Přehled tisku
Tisk komentuje především odchod bývalého ministra průmyslu a obchodu Jiřího Rusnoka z poslanecké funkce. Podle Lidových novin je odchod logickým řešením situace, v níž poslanec zvolený na kandidátce politické strany cítí, že už nemůže být loajální k většinovému názoru svého klubu. "Doufejme, že Rusnok založil novou tradici, kdy budou zákonodárci ctít názor voličů. Ti přece v naprosté většině nedávali hlas jim osobně, nýbrž politice jejich strany," domnívají se Lidové noviny.
Lidové noviny komentují připravovanou reformu veřejných financí. Upozorňují, že pokud se má pohnout dopředu, musejí být důležité zákony schváleny už do léta, aby se mohl sestavit nový rozpočet. Vláda a ministerstvo financí však příliš nekvaltují. Jediné, co zatím byly schopny připravit, je zvýšení daní na cigarety a alkohol. To však list označuje z větší části za úlitbu 'bruselským bohům', kterým jsme při vyjednávání museli slíbit, že sladíme spotřební daň na cigarety s ostatními členy EU. Vzhledem k tempu, jakým vláda pracuje, a úspěšnosti, s jakou v poslední době prosazuje své zákony, se ale nedá čekat, že by skutečná akce začala už letos, podotýkají Lidové noviny.
Lákadlo nižších daní v okolních zemích začíná pomalu zvedat vlnu podnikové emigrace z České republiky. Přibývá firem, které zvažují přestěhování sídla do zahraničí. Píše to Mladá fronta Dnes, podle níž se novým magnetem pro české podniky v poslední době stává zvláště Slovensko, které v rámci razantní ekonomické reformy chystá pro podnikatele snížení daně ze zisku na 20 procent. Nového trendu si už také všimly české berní úřady i ministerstvo financí. V českých podnikatelských kruzích se o tom, že Slovensko se proměňuje na daňově atraktivní lokalitu, hovoří už několik měsíců. Případné přestěhování láká hlavně větší firmy, které platí vysoké daně a nejsou nijak závislé na státu. Dopad odlivu firemních daňových poplatníků na státní pokladnu zatím nikdo neodhadl. Pozitivním výsledkem hrozby podnikové emigrace může být, že vláda nakonec najde odvahu k přijetí odvážnější reformy daní v zemi. Tlak zvenku by tak mohl zlepšit stav čím dál chudokrevnějších rozpočtů v Česku, poznamenává Mladá fronta Dnes.
Česká vězeňská služba vybere čtyři dozorce, kteří budou hlídat podezřelé z válečných zločinů ve vazební věznici OSN v nizozemském Haagu. O zapůjčení personálu jedná české ministerstvo spravedlnosti s představitelem OSN při mezinárodním trestním tribunálu, píší Lidové noviny. Generální ředitelka Vězeňské služby ČR Kamila Meclová to považuje za ocenění kvalit českého vězeňství. V haagské vazební věznici čeká na výsledek svého procesu před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii mimo jiné někdejší prezident Slobodan Miloševič. Nyní je zde 48 vězňů podezřelých z válečných zločinů, píší Lidové noviny.
Některé české obce budou mít podle mínění Ministerstva životního prostředí potíže se získáním dotací od Evropské unie na stavbu čistíren odpadních vod. Důvodem je to, že prodaly své vodovody a kanalizace soukromým společnostem, píší Hospodářské noviny. K tomu, aby stát vyhověl požadavkům Evropské unie na čistotu vod, bude muset do roku 2010 investovat 80 miliard korun do čistíren ve všech obcích nad dva tisíce obyvatel. EU přislíbila, že přispěje několika desítkami miliard korun. Podle ministerstva však nechce pomoc rozdělovat společnostem, které jsou v soukromých rukou. "Podle hrubého odhadu je v soukromém vlastnictví asi třetina kanalizací, které musejí splnit evropské normy," řekl listu náměstek ministra Tomáš Novotný. Pokud by nové čistírny musely zaplatit soukromé společnosti, mohly by se podle Hospodářských novin lidem výrazně zvýšit poplatky za stočné.
Ve třetině výchovných ústavů sleduje personál děti kamerami, ve dvou zařízeních dokonce své svěřence odposlouchává. Tyto praktiky kritizuje zpráva kanceláře ombudsmana, ministerstvo školství je však s využíváním sledovací techniky spokojeno, píše Mladá fronta Dnes. Kamery se podle ministerstva, které na výchovné ústavy dohlíží, mnohokrát osvědčily z bezpečnostních důvodů. Odposlechy by ale neměly být v ložnicích a koupelnách, i když právě tam často dochází k násilnostem, řekl listu ředitel odboru speciálního školství Jan Pilař. Až do zásahu ombudsmana sledovali například vychovatelé soukromého ústavu v Troskotovicích na Zlínsku děti v noci pomocí speciálních kamer na noční vidění. "Kamery a odposlechy tam byly ve všech místnostech kromě záchodů, koupelen a šatny," cituje list zástupkyni ombudsmana Annu Šabatovou. Ministerstvo nařídilo řediteli ústavu odmontovat odposlech a odstranit kamery z ložnic, v dalších místnostech je však chce ponechat. Argumentuje posudkem Ústavu státu a práva, podle kterého není takové sledování dětí protizákonné. S tím však nesouhlasí kancelář veřejného ochránce práv, která má k dispozici opačný posudek, píše Mladá fronta Dnes.
Školy budou možná moci potrestat své žáky za některé trestné činy, třeba sprejerství, i když se jich dopustí ve volném čase. Jak píše deník Právo, umožnit by jim to měl nový zákon o soudnictví nad mládeží, který ještě musí schválit Poslanecká sněmovna. Specializovaný soud bude moci přenechat potrestátní mladistvého pachatele rodičům, škole či výchovnému ústavu. Trestem školy by mohla být například jednorázová brigáda nebo zákaz účasti na školní akci. Ředitelé škol jsou ale přesvědčeni, že úkolem učitelů není trestat, nýbrž učit a vychovávat. Někteří se domnívají, že je zákon nedomyšlený a dělal ho někdo, kdo nezná poměry ve škole. Že zákon není moc šťastný, si myslí i Vojtěch Šrámek, ředitel odboru středního a vyššího vzdělávání ministerstva školství. Zákon podle něj změní učitele ve strašáky. Cílem je však pravý opak, aby učitelé byli pro žáky partnery.
Češi si v posledních letech stále více přivydělávají sběrem hlemýžďů. Jak píší Lidové noviny, každým rokem je v Česku vykoupeno kolem půl milionu kilogramů jedlých hlemýžďů, kteří jsou vyváženi do Francie. Spolu s Řeckem a Maďarskem patří ČR mezi nejvýznamnější producenty této pochoutky. Lokalitami, kde se hlemýžďům daří nejvíce a odkud jich také nejvíce putuje na stoly francouzských gurmánů, jsou podle deníku Nymbursko, Lounsko a Mostecko. Výkupem se v Česku zabývají dvě až tři stovky provozoven. Sběr hlemýžďů má v Česku tradici již od 70. let, kdy se šneci vyváželi hlavně do Německa a Francie. Tento relativně nenáročný způsob vylepšení rodinných rozpočtů však fatálně ohrožuje hlemýždí populaci. Ochránci přírody proto doporučují, aby byl sběr regulován a organizován, píší Lidové noviny.
Dopravní předpisy mají být ostřejší. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, nehod na silnicích neustále přibývá, a tak se Ministerstvo dopravy rozhodlo, že se pokusí učinit přítrž jízdám některých temperamentních řidičů. Navrhuje například tresty, ve kterých nechybí ani zabavení řidičského průkazu na celý život. To je však nápad, který zřejmě vzbudí velké diskuse. Už nyní se například exministr dopravy Martin Říman domnívá, že to novela nebude mít při schvalování lehké. "Doživotí? Když nemáme doživotí ani u trestů odnětí svobody, jak by mohlo projít toto?", kroutí hlavou Říman.
V České republice každým rokem ubývá lidí, kteří jsou ochotni policistům oznámit, že byli svědky uplácení. Zjistila to agentura GfK, která postoje ke korupci sleduje nepřetržitě už pět let. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, ještě v roce 1998 bylo 22 procent lidí, kteří se stali svědky uplácení státního zaměstnance, ochotno oznámit korupci policii. Nyní už by se k tomu odhodlalo jen 18 procent občanů. Zároveň je stále početnější skupina těch, kteří by neudělali nic. Dvě třetiny lidí by si totiž celou záležitost nechaly buď pro sebe, nebo by o ní nanejvýš promluvily se známými. Na to, že proti úplatkům začnou razantněji vystupovat čeští politici, by se lidé příliš spoléhat neměli. Zákony, které by potíraly korupci, se totiž stále pouze připravují, píše Mladá fronta Dnes.
Jak napsal deník Právo, prezident Václav Klaus si při návštěvě Vídně nekoupil žádnou kravatu. Jsou krásné, ale dnes skutečně žádnou nekoupím, přesvědčoval sběratel kravat Václav Klaus sebe i ostatní při procházce centrem Vídně. Ale oči stejně od výlohy specializované prodejny odtrhnout nemohl. A než prodavačku napadlo vyjít ven nerozhodného hosta přesvědčovat, že takové zboží jinde nekoupí, rázoval už celý doprovod dál. "Ani bych to neměl čím zaplatit, protože s sebou nemám kartu," vysvětloval prezident a nabídku finanční výpomoci s úsměvem odmítl. Na Dunaji se tedy neopakoval spontánní nákup z Berlína, kde si prezident koupil zelenostříbrnou vázanku. Tehdy to však udělal - jak řekl - aby podpořil německé hospodářství zmítané krizí. Ve Vídni krize včera vidět nebyla.
