Přehled tisku
Politická debata o restitucích, kterou vyvolal nedávný rozsudek v případu šlechtického potomka Františka Oldřicha Kinského, je i dnes tématem komentářů tisku. Jak píše Právo, politici se sešli, aby pojednali, jak se postavit k obrovským majetkovým nárokům poněkud tajemného muže s českým pasem, přicházejícího z Argentiny. Kinský totiž tvrdí, že majetek mu nemohl být Benešovým dekretem odebrán, když ho nezdědil po svém nacistickém otci, nýbrž po dědovi.
K případu se vyjadřují i Lidové noviny. Jakou cenu má nezávislost soudů, by měli podle listu prozkoumat právní experti, kteří se mají na příkaz politiků zabývat restitucemi majetku zabaveného po válce a Benešovými dekrety. "Oddělení moci výkonné, zákonodárné a soudní je vynález starý dvě stě let. Jakou cenu jsme ochotni zaplatit, abychom ho pozbyli?" ptá se list. Poznamenává, že na "doporučení soudům" by měli být mimořádně citliví občané státu, ve kterém se ještě před půlstoletím na základě takových "doporučení" věšelo.
Deníky se zabývají také omezením imunity poslanců a senátorů, což obsahuje vládní návrh novely Ústavy. Již minulý týden novela, která má také zavést přímou volbu prezidenta nebo rozšířit kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu, narazila ve sněmovně na kritiku. Někteří poslanci neskrývali obavy z toho, že bude-li imunita omezena na dobu poslaneckého mandátu, mohou je policisté sebrat hned po jeho skončení. Mladá fronta Dnes se domnívá, že by bylo moudré výsady poslanců omezit. Obě změny Ústavy, tedy i přímá volba prezidenta, by pročistily vzduch.
O tom, že je nejvyšší čas zrušit doživotní imunitu poslanců a senátorů, je přesvědčen i komentátor Lidových novin. Odmítá názor, že omezení imunity podle vládního návrhu je populistické. "Doživotní imunita se do českých zákonů dostala v listopadu 1918 a už tam zůstala. Téměř čtrnáct let po převratu v roce 1989 je však nejvyšší čas se jí zbavit. Imunita jako institut by pro politiky vůbec neměla být tématem," konstatuje autor. Domnívá se, že lpění zákonodárců na imunitě má zřejmě psychologický rozměr, protože jim dává pocit výjimečnosti.
Mladá fronta Dnes se zajímá o osud několika set lidí, kteří se kvůli škrtům v rozpočtu ocitli ze dne na den na dlažbě. Jde o zaměstnance letecké základny v Náměšti nad Oslavou, která se měla stát elitním letištěm NATO. Lidé uvěřili slibům ministerstva obrany, prošli tvrdými fyzickými a psychologickými testy, opustili civilní zaměstnání, často se přestěhovali z druhého konce republiky, a nyní z 12-ti set zůstávají na základně dvě stovky zaměstnanců. Ministerstvo kvůli rozpočtovým škrtům provoz základny v Náměšti utlumuje.
Třináctiletý spor mezi bývalým vysokoškolským profesorem a třemi členy školního stávkového výboru z roku 1989 prověří podle Hospodářských novin ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. O co v celé letité kauze jde? Učitel fakulty architektury brněnské techniky Jan Snášel se dožaduje omluvy od tří studentských aktivistů. Bývalému předsedovi fakultní organizace KSČ vadí, že ho v lednu 1990 stávkující studenti v písemném prohlášení označili za arogantního a demagogického muže, který zneužívá politického postavení. Případem se zabývalo několik soudů. Nakonec v roce 1999 krajský soud bývalým studentům nařídil, aby se omluvili. Žalovaní se opět odvolali a podle Hospodářských novin se kvůli průtahům v řízení obrátili na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Nový zákon o elektronických komunikacích může ulice českých měst a obcí zbavit veřejných telefonních budek. Českému Telecomu má totiž odpadnou povinnost je zřizovat a provozovat. Ministr informatiky Vladimír Mlynář podle Práva tvrdí, že veřejné telefonní automaty jsou vzhledem k počtu vlastníků mobilních telefonů překonanou záležitostí. Povinnost univerzální služby chce proto v zákoně definovat pouze obecně. Telecom by pak už také nemusel zřizovat pevné linky v odlehlých obcích. Podle mluvčího Telecomu Vladana Crhy se automaty nebudou rušit hromadně. "U každého zvážíme, jak často se z něj volá, zda se nám vyplatí," uvedl Crha. Ty budky, které jsou ztrátové by pak byly nejspíš odstraněny. Crha také připouští, že celkový provoz všech budek je prodělečný. Telecom provozuje přibližně 27.000 automatů.
Maso z nuceně poraženého dobytka zřejmě končí na talířích hostů v mnoha restauracích. Někteří hostinští si takto zvyšují načerno tržby, píše Večerník Praha. Podle nové směrnice by maso z raněných nebo nemocných zvířat mělo končit v kafilériích, část z něj však pravděpodobně putuje do restaurací. "Hospody odebíraly toto maso ve velkém už v minulosti, kdy byl jeho prodej za určitých podmínek povolen," řekl předseda Svazu zpracovatelů masa Ladislav Steinhauser. Metoda je jednoduchá - restaurace ve velkoobchodu nakoupí pár balíčků kvalitního masa s veterinárním atestem a získají tak potvrzení pro případnou kontrolu. Důsledná kontrola ale chybí. Požití masa ze zvířete, kde si veterinář nevěděl rady s úbytkem váhy a choroba se nedala léčit, je podle odborníků rizikem. V mase mohou být zbytky léčiv, například antibiotik nebo kortikoidů.
Firma Proventi, jejímž záměrem je postavit v Krušných horách až 200 větrných elektráren, již uzavřela smlouvu o spolupráci se třemi obcemi na Chomutovsku. Informovaly o tom Deníky Bohemia. Proventi se k uskutečnění záměru spojila s britskou Virtual Utility, světovým specialistou na výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Společnost chce v příštím roce postavit v Chomutově výrobní halu na montáž ocelových tubusů věží větrných elektráren. Cílový stav předpokládá vytvoření až 150 nových pracovních míst. Náklady na výstavby 200 větrných elektráren představují téměř 12 miliard korun při návratnosti 11 let. Jejich výkon dosáhne zhruba 300 megawattů, což je necelá třetina výkonu jednoho bloku jaderné elektrárny Temelín.
Čeští pekaři investovali milióny do vybavení, aby mohli exportovat čerstvé pečivo. Hospodářské noviny zjistily, že jedinou překážkou, která vývozu brání, jsou dlouhé čekací doby na hranicích. Po vstupu Česka do Evropské unie tento problém odpadne a čeští pekaři chtějí obsadit i německé a rakouské příhraniční pulty. Někteří výrobci pečiva mohou za tři hodiny dopravit čerstvé výrobky třeba do Bavorska. Němcům totiž české pečivo chutná. Pekařské lobby zejména v Německu se však budou dovozu lacinějších českých výrobků bránit.
