Přehled tisku
Nadcházející volba nového prezidenta dominuje komentářům českého tisku. Některé soudí, že rostou šance lidoveckého kandidáta Patra Pitharta. Komentátoři si všímají mimo jiné i sobotního pokusu neonacistů pochodovat bývalou pražskou židovskou čtvrtí a oceňují úřady za to, že tomu zabránily.
O rostoucích šancích Petra Pitharta na zvolení prezidentem píše pod titulkem "Černý vzadu" komentátor Mladé fronty Dnes. Soudí, že za normálních okolností by musel být prezidentem zvolen sociální demokrat, případně někdo, koho ČSSD nominovala a zavázala si loajalitou. Do první volby nicméně jako favorit vstupuje Pithart, píše autor a připisuje to "neuvěřitelným chybám" velkých stran - sociálních a občanských demokratů. Sociální demokraté se podle něj sami vehnali do kouta nominací Jaroslav Bureše, bývalý předseda a nynější prezidentský kandidát ODS Václav Klaus zase prý ztratil rozhodující měsíce povolebním váháním. Petr Pithart však vítězství zdaleka nemá jisté. V této volbě půjde o každý hlas a vše se může zvrtnout mezi prvním a druhým kolem, napsal komentátor Mladé fronty Dnes.
Také Hospodářské noviny ve svém komentáři soudí, že Pithartovy šance stoupají. ČSSD se podle autorky dostala "po nešťastně vyhlášeném a provedeném" vnitrostranickém referendu do několikanásobné pasti. Oficiální kandidát ČSSD Jaroslav Bureš nemá podle ní šanci získat potřebné hlasy od ostatních stran. Část sociálních demokratů se ale obává kandidatury expředsedy ČSSD Miloše Zemana ve druhé volbě, napsala mimo jiné autorka komentáře Hospodářských novin.
Komentátor deníku Právo se domnívá, že jen dva ze čtyř kandidátů na funkci hlavy státu jsou skutečnými osobnostmi - Pithart a Klaus. Velikost chyb, kterých se dopustil, je ovšem přímo úměrná roli, kterou hrál zejména v prvním pětiletí České republiky, poznamenává na adresu bývalého předsedy ODS. Občanští demokraté navíc podle komentátora svého někdejšího šéfa odkládají jako starý televizor - "Škoda jej hodit do škarpy, když na Hradě může ještě sloužit". Pithartových handicapů je podle něj více, jsou však jiného druhu. Připomíná, že předseda Senátu je kandidátem nejmenšího politického uskupení, totiž bývalé Koalice. Navíc se podle komentátora Práva proti Pithartovi vede záštiplná kampaň. Například předhazovat mu jeho členství v KSČ v 60. letech, nota bene mnohokrát "odpracované" v disentu, je stejně moudré jako předhazovat třeba Martinu Lutherovi jeho minulost augustiánského mnicha, soudí autor komentáře deníku Právo. Dospívá k závěru, že předseda Senátu Pithart má přes své slabiny politický talent a umí komunikovat.
Komentátorka Lidových novin se pozastavuje nad průběhem nedělní diskuse, kterou absolvovali prezidentští kandidáti Klaus a Bureš v pořadu české soukromé televize Nova. V kompetencích, které česká Ústava prezidentovi poskytuje, by jednali s maximální obezřetností, o ničem by nerozhodovali sami, o všem by se radili, všímá si komentátorka. Soudí, že podle toho, jak oba popsali svou představu rozhodování hlavy státu, by republika ani nepotřebovala prezidenta - stačil by prý nějaký "podržtaška".
Ministr zahraničí Cyril Svoboda soudí, že česká protichemická jednotka v Kuvajtu by měla mít možnost zasáhnout případně i za hranicemi této země. V rozhovoru pro deník Právo mimo jiné uvedl, že by nerad, aby nastala situace, kdy budou v sousedním Iráku obyvatelé čelit chemickému útoku a "naši vojáci by se na to dívali triedry a nepohnuli se". To vše mě vede k tomu, abychom doporučili vládě i Poslanecké sněmovně a Senátu uvolnění mandátu naší jednotky," řekl. Zdůraznil nicméně, že rozhodnutí bude v rukou parlamentu, nikoli vlády. Zopakoval rovněž, že Rada bezpečnosti OSN bude o irácké krizi určitě jednat a Česká republika nebude reagovat bez znalosti tohoto stanoviska. Na dotaz, jak blízko je republika nasazení českých vojáků do možné války s Irákem, ministr Svoboda pro deník Právořekl, že pokud tato válka začne, tak blízko.
Deník Právo také uvedl, že předseda sněmovny Lubomír Zaorálek soudí, že nynější vláda není v rozhodování o českém postoji k americké žádosti o pomoc volná. Česká republika je vázána sliby pomoci, které dal Američanům během svého funkčního období bývalý premiér Miloš Zeman, prohlásil podle Práva Zaorálek v sobotu na krajské konferenci ČSSD v Ostravě. Jeho názor však jiní sociální demokraté nesdílejí, dodal deník. Američané už požádali Českou republiku v případné irácké operaci o pomoc. Chtějí, aby země posílila protichemickou rotu, která působí v Kuvajtu. USA žádají i o možnost přeletů, přejezdů a pobytu svých jednotek na českém území. Česká republika by měla Spojeným státům odpovědět do 20. ledna.
Ministr zahraničí Cyril Svoboda se domnívá, že česko-německá deklarace vyřešila otázky minulosti ve vztazích mezi oběma státy. "Bylo by logicky a politicky chybné k ní cokoli dodávat," řekl v rozhovoru pro deník Právo. V souvislosti s voláním části německého politického spektra po nějakém gestu Prahy vůči odsunutým po druhé světové válce dodal, že by to případně muselo být dvoustranné. "Dnes je to vztah dvou demokratických států, takže: Vůči Německu nemůľe být jednostranné prohlášení a není možné jít nad nebo pod česko-německou deklaraci," uvedl ministr Svoboda. V případě Rakouska pak podle něj nepřipadá v úvahu dělat nějakou dvoustrannou deklaraci. "Nemůžeme označit ani skutečnosti, které se odehrály po válce, za akty namířené proti Rakousku," řekl Cyril Svoboda. Podtrhl, že o věcech z minulosti je možné diskutovat na půdě česko-německého diskusního fóra. Znovu také zdůraznil, že o tom, kdy a co řekne česká vláda, rozhoduje česká strana. "Teď určitě není čas něco takového dělat. Není, nevidím ho," dodal ministr Svoboda pro deníkPrávo.
Několik komentářů si všímá sobotní demonstrace neonacistů v Praze. Situace na Blízkém východě se jim pouze hodila k antisemitské provokaci. Bylo úlevné slyšet, že jim tu zábavičku pražský magistrát zakázal, napsal autor komentáře v deníku Právo. Ještě úlevnější ale podle něj bylo vidět řady Pražanů, kteří byli připraveni postavit se neonacistům na odpor.
Lidé, kteří si v Česku koupí nový byt na hypotéku, už od 1. února nemohou počítat se státním příspěvkem. Zrušení dotace ve výši jednoho procentního bodu na úhradu úroků Hospodářským novinám potvrdilo ministerstvo pro místní rozvoj. "Podpora skončí, protože průměrný úrok z nově čerpaných hypoték, od kterých se odvíjí, klesl vloni pod sedm procent," cituje deník mluvčího ministerstva Petra Dimuna. U milionového úvěru se tak podle listu měsíční splátka zvýší zhruba o pět set korun. Ti, kteří by si chtěli koupit nový byt ještě ze zvýhodněné hypotéky, však ještě mají určitou šanci. "Musí uzavřít smlouvu a začít s čerpáním peněz do konce ledna," píše list s odvoláním na Františka Pavelku z hypoteční banky Wüstenrot. Zrušení dotace se netýká hypoték, které byly uzavřeny v minulých letech. Lidé na ně dál budou čerpat úrokovou dotaci od čtyř do jednoho procenta, tedy v té výši, v jaké jim byla přidělena. Většinu hypoték si totiž lidé v bankách sjednávají s pevnými podmínkami splátek na pět let dopředu. Stát bude dále přispívat lidem do 36 let na hypotéky na starší byty. Úroková dotace se však sníží na dva procentní body, dodávají Hospodářské noviny.
