Přehled tisku

Přehled tisku

Podle Lidových novin pouhých pět dní před prezidentskými volbami vyšlo najevo, že kandidát na prezidenta Jaroslav Bureš zamlčel, že před dvaceti lety při dopravní nehodě usmrtil chodce. Případ se objevuje měsíc poté, co média zveřejnila informaci, že před 24 lety zavinil smrtelnou havárii další z tehdejších uchazečů o prezidentskou kandidaturu za ČSSD Otakar Motejl. Obě zdánlivě identické tragédie se však liší. Ombudsman Motejl nehodu zavinil a byl za ni odsouzen, Bureš podle policie na nehodě nenesl žádnou vinu. Přesto existuje spojující linka mezi oběma nehodami. Po zveřejnění Motejlovy nehody mu Bureš vytkl, že o ní jako uchazeč o prezidentskou funkci neinformoval dříve. On sám o havárii poprvé promluvil až nyní. ˝Jedná se o dvě naprosto odlišné věci,˝ uvedl Bureš. ˝Ale možná jsem udělal chybu. Zřejmě jsem měl vše zveřejnit, abych zabránil vedení diskreditačních kampaní,˝ dodal prezidentský kandidát v Lidových novinách.

Čeští politici by se měli při rozhodování o změně mandátu protichemické jednotky v Kuvajtu poučit ze situace v roce 1991 při operaci Pouštní bouře. Podle deníku Právo to řekl Ján Valo, někdejší velitel československé protichemické jednotky, která se tehdejšího osvobozování Kuvajtu zúčastnila. Podle něj je nutné, aby chemici, pokud mají být spojencům v oblasti vůbec užiteční, získali mandát k akci a ne k "sezení na místě". Valo připomněl situaci, kdy podle tehdejšího mandátu nesměla československá protichemická jednotka překročit hranice Saúdské Arábie. "Možná jsem se dopustil velezrady," konstatoval Valo, který tehdy rozhodl, že mandát nedodrží a postupoval dál se spojeneckými jednotkami, které měli jeho lidé chránit. "Tehdy jsem to vzal na sebe," poznamenal. Politici se za něj nakonec postavili. Podle bývalého velitele by bylo špatné, kdyby se podobná situace nyní opakovala. Chemické jednotky jsou podle něj jednotkami humanitárními, které nezabíjí, ale naopak se snažní katastrofě zabránit, nebo ji zmenšit.

Jak uvedla Mladá fronta Dnes, ministryně zdravotnictví Marie Součková chce zrušit dětské lékaře a postupně zavést takzvané rodinné lékaře. Takový lékař by se staral o celou rodinu, a věděl by tedy například, jaké se v ní vyskytují nemoci. To může někdy usnadnit rozhodování při léčbě. Rodinní lékaři by mohli začít pracovat hned, jakmile ministerstvo zdravotnictví prosadí ve sněmovně zákon o vzdělávání lékařů a vydá potřebnou vyhlášku. Nemuselo by se čekat, až noví "rodinní lékaři" vystudují medicínu. Ministerstvo chce totiž umožnit, aby si už ti současní lékaři mohli doplnit vzdělání a začali léčit pacienty z jiné věkové skupiny. Mnoha lékařům na obou stranách se nicméně příliš nelíbí, že by si začali vzájemně "lézt do zelí". Ti, kterým se představa rodinných lékařů zamlouvá, zase namítají: není to tak jednoduché, jak si to ministerstvo možná představuje. "Doplnit si vzdělání i pro dospělou medicínu, to není chodit tři měsíce po večerech na nějaký kurz," uvedla dětská lékařka z Prahy 1 Ivana Nulíčková v Mladé frontě Dnes.

Ve stejném deníku se kritizuje zacházení s uprchlíky. V táborech pro zadržené cizince žije v Česku asi sedm stovek lidí. Pracovníci kanceláře ombudsmana, kteří tábory navštívili, jejich situaci označují za neúnosnou. "Ti lidé jsou omezeni na svobodě a žijí ve velmi tvrdých podmínkách. Mnohdy tvrdších než ve vězení," říká pracovník úřadu ombudsmana Viktor Kučera. Do táborů jsou umisťováni běženci či zadržení nelegální pracovníci. Cizinci jsou v rozporu s lidskými právy sledováni kamerami, musí nosit speciální mundúr a bez zazvonění se někdy nedostanou ani na záchod. "Některé připomínky ze zprávy ombudsmana je třeba akceptovat," říká Klára Krejčí, mluvčí cizinecké a pohraniční policie.

Jak uvedlo Právo, dva Češi, kteří v Chorvatsku loni v září čelili obvinění z vraždy svého kamaráda, potápěče Miroslava Kukliše, dali plnou moc svým právním zástupcům v Chorvatsku k žalobě na deník Slobodna Dalmacija. Ten podle nich v prvních dnech vyšetřování případu uveřejnil jejich plná jména. Autoři v článcích přitom tvrdili, že je prokázáno, že naplánovali a spáchali vraždu z důvodu homosexuální žárlivosti. ˝To ovšem byla čirá novinářská fantazie. Články byly natolik sugestivní, že dokonce jeden ze spoluvězňů po jejich přečtení doporučoval, abychom se konečně přiznali,˝ uvedli podezřívaní Ivo Kožnar a Daniel Frolec ve svém prohlášení. Kukliš zemřel za nejasných okolností. Chorvatské úřady obvinily jeho kamarády z jachty Kožnara a Frolce, že ho zabili a tělo ukryli v podmořské jeskyni. Motivem údajně mohl být milostný homosexuální trojúhelník či vyřizování si obchodních vztahů. Účastníci výpravy však tvrdí, že se Kukliš zabil nožem sám, když zjistil, že v podmořské jeskyni zabloudil a kvůli nedostatku zásob vzduchu se mu zřejmě nepodaří dostat bezpečně zpět na hladinu. Policie nakonec stíhání dvojice zastavila s tím, že vraždu nespáchali. Z vazební věznice byli propuštěni po pěti týdnech. Kožnar s Frolcem v prohlášení připomněli otevřený dopis náčelníka splitské policie, který zveřejnila některá chorvatská média. Policista v něm podle nich prohlásil, že ze strany policie nebyla o homosexuálních motivech ani zmínka.

Lidové noviny uvádějí, že neshody mezi bývalým bohoslovcem Václavem Novákem a arcibiskupem Janem Graubnerem zřejmě neskončily. Bývalý student totiž o příčinách sporu píše knihu, která má vyjít během několika týdnů. Dva roky vězení se čtyřletou zkušební dobou a pětiletý zákaz činnosti, při které by přicházel do styku s mládeží. Tímto rozsudkem odsoudil v září 2001 soud faráře Františka Mertu za ohrožování mravní výchovy mládeže, pohlavní zneužívání a omezování osobní svobody. Merta strávil před vynesením rozsudku pět měsíců ve vazbě - to byl také důvod, proč senát vynesl pouze podmínečný trest. Veřejnost na podivné praktiky moravského faráře upozornil v roce 2000 tehdejší bohoslovec z Frýdku-Místku Václav Novák. ˝Mám to všechno sepsáno, myslím, že omluva nebyla dostatečná olomoucký arcibiskup Jan Graubner vše věděl a tři roky s tím nic nedělal,˝ tvrdí i dnes Novák, který se rozhodl o sporu s arcibiskupem napsat knihu.

Podle deníku Právo tísňová linka 112 hrozí zmatky a plýtváním peněz. Linku zavedlo ministerstvo vnitra od 1. ledna v souladu s pravidly Evropské unie. Ta je však zatím, místo aby lépe pomáhala lidem v nouzi, spíše zdrojem zmatků a plýtvání penězi. Největší nespokojenost projevují zdravotníci záchranných služeb. "Linka 112 končí u hasičů. Zprávy, které nám předávají, nejsou přesné a dostáváme je se zpožděním. To ohrožuje dojezdové časy našich sanitek. Hlavní vada je však v tom, že linka 112 nám nezajišťuje přímý kontakt s volajícím o pomoc. Naši zdravotníci a lékaři prostě ztratili spojení s volajícím, takže mu nemohou podávat odborné rady, jak zraněnému či nemocnému pomoci do příjezdu sanitky," řekl Právuředitel záchranky pro Prahu-západ Michal Havlíček. Podle ředitele pražské záchranky Zdeňka Schwarze nejsou tyto zkušenosti lékařů s linkou 112 a jejich obsluhou, která byla ministerstvem vnitra svěřena Hasičskému záchrannému sboru, ojedinělé.

Mirka Čejková ve čtvrtek přečetla svoje poslední televizní zprávy. Kdo ji na obrazovce TV Nova nahradí, není zatím podle Mladé fronty Dnes jasné. "Chtěla bych odletět za svým mužem do Spojených států, který se kvalifikoval do místní golfové ligy," říká Čejková s tím, že pětadvacátého ledna se ještě zúčastní přímého přenosu předávání cen nejpopulárnějším tvářím nesledovanější české televize. Čejková nevylučuje, že se na obrazovku ještě vrátí, kdy to bude, ale neví. "Dostala jsem určitou nabídku, ale o žádné talk-show zatím nejednám," dodala Čejková. V USA by se chtěla starat o rodinu.