Přehled tisku

Komentáře dnešního tisku si všímají především tématu lustrací. Poslanecká sněmovna totiž v prvním čtení zamítla komunistický návrh na zrušení lustračních zákonů. Lidé, kteří budou usilovat například o vysoké funkce ve státní správě, tak budou muset i nadále předkládat osvědčení, že před rokem 1989 nebyli vysokými funkcionáři komunistické strany či příslušníky a agenty komunistické tajné policie. "Už je to skoro jako rituál: komunisté čas od času ve sněmovně navrhnou zrušení lustračních zákonů a sněmovna jejich návrh zamítne," uvádějí Lidové noviny.

Komentáře dnešního tisku si všímají především tématu lustrací. Poslanecká sněmovna totiž v prvním čtení zamítla komunistický návrh na zrušení lustračních zákonů. Lidé, kteří budou usilovat například o vysoké funkce ve státní správě, tak budou muset i nadále předkládat osvědčení, že před rokem 1989 nebyli vysokými funkcionáři komunistické strany či příslušníky a agenty komunistické tajné policie. "Už je to skoro jako rituál: komunisté čas od času ve sněmovně navrhnou zrušení lustračních zákonů a sněmovna jejich návrh zamítne," uvádějí Lidové noviny. Diskuze o lustračních zákonech jsou si podle listu podobné jako vejce vejci. Nynější hlasování však přesto mělo výraznější nádech měření sil, než dříve. Komunisté se v posledních měsících začali více zabydlovat, prezident Václav Klaus pozval jejich představitele do Lán a ozývá se stále více hlasu pro jejich "rehabilitaci". I proto bychom neměli přehlížet symbolickou roli lustračních zákonů, domnívají se Lidové noviny. Jsou to zákony nedokonalé, ale i nedokonalý nástroj je lepší než žádný.

Podle Mladé fronty Dnes by naše demokracie nebyla "technicky" ohrožena, kdyby byly lustrace zrušeny. Došlo by však k posunu symbolickému. "Zmizelo by zákonem posvěcené tvrzení, že zadat si s totalitním režimem člověka činí nadlouho nedůvěryhodným," píše list. V době, kdy komunisté předstírají odvěkou demokratičnost, jim taková chladivá sprcha neuškodí, domnívá se list. Naopak podle komentátora Práva sněmovna zamítnutím návrhu na zrušení zákonů promarnila příležitost zbavit se této zátěže demokracie a právního řádu. Lustrační zákon odporuje zásadám demokracie a české ústavy. Je navíc předmětem kritiky mnoha mezinárodních institucí, včetně Rady Evropy. Je jen otázkou času, kdy se dostane na pořad jednání v EU, připomíná Právo.


Ministr vnitra Stanislav Gross v uplynulých dnech pohrozil ve vládě rezignací, pokud by ho kabinet v rámci úspor donutil stáhnout ze sněmovny právě projednávaný zákon o služebním poměru. S odvoláním na dobře informovaný zdroj, to píše deník Právo. Sám Gross tuto informaci ani nepotvrdil, ani nevyvrátil. Připustil pouze, že pokud by vláda zákon stáhla, těžko by takový krok obhajoval před policisty i před veřejností. Zákon, který by měl do dvou let zvýšit příjem policistů, příslušníků Vězeňské služby, hasičů a celníků, by sněmovna mohla schválit patrně už příští týden. Ještě minulý týden přitom hrozilo, že debatu o novém zákonu a hlavně jeho schvalování odloží. S návrhem na úplné zrušení zákona přišel totiž v rámci reformy veřejných financí Bohuslav Sobotka s tím, že státní pokladna by tak v průběhu roku 2005 a 2006 ušetřila více než deset miliard korun.


Ministr zahraničí Cyril Svoboda se údajně snaží zabránit tomu, aby ministr obrany Miroslav Kostelka doprovázel premiéra Vladimíra Špidlu na jeho plánované cestě do USA. S odvoláním na nejmenovaný vládní zdroj o tom informuje deník Právo. Svoboda, který je také na oficiálním seznamu české delegace, požaduje, aby jako zástupce ministerstva obrany do Washingtonu odletěl pouze některý z náměstků. Podle informací listu nejde o osobní spor, ale o soupeření obou resortů, které začalo již za Kostelkova předchůdce Jaroslava Tvrdíka. Ministerstvo obrany totiž v tomto období zintenzívnilo vztahy s USA a odsunulo ministerstvo zahraničí na druhou kolej. Jedním z hlavních bodů programu české delegace v USA má přitom být poděkování českým vojákům za misi v Kuvajtu. "Pro vojáky bude potupa, když tam jejich ministr nebude. Bush bude těžko děkovat někomu z náměstků, to se protokolárně nesluší," řekl Právu jeden z představitelů ministerstva obrany. Americký prezident by proto poděkoval Špidlovi či Svobodovi.


Bez zbytečných gest, zato účinně, se české diplomacii daří v rámci Evropské unie prosazovat vlastní názory a postoje. Jak píší


Ekonomické zpravodajství se věnuje snížení úrokových sazeb o čtvrt bodu, ke kterému ve středu přikročila Česká národní banka. Sazby se tak ocitly na historickém minimu. Lidové noviny píší, že odborníci tento krok čekali o něco později. Levnější půjčky tak budou o poznání dřív. Růst poskytnutých úvěrů českým rodinám si i nadále udrží dvouciferné tempo, naproti tomu objem peněz na termínovaných ještě víc propadne. "Vždyť vzhledem k směšným úrokům spoří dnes snad jen ten, komu na jeho penězích dvakrát nezáleží," soudí list. Nízké sazby podle deníku podporují spíš spotřebitelské úvěry než aby povzbudily investiční aktivitu. Spotřeba domácností tak bude opět držet ekonomiku nad vodou," dodávají Lidové noviny.


Síť bankomatů se v České republice během letošního a příštího roku rozroste o několik stovek přístrojů. Jak píší Hospodářské noviny, největší přírůstky bude mít Československá obchodní banka, Komerční banka a GE Capital Bank. Za plány bank vidí odborníci hlavně snahu rychle dohnat náskok České spořitelny, která z celkového počtu dvou a půl tisíce bankomatů vlastní téměř polovinu. Podle odborníků jde pro většinu bank o životně důležitou investici, aby nepřicházely o klienty. Za výběry v cizích bankomatech lidé platí obvykle mnohem vyšší poplatky. Pokud chtějí být banky svým klientům nablízku, nic jiného než investovat do bankomatů jim ani nezbývá. Česko však přes výrazný nárůst počtu bankomatů na obyvatele zaostává za srovnatelnými zeměmi Evropské unie, píší Hospodářské noviny. Na milion obyvatel připadá u nás 243 bankomatů. V Irsku je to 400, v Norsku 500 a ve Španělsku 1100 bankomatů.


Hospodářské noviny se zaměřily na registrační pokladny. Lidé totiž po stánkařích nevyžadují při nákupu paragony, a usnadňují jim tak těžko odhalitelné daňové podvody. Stát tvrdí, že denně přichází na tržnicích na daních o miliony korun. O kolik skutečně však státní pokladna je ošizena, ministerstvo financí spočítáno nemá. Neví přesně ani to, kolik peněz vynesou registrační pokladny, které chce vláda na tržnice zavést. Kontroly zatím selhávají. To například v Itálii jsou kontroly přísnější - tamní úředníci si nenechají utéct ani jediné euro. Pokutován je i zákazník, když nemůže po nákupu třeba jen zmrzliny předložit paragon.


Politici vyslyšeli naléhání odborníků a rozhodli o vzniku speciálních soudů pro děti, které spáchaly zločin. Jak píše Mladá fronta Dnes, pod zákonem chybí už jen podpis prezidenta. Vicepremiér Pavel Rychetský si zákona slibuje, že se tak podaří uchránit některé děti před profesionální zločineckou kariérou. Dosud policisté vyšetřování zločinů, které spáchaly děti, většinou odkládali. Od příštího roku budou malé delikventy posílat před zvláštní soud. Ten bude mít na výběr celou škálu trestů. Od uložení ústavní výchovy přes zákaz vycházek či návštěv diskotéky až po obecně prospěšné práce třeba ve škole. Počítá se i s možností až půlmiliónových pokut, které zasáhnou především rodiče dětí. V Česku spáchají děti a mladiství každý šestý kriminální čin, dodává Mladá fronta Dnes.


Manželka bývalého prezidenta Dagmar Havlová prodala barrandovské terasy. Novými majiteli pražské památky se údajně stali řečtí podnikatelé, kteří chtějí terasy přeměnit na luxusní hotel, píše deník Blesk. Havlová byla jedinou majitelkou teras poté, co jí jejich polovinu daroval Václav Havel a druhou odkoupila od své švagrové. Terasy chtěla zrekonstruovat, na opravy chátrajícího objektu, které jsou odhadovány na půl miliardy korun, však nedokázala sehnat investora a sama prý na jejich financování neměla, píše deník. Dalším důvodem k prodeji mohla být podle Blesku také vleklá jednání s památkáři, jejichž podmínky na rekonstrukci funkcionalistického objektu byly velice přísné. Areál s budovou restaurace a bazénem se skokanskou věží z počátku 30. let byl v roce 1988 prohlášen nemovitou kulturní památkou, v roce 1993 vyhlásilo pražské zastupitelstvo lokalitu za památkovou zónu.


Pražská pobočka rakouské aukční síně Dorotheum bude žalovat kupce, který letos 8. března vydražil na aukci obraz italského malíře Jacopa Amigoniho a v zákonné lhůtě tří měsíců dílo nezaplatil. Jak píše deník Právo, obraz, nazvaný Diana a Endymion, byl vydražen za 7,2 milionů korun. Podle informace ředitelky firmy Márie Gálové zákazník s aukční síní přerušil jakoukoliv komunikaci. Dorotheum chtělo obraz znovu dražit, ale rozladěný původní vlastník si vzal obraz zpět, píše list. Aukční síň bude vydražitele podle Gálové žalovat o náhradu škody a poškození dobrého jména firmy. Vyvolávací cena obrazu byla na březnové aukci 500.000 korun, během několika minut ale vyšplhala na několik milionů. Šlo o nejvyšší cenu za starého mistra, jaká kdy byla dosažena na aukci v České republice.


Deník Právo varuje před nebezpečím nakažení klíšťovou encefalitidou a lymskou borreliózou. Nebezpečně totiž vzrostl počet nakažených klíšťat. Mezi nejkritičtější oblasti patří jižní Čechy, jižní Morava, Posázaví a Povltaví. Ještě ani nezačala turistická sezóna a už hygienici evidují 15 případů klíšťové encefalitidy. Případy borreliózy už jdou do desítek. Současné roční období připadá na jeden z vrcholů, kdy se počet klíšťat zvyšuje. Druhý vrchol přichází v období od září do října.


Češi nemají dlouhý život, píše Mladá fronta Dnes. I když se mohou v průměru dožít téměř pětasedmdesáti let, je to třetí nejhorší výsledek v budoucí Evropské unii. Vyplývá to ze studie, kterou nechal vypracovat nadnárodní farmaceutický koncert Pfizer. Hůře než Češi jsou na tom už jen Poláci a zejména Maďaři. Ti mohou být rádi, když přežijí sedmdesátku. Je to šokující. Střední Evropa tak zaostává za národem tlouštíků, tedy za Brity, i za národem kuřáků, čili za Španěly.