Přehled tisku
Většina komentátorů vidí skepticky možnost, že se stranám vládní koalice podaří najít společného kandidáta pro třetí volbu hlavy státu. "Někteří už volbu v Parlamentu nechtějí, jiní snad skutečně hledají toho 'nejlepšího', pro další je jediným kritériem schopnost adeptů porazit Václava Klause," domnívá se komentátor Hospodářských novin. Kdyby se hledání vhodného adepta odehrálo před půl rokem, určitě by nebylo tolik zatíženo skepsí a mohlo by vést k výsledku, zatímco teď mu hrozí krach, uvádí list a varuje, že ale ani ti, kteří jsou pro přímou volbu, by se na tento krach neměli těšit.
Většina komentátorů vidí skepticky možnost, že se stranám vládní koalice podaří najít společného kandidáta pro třetí volbu hlavy státu. "Někteří už volbu v Parlamentu nechtějí, jiní snad skutečně hledají toho 'nejlepšího', pro další je jediným kritériem schopnost adeptů porazit Václava Klause," domnívá se komentátor Hospodářských novin. Kdyby se hledání vhodného adepta odehrálo před půl rokem, určitě by nebylo tolik zatíženo skepsí a mohlo by vést k výsledku, zatímco teď mu hrozí krach, uvádí list a varuje, že ale ani ti, kteří jsou pro přímou volbu, by se na tento krach neměli těšit. "Čím větší (krach) bude, tím víc stoupne riziko, že zákon o přímé volbě bude paskvil," uvádí list. Zákon by pak mohl vyhovovat jen určité zájmové skupině, a ne záměru vybrat prezidenta z osobností, které dostanou rovnou příležitost, uzavírají HN.
Podle úterního Práva nemá vládní koalice moc času, aby se dohodla na společném možném kandidátovi na prezidentský post. "Půjde jí o to, aby tentokrát pud sebezáchovy zvítězil nad instinktem partajní smečky. Prezidentem se ve třetí volbě nestane ani čistokrevný sociální demokrat, ani ryzí drahokam z jiné politické strany," uvádí list. Koaliční partneři musí najít kandidáta, který má šanci dostat i pár hlasů buď od komunistů, nebo od té části ODS, která by svého báťušku už ráda viděla odklizeného, třeba někde v Bruselu, ale je schopná to prozradit jen tajnou volbou, spekuluje Právo.
Madá fronta Dnes se více zabývá osobou předsedy ČSSD Vladimíra Špidly. Je Špidla zrádce a váhavý a nerozhodný politický neumětel?, ptá se komentátor MfD. Jak je to vlastně se Špidlou? Expremiér Miloš Zeman na něj ukázal jako na svého nástupce a on ho teď v prezidentských volbách nepodpořil. Respektive podpořil projevem, ve kterém chladně označil Zemana za "oficiálního kandidáta sociální demokracie". "Špidla byl sice vybrán Zemanem, ale to přece neznamená, že by měl mít jako předseda strany zájem na dvojkolejním řízení strany - ze Strakovy akademie i z Hradu," domnívá se komentátor MfD. Špidlova chyba je podle listu spíše v tom, že nemůže a nechce nazývat věci pravým jménem, což se týká především období Zemanovy vlády. Premiér je také mnohými nazýván neschopným politikem: emotivně nezvládl prohru povodňového balíčku, popletl to s volbou prezidenta a u moci ho drží jeho místopředseda Stanislav Gross. Ale lze ho vidět i jinak, spekuluje MfD: sestavil vládu, ustál krizi s Hanou Marvanovou, má schválený státní rozpočet, zbavil se Zemana a teď má možnost stranu sjednotit. Když se to sociálním demokratům nepovedlo s prezidentskou volbou, mají teď o to víc šancí hledat kompromisy, domnívá se list.
Česká armáda z obav před možným teroristickým útokem preventivně zostřuje ostrahu některých strategických objektů v zemi. Píše o tom úterní Právo s odvoláním na zdroje z ministerstva obrany. Nejde přitom jen o ostrahu armádních muničních skladů a základen, ale například i o elektrárny, vodní nádrže nebo vodárny. "Jde jen o preventivní opatření. Jsme si vědomi, že se bezpečnostní situace v celé Evropě - i kvůli možnému zásahu spojenců v Iráku - zhoršila. Nechceme lidi strašit, spíše chceme být připraveni na všechno," řekl listu zdroj z ministerstva. Podle Práva se v současné době tak zvaně "načítá terén" kolem míst, která by mohla být pro teroristy zajímavá. Vojáci monitorují situaci, pohyb osob a snaží se lokalizovat slabá místa. Někde také hlídkují elitní jednotky výsadkářů.
Marta Chadimová, obžalovaná v jedné z nejznámějších restitučních afér z podvodu, musí vrátit státu dům a zahrady na Loretánském náměstí v Praze. Získala je v restituci na počátku 90. let. Po deseti letech sporů rozhodl o vrácení Obvodní soud pro Prahu 1, píše úterní Mladá fronta Dnes. Doklady, které Chadimová předložila jako důkazy, že má na dům nárok, nebyly pravé, uvedla soudkyně Libuše Fritzová. Chadimová se chce odvolat. Pokud by spor prohrála i u odvolacích soudů, správa domu by definitivně přešla na stát.
Proti kouření chce bojovat Česká televize drastickou protikuřáckou kampaní. O koupi šotů australské televize, které velmi realisticky ukazují, co cigarety v těle napáchají, už televize jedná, píše Mladá fronta Dnes. Šéf Centra převzatých pořadů Jan Rubeš uvedl, že televize zatím zjišťuje, kdo má na šoty práva. "Rádi bychom to odvysílali," řekl deníku Rubeš. V Austrálii vyvolala údajně kampaň obrovský ohlas. Ukazuje totiž velmi realisticky například postupný rozklad plic. Na kampaň upozornila televizi Eva Králíková z Poradny pro odvykání kouření při první lékařské fakultě Univerzity Karlovy. "Podobné šoty pomáhají naladit společnost protikuřácky, a o to jde, protože pak by snáze prošel třeba zákon na tabák," řekla.
Stát má kvůli změně pravidel pro oceňování a výkup nemovitostí další problémy s výstavbou dálnice D47, píše Mladá fronta Dnes. Převzetí pozemků se protahuje protože stát nemůže podle nových předpisů vyplatit majitelům takové peníze, které dříve slíbil. "Ceny na základě nové vyhlášky o oceňování klesly asi na polovinu, což komplikuje výkup pozemků, které stát ještě nevlastní," uvedl pro MfD náměstek ministra dopravy Jiří Kubínek. Komplikace jsou také s výkupem firemního pozemku nedaleko Olomouce, který patří společnosti Seliko. Ministerstvo dopravy se podle Mladé fronty Dnes nemůže dohodnou s věřitelským výborem firmy na podmínkách odkoupení pozemku. Právě zde by se mělo se stavbou dálnice začít, a pokud stát pozemky nezajistí, bude za ně muset platit penále, dodává list. Realizační dohodu o D47 podepsal stát loni v červnu s Housing&Construction a nyní jedná o upřesnění nekterých podmínek smlouvy. V polovině března by se měla vláda rozhodnout, zda bude v projektu pokračovat, či smlouvu vypoví.
