Přehled tisku
Také v pátek, v den třetí volby prezidenta republiky, spekulují všechny hlavní české deníky o nejvhodnějším kandidátovi na hlavu státu. Ani pár hodin před volbou si však komentátoři netroufali odhadnout, zda se zákonodárcům podaří vybrat nástupce Václava Havla. Jasné je jen to, že kandidáti jsou dva a každý má jiné chyby a přednosti.
Také v pátek, v den třetí volby prezidenta republiky, spekulují všechny hlavní české deníky o nejvhodnějším kandidátovi na hlavu státu. Ani pár hodin před volbou si však komentátoři netroufali odhadnout, zda se zákonodárcům podaří vybrat nástupce Václava Havla. Jasné je jen to, že kandidáti jsou dva a každý má jiné chyby a přednosti.
Tato země však prezidenta už vážně potřebuje, píší Lidové noviny. Důvodem není jen celková otravnost dosavadního hledání nové hlavy státu. Jde o záležitost mnohem širšího významu. Krize kolem Iráku dospěla v posledních dnech do fáze, kdy nelze vyloučit hlubší celosvětové komplikace. Česko se může klidně ocitnout v jejich centru, píše komentátor. Proto teď není podle listu ani čas na přímou volbu. Ani na hledání vhodnějších kandidátů než jsou Václav Klaus a Jan Sokol. Na výběr jsou jen oni dva. A z nich se na tuto práci lépe hodí Václav Klaus, domnívá se komentátor Lidových novin.
Podpora Klausovi se však váže na podmínku distancování od předvolebního nadbíhání komunistům. To se na kandidátovi Občanské demokratické strany nelíbí ani komentátorovi Mladé fronty Dnes. Kdo chce dosáhnout zvolení, podbízet se do značné míry musí. A to je dost v rozporu s relativní nezávislostí v budoucnu, píše deník. Podle komentátora se druhý kandidát, vládní koalicí navržený Jan Sokol, ujal své kandidatury poměrně výrazně. A svědectví komunistů, že se jim nikterak nepodbízel, svědčí spíše v jeho prospěch, píše se v Mladé frontě Dnes.
Lidové noviny věnují pozornost i snaze komunistů zamezit zvolení Sokola. Výkonný výbor KSČM totiž ve čtvrtek jednoznačně doporučil svým poslancům a senátorům v žádném případě Sokola nepodpořit. Současně s odmítnutím koaličního kandidáta se ale KSČM nevyslovila pro podporu Klause, ač zjevně počítá s tím, že zvolen bude. Podporu v tajné volbě komunistickým poslancům a senátorům nikdo nedokáže - a před voliči zůstanou komunisté čistí, píše komentátor Lidových novin.
Zvolení toho nebo onoho kandidáta nebo v případě nezvolení žádného nemá žádnou přímou vazbu k osudu Špidlovy vlády, tvrdí komentátor deníku Právo. Ta totiž závisí na důvěře Sněmovny, nikoli na postoji prezidenta republiky a ani Sokol ani Klaus by do činnosti vlády jistě přímo nezasahovali, píše se v listu. Třetí volba hlavy státu je vážná věc, ale stabilita státu a vládní politiky s ní přímo nesouvisí. Proto by nebylo žádným neštěstím, kdyby ve třetí volbě nebyl zvolen nikdo, píše list. Členové parlamentu by pak měli více času k výběru vhodnější osobnosti nebo by mohli připravit ústavní změnu ve prospěch přímé volby. V Itálii byl svého času prezident republiky zvolen až po patnácté a osud italské parlamentní republiky tím nebyl nijak ohrožen, uzavírá deník Právo.
S tím souhlasí i komentátor Hospodářských novin. Přesto by bylo víc než dobré, kdyby toto "bezvládí" netrvalo dlouho, píše list Rozsáhlé zákulisní hry, které se kolem prezidentských voleb už měsíce rozehrávají, evidentně zaměstnávají mnohé politiky natolik, že jim pak zbývá méně času a hlavně klidu na vládnutí a práci v Parlamentu, míní Hospodářské noviny.
Poslancům zřejmě nestačila ostuda, kterou si uřízli tím, že už podvakrát nebyli schopni zvolit nového prezidenta z relativně dobře volitelných kandidátů. Aby toho nebylo málo, ztrapňují sebe a svou instituci tím, že nejsou schopni přijmout zákon, který by minimálně provozně zajišťoval prezidenta odcházejícího, píše komentátor Lidových novin a pokračuje: Institut exprezidenta u nás teprve vzniká. Nemáme s ním žádnou zkušenost, tudíž přesně nevíme, co obnáší. Víme ale minimálně tolik, že žádný bývalý prezident nebude v politickém důchodu jen bezvýznamná pamětnická figura, nýbrž člověk, který dál bude (či by měl) mít společnosti co říct. A podle toho by se také stát měl o něj postarat. Dát bývalému prezidentovi slušné podmínky pro jeho další veřejnou činnost by měla být povinnost státu i z jiného důvodu. Výkon prezidentské funkce je přece jen pro stát natolik významný, že by si zasloužil i následnou existenční úctu ze strany občanů. Poslanci jsou jiného názoru. Evidentně jenom proto, že celou dobu vidí za zákonem jakousi dodatečnou poctu Václavu Havlovi. Komunista Grebeníček to řekl za všechny, i za alibisty z ODS, kteří tvrdí, že o Havla vůbec nejde: "Je tady stále ještě příliš živá vzpomínka na Václava Havla..." Jak malicherně ubozí někdy dokážou být ti, kteří si hrají na velké a věcné politiky, uzavírá komentátor Lidových novin.
V Poslanecké sněmovně se schyluje ke střetu, píšou Hospodářské noviny. Opoziční Občanská demokratická strana si podle deníku hodlá v úterý kvůli potápějící se Union bance posvítit na práci centrálních bankéřů. Poslanec Vladimír Doležal sdělil, že jeho strana chce v úterý vyvinout tlak na Českou národní banku. "Jde evidentně o její další pochybení. Ve vztahu k Union bance je ČNB podjatá, což vyvolává pochybnosti o celém správním řízení," cituje deník Doležala. Nejsilnější slova podle listu dosud zazněla od poslance Vlastimila Tlustého, který vyzval k rezignaci guvernéra ČNB Zdeňka Tůmu. Směr úterní parlamentní diskuse předznamenal už před týdnem premiér Vladimír Špidla, který částečnou odpovědnost ČNB za problémy Union banky připustil. Nedostatečnou pružnost centrálních bankéřů v odebrání licence potápějící se banky naznačil i ministr financí Bohuslav Sobotka. V Parlamentu se pravděpodobně bude diskutovat i o pravomocích ČNB v dohledu nad bankami. Podle Hospodářských novin se však většina poslanců nedomnívá, že by měli zasahovat do činnosti centrální banky.
Manévr pilota bitevního letounu L-159, který v se pondělí zřítil ve vojenském výcvikovém prostoru Jince na Příbramsku, nemusel skončit smrtí. Armáda totiž nevyslyšela varování expertů, že přemet stroje s pěti podvěšenými kontejnery těsně nad brdskými hřebeny se rovná sebevraždě, píše Mladá fronta Dnes. To, že způsob testů leteckého kanonu Plamen je riskantní, uznal podle listu i mrtvý pilot Petr Vašíček spolu s ostatními letci. Vedení zkušebních pilotů Aera Vodochody, které letoun vyrábí, pak Vašíček slíbil, že od nebezpečného manévru upustí. Šéfpilot Aera Miroslav Schützner se k tomu listu odmítl vyjádřit. "Diskutovali jsme spolu, ale nechtějte, abych teď tu tragédii hodnotil. Armáda si udělá obrázek sama," řekl Schützner. Vojákům nabídl pomoc při testování zbraní na letounu i prezident Aera Antonín Jakubše. Byl ale odmítnut. Deník přináší také názory několika špičkových pilotů, kteří na proudových vojenských strojích nalétali několik tisíc hodin. Shodli se, že úkol byl příliš riskantní. Náčelník generálního štábu Pavel Štefka se odmítl ke katastrofě vyjádřit dokud armádní komise neukončí vyšetřování, píše Mladá fronta Dnes.
Český stát se musí omluvit anarchistovi Slavomíru Tesárkovi za to, že ho v září 2000 během demonstrace proti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky protizákonně zbil policista. Ve čtvrtek o tom rozhodl pražský městský soud, píší všechny české deníky. Stát musí zaslat Tesárkovi omluvný dopis, v němž bude napsáno, že k útoku na jeho osobu neměl policista, který zasahoval v civilu, "žádný zákonný důvod" a že se za jeho zákon Česká republika omlouvá. Soud odmítl Tesárkův požadavek na odškodné ve výši 50.000 korun. Anarchista musí také zaplatit soudní výlohy. Tesárek není s rozsudkem úplně spokojen a hodlá se odvolat. Za to, že se soud jeho žalobou vůbec začal zajímat, totiž zaplatil 4000 korun. Případem se zabývala Inspekce ministra vnitra, podle které policista Zdeněk Ježek porušil služební zákon. Za to byl kázeňsky potrestán písemnou důtkou. Podle Marie Masaříkové z tiskového odboru ministerstva vnitra to byl jediný trest, který inspekce v souvislosti s policejními zásahy při zasedání bankéřů udělila, píše deník Právo.
