Přehled tisku
Komentáře českého středečního tisku se věnují zejména výtkám francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka na adresu kandidátských zemí. Chirac v pondělí večer odsoudil země usilující o členství v Evropské unii za to, že v minulých týdnech zaujaly v souvislosti s iráckou krizí proamerické pozice.
Podle Mladé fronty Dnes si francouzský státník "střelil svými výroky kulku do vlastní nohy". Francie se v posledních týdnech neustále domáhala společného postoje Evropy k irácké krizi. Když toho konečně dosáhla, udělal její prezident vše, aby si tohoto úspěchu nikdo ani nevšiml, konstatuje list. Pokud chce Jaques Chirac zastoupit Leonida Brežněva a křísit jeho doktrínu omezené suverenity (čili menších práv pro některé země), je mu přáno, doplňuje autor poznámky Mladé fronty Dnes.
Lidové noviny soudí, že Chirakův plamenný projev zbořil řadu mýtů o Francii a Evropské unii, které do té doby v České republice přetrvávaly. Podle listu již nelze po státníkově výstupu příliš věřit tomu, že se Evropa sjednocuje a že má idealistický, dokonale svobodný a demokratický charakter. Zároveň není podle autora glosy Lidových novin případné důvěřovat nezávislosti a nestrannosti Evropské komise.
Hospodářské noviny se v této souvislosti pozastavují nad tím, že kandidáti, kteří mají 14 měsíců před vstupem do unie, musejí pokorně vyčkávat v předpokojích jednacích místností a pak si ještě trpně vyslechnout, jak se smějí chovat a co si mají myslet. Přitom právě pondělní summit, na němž rozhádaní členové unie hledali shodu v postoji k irácké krizi, byl ideální příležitostí, aby toto dělení na ty, kteří rozhodují, a na ty, kteří mají mlčky poslouchat, konečně přestalo existovat, soudí komentátor Hospodářských novin.
Spojené státy už po České republice nepožadují, aby v březnu vyslala do Afghánistánu prostějovské vojáky z jednotky speciálních sil. Od žádosti ustoupily poté, co česká vláda posílila protichemickou jednotku v Kuvajtu, informuje deník Právo. "V tuto chvíli neexistuje požadavek vlády USA na jednotku speciálních sil s termínem 1. března," sdělil listu ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Ministr vysvětlil, že protichemická jednotka má pro Američany větší prioritu. Existuje totiž obava, že irácký diktátor Saddám Husajn použije chemické či biologické zbraně. Podle Tvrdíka však není vyloučeno, že americká vláda o prostějovské elitní komando projeví zájem opět někdy v budoucnu.
Ani středeční český tisk však přirozeně neopomíjí jedno z nejpalčivějších politických témat posledních týdnů - prezidentskou volbu a neúspěch, který ji od počátku provází.
Pomalu se už připravme na diskusi, zda má nebo nemá smysl uspořádat čtvrtou volbu, pozastavuje se komentátor Lidových novin nad úvahou senátora za sociální demokracii Richarda Falbra o případném zapojení do boje o Hrad. Bývalý šéf odborové centrály oznámil, že by s kandidaturou souhlasil v případě, pokud by před volbou nezískal dostatečnou podporu vysokoškolský profesor Jan Sokol. Falbrova nečekaná iniciativa je špatnou zprávou pro premiéra Špidlu, pro kterého je úspěch kandidatury Jana Sokola minimálně v sociálně demokratickém poslaneckém klubu důležitým testem jeho vlivu ve straně, dodávají Lidové noviny. Podle deníku Právo se někdejší šéf odborářů stal pouze součástí zažité praxe sociální demokracie. S její nečitelností, kde ano znamená současně i ne a možná, její rozhádaností a krátkozrakostí, doplňuje list.
Téměř pět tun surového zlata za více než 1,6 miliardy korun se podle celních statistik loni vyvezlo z České republiky. Toto množství odpovídá třetině zlatých rezerv České národní banky (ČNB). Nejvíce zlata - za 1,3 miliardy korun - směřovalo podle celníků do Německa. Informují o tom Hospodářské noviny, podle kterých tak Česko papírově předstihlo největšího evropského producenta zlata Švédsko, kde se ročně těží čtyři a půl tuny tohoto kovu. Nikdo ale podle listu nedokáže vysvětlit, odkud by se tolik surového zlata mohlo v zemi vzít. V posledních letech se dovezl jen zlomek tohoto množství, zlato se zde již řadu let netěží, píše deník. ČNB podle informací Hospodářských novin nic ze svých zlatých rezerv neprodala a ani ostatní banky s takovým množstvím neobchodovaly. Export pěti tun surového zlata nedovedou podle listu vysvětlit ani klenotníci a obchodníci s drahými kovy. Odborníci se proto domnívají, že nešlo o skutečný vývoz zlata, ale o daňový podvod. "Domnívám se, že někomu šlo o zisk z odpočtu daně z přidané hodnoty," citují Hospodářské novinyředitele Puncovního úřadu Martina Novotného. Při vývozu zlata v hodnotě 1,6 miliardy korun stát na odpočtech DPH zaplatí 360 milionů korun. "Pokud vývozci splnili podmínky pro odpočet daně, stát jim daň zaplacenou při nákupu vrátil," připustila mluvčí ministerstva financí Eva Nováková. Generální ředitelství cel podle deníku vylučuje chybu v evidenci a trvá na tom, že údaje ve statistice jsou správné a že skutečně šlo o zlato. "Obchod probíhal každý měsíc. Celníci samozřejmě zlato poznají," řekla Hospodářským novinám mluvčí Celní správy Nina Psotová.
Deníky si rovněž všímají úterního verdiktu představenstva loterijní společnosti Sazka. Jeho členové rozhodli, že stavba víceúčelové haly pro hokejový šampionát v roce 2004 v Praze 9 nebude zastavena. Aréna by tak měla být dokončena včas, tedy před zahájením mistrovství světa. Stal se zázrak. Hala bude. Sazka, i když ji v žádném případě nemohla bez státních záruk dostavět, někde za pecí v hrnci vyškrábala pár grošů ještě z lotynky. Nebo na tepelné izolace postačí žár našich vlasteneckých srdcí? - shrnuje své dojmy Mladá fronta Dnes. Podle Lidových novin je kauza hokejové haly v něčem podobná neúspěšné volbě hlavy státu. Všichni zúčastnění se vaří ve vlastní šťávě a přitom se tváří, že všechno je fajn, všímá si autor glosy.
Hospodářské noviny také hodnotí protestní akci, kterou v úterý uspořádali v hlavním městě studenti a pedagogové Akademie výtvarných umění (AVU). Pochodem metropolí demonstrovali svůj nesouhlas s politikou magistrátu i městských částí, kvůli níž se podle nich v českých městech objevují sochy hyzdící veřejný prostor. Protest iniciovali pedagogové AVU Milan Knížák, Jan Mach a Milan Perič. Možná by bylo dokonce lépe, kdyby bylo víc Knížáků, kteří by dokázali přitáhnout pozornost i k dalším protestům. Například památkářská anticena Bestia triumphans, určená úředníkům, kteří umožnili necitlivý zásah do chráněné architektury, bojuje již léta o větší zviditelnění, podtrhují Hospodářské noviny.
Nejvyšší česká hora Sněžka možná letos přijde o jeden z vrcholových objektů, který je součástí typického panoramatu už 135 let. Správa Krkonošského národního parku se dohodla s radnicí v Peci pod Sněžkou, že zboří stařičkou Českou boudu. Uvedla to Mladá fronta Dnes v příloze pro Hradecký kraj. Bouda je k demolici určena už několik let, ale Pec pod Sněžkou na její likvidaci neměla peníze. "Teď však boudu za symbolickou korunu prodáme správě parku a ta ji zlikviduje," řekl starosta Pece pod Sněžkou Alan Tomášek. Česká bouda je v takovém stavu, že se nedá zachránit. Správa parku chce na likvidaci boudy získat státní dotaci. "Když získáme dotaci, platí, že ji zboříme a materiál sneseme dolů," řekl ředitel Správy Krkonošského národního parku Jiří Novák. Park se bude ucházet o peníze z programu revitalizace území, který vyhlásilo ministerstvo životního prostředí. Do tohoto programu patří i likvidace objektů z prvních ochranných zón, což Česká bouda splňuje. Česká bouda sloužila turistům od roku 1868, v roce 1990 ji tehdejší vlastník, státní podnik Interhotely Krkonoše, musel na návrh hygienika uzavřít. Bouda pak přešla do vlastnictví Pece pod Sněžkou. Objekt je pro okolí nebezpečím. "Kdyby přišla nějaká vichřice, mohla by boudu rozmetat nebo strhnout střechu," řekl starosta Tomášek. Na místě zůstanou jenom základy, na nichž by mohla vyrůst vyhlídková plošina. Na vrcholu Sněžky je nyní Polská bouda s meteorologickou stanicí, konečná stanice lanovky, Česká bouda, rotundová kaple sv. Vavřince a Česká poštovna. Od roku 1900 stála na Sněžce ještě 18 metrů vysoká dřevěná meteorologická stanice, ale ta byla před lety zbořena a z vrcholu odstraněna.
