Přehled tisku
České deníky se věnují politické konferenci o budoucnosti Iráku, na kterou byla přizvána mimo jiné i Česká republika. Zásluhu na tom mají především čeští vojáci působící v Kuvajtu a v Basře, soudí komentátor Mladé fronty Dnes. "Ukázalo se, že když dojde na lámání chleba, Američané a Britové naštěstí ignorují nejrůznější nesrozumitelné verbální projevy našich politiků a dávají přednost faktům." A tato fakta hovoří jasně. Jestliže totiž naše země má vojsko v oblasti, stojí v podstatných věcech na straně spojenců. Právě díky tomu se můžeme podílet na obnově Iráku. Na konferenci o budoucí irácké vládě by mělo Česko přispět mimo jiné svými zkušenostmi s přechodem od totality k demokracii. "Je to dobrá myšlenka. Zkušenost totiž není pouze poučování o úspěších. My máme zkušenosti s tím, co se nám nezdařilo. Bylo toho dost a víme proč," píše Mladá fronta Dnes.
Sociolog Jan Keller v deníku Právo uvádí, že čeští experti musí Iráčanům vysvětlit přechod k demokracii především v ekonomické oblasti. "Začít by mohli třeba tím, že v celé zemi zhasnou a provedou kuponovou privatizace, aby byla zajištěna naprostá průhlednost nových vlastnických vztahů," píše list a dodává, že rabování, které zatím Iráčané předvedli, je sice dobrou průpravou, ale je to teprve první krok. Bude třeba také poradit, jak zabránit vytunelování ropných polí a zašantročení rodinného stříbra do cizích rukou. Rychle by také mohly vzniknout první kampeličky a pokud po nich zbude jen poušť, nikdo to v tamnější krajině naštěstí nepozná, dodává Keller v Právu.
Lidové noviny se zabývají úlohou ústavních soudců. Jak píší, Václav Klaus se už předtím, než se stal prezidentem, netajil tím, že by mu nevadilo, kdyby se složení českého Ústavního soudu pozměnilo jmenováním lidí, jejichž politické názory jsou dobře známy. Když se nyní uvažuje o jmenování Miloslava Výborného, je zřejmé, že půjde o politiky. Představa, že by složení Ústavního soudu mělo kopírovat politické spektrum Poslanecké sněmovny, autorku komentáře děsí. Znamenalo by to podle ní v podstatě likvidaci instituce, která má stát nad politikou a má vážit jiným metrem než politické strany.
Příliv Čečenců z Polska donutil ministerstvo vnitra otevřít další přijímací středisko v Červeném Újezdě u Teplic. Deník Právo dodává, že od poloviny dubna jich k nám přišlo šest set a nikdo si netroufá odhadnout, kolik ze sedmi tisíc Čečenců se z Polska k nám ještě vydá. Čečenští běženci přijíždějí do Polska bez jakýchkoliv administrativních překážek. Země teprve v polovině roku zavede vízovou povinnost pro obyvatele zemí bývalého Sovětského svazu, která v Česku už platí. Do té doby ale Čečenci s pomocí místních prostředníků přijíždějí v celých skupinách na polsko-běloruské hranice, které pak bez potíží legálně překračují. Měsíční náklady i s kapesným na čtyřčlennou rodinu činí 47 tisíc korun. Vyhlídky na zlepšení situace jsou minimální, dodává Právo.
Divně od žaludku je některým lidovcům při pohledu na jejich nízké volební preference. Jak píše Právo, podle agentury CVVM jsou se šesti procenty příznivců téměř na hranici volitelnosti, která pustí do Sněmovny jen strany s nejméně pěti procenty. Někteří viní z úpadku šéfa strany Cyrila Svobodu, jiným se zdá, že KDU-ČSL nemá čím oslovit veřejnost. Například šéf rozpočtového výboru sněmovny Miroslav Kalousek přičítá propad preferencí málo čitelné politice a absenci témat, která si voliči s lidovci spojují. Kalousek patří k největším kritikům Svobody v čele KDU-ČSL a na sjezdu, který má být v září, má zájem kandidovat do vedení. Kalouskovi příznivci tvrdí, že Svoboda stranu zničí, pokud zůstane déle u kormidla, píše Právo.
Čeští poslanci se rozhodli mlčet. Jak píší Lidové noviny, ani kritika provázející jejich úmysl tiše se nastěhovat do sedmačtyřiceti bytů v Nerudově ulici, je nedonutila zveřejnit seznam těch, kteří mají o bydlení v luxusní lokalitě zájem. Byty jsou v domě, který byl zrekonstruován za čtvrt miliardy korun. Například ODS chce zveřejnit až jména těch, kdo tam budou skutečně bydlet. Stejně budou postupovat komunisté. Je možné, že někteří poslanci po tom, co se strhlo v médiích, raději od svého úmyslu odstoupí. Jména zatím zveřejnili jen unionisté a lidovci.Veřejnost se navíc v nejbližších dnech alespoň dozví, jak poslanecké byty vypadají. Přesně za týden se totiž uskuteční médii delší dobu požadovaná a poslanci zprvu odmítaná prohlídka jejich domu v Nerudově ulici.
Množství firem v České republice v první dva květnové týdny raději samo omezí provoz. Čekají totiž vlnu zájemců o dovolenou na dva pátky následující po čtvrtečních svátcích. Píše to Mladá fronta DNES. Zastaví se mimo jiné největší český podnik Škoda Auto, podobně reagují i stejnojmenné plzeňské strojírny. Ani v tabákovém koncernu Philip Morris v Kutné Hoře se po oba první květnové pátky pracovat nebude. O páteční dovolenou se perou i státní úředníci. Žádosti o volno se nakupily například na Českém telekomunikačním úřadu či v centrální bance. Jiná je situace u firem, které velkou část lidí zaměstnávají v nepřetržitých provozech, jako je ČEZ, hutě nebo vodárny.
Po boku Davida Beckhama či Bona Voxe se na seznamu týdeníku Time objevil i Čech Josef Křeček. Jde o seznam hrdinů roku, který každoročně vyhlašuje prestižní americký týdeník Time. Jméno českého vědce, který na výzkumy chodí s batohem na zádech či létá na rogalu, se objevilo mezi 36 nejvýznamnějšími Evropany. V zahraničí je jeho jméno daleko známější než v České republíice. Hlavní zásluhou Josefa Křečka je podle časopisu Time skutečnost, že jako první prokázal spojitost mezi průmyslovým zenčištěním a odumíráním lesů a znečištěním vody. Své výzkumy Josef Křeček spolu s týmem dalších spolupracovníků orientoval do oblasti Krušných a Jizerských hor, které byly součástí nechvalně proslulého Černého trojúhelníku. Tak bylo nazýváno území o rozloze 32 tisíc kilometrů čtverečních na hranicích severních Čech, Polska a Německa.
Některé skalní vyhlídky v Prachovských skalách u Jičína získají letos podobu, jakou měly na počátku minulého století. Prachovské skály jsou totiž dnes prakticky celé zarostlé vysokým lesem, takže z řady vyhlídek není skoro nic vidět. Majitelé skal, šlechtický rod Schliků, se proto nyní snaží starší lesní porosty citlivě kácet, aby bylo z vyhlídek opět vidět dál do kraje. Uvedla to Mladá fronta Dnes v příloze pro Hradecký kraj. Prachovské skály byly v minulosti součástí panství, které Schlikové získali už v 17. století po zavraždění Albrechta z Valdštejna při konfiskaci a novém dělení vévodova majetku. Skalní město patřilo tomuto šlechtickému rodu až do dubna roku 1948 a jeho vrácení se Schlikové dočkali v roce 1993. K provozování prachovského skalního města se šlechtický rod naplno vrátil před třemi lety, uvádí Mladá fronta Dnes.
