Přehled tisku
Část komentářů rozebírá postoje odborů a představitelů stran vládní koalice k reformě veřejných financí. Reformu si podle deníku Právo nevynutila žádná fyzická ani právnická osoba, ale stav veřejných financí, a to bez ohledu na zbožná přání, jako je 50 tisíc pro každého novorozence nebo státní příspěvky na nákup nových automobilů. "Zbývá už jen jedno, a to je nanejvýš nutné. Přestat s výmluvami a falešnými sliby, říci v Churchillově stylu celou ošklivou pravdu o nutnosti resuscitace veřejných financí, ale i o vlastním dílu viny za jejich stav," píše deník.
Část komentářů rozebírá postoje odborů a představitelů stran vládní koalice k reformě veřejných financí. Reformu si podle deníku Právo nevynutila žádná fyzická ani právnická osoba, ale stav veřejných financí, a to bez ohledu na zbožná přání, jako je 50 tisíc pro každého novorozence nebo státní příspěvky na nákup nových automobilů. "Zbývá už jen jedno, a to je nanejvýš nutné. Přestat s výmluvami a falešnými sliby, říci v Churchillově stylu celou ošklivou pravdu o nutnosti resuscitace veřejných financí, ale i o vlastním dílu viny za jejich stav," píše deník. "Dokud tohle vládnoucí sociální demokracie neudělá, jsou na ni právem naštvaní nejen ti, kdo nutnost reformy nechápou, ale i ti, kdo ji chápou. Dokud to neudělá, nemůže počítat s tolerancí, natožpak s pochopením občanů. Jakkoli nepříjemné je totiž utahování opasků, ještě horší je utahovat si opasky s pocitem, že z nás někdo dělá hlupáky," tvrdí Právo.
Úvodník Lidových novin podotýká, že nutnost reformy si uvědomuje i předseda odborové centrály Milan Štěch, s vládou se však neshoduje na jejím provedení. Chuť odborů na větší zdaňování, hlavně živnostníků a milionářů, by se dala pochopit, kdyby zde byla rekordně nízká nezaměstnanost. Větší zdanění by nutilo firmy a hlavně živnostníky šetřit a propouštět. "Nevyhneme se tedy otázce, zda odborářské špičky v reformě nevidí také prostředek ke zvýšení vlastního vlivu. Čím více bude lidí na dlažbě, tím silnější budou odbory. Biti však budou jednotliví odboráři. A ti by se tedy měli pana Štěcha ptát, jako to vlastně myslí," dodává úvodník LN.
Také komentář Hospodářských novin si všímá vystupování odborů proti reformě. "Šéf komory Milan Štěch začal nepokrytě vyhrožovat poslancům, kteří zvednou ruku pro reformu. Odbory si tě budou pamatovat, zní temně z jeho úst - skoro automaticky se vnucuje doplnit, soudruhu. Tak to zavání pořádky už 13 let vzdálených časů," míní HN. Štěch tímto způsobem nejen testuje pevnost poslanců koalice, ale především vliv odborů nyní i do budoucna. "Snad nervozita z prvního vážného měření sil jej donutila i k jinému prohlášení: že totiž jako senátor bude hlasovat proti reformě, i kdyby to znamenalo pád vlády," připomíná komentář. "Je to vlastně nátlak na druhou. Z pohledu odboráře pochopitelný, z pohledu politika vůbec. Protože každá jiná možnost vládních počtů je variantou horší. A to dokonce i pro ty, jejichž zájmy dnes odbory zastupují," shrnuje komentář HN.
Reforma veřejných financí může podle Práva při projednávání narazit na bývalého premiéra a předsedu ČSSD Miloše Zemana. Podle informací listu kolují v ČSSD zprávy o tom, že je expremiér nespokojený s vládou svého nástupce Vladimíra Špidly i s podobou reformy, kterou Špidlův tým připravil. Stoupenci Zemana se naposledy sešli údajně minulý pátek u bývalého ministra zemědělství Jana Fencla. Schůzky se podle listu zúčastnil kromě Zemana například Valtr Komárek, bývalý ministr Miroslav Grégr, místopředsedkyně sněmovny Jitka Kupčová, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach či nastávající poslanec Zdeněk Jičínský, který ve sněmovně nahradí Jaroslava Tvrdíka. Účastníci setkání se k obsahu jednání nechtěli vyjadřovat, hovořili však prý také o aktuální situaci ve vládě a kritizovali reformu veřejných financí. Slovo bývalého premiéra má v ČSSD stále váhu a k likvidaci Špidlovy vlády stačí jeden dva neloajální poslanci, píše komentátor Práva. "Zemanovy kritické poznámky proto nemusejí zasáhnout množství lidí větší než malé," varuje.
Rozšiřování unie nekončí střední Evropou, na řadu se pomalu dostává Balkán, připomíná MfD. EU na summitu potvrdila, že považuje všechny země Balkánu za svou budoucí součást, pokud splní předepsané podmínky. S přibližováním Balkánu unii získává Česko možnost mluvit do vývoje oblasti, na níž česká bezpečnost závisí daleko více než na Afghánistánu nebo Iráku, připomíná MfD. "Česko bude svou roli v Evropské unii teprve hledat. Ale jedna se mu už přímo nabízí: podpora zájmu Evropské unie o problémy Balkánu, zapojení českých bezpečnostních expertů i prostředků do zvládání těchto problémů," píše list. Každá překážka na takzvané "balkánské cestě", která vede také přes území Česka a kterou do Evropy proudí kriminalita, znamená totiž podle MfD zisk pro bezpečnost českých občanů.
Diskontní potravinářský řetězec Lidl oznámil, že tento týden vstoupí na český trh. Obchodní politika této firmy je postavena na nízkých cenách, což ještě víc vyostří konkurenci na trhu. Ceny potravin se tak mohou s jeho příchodem ještě snížit, informují Hospodářské noviny. "Jen oznámení Lidlu, že zde chce v příštích letech postavit 300 nových supermarketů, stačilo k tomu, aby se v Praze mnohé z potravin prodávaly deset procent pod nákupní cenou," cituje deník ředitele firmy Rewe Hanse Reischla. Rewe provozuje síť diskontních prodejen Penny. Prodejny Lidl mají velikost zhruba 55 na 28 metrů a vypadají všechny stejně. V každé z nich pracuje deset až 12 zaměstnanců, Lidl je rozdělen do desítek firem a celá skupina podniká tak, aby nemusela zveřejňovat žádné hospodářské údaje, informují HN.
Někteří zahraniční výrobci jízdních kol začínají přesouvat výrobu do ČR. Láká je prý perspektivní český trh a zároveň změna podmínek po vstupu do EU. Jak píšou dnešní Lidové noviny, jedním z důvodů je, že EU jako celek uplatňuje vysoké clo na dovoz hotových kol z Asie, což by mělo ztížit jejich dovoz do ČR. Druhým důvodem je údajně velký prostor pro prodej kol na tuzemském trhu, kde počet kol na obyvatele zatím nedosahuje západní úrovně. "Naši majitelé skutečně dopředu počítali s tím, že výroba v Česku bude po vstupu do EU mnohem výhodnější," citují LN finanční ředitelku firmy Bike Fun International Marii Matušů. Tato firma si začátkem loňského roku pronajala prostory v areálu Tatry Kopřivnice a začala vyrábět kola pro tuzemský i zahraniční trh. Po vstupu do EU počítá s výrobou až 150 tisíc kol ročně.
Česká televize zřejmě přijde o velké příjmy z reklam z loterie. Sazka ji minulý týden písemně požádala, aby s ní mohla ukončit spolupráci. ČT by v případě vypovězení smlouvy přišla ročně o sto milionů korun za vysílání losování, Sportky a Šťastných deset a Šance milion. Dočítáme se o tom na stránkách Práva. "Chceme si vybrat, protože zahajujeme novou hru a konkurence nám nabízí lepší podmínky než ČT," řekl deníku ředitel Sazky Aleš Hušák. Nechtěl říct, zda je zmíněnou konkurencí televize Nova nebo Prima. Podle Práva je konkurencí pravděpodobně TV Nova, což údajně naznačil v nedávném rozhovoru pro tento deník ředitel Novy Petr Dvořák.
