Přehled tisku
Lidové noviny si kladou otázku, z jakého důvodu zůstává Unie svobody - Demokratická unie součástí vládní koalice. Připomínají, že místopředseda strany Ratibor Majzlík ještě minulý týden v televizi prohlásil, že úspěšným referendem důvod symbiózy pravice se socialisty skončil a že by jeho strana měla z vlády odejít. "Teď se však něco změnilo a Ratibor Majzlík říká: úspěšné referendum není na naší trase se socialisty konečná, ale jen důležitá zastávka. Z vlády odejdeme až po nastartování reformy veřejných financí.
Lidové noviny si kladou otázku, z jakého důvodu zůstává Unie svobody - Demokratická unie součástí vládní koalice. Připomínají, že místopředseda strany Ratibor Majzlík ještě minulý týden v televizi prohlásil, že úspěšným referendem důvod symbiózy pravice se socialisty skončil a že by jeho strana měla z vlády odejít. "Teď se však něco změnilo a Ratibor Majzlík říká: úspěšné referendum není na naší trase se socialisty konečná, ale jen důležitá zastávka. Z vlády odejdeme až po nastartování reformy veřejných financí. Pro realizaci reformy podle něj neexistuje lepší politická síla než stávající koalice. Kdyby vláda padla a k moci se dostala sjednocená pravice, což je Majzlíkův dlouhodobý cíl, znamenalo by to podle něj konec sociálního smíru. Rozhodnutí unionistů zůstat ve vládě je pro Špidlu a ČSSD výhodné, ovšem jen krátkodobě. Dlouhodobě na něm vydělá spíš ODS, připomínají Lidové noviny.
Mladá fronta Dnes si všímá záměru vlády, která chce během tří let propustit na 30 tisíc státních zaměstnanců. Záměr je o něco lehčí než se zdá, protože 13 tisíc propuštěných jsou "mrtvé duše", tedy naplánovaná ale lidmi neobsazená místa. O místo tak nepřijde 30 tisíc, ale jen 16 tisíc lidí. "Zkušenosti říkají, že každému zhubnutí se úřady umějí bránit s inteligencí vyšší než má ten, kdo jim pouští žilou. Výsledek pak bývá takový, že dvacet propustíte, třicet vám odkudsi naskáče zpět," píše Mladá fronta Dnes. "Zrušte dvě ministerstva. V úřadech, které se zrušením nesouvisí, náhle stoupne počet pracovníků. Státní organismus je kypící těleso, jehož hlavním smyslem je kynout. A s ním se střetne Špidlův záměr," píše Mladá fronta Dnes.
Exministr obrany Jaroslav Tvrdík zůstane zřejmě poslancem ještě celý další měsíc. A to navzdory svým dřívějším prohlášením, že se poslaneckého mandátu vzdá na červnové schůzi Sněmovny, která už začala. Jak píše Právo, důvodem je fakt, že někteří poslanci ČSSD se obávají nástupu jeho náhradníka z kandidátky na Vysočině, Zdeňka Jičínského. Mají totiž strach, že by nemusel podpořit reformu veřejných financí a tím by poslal Špidlovu vádu ke dnu. Tvrdík proto podle všeho zůstane poslancem ještě nejméně několik týdnů a teprve po hlasování o reformě uvolní místo Jičínskému. Premiér informace o obavách z nástupu Jičínského odmítl. Také sám Jičínský na dotaz Práva popřel, že by chtěl vládu potopit. Podle dobře informovaných zdrojů je ale přesto jeho nástup pro některé politiky noční můrou.
Přístup české společnosti k menšinám komentují Hospodářské noviny. Konstatují, že pozitivní diskriminace u nás nemá šanci. Naši politici se na ni neodváží ani pomyslet, a kdyby ano, voliči jim to spočítají v příštích volbách, domnívá se list. Rozdíl mezi českým a například americkým přístupem je patrný už z rozdílné terminologie. Termín "pozitivní diskriminace" totiž Američané téměř nepoužívají, mluví naopak o "pozitivním přístupu". Zatímco mnohé americké firmy uplatňují pozitivní přístup široce nad rámec daný zákony, české často raději platí pokuty, než aby zaměstnaly handicapované spoluobčany. Nejde přitom jen o morální principy či toleranci, ale změna přístupu k menšinám může mít také dobrý vliv na ekonomiku. Pomáhá totiž vytahovat menšiny ze sociální sítě a zapojit je do pracovního procesu, zdůrazňují Hospodářské noviny.
Celníci chtějí mít právo zkontrolovat jakékoli vozidlo nejen v celním pásmu, ale i na celém území České republiky. Budou moci zastavit a zkontrolovat zboží a věci ve firemních i soukromých vozidlech. Jak informují Hospodářské noviny, návrh zákona o celní správě čeká na projednání ve vládě. Po vstupu do Evropské unie totiž zanikne standardní služba celníků na hranicích a vzniknou útvary mobilního celního dohledu. Ty by mohly podezřelá vozidla sledovat do vnitrozemí. Pokud vozidlo zastaví a předpokládané zboží nenajdou, budou moci auto i rozebrat, píšou Hospodářské noviny. Některým právníkům se však nové pravomoci celníků nelíbí. "Pokud by celníci mohli kdekoli vniknout do vozidla, tedy do soukromí, pak by měli více pravomocí než státní zástupci. to je podle mne neúnosné a Ústavní soud by se tomu měl postavit," citují Hospodářské noviny advokáta Josefa Lžičaře.
V Česku se každý rok rodí méně dětí. Jak píší Lidové noviny, stále více z nich přichází na svět neoddaným rodičům nebo svobodným matkám. V prvním čtvrtletí tohoto roku byl podíl těchto dětí 27 procent ze všech narozených. Podíl nemanželských dětí stoupá nepřetržitě několik let. Sociologové vidí pro tento jev několik důvodů. Je to dáno postojem k instituci manželství. Lidé zkrátka nepotřebují na svůj vztah papír, popsala socioložka Jana Hamanová z agentury SCa C první a nejvýznamnější důvoc. Dalším z vlivů je i výše sociálních dávek. Matka, která je s dítětem sama, dostane od státu více peněz, než kdyby byla vdaná. Více nemanželských dětí je pak v příhraničních regionech. Jsou to často potomci prostitutek a většinou končí v kojeneckých ústavech. Naopak nejméně nemanželských dětí se rodí na jižní Moravě a na Vysočině, což jsou tradičně katolické regiony. Podíl nemanželských dětí se zde pobyhuje kolem deseti procent.
Šestašedesátiletý František Oldřich Kinský definitivně vyhrál první soudní spor o navrácení majetku šlechtického rodu. Jak informuje deník Právo, Kinský sice získal pouze 1,5 hektaru pozemků na Ústeckoorlicku, rozhodnutí však může být precedentem pro další pře o majetek rodu v hodnotě přibližně 40 miliard korun, zabavený Kinským po druhé světové válce podle Benešových dekretů. Verdikt se nelíbí ministru kultury Pavlu Dostálovi, ačkoliv jej prý bude respektovat. Jen slepý soudce mohl rozhodnout, že Benešovy dekrety nebyly v souvislosti s Kinským použity oprávněně, řekl však listu. Rozhodnutí soudu je podle něj precedentem, podle kterého potomek šlechtického rodu může získat zpět například palác Kinských na pražském Staroměstském náměstí. Kinského obhájce Jaroslav Čapek argumentuje, že jeho klient nikdy neztratil československé občanství. Ve sporu podle něj navíc není podstatné, zda Kinského rodiče byli či nebyli nacisté. Jak řekl Právu, drtivou většinu majetku totiž Kinský nezdědil po svém otci, ale pradědovi, který zemřel v roce 1904. Jeho otec a strýc byli pouhými uživateli a správci dědictví. Kinský podal přibližně 150 žalob na určení vlastnictví. Žádá například navrácení Národního parku Česko-saské Švýcarsko.
