Přehled tisku

V popředí zájmu tisku jsou platové požadavky odborářů. Ať už budou učitelé stávkovat pouze 1. září, nebo déle, zůstává podle Hospodářských novin nedořešeno, zda má stávka reálnou šanci něco změnit. I premiér Vladimír Špidla říká jasně, že na platové požadavky odborů nejsou peníze.

Agent komunistické tajné policie Pavel Minařík se prozatím nemusí bát trestu za plánovaný atentát na Rádio Svobodná Evropa v Mnichově v sedmdesátých letech. Jak píše Mladá fronta Dnes, brněnský krajský soud v neveřejném jednání jeho trestní stíhání zastavil. Rozhodnutí je pravomocné a není možné se proti němu odvolat. Ještě je tu mimořádný opravný prostředek, který dovoluje nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešové poslat případ k posouzení Nejvyššímu soudu. Ta se už rozhodla, že to zkusí. Soud zastavil Minaříkovo stíhání po jedenácti letech soudních tahanic. Jedním z argumentů bylo, že prý neměl v úmyslu atentátem někomu ublížit. Z písemné dokumentace je podle soudu zřejmé, že chtěl radio před případnou explozí telefonicky varovat. Minařík vypracoval podle Mladé fronty Dnes v letech 1973 až 1975 několik plánů teroristického útoku a toto varování zvažoval jen v jednom z nich. Ve Svobodné Evropě v Mnichově skutečně nastražená výbušnina explodovala, bylo to ale v roce 1981. V té době Minařík studoval na univerzitě v Kyjevě.


V popředí zájmu tisku jsou platové požadavky odborářů. Ať už budou učitelé stávkovat pouze 1. září, nebo déle, zůstává podle Hospodářských novin nedořešeno, zda má stávka reálnou šanci něco změnit. I premiér Vladimír Špidla říká jasně, že na platové požadavky odborů nejsou peníze. List se domnívá, že když vláda odložila rozhodování o 13. a 14. platech až na září, byla si jistě vědoma, že tím situaci zrovna neuklidní. Právě o tyto platy jde i školským odborům. Což podle Hospodářských novin samo o sobě snižuje vyjednávací pozici odborů nejen vůči vládě, ale i vůči veřejnosti. "Princip, že mimořádné platy mohou být jen tam, kde si na ně vydělají, přece jen začíná akceptovat větší část veřejnosti. A z tohoto pohledu jsou 13. a 14. platy 'mimořádnou' součástí platu. Budou-li tedy školské odbory stávkovat 1. září, bude to test nejen síly jich samých - vždyť zatím se ke stávce přihlásila asi třetina škol - ale také ochoty lidí podpořit je," uvažuje komentář Hospodářských novin.

Deník Právo poukazuje na tuny popsaného papíru, které vyprávějí o ostudné materiální situaci českých pedagogů, zvláště na vysokých školách, v porovnání s jinými co do vzdělání zaměstnanců souměřitelnými obory. Komentátor listu uznává, že resort je takzvaně podfinancován, a to nejen v platech pedagogů, ale i ve vybavení škol. Zpráva o tom, že aspoň pětina studentů českých univerzit nebude mít od října opět kde bydlet, vypovídá jasně o tom, že "vzdělání je u nás vším možným, jenom ne prioritou", uznává autor. Zdánlivě podle něj tedy mají učitelé právo stávkovat. Na druhé straně má tento úmysl odborových předáků nakyslou pachuť, když víme, že ze všech zaměstnanců vládního sektoru dostanou v příštím roce právě učitelé přidáno nejvíc a ministr financí bude muset tyto peníze vzít někomu jinému.


Problémům kolem Hradní stráže se věnují Lidové noviny. Jak píší, poslední tragickou smrt vojáka nelze pochopitelně nikomu klást za vinu, nicméně snaha prezidenta začlenit stráž do armády zasluhuje podporu. Neexistuje racionální důvod, proč by Hradní stráž neměla být vyjmuta z pravomoci kanceláře prezidenta a předána "obraně". Například v Británii jsou vojáci v historických uniformách hlídající královské paláce příslušníky armády. "Prezident vyslovil přání, aby se jednotka stala 'vzorovým útvarem' armády, proč ne. Zatím je vzorem spíše negativním a průměrný vojenský útvar je pro ni nedostižným vzorem pořádku a kázně," soudí komentátor Lidových novin.


O milost pro Čecha, který byl v Rusku odsouzen za pašování necelého gramu hašiše, žádá kromě exprezidenta Václava Havla také české ministerstvo zahraničí. Jak uvádějí Lidové noviny a Mladá fronta Dnes, šestatřicetiletý Pavel Pavlíček byl odsouzen k 19 měsícům odnětí svobody a byla mu nařízena protidrogová léčba. Žádost o milost je připravena a konzulát nyní čeká na další podpůrné dokumenty od rodiny a dalších institucí. Jak uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Vít kolář, konzuláty žádají o milost i v případech, kdy český právní řád na případ nazírá úplně jinak. Toto by u nás bylo maximálně na hranici přestupku. Pavlíček byl zadržen 25. dubna na letišti v Moskvě, kam přiletěl z indického hlavního města Dillí a odkud chtěl pokračovat do Prahy. Při celní kontrole však celníci v jeho zavazadle nalezli 95 setin gramu hašiše. Pavlíček údajně drogu dostal v Indii od svatého muže, schoval si ji na památku a před odletem si neuvědomil, že ji má v batohu. Po zadržení se mu snažil pomoci český konzulát a jeho dosavadní bezúhonnost dosvědčila i řada jednotlivců a institucí. Soud však Pavlíčka odsoudil k nepodmíněnému trestu, i když pod dolní sazbou. Pavlíčkovi pomáhal i český obchodník Martin Kraus, který mu zajistil advokáta, byl jeho překladatelem a nakupoval mu jídlo. Kraus se však počátkem srpna stal obětí loupežné vraždy v Dagestánu.


Mladá fronta Dnes píše, že povodně v Čechách a na Moravě přinesly škody za desítky miliard korun. Asi polovinu zaplatily pojišťovny. Občanům i podnikům se kvůli tomu letos zdražilo pojistné v průměru o dvacet procent. Teď by ale záplavy mohly i pomoci. Obě katastrofy totiž detailně ukázaly, jak je Česko rizikové a náchylné k povodním. S pomocí švýcarských pojišťovacích expertů a českých geologů tak poprvé vznikla povodňová mapa země. Díky ní budou mít pojišťovny, které si mapu pořídí, podrobný a okamžitý přehled o domech a ulicích v 75 městech v zemi. Takový centrální přehled by měl pomoci přesněji odhadnout, zda ten či onen dům je více ohrožen. A jestli by tedy od jeho majitele měla pojišťovna požadovat vyšší pojistné. Anebo ho nepojistit vůbec.


Český turista se za posledních 14 let stal velmi náročným. Jak se dočtete v Lidových novinách, i za málo peněz očekává vysokou kvalitu. V 90. letech byli Češi v zahraničí známí spíše jako turisté druhé kategorie. Nezřídka se stávalo, že to, co po jídle zbylo na švédských stolech, "nacpali" do igelitových tašek a odnesli na pokoj. Teď jako turisté máme stále vyšší požadavky. Podle zástupců cestovních kanceláří ale dochází k paradoxu. Čím levnější zájezdy si klienti kupují, tím jsou náročnější. A jací jsme turisté v porovnání s jinými národy? Jsme oblíbení. Češi se snaží poznat místní kulturu. Mají zájem nejen o koupání a opalování, ale také o památky, přírodu a dobrodružství. Na druhé straně jsou Češi nesamostatní. Většina klientů cestovní kanceláře by chtěla mít všechno naplánované a zařízené od delegáta, píší Lidové noviny.


Humanoidní robot ASIMO firmy Honda,  foto: ČTK
Jak uvádí deník Právo, japonský premiér Džuničiró Koizumi si na slavnostní oběd se svým českým protějškem Vladimírem Špidlou přivede nevšedního partnera. Hostem ze země vycházejícího slunce nebude nikdo jiný, než nejvyspělejší humanoidní robot. Jmenuje se Asimo a s předsedou české vlády si může povídat i v češtině. Robot dovede otevírat dveře a při svých druhých narozeninách bravurně rozkrájel dort pro děti v jedné tokijské mateřské škole.


logo Sazky
Sázkařská horečka propuká v Česku naplno. Ve středu večer se bude hrát o rekordní jackpot Sportky ve výši 110 miliónů korun. Jak píše Mladá fronta Dnes, obsluhující u sedmi tisíc terminálů Sazky se připravují na velký nával. Chodí totiž i lidé, kteří normálně nesází. Jak říká šéf sběrny v centru Prahy, přišla babička, které čtvrt hodiny vysvětlovali, jak to funguje. Vznikla ohromná fronta a ona si nakonec vsadila jeden sloupeček. Stamilionový jackpot pobláznil i vietnamské trhovce, kteří lemují silnici z hraničního přechodu do Chomutova. Společnost Sazka odhaduje, že bude vsazeno až sedm milionů výherních sloupců. Lidé podle psychologů sázejí i kvůli tomu, že prohraných několik desítek korun jim rodinný rozpočet nezruinuje. Šance, že tipující uhodne všech šest čísel, je však jedna ku čtrnácti miliónům. I kdyby však někdo bank rozbil, výhercem bude Sazka, která loni vydělala téměř 700 miliónů korun.