Přehled tisku

Přehled tisku

Protesty odborů, které nesouhlasí s tím, jak chce vláda získat miliardy korun na zaplacení dluhů státu, jsou hlavním tématem čtvrtečního českého tisku. Deníky hodnotí, zda jsou požadavky odborů správné a jakou mají šanci na úspěch.

Do centra Prahy soustředili svůj protest odboráři, aby vyjádřili svůj nesouhlas s vládním návrhem reformy veřejných financí. Odboráři považují návrh za asociální a snižující životní úroveň občanů. Součástí demonstrací proti reformě je i protest lékařů v nemocnicích, který má různou formu: od letáčků v ordinacích přes shromáždění lékařů a podepisování petice až po omezení péče jen na akutní. Komentátor Mladé fronty Dnes se ptá, zda jsou protesty odborů správné. Neupírá jim právo na svobodu názoru, shromažďování a stávkování. Stejné by to podle něj bylo v případě demonstrace proti zatmění slunce. S bojem proti Špidlově reformě je to složitější. "Bouřící" se lid má v jednom naprostou pravdu: Špidla se chytil do pasti velikášských slibů. Sociální demokraté vyhráli volby proto, že slíbili všechno všem, podobně jaké šéfové kampeliček, píše list. Na druhé straně si však podle něj premiér Špidla nyní počíná neskonale rozumněji než před volbami. Snížení státních výdajů, reforma penzí a podpora podnikání jsou podle něj nepochybně i v zájmu těch, který nyní protestují. Odbory jsou tu od toho, aby hájily výdobytky zaměstnanců. Ať tedy křičí nahlas. Vláda je od toho, aby prosadila zájmy občanů. Neměla by tedy ustoupit, míníMladá fronta Dnes.

Nad smyslem protestů odborů se zamýšlí i komentátorka Lidových novin. I ona podotýká, že reforma veřejných financí je bezpodmínečně nutná, pokud se všichni nechtějí utopit ve státním dluhu. Co z toho plyne? Především to, že si toho odboráři mnoho nevystávkují. To je ovšem demoralizuje pro jiné, lépe adresované a načasované protesty, soudí komentátorka Lidových novin.

Komentátor Hospodářských novin podotýká, že recept na reformu veřejných financí našel každý - vláda, opozice, odbory i zaměstnavatelé. Odbory podle něj se získáváním podpory nemají problém, neboť škrty ve výdajích státu těší málokoho. Odbory ale bojují i za jiné zájmy - přebujelý a málo výkonný státní aparát, za zemědělce, kteří považují stálý růst dotací za povinnost státu, nebo za ty lékaře, kteří si myslí, že mohou státu diktovat, kolikanásobek platu jim přísluší, konstatuje. To, že tito lidé o své peníze bojují, je přirozené. Neměli by se však divit, že se to stále více nelíbí těm, kteří jim na jejich platy a dotace prostřednictvím veřejných rozpočtů povinně přispívají, uzavírá komentátor Hospodářských novin.

Komentátor deníku Právo k protestům odborů poznamenává, že spravedlnost není ekonomická kategorie. Všichni, kteří mají pocit, že jejich platy jsou nespravedlivě nízké, svalují vinu na vládu, konstatuje. Vláda však teď podle něj musí rozdávat méně. A nedělejme si iluze, o tom, že reforma může být dokonale spravedlivá. Vláda jistě musí dbát, aby reformní náklady rozložila pokud možno úměrně jednotlivým vrstvám a jejich možnostem, ale to je jen podmínka, nikoli smysl reformy. Jejím smyslem je vymanit stát z dluhů a rozběhnout ekonomický růst. Jinak bychom se mohli dočkat naprosto spravedlivé rovnosti v bídě, varuje komentátor deníku Právo.

Ministr financí Bohuslav Sobotka chce dát zemědělcům v příštích třech letech na dorovnání evropských dotací pouze 12 miliard korun místo uvažovaných 18 miliard. Sobotka rovněž nepočítá se zvyšováním dotací pro Státní intervenční fond. Podle deníku Právo ministr financí ve středu rozsahem škrtů zaskočil vládu, což bylo jedním z důvodů, proč ministři schválení konkrétních úspor odložili až na pondělí. Skutečnost, že Sobotka nepočítá se zvyšováním dotací pro Státní intervenční fond může vést například k nižším výkupním cenám, nebo ke snížení exportních subvencí, píše deník. Podle prezidenta Agrární komory Václava Hlaváčka by to znamenalo ztrátu konkurenceschopnosti českých zemědělců. "To nám měli říct před referendem, takhle je to nefér," řekl Právu. Drastické škrty mají podle Sobotky postihnout i policisty, kterým vláda slibovala zvýšení platů. Vláda proto uvažuje, že kvůli úsporám stáhne příští týden z projednávání ve sněmovně návrh zákona o služebním poměru. Ministr financí také navrhuje zrušit rezervu na odstraňování následků povodní, která měla v příštích třech letech dosáhnout 4,4 miliardy korun. O 12 miliardy méně má v příštích třech letech dostat také věda a výzkum. Snížit by se měly neinvestiční dotace podnikatelům, což představuje úsporu 2,4 miliardy. O pět procent se sníží výdaje na provoz ministerstev. Na armádě se má ušetřit 16,2 miliardy korun, připomíná deník Právo.

Podnikatelé v zemědělství ostře kritizují novou vyhlášku, která má od července zpřísnit požadavky na zemědělce i zpracovatele mléka. Normě podle chovatelů skotu nevyhoví pětina veškerého mléka. Mlékárny zase poukazují na to, že kvůli některým nařízením utratí zbytečně desítky milionů korun. Informují o tom Hospodářské noviny. Jádrem sporu mezi rolníky a veterináři je podle listu zdánlivě naprostá maličkost - přísnější požadavek na bod mrazu mléka. Ten se posune na první pohled nepatrně, z minus 0,515 stupně Celsia na minus 0,52 stupně. Normě by tak ale podle odborníků z výzkumného ústavu společnosti Milcom nevyhověla více než pětina veškeré tuzemské mléčné produkce. "Zjištění vychází z celoročních výsledků laboratoří, které vzorky mléka pravidelně zkoumají," potvrdil zástupce Milcomu František Havel agentuře Agroweb. Dodržení bodu mrazu má signalizovat, zda do mléka není přilévána voda. Odborníci ovšem upozorňují, že nesplnění tohoto parametru nemusí znamenat, že je mléko šizené. "Může to být třeba i vlivem plemene skotu," dodal Havel. Státní veterinární správa ale na zpřísnění norem trvá. "Předpokládáme, že vyhláška začne platit 1. července," potvrdil její mluvčí Josef Duben. Dodal, že pro veterinární správu je prvořadé, aby vyhláška odpovídala podmínkám Evropské unie. Zpracovatelé také kritizují, že kvůli vyhlášce budou muset nejprve označovat veškeré mléčné výrobky jednou značkou jakosti, načež hned po vstupu do unie bude nutné použít jinou. "Tato změna na obalech nás přijde zbytečně na desítky milionů korun," řekl Hospodářským novinámředitel Českomoravského svazu mlékárenského Michal Němec.

Mladá fronta Dnes glosuje návrh vicepremiéra Petra Mareše, jímž chce napravit křivdy napáchané na českých Němcích, kteří nebyli po druhé světové válce odsunuti. Podle listu by to byl kousek hodný hrdinství, neboť veřejné mínění je zjitřené navrženou reformou veřejných rozpočtů. V tomto stavu vlastní nemilovanosti chystá kabinet nápravu špatnosti. Obecenstvo nezatleská. Soupeři přitvrdí v úderech. Chce se říci, že politickým činem by ta náprava nebyla. Však lidským určitě. Dalo by se hovořit i o lehce státnickém krůčku kamsi kousek do budoucnosti, konstatuje Mladá fronta Dnes.

Bývalý hokejový brankář Dominik Hašek si už vyzvedl na poště usnesení o zahájení trestního stíhání a od tohoto okamžiku čelí obvinění z pokusu o ublížení na zdraví, píše deník Právo. "Šetření případu bude nyní pokračovat výslechy obviněného a svědků, které už mají procesní hodnotu. Až po ukončení další fáze vyšetřování státní zástupce rozhodne, zda celý případ předloží soudu," sdělila listu mluvčí pardubické policie Ilona Kratochvílová. Podle ní shromáždil policejní rada dostatek materiálů a důkazů umožňujících obvinění zlatého olympionika z Nagana. Osmatřicetiletý Hašek vzkázal, že je trestním stíháním překvapen a nedomnívá se, že by se dopustil trestného činu. Policie ale tak kvalifikuje jeho chování při utkání v in-line hokeji v Pardubicích, kde po vzájemném souboji napadl protihráče Martina Šílu a způsobil mu zranění nosu, zubů, krčních obratlů a otřes mozku. O tom, zda bude Hašek nakonec obžalován, rozhodne po ukončení vyšetřování státní zástupkyně, píše deník Právo.