Přehled tisku
Chystaná reforma veřejných financí a avizované protesty odborů proti ní jsou nejčastějším tématem ekonomických komentářů úterního českého tisku.
Chystaná reforma veřejných financí a avizované protesty odborů proti ní jsou nejčastějším tématem ekonomických komentářů úterního českého tisku.
Mladá fronta Dnes upozorňuje, že stávkováním peněz ve státním rozpočtu nepřibude. Odbory mohou vyjít do ulic, zastavit vlaky, neučit, neléčit, nerazítkovat. Mohou přinutit vládu i k demisi. Každý si jich všimne. Nezmohou však to podstatné: nevyčarují do veřejné pokladny chybějící peníze. Nebo snad ano? Kolik učitelů, úředníků, strojvedoucích si připlatí rádo v ordinaci, aby se lékař měl líp? Kolik lékařů, úředníků, kombajnérů s chutí zaplatí školné, aby pedagog bral víc? Kolik lékařů, učitelů podporuje růst úřednictva?, táže se list. Ale takhle se ve světě, co umí dobře počítat, neuvažuje. Uvažuje se jinak. Kdo mlčí, nedostane nic. Politici nechť vymyslí, kde na to vzít. Vždy je lze přitlačit ke zdi jejich nečistým svědomím nebo hojností chyb. Jinak ... Celou Evropou, která musí reformovat své finanční systémy, se tak unisono nese: "My chceme víc. A přece tím vzdorem nepřestane platit, že rozdat lze jen tolik, kolik je. Ať už vládne Špidla, Topolánek nebo Velký Odborář," píše Mladá fronta Dnes.
Tisk si také všímá navrhovaných změn v české protidrogové politice. Materiál Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, který vládě předloží vicepremiér Petr Mareš, doporučuje zmírnit přístup státu k uživatelům konopných látek a naopak přitvrdit sankce proti nejnebezpečnějším drogám.
Návrh vicepremiéra Mareše na rozdělení drog podle stupně nebezpečnosti rozhodně neznamená legalizaci, domnívají se Lidové noviny. Za nejrizikovější drogy by podle návrhu měly hrozit ještě větší tresty než podle dosavadního zákona. Diferenciací drog by se navíc ulehčilo i policii, která zákon v současné podobě stejně příliš neuplatňuje, píše list. Návrh podle něj dosáhne jistých úlev pro konzumenty konopných drog. Zároveň se sníží jejich atraktivita pro narkomafie. Represe tento jev nevymýtí, stejně jako dlouhé roky prohibice v USA neodstranily alkoholismus, odpovídá list na otázku, proč by měl stát konzumentům konopí "ustupovat". Pokud by návrh začal platit, nehonili bychom pěstitele jedné rostliny konopí v domnění, že jsou největší zhoubou společnosti, myslí si Lidové noviny. A represe by se mohla více zaměřit na tvrdé drogy a zejména na ty, kteří s nimi kšeftují, připomíná deník.
Obě strany sporu o podobu protidrogové politiky mají stejně dobré argumenty, domnívá se Mladá fronta Dnes. Omamné a vědomí měnící látky však lidstvo doprovázejí odjakživa. Kdyby je lidé vzdor jejich obrovským rizikům nepotřebovali, neužívali by se, píše list. Je určitě třeba je regulovat, myslí si Mladá fronta Dnes, není však možné je zakázat.
Demisi ministra obrany Jaroslava Tvrdíka komentují Hospodářské noviny. Ministr svůj odchod oznámil minulý týden. Zdůvodnění jeho kroku znějí podle Hospodářských novin ctnostně a hrdě. Do značné míry jsou však vedle, domnívá se list. Tvrdík podle svých slov odchází proto, že nemůže splnit sliby, které dal v souvislosti s reformou armády. Ministr Tvrdík sice do politiky vstoupil jako politik s jediným úkolem, totiž zreformovat armádu. V loňských volbách se však úspěšně ucházel o přízeň voličů v barvách strany, která kromě armádní reformy nabízela řešení mnoha dalších problémů, připomínají Hospodářské noviny. Jako odpovědný politik se tedy nemůže chovat jako malé dítě, kterému vzali hračku. Pokud by v rámci nezbytných úsporných opatření neměla armáda přijít ani o korunu, musely by se daleko víc uskromnit jiné resorty, píše deník. Jestliže byl ministr o své věci tak přesvědčen, měl se ji podle listu pokusit obhájit a přesvědčit voliče, že vojáci jsou důležitější než učitelé, lékaři či důchodci. Ministr obrany není ministrem armády, myslí si list. Není jeho úkolem budovat ozbrojenou moc podle jejích potřeb, ale podle potřeb země, která si ji platí, připomíná. Premiér Vladimír Špidla by se měl z Tvrdíkova příkladu poučit a nevybírat za jeho nástupce dalšího vojáka z povolání. Riziko, že pro armádu neuvidí zbytek republiky, je totiž podle Hospodářských novin příliš velké.
Jaroslav Tvrdík byl jistě nejoblíbenější, ale i nejlepší polistopadový ministr obrany. Nejlepší ale jen pro armádu a určitě také pro NATO, jejichž zájmy ve vládě prosazoval, domnívá se deník Právo. Ministr obrany by přitom měl podle listu právě naopak prosazovat záměry vlády v armádě. Jako světlý bod v bilanci ministra tak podle listu zůstává hlavně prosazení plánu profesionalizace armády. Sociální demokracie, které jde především o školství, zdravotnictví a sociální oblast vůbec, bude podle listu pravděpodobně postupně pokračovat ve snižování výdajů na armádu. Česká republika, obklopená přátelskými zeměmi, totiž potřebuje armádu pouze malou, i když schopnou plnit mezinárodní závazky, píše deník Právo.
Před krachem české ekonomiky v případě nepřijetí reformy veřejných financí varuje v rozhovoru pro deník Právo profesor ekonomie na michiganské univerzitě Jan Švejnar. Upozorňuje také, že tuzemské hospodářství by velmi zkomplikovalo odmítnutí vstupu do Evropské unie. Pokud by reforma neprošla, problémy české ekonomiky by se podle Švejnara zdvojnásobily. "Schodek by se zvyšoval, zadluženost také, demografická situace by se zhoršovala. Takže budoucí řešení problémů by byla ještě drastičtější. Za pět až deset let by nastala v české ekonomice kritická situace. Tak trochu něco jako krach," řekl Švejnar deníku Právo. Přesto, že reforma vyvolává logicky vlnu nesouhlasu u těch, kterých se nějak dotkne, největší nebezpečí jejího krachu spatřuje Švejnar v možném nejednotném postupu vlády. "Když nebude vláda táhnout za jeden provaz, nemá reforma velkou šanci, že projde. Protože rozporů začnou využívat různé zájmové skupiny a složky obyvatel k protestům. Budou požadovat pro sebe různé výjimky atd... Je třeba, aby vláda vytyčila jasnou strategii, jak krátko- tak dlouhodobou, a pak ji také uskutečnila. Jinak to bude polovičatá reforma, která má často mnohem horší dopady než reforma radikální. Protože 80 procent reformy nedá 80 procent výsledku, ale spíše 20 procent. Já bych si prostě v ekonomické situaci České republiky nezahrával s reformou ani se vstupem do EU," řekl Švejnar v rozhovoru pro deník Právo.
Špidlova vláda hledá peníze, kde může. Ministr financí Bohuslav Sobotka proto přišel s dalším útokem na peněženky lidí. Navrhuje zvýšit padesátku správních poplatků a čtyřicet nově zavést. Informuje o tom deník Právo. Posloužit k tomu má podle listu nový zákon o správních poplatcích. Jeho prostřednictvím chce kabinet získat v příštím roce 3,6 miliardy korun. V některých případech jde sice o desetikorunové položky, avšak týká se to běžných plateb, jako například vydávání rodných listů, oddacích či úmrtních listů, řidičských průkazů a registrace motorových vozidel, upozorňuje list. Hlouběji do kapsy budou nuceni sáhnout také podnikatelé. Mají se totiž zvýšit některé poplatky třeba po poskytovatele dopravních služeb. Sobotka proto připouští, že zvýšení správních poplatků se může promítnout do cen. Změny se v případě schválení dotknou také daňového zatížení, píše deník Právo, podle něhož pozitivního zprávou pro občany zůstává pouze fakt, že se ministr rozhodl radikálně snížit poplatky za výrobu, distribuci a registraci léčivých přípravků, což by mohlo zlevnit léky. Návrhem zákona, který by měl začít platit od začátku příštího roku, se má podle deníku Právo v příštích dnech zabývat vláda.
Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský chce prosadit, aby vězeňská služba mohla v případě podezření z přípravy trestné činnosti ve věznicích použít odposlechy. Podle jeho návrhu novely zákona o vězeňské službě a justiční stráži, kterou ve středu projedná vláda, by také policie mohla do vězení nasazovat informátory, píší Lidové noviny. Oprávnění používat odposlechy je v současné době výsadou policie a tajných služeb. "Novela zákona počítá s operativně pátracími prostředky, které nyní může používat pouze policie," řekl Lidovým novinám náměstek ředitelky Vězeňské služby ČR Bohuslav Burkiewicz. Upřesnil, že vězeňské služba by mohla využívat takzvané informátory a odposlechovou techniku. Náměstek však nechtěl uvést podrobnosti o tom, jak bude návrh realizován v praxi. "Podrobnosti nebudeme sdělovat, jelikož bychom tím vězňům napověděli," sdělil. Informátorem by podle návrhu mohl být pracovník vězeňské služby, ale také některý z loajálních vězňů, píší Lidové noviny. Odborník, který si nepřál být jmenován, listu řekl, že se pro informátory počítá s finančními nebo věcnými odměnami. Zatím však prý není specifikovaná jejich přesná podoba či výše.