Cibrian. Rozhodně ale odmítl myšlenku, že by úředníci pracující v institucích Evropské unie bránili vzniku evropské ústavy, podle níž by se volila EK jako evropská vláda, která by oproti dosavadnímu stavu již nebyla silně závislá na zprostředkování národními vládami členských států. Podle komisaře nezáleží na těchto úřednících. O ústavních záležitostech Evropské unie vždy rozhodovaly a dosud rozhodují členské státy unie, zdůraznil Cibrian. Názor, ze není vhodné schválit větší míru demokratizace a odpovědnosti institucí unie, nezastávají podle Cibriana jen některé členské státy. Ty jen reflektují názory mnoha svých politiků, intelektuálů i občanů, kteří se plným demokratickým právem stavějí proti zvyšování míry demokratizace institucí v unii. "Mimo jiné, protože další demokratizace by nepochybně znamenala i větší míru integrace Evropské unie, a to si prostě nepřejí," konstatoval komisař Cibrian v rozhovoru pro deník Právo.
Několikamiliónovou daň z příjmu bude zřejmě muset doplatit sedmašedesátiletá majitelka soukromé směnárny v Radošově na Karlovarsku, kterou nyní stíhá policie. Podle deníku Právo zatajila podnikatelka před finančním úřadem existenci dvou bankovních účtů, na nichž nashromáždila valuty za více než 1,7 miliardy korun. "Žena byla zatím obviněna z trestného činu zkreslování údajů hospodářské a obchodní evidence. V podkladech pro kontrolu hospodaření uvedla nepravdivé údaje, za což jí v případě prokázání viny hrozí maximálně tři roky vězení," řekla Právu karlovarská státní zástupkyně Květa Nováková. Na černá konta a s nimi spojené podivné transakce upozornili detektivy z útvaru pro odhalování korupce a zvlášť závažné hospodářské činnosti pracovníci analytického odboru ministerstva financí. Tajné účty založila majitelka směnárny v roce 1998. Podle státní zástupkyně policisté pátrají po původu peněz a po tom, jakou funkci černá kontra plnila. Deník Právo s odvoláním na nejmenovaný zdroj uvádí, že konta využívali vietnamští obchodníci k ukládání nezdaněných zisků ze stánkového prodeje.
Desetihaléřové a dvacetihaléřové mince budou v České republice příští rok staženy z oběhu. Nejmenší mince totiž podle České národní banky (ČNB) přestávají plnit úlohu oběživa. V oběhu je nyní na jednoho obyvatele České republiky téměř 70 desetihaléřů a 54 dvacetihaléřů. Další vydávání do oběhu by tak bylo nehospodárné. Píší to Hospodářské noviny. Bankovní rada pro tuto operaci nyní připravuje vyhlášku. O stažení nejdrobnějších českých platidel bude informovat na nejbližším zasedání vlády. "Jde totiž o rozhodnutí, které je zcela v kompetenci České národní banky," uvedla ve středu mluvčí ČNB Alice Frišaufová. Určité změny v zákonech si však podle listu zrušení mincí vyžádá. "Ministerstvo financí bude muset zřejmě navrhnout úpravu DPH, protože některé sazby jsou stanoveny na desetihaléře. Ale v zásadě proti zrušení těchto mincí nic nemáme," uvedl mluvčí ministerstva financí Jaroslav Dědič. Centrální banka by ovšem uvítala, kdyby ministerstvo financí formou vyhlášky upravilo i způsob zaokrouhlování cen v obchodech, respektive umožnilo prodejcům, aby mohli zaokrouhlit na padesátníky či na koruny až konečnou cenu celkového nákupu. Zrušení drobných mincí se kupujících podle většiny obchodníků nijak nedotkne. "Půjdeme cestou zaokrouhlování jednotlivých cen, protože dělat to až za celý nákup u pokladny to naše zákony zatím neumožňují," řekla deníku obchodní ředitelka supermarketů Delvita Lisa Millerová. Podle ekonomů prodejci využijí situaci ke zdražení. Zvýšení cenové hladiny se promítne jednorázově do inflace. "Mohlo by to dělat několik desetin procentního bodu," řekl Hospodářským novinám David Marek ze společnosti Patria Finance.
