Přehled tisku

Poslancům se nelíbí, že musí ve sněmovně trávit dlouhé hodiny. Jak píše Mladá fronta Dnes, chtějí proto zavést hlasovací hodiny - ve středu a v pátek od 9-ti do 14-ti hodin. Zákonodárci by tedy už nemuseli dobíhat před hlasováním na poslední chvíli do sálu. Mnohokrát se už totiž stalo, že některý zákon neprošel jen proto, že se na hlasování nedostavil včas potřebný počet poslanců. Při zavedení pevného hlasovacího režimu by však zároveň byly poslanecké lavice po většinu jednání ještě prázdnější, než je tomu dosud!! Argumenty, že podobná praxe je běžná i v dalších světových parlamentech neobstojí. Například ve Velké Británii a v Německu nic takového neexistuje.

Přehled tisku

Poslancům se nelíbí, že musí ve sněmovně trávit dlouhé hodiny. Jak píše

Nejvyšší kontrolní úřad přistoupil k neobvyklému kroku. Jak píší Lidové noviny, podal trestní oznámení kvůli akci Internet do škol. Stalo se tak měsíc poté, co kontroloři zveřejnili obsáhlou zprávu o projektu, který připravil bývalý sociálnědemokratický ministr školství Eduard Zeman. Podle zprávy ministerstvo neoprávněně utratilo 884 miliónů korun, uzavíralo nevýhodné smlouvy a celý projekt špatně připravilo i kontrolovalo. Na akci Internet do škol vyčlenila vláda Miloše Zemana v roce 2000 sedm miliard korun. Za ně měla každá škola zdarma dostat od státu počítač. Do dnešního dne počítač používá pouhá polovina z nich. Konec akce přitom kabient plánoval do konce roku 2002. Kontroloři si nechali vypracovat čtyři nezávislé zprávy, z nichž například vyplývá, že připojení počítačů na síť předražili dodavatelé až o 600 procent.

Češi žijí zdravěji a o několik let déle, uvádí Mladá fronta Dnes. Život se nám prodlužuje dokonce nejrychleji v Evropě, od pádu komunismu o celé čtyři roky. Ženy se průměrně dožívají 78-ti let, muži sedmdesáti dvou. Můžeme si právem stěžovat, co všechno polistopadový režim pokazil, prošustroval, kolik miliard vyletělo komínem. I ve zdravotnictví se plýtvalo a plýtvá - ale právě raketový vpád nových léků, technologií a utrácení nad poměry učinily evropský zázrak: užíváme si života na zemi o čtyři roky déle než v éře Husákovy gubernie," soudí list. Mnoho lidí přestalo s kouřením. Ani s obezitou to není tak špatné, jak se říká. Máme však jednu smutnou výjimku - počet lidí, kteří se rok co rok zabijí u nás na silnicích a při úrazech je v Evropě nejvyšší.

Ekonomické stránky tisku se zabývají posledními čísly o českém exportu. Podnikům se daří vyvážet i přes pokračující recesi v západní Evropě. Český export se letos zvýšil v korunovém vyjádření o sedm, v dolarovém dokonce o 30 procent. Lidové noviny analyzují proč se tuzemským vývozcům nedaří proniknout na vzdálenější trhy. Polovina českého exportu totiž míří do čtyřech sousedních států a bilance obchodu s Čínou, Ruskem nebo Japonskem skončila v prvním pololetí s deficitem přesahujícím nepříjemných 66 miliard korun. S Asií je to komplikované, protože vzdálenější trhy obsazují exportéři z bližších zemí a Asijci si navíc potrpí na tradici, píše komentátorka Lidových novin. Také známá značka je prý to, oč v Asii běží. Že by v české kotlině bylo značek přehršle, to opravdu nemůže podle deníku tvrdit ani zarytý vlastenec. Vzdálenější trhy tak nadále protékají českým firmám mezi prsty.

Loňská povodeň odložila případný rozmach pražského Karlína zase o několik let do budoucnosti a rok po záplavách je procházka touto pražskou čtvrtí stále deprimující, píšou Hospodářské noviny. Byl zde odveden velký kus práce, ale k dokonalosti je daleko. "Tramvaje zatím nejezdí, automobilová doprava vázne, část obchodů zůstala zavřená, některé domy nevypadají o moc lépe než před rokem, část obyvatel rezignovala a odstěhovala se jinam," popisuje komentář současnou situaci. Plány na přeměnu čtvrti se rodí znovu, i když případných nájemníků nových administrativních center ubývá. Starosta Prahy 8 však zůstává optimistou a stále předvídá investice desítek miliard korun. Karlínu i Praze by prospělo, kdyby se jeho slova naplnila, píše komentátor Hospodářských novin.

Počet pojistných podvodů vytrvale roste a české pojišťovny ve spolupráci s policií odhalují případy za desítky a stovky milionů korun ročně. Zatímco v roce 2001 bylo zjištěno téměř 400 podvodů za 74 milionů korun, rok poté už stoupl počet pojistných podvodů na více než 600 a výše škody na 182 milionů. Jak píší Hospodářské noviny, k zesílené obraně proti nepoctivcům si pojišťovny zřídily kancelář pro prevenci pojistných podvodů při České asociaci pojišťoven. Světové statistiky uvádějí, že 14 procent všech škod, které klienti pojišťovnám hlásí, patří právě do kategorie pojistných podvodů. V případě motoristů se dokonce údajně jedná o 35 procent nehod, informují Hospodářské noviny.

Češi stále více platí kartou v obchodech i malé útraty, třeba za částky do sta korun. Hospodářské noviny konstatují, že malé platby se týkají zejména studentů. Jeden z důvodů, proč stále častěji saháme do kapsy pro karty je ten, že tato transakce je bezplatná. Za bezhotovostní platbu v obchodní síti kdekoliv po celém světě totiž majitel karty neplatí žádný poplatek. Tuzemští držitelé karet sice ještě častěji vybírají hotovost z bankomatů, jejich zvyky se ale rychle mění. Není daleko doba, kdy se výběr z bankomatů i platby v ochodech i u nás vyrovnají.

Letošní extrémní sucho krutě postihuje zemědělce. Jak píše Právo, už nejde jen o obilí. Také pastviny vypadají jako vyprahlá step. Kvůli nedostatku krmení hrozí, že farmáři budou nuceni snižovat už tak velice nízké počty chovaného skotu. Navíc v řadě míst republiky vysychají zdroje vody, což zapříčinilo problémy se zásobováním stájí, zvyšují se také úhyny drůbeže. Problémy jsou i v ovocnářství. Jablka, švestky i další ovoce v sadech a na zahradách předčasně opadávají ze stromů a hnijí. Nejméně vrásek dělá letošní parné léto vinařům. Vegetace vinné révy prospívala od jara velmi dobře, hrozny jsou vyzrálé. Vinaři tak již počtvrté z uplynulých šesti let očekávají velmi dobrý ročník. Sucho však nejspíš zvedne ceny potravin, ale zatím si nikdo netroufá odhadnout v jaké míře.

O tom, zda je Praha schopna uspořádat olympiádu, uvažují Hospodářské noviny. Příští léto budou olympijské hry hostit Athény. Teprve pak se ukáže, zda pořadatelství přinese řecké metropoli více problémů, nebo prospěchu. Už dnes je ale možné počítat s mnohými úskalími, která by mohla v pořadatelské roli potkat i Prahu. "Počet obyvatelstva země je zhruba stejný, noční můru, jak uspořádat hry ve městě, které kolabuje i za normálního provozu, máme také. Nutnost vynaložit miliardové sumy na stadiony, silnice, spojení atd. by nás čekala taky. Kasa městská i státní také není zrovna plná. Trampoty kolem výstavby hokejové haly dokládají, že i chaosu jsme schopni na vysoké úrovni. Nevypadá to zkrátka na úspěšný podnik," míní autorka komentáře v Hospodářských novinách.

Stovky lidí se tísnily před pražským Slovanským domem, aby přivítaly slavného holywoodského herce Seana Conneryho, který po roce přijel do metropole uvést evropskou premiéru svého nového filmu Liga výjimečných. Jak píše Právo, loni touto dobou se totiž část snímku v Praze natáčela a štáb zastihly ničivé povodně. Connery, který byl tragédií dojat, si prosadil, že se evropská premiéra odehraje právě v Praze a výtěžek ve výši zhruba 1,7 miliónu korun ze slavnostní akce bude věnován ve prospěch veřejné sbírky hlavního města na pomoc obětem povodní a Nadaci Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Mezi hosty, kteří do Slovanského domu dorazili, nechyběl ani exprezident Václav Havel s manželkou Dagmar. Sean Connery při premiéře uvedl, že změny, které tu po roce nastaly, jsou neuvěřitelné. Po premiéře tisícovka pozvaných hostů zamířila na recepci v areálu Strahovského kláštera.