Přehled tisku
Případná česká účast na vojenské operaci proti Iráku je hlavním tématem komentářů úterního českého tisku.
Komentátor Mladé fronty Dnes soudí, že vláda nemohla udělat nic jiného než schválit žádost USA o vojenskou pomoc, její odmítnutí by podle něj znamenalo krizi ve vztazích s jedním z nejdůležitějších spojenců. Je dobře, že vláda řekla ano, napsal list. Nejde podle něj o to slepě kývat na přání mocnosti, bez základní důvěry mezi spojenci by se ale světový řád zhroutil. Současně však zdůrazňuje, že ozbrojený útok je a musí zůstat absolutně krajním řešením konfliktů mezi státy. Parlament by podle něj měl velice důkladně zvažovat všechna pro i proti. Autor komentáře Mladé fronty Dnes nicméně dospěl k závěru, že i tak by se zákonodárci měli nakonec přidat k vládě.
Komentátor deníku Právo uvedl, že vládní stanovisko sice odkazuje na Radu bezpečnosti OSN, pokud ale Irák použije zbraně hromadného ničení, umožňuje českou účast i bez jejího mandátu. Jestřábové mohou být spokojeni a holubice mohou těžko co namítat, napsal deník. Domnívá se však, že doporučení české vlády nedává odpověď na zásadní otázku, proč válčit právě s Irákem. Je to teroristický režim, buďsi. Co však Severní Korea? - ptá se řečnicky. Pak připomíná, že tato země na rozdíl od Iráku nemá ropu. Washingtonu dnes laciný benzín v nádržích aut stojí za válku s Irákem. Nelžeme si do kapsy. Dnešní svět je takový. My jsme sice jeho součástí, ale nemuseli bychom být součástí němou, uzavírá komentátor deníku Právo.
Pod titulkem "Vládu čeká irácká zkouška" téma zpracoval i komentátor Hospodářských novin. Soudí, že vláda bude muset teprve při obhajobě svého návrhu v parlamentu vyložit přesvědčivé argumenty. V první řadě lze čekat bližší vysvětlení vládou naznačených podmínek, ze kterých by se čeští vojáci podíleli na akci proti Iráku, uvedl komentátor Hospodářských novin. Upozornil také na to, že zbrojní inspektoři zatím v Iráku nenašli "kouřící zbraň", a na argumentech v parlamentní debatě bude tedy o to více záležet.
Autor sloupku Lidových novin se zamýšlí nad středeční volbou prezidenta. Soudí, že zvolení nástupce Václav Havla právě již ve středu není vyloučeno. Všichni totiž vědí, že nekonečná volba prezidenta nikomu nic nepřinese. Ze všeho nejméně pak senátorům a poslancům, jejichž nízká popularita by po dlouhých tahanicích o nejvyšší ústavní metu ještě povážlivěji klesla, domnívá se list. Připomíná, že odbory podpořily lidoveckého kandidáta Petra Pitharta a že část sociální demokracie má strach z návratu expředsedy strany Miloše Zemana. Takže ve středu večer v šest - rozhodují sociální demokraté, končí autor sloupku Lidových novin.
Předseda Občanské demokratické strany Mirek Topolánek se minulý týden sešel s bývalým předsedou vlády a sociální demokracie Milošem Zemanem. Napsal to deník Právo, podle kterého byly hlavním tématem jejich schůzky zjevně nadcházející volby prezidenta. "S Milošem Zemanem jsem jednal jako s každým jiným člověkem, o kterém si myslím, že je relevantní v té prezidentské diskusi, řekl deníku Topolánek. Se Zemanem nový šéf ODS hovořil nejméně dvakrát, dodalo Právo. Zeman sice v první volbě, která začne ve středu, nekandiduje, je však připraven zúčastnit se případně volby druhé. Předseda ČSSD Vladimír Špidla sice jeho kandidaturu nepodporuje, mezi poslanci ČSSD má ale řadu příznivců. Občanští demokraté navrhují na funkci hlavy státu svého někdejšího předsedu Václava Klause. Topolánek deníku řekl, že bývalého šéfa sociální demokracie "potkal" i minulý týden v Lánech, kde prezident Václav Havel pořádal setkání s řadou současných i bývalých ústavních činitelů. Předseda ODS podle deníku odmítl kuloárové informace, podle nichž se Zemanem mluvil čtyři hodiny. "Byla to diskuse, která nevedla k závěrům," uvedl. Deník spekuluje, že Zeman se možná chtěl u Topolánka ujistit o tom, že zákonodárci ODS v případě Klausova neúspěchu nepodpoří kandidáta jiné strany, třeba lidovce Petra Pitharta. Jestliže Klaus v prvním či druhém kole propadne, bude společným zájmem ODS i Zemana zablokování celé první volby. V druhé volbě by znovu mohl nastoupit Klaus a zřejmě i Zeman, soudí deník Právo.
Ačkoli v České republice je už nyní více než půl miliónu lidí bez práce a mnohé velké firmy avizovaly další propouštění, českému průmyslu na začátku letošního roku podle Hospodářských novin chybějí tisíce dělníků a techniků. Přesná čísla neexistují, ale podle hrubého odhadu chybí ve strojírenském průmyslu kolem deseti tisíc kvalifikovaných lidí, píší s odvoláním na náměstka ředitele Svazu dodavatelů a výrobců strojírenské techniky Zdeňka Kadlece. Mnohem vyšší poptávka je přitom po dělnických profesích. Z 80 procent firmy poptávají kvalifikované dělníky, zbývající pětinu tvoří vysokoškoláci. Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou v technických profesích ale podle odborníků zmizí až poté, kdy lidé budou ochotni stěhovat se za prací a vzroste zájem o studium techniky. Řada podniků tak řeší tento problém dovozem pracovních sil z východních zemí, uvádějí Hospodářské noviny.
Na druhé straně, jak píší Lidové noviny, se letos v Česku čeká masivní propouštění. Připomínají, že zbavit se části svých zaměstnanců se letos rozhodly například ČEZ, Český Telecom, České dráhy či Unipetrol, tedy firmy patřící k největším zaměstnavatelům. Propouštět bude ale i státní správa a armáda. V souvislosti s reformou veřejné správy dostane podle předsedkyně Odborového svazu a státních orgánů a organizací Aleny Vondrové koncem března výpověď zhruba 450 zaměstnanců. S dalšími asi 750 lidmi bude kvůli rušení okresních úřadů rozvázán pracovní poměr ještě do konce tohoto roku. Navíc bude v průběhu roku propuštěno zhruba 2000 civilních zaměstnanců armády. Počet propuštěných se do konce roku 2006 má kvůli reformě armády vyšplhat na 14 tisíc, připomínají Lidové noviny.
Bývalý ministr zemědělství Bohumil Kubát nabízí obcím, že jim za peníze pomůže s vyřízením dotací. Ministerstvu pro místní rozvoj se to nelíbí, na peníze mají podle něj obce nárok i bez Kubáta, uvedla Mladá fronta Dnes. Kubát byl v letech 1990 až 1992 ministrem za Občanskou demokratickou alianci, nyní díky svým kontaktům z té doby pomáhá starostům zajistit státní dotace na obnovu poškozených domů, napsal deník. V každé takové obci má podle něj za tyto služby domluvenou odměnu 100 tisíc korun. Kubát podle listu využívání svých známostí jako problém necítí. "Jestli jsem něco pracně vytvořil na úřadě na počátku 90. let, tedy program obnovy venkova, tak mi nevyčítejte, že na tom pracuji dál," řekl Kubát deníku. Mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Dimun listu řekl, že obce mají na dotace nárok. "Jediné, co se může stát, je to, že se peníze třeba o týden zpozdí," uvedl mluvčí pro Mladou frontu Dnes.
Bývalý ministr bez portfeje Karel Březina si už našel zaměstnání. Jako zástupce Československé obchodní banky (ČSOB) bude mimo jiné řídit tzv. kajmanské fondy Tritton a Accord, do nichž bývalá Investiční a Poštovní banka převáděla svůj nejcennější majetek. Informují o tom Lidové noviny. ČSOB si podle listu Březinu vybrala proto, že ho považuje za "kvalitního manažera". "Vzhledem k vytíženosti současného managementu kajmanské struktury ČSOB hledala pro místo čtvrtého ředitele spolehlivého a kvalitního manažera, který by se díky svým schopnostem mohl věnovat operativnímu managementu," citují Lidové noviny mluvčího banky Milana Tománka. Oba kajmanské fondy, s majetkem v účetní hodnotě 43 miliard korun, spravuje ČSOB od června 2000. Exministr Březina bude mít jako jeden ze čtyř ředitelů fondů podpisové právo, bude tedy moci spolurozhodovat o případných přesunech majetku a cenných papírů. Bývalý politik a oblíbenec Miloše Zemana by tak mohl ČSOB pomoci ve finální a problematické fázi vyjednávání se zástupci státu o předání majetku kajmanských fondů státní České konsolidační agentuře. Banka se totiž zatím se státem na převodu aktiv domluvila pouze obecně, klíčové finanční záležitosti však zůstávají nedořešeny, poznamenávají Lidové noviny.
