Přehled tisku
Až si dnes George W. Bush potřese rukou s 'blízkým přítelem' USA Vladimírem Špidlou, bude v tom kus historické ironie, píší Lidové noviny (LN). Podle listu by totiž ještě před rokem málokdo čekal, že právě šéf sociální demokracie bude v konzervativním Bílém domě intronizován coby následník Bushova přítele Václava Havla. Postoj USA je dán tím, že Českou republiku považují za spolehlivého člena koalice, která přinesla svobodu Iráku.
"Až si dnes George W. Bush potřese rukou s 'blízkým přítelem' USA Vladimírem Špidlou, bude v tom kus historické ironie," píší Lidové noviny (LN). Podle listu by totiž ještě před rokem málokdo čekal, že právě šéf sociální demokracie bude v konzervativním Bílém domě intronizován coby následník Bushova přítele Václava Havla. Postoj USA je dán tím, že Českou republiku považují za spolehlivého člena koalice, která přinesla svobodu Iráku. "Na Špidlu je prostě spolehnutí, shrnují diplomaté USA zkušenosti s vysláním českých chemiků či účastí Prahy při obnově Iráku. Tím, do jaké míry je to zásluha Cyrila Svobody, šéfa druhé nejsilnější vládní strany, si Bushovi lidé ovlivnění prezidentovým personálním pojetím politiky hlavu nelámou," myslí si LN.
Každá politická reprezentace stane před otázkou, jak se vyrovnat s tím, že vztahy malé České republiky s většinou důležitých států jsou nutně asymetrické, čteme v Hospodářských novinách. "Je důležité, že český premiér má nyní příležitost osobně jednat ve Washingtonu s klíčovými činiteli americké politiky. Pro hosty z Prahy je podstatné, že ve Spojených státech se setkají s partnery, kteří neberou návštěvu jako rutinní diplomatickou záležitost," domnívá se list. Irácká krize totiž obnažila obecnější asymetrii v mezinárodních vztazích. Demonstrovala sice vojenskou převahu amerických ozbrojených sil, vojenská převaha ale automaticky neznamená, že by se Washington mohl obejít bez spojenců, připomínají HN. "Přes vnitropolitické diskuze o tom, zda Česká republika je součástí koalice 'ochotných', pro Američany je rozhodující, že v Praze, přesněji řečeno ve Strakově akademii, se o pomoci rozhodlo bez průtahů," konstatuje list.
Americký prezident George Bush se rozhodl českému exprezidentovi Václavu Havlovi udělit nejvyšší americké civilní vyznamenání - medaili Svobody. Informují o tom úterní Lidové noviny s upřesněním, že Bush Havlovi ocenění předá 23. července. "Václav Havel sem přijede, to samozřejmě popřít nemůžu," řekl listu tiskový tajemník české ambasády ve Washingtonu Petr Janoušek. Informaci Lidovým novinám potvrdil také Havlův tajemník Jakub Hladík. "Václav Havel je velmi poctěn. Nečekal vyznamenání takového rozměru zvlášť proto, že se uděluje především Američanům. Havel bude letos jediným vyznamenaným cizincem," uvedl Hladík.
Česká vláda se chystá do země pozvat vzdělané lidi z Východu. Pilotní projekt, v jehož rámci dostane pracovní povolení prvních 300 cizinců, odstartuje za 14 dní a bude stát zhruba 11 milionů korun. Jak píšou v úterý Lidové noviny, čeští politici tímto opatřením chtějí zastavit vymírání a stárnutí populace a zároveň omezit počet lidí, kteří v Česku pracují načerno. Jako první dostanou podle deníku šanci občané Bulharska, Chorvatska a Kazachstánu. Vybraní kandidáti by měli mít možnost získat české občanství. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí by v roce 2030 mělo v ČR chybět celkem 420.000 kvalifikovaných pracovních sil. Šanci uspět v konkurzu však budou mít jen vysoce kvalifikovaní zájemci. Nejvíce bodů v něm totiž dostanou třicetiletí lidé s vysokoškolským vzděláním, dvěma dětmi, praxí v oboru a znalostí češtiny a angličtiny. "Zajímají se o to miliony lidí," popsala atmosféru na Východě vedoucí Mezinárodní organizace pro migraci Lucie Sládková, která o projektu české vlády informuje zájemce v jejich domovských zemích.
Mladá fronta Dnes (MfD) informuje o návrhu nezávislého senátora Jiřího Zlatušky, aby zákonodárci napříště posuzovali své přestupky vzájemně mezi poslaneckou sněmovnou a senátem - poslancům by tedy odebíral imunitu senát a opačně. Podle senátora by se tím mohl vyřešit problém imunity zákonodárců: to, že sami rozhodují o svém potrestání. "Považuji za nemravné, abychom o tom rozhodovali sami," řekl Zlatuška MfD. Podle komentátora listu je to dobrý nápad, prosadit se ho však podaří jen zázrakem. Návrh totiž předpokládá změnu Ústavy a zatím se zdá, že není dostatečná vůle Ústavu otevírat. V poslední době se to potvrdilo s návrhy ministra spravedlnosti Pavla Rychetského na přímou volbu prezidenta či na zmírnění imunity poslanců, píše list.
Hospodářské noviny se v úterním komentáři pozastavují nad návrhem Agrární komory, která požaduje zavedení minimálních cen. Podle deníku Právo by měli rolníci zejména změnit svůj způsob myšlení a zaměřit se na kvalitu. Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad tím, jak ochránit klienty před problémy cestovních kanceláří. Agrární komora podle Hospodářských novin zřejmě stále sní o návratu před rok 1989, když si nejnověji vymyslela, aby stát vyhlásil minimální ceny všech obilovin a dalších zemědělských produktů. "A to přesto, že letošní sklizeň sice nebude valná, jak se shodují všichni, ale například na cenách se to nijak zvlášť neprojeví, protože ve skladech je obilí ještě z loňska. To už ani není Evropská unie, to je socialistická utopie," míní autor. České zemědělství má podle něj evidentně výdrž. Už roky stále dokola a za každého počasí ohlašovaná krize a krach se jaksi nekonají. Jediné, co se podle něj koná, je natažená ruka ke státu.
Obyčejný člověk by podle Mladé fronty Dnes předpokládal, že nepojištěné cestovní kanceláři, která tak porušila zákon, bude neprodleně odebrána licence. "Zdejší úřední šiml je však stará kobylka, která se sotva vláčí," poznamenává autorka. Překonává mnoho překážek a kvůli ochraně "dobrého jména" navíc nesmí vyzradit, že dotyčný cestovní podnikatel má potíže. "V případě cestovek se bude opět hloubat, jak v zákonech ucpat každou skulinku. Do úvah se pořád bude plést imperativ 'nepoškodit dobré jméno'," píše autorka. Možná by podle ní jen stačilo, kdyby úřední kobylka dostala švih.
Jak se dočteme v úterních Hospodářských novinách, Česká republika by se mohla pokusit obnovit řízení u švédského soudu a usilovat o zrušení arbitrážního nálezu, na jehož základě zaplatila společnosti CME 10,6 miliardy korun. Tvrdí to právník a kandidát na ústavního soudce Vladimír Balaš v souvislosti s prohlášením bývalé vedoucí úřadu rady pro rozhlasové a televizní vysílání Heleny Havlíkové. Ta zpochybnila pravost dokumentu, který u arbitráže posloužil jako jeden z hlavních důkazů, informují noviny. "Pokud existuje byť jen minimální šance, že by se ještě podařilo zvrátit výsledek arbitráže, měli bychom se takovou možností zabývat," řekla členka parlamentní vyšetřovací komise Miroslava Němcová. Jiní členové komise ale pochybují, zda se podaří prokázat něco, co by mohlo vést až k obnovení řízení, píší HN.
Evropská komise již začala šetřit, zda státní pomoc tuzemským bankám nebyla v rozporu s evropským právem. Podle dnešních Lidových novin se na pořad jednání dostala jako první Česká spořitelna, u které antimonopolní úřad podklady schválil a předal Evropské komisi. České spořitelně stát poskytl podporu za 46,1 miliardy korun, což bylo méně než u všech jejích konkurentů. Její případ je tak považován za nejjednodušší. Poklady ke své intervenci v Investiční a Poštovní bance, Agrobance a Komerční bance by měl Brusel získat do konce roku, píší Lidové noviny.
