Přehled tisku
Pondělní české celostátní deníky shodně komentují návrhy na reformu zdravotnictví, se kterými o víkendu seznámila veřejnost ministryně Marie Součková. Počítá v nich mimo jiné se spoluúčastí pacientů na hrazení zdravotní péče a léků do souhrnné výše 2000 korun ročně nebo se zrušením nadbytečných nemocničních lůžek.
Mladá fronta Dnes se ptá, zda navrhovaná koncepce zdravotnictví opravdu pomůže. Pomůže, ale víc psychologicky než finančně, odpovídá list. Než totiž člověk vydá korunu z vlastní kapsy, dvakrát ji obrátí. A třikrát zapřemýšlí, zda se mu vyplatí vysedávat celé dopoledne v lékárně kvůli receptu, když paralen stojí v lékárně méně než bude poplatek za předpis, myslí si deník. Z ministerských úst do praxe ordinací však vede dlouhá cesta. A nadšené davy, které politici tak milují, ji rozhodně nelemují, připomíná list.
Sociálnědemokratická ministryně možná zahájí v resortu změny, ke kterým se v minulosti neodhodlali ani pravicoví ministři z té nejpravicovější strany, komentují návrhy Součkové Hospodářské noviny. Pokud se změny podaří prosadit, bude třeba ministryni přiznat nemalé zásluhy, konstatuje list. Jen v málokterém resortu se totiž kříží tolik zájmů jako právě ve zdravotnictví. Začíná to od přežívající iluze (či rovnou práva) na bezplatné a nejpozději do minuty dostupné zdravotnictví, přes svým způsobem pochopitelnou snahu být ošetřen co nejmoderněji a nejkvalitněji - a tedy draho, s čímž souvisí neméně pochopitelná snaha doktorů mít k dispozici co nejmodernější a také co nejdražší "hračky", píší Hospodářské noviny. List se ale ptá, zda navrhovaná reforma řeže do živého masa, nebo zatím jen přikládá obklady. Zatím to podle něj vypadá spíš na snahu vyrovnat momentální propad než na dlouhodobý plán na ozdravění resortu. Zřejmě ale nezbývá než říci: aspoň to, uzavírá deník.
Lidové noviny se zamýšlí nad tím, jak by bylo možné představy o spoluúčasti pacientů realizovat v praxi. List se ptá, jak a kdo bude kontrolovat, kolik peněz občan za rok "proléčil". Patrně by bylo třeba stvořit nové úřady a instituce, domnívá se list. Pokud bude návrh realizován, vzroste podle deníku míra zdravotnické byrokracie a šikany a lidé najdou důmyslné cestičky, jak se platbám vyhnout. Zdravotnictví je přitom služba jako každá jiná, myslí si list. Veškeré služby jsou zkrátka drahé a lidé je platí bez reptání. A platili by i za servis zdravotnický, kdyby jim nabízel výhody - platili by ti, kteří na to mají, píší Lidové noviny. Z těchto peněz by se pak mohla financovat péče pro ty, kdo na placený servis nemají. Podle listu by to bylo jednoduché a osvědčené řešení, bohužel však koliduje se ideologickými koncepty sociálních demokratů.
Nejpodivnější na současné vládní módě úsporných opatření je její předstíraná systémovost, konstatuje komentář deníku Právo. Nechci samozřejmě tvrdit, že úsporná opatření jsou a priori špatná. Při nejlepší vůli na nich však nevidím nic systémového, píše autor komentáře a dodává: Až mi ministryně zdravotnictví oznámí, jaké má dobré špunty na díry v systému zdravotního pojištění a kolik času potřebuje na zašpuntování, budu snad na tu přechodnou dobu ochoten či smířen s příplatkem. Vláda by nám totiž měla být schopna říci, co jsou vlastně cíle, co vynucené krátkodobé kroky a co pouhá nouzová opatření, uzavírá komentář deníku Právo.
Ministři Vladimír Mlynář a Libor Ambrozek si při návštěvě filmového festivalu v Karlových Varech nechali zaplatit pobyt v pětihvězdičkovém hotelu od soukromých firem. Mohou se proto dostat do podezření z konfliktu zájmů, píše Mladá fronta Dnes. Oba ministři totiž mají přímý vliv na podnikání firem, které za ně pobyt hradily. Ministra informatiky Mlynáře podle listu hostil Český Telecom, ministra životního prostředí Ambrozka elektrárenský gigant ČEZ. Mlynář se nedávno zasadil o to, aby Telecom zcela ovládl vysoce ziskového mobilního operátora Eurotel. Ministr bude mít navíc důležité slovo při privatizaci polostátního Telecomu. Ministr Ambrozek může zase z titulu své funkce výrazně ovlivnit, kolik, kde a jakých elektráren bude ČEZ stavět, připomíná Mladá fronta Dnes. Politici ušetřili díky svým sponzorům nemalé částky. Jedna noc v dvoulůžkovém pokoji grandhotelu Pupp totiž stojí osm až deset tisíc korun, píše list. Ministři ale říkají, že se nebudou cítit firmám nijak zavázáni. "Když se o tom veřejně ví, tak na tom není nic špatného," řekl Mladé frontě Dnes Mlynář. Dodal ale, že by bylo "čistší", kdyby politiky nezvaly jednotlivé firmy, ale přímo pořadatelé festivalu. Ředitelka české pobočky Transparency International však ministry kritizuje. Politici měli podle ní předem říci, za čí peníze do Karlových Varů pojedou. "Bylo by to průhlednější. Takhle je to - z přísného hlediska - jedna z forem nepřímé korupce," řekla listu. Ministři nebyli jediní, kdo měl pobyt na festivalu hrazen od soukromé firmy. Na útraty sponzorů navštívila festival také řada poslanců a senátorů, například Josef Hojdar z ČSSD nebo Miroslava Němcová a Mirek Topolánek z ODS.
Testy rusko-ukrajinských velkokapacitních letadel Antonov An-70, které má jako část úhrady ruského dluhu získat i české vojenské dopravní letectvo, byly podle Lidových novin pozastaveny. List to píše s odvoláním na ruský tisk a prohlášení ruského ministra obrany Sergeje Ivanova minulý týden v Kyjevě. Jiří Procházka, zástupce firmy, která by tři antonovy měla do Česka dovézt, ale listu řekl, že z ruského ministerstva obrany odešel dopis doporučující zahájení sériové výroby. "Pravdou ale je, že na ruském generálním štábu existuje lobby, která jde proti antonovu a propaguje iljušin," řekl Lidovým novinám. Nejmenovaný generál v ruských novinách uvedl, že dva ze tří prototypů An-70 havarovaly a letadlo neexistuje ani po deseti letech vývoje a investice sta milionů dolarů. Projektu podle Lidových novin hrozí krach, pokud jej ruské armádní velení přestane podporovat. Tři obří letadla An-70 v ceně 4,5 miliardy korun mělo Česko získat v letech 2005 a 2006. Přepravní kapacitu těchto strojů už nabízí spojencům v NATO, připomíná deník.
