Přehled tisku

Ministr financí Bohuslav Sobotka (vlevo) a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, foto: ČTK

"Dohodli jsme se, že se dohodneme" - cituje Mladá fronta Dnes sociálně demokratického poslance Jana Mládka, který hodnotí dosavadní jednání poslaneckých klubů o vládním návrhu reformy veřejných financí. Vedení koaličních stran by se mělo znovu sejít po sobotní demonstraci odborářů a dojednat společnou strategii včetně případných úprav reformy.

Ministr financí Bohuslav Sobotka  (vlevo) a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach,  foto: ČTK
"Dohodli jsme se, že se dohodneme" - cituje Mladá fronta Dnes sociálně demokratického poslance Jana Mládka, který hodnotí dosavadní jednání poslaneckých klubů o vládním návrhu reformy veřejných financí. Vedení koaličních stran by se mělo znovu sejít po sobotní demonstraci odborářů a dojednat společnou strategii včetně případných úprav reformy. Zájmy koaličních poslanců jsou však mnohdy protichůdné a jednání se potáhne pravděpodobně až do okamžiku hlasování ve sněmovně. Koaliční partneři - tedy lidovci a unionisté - stupňují svůj tlak na to, aby se reforma už nijak neměnila a zůstala v té podobě, jakou vedení všech tří stran podepsalo ještě před prázdninami. Mezi oběma tábory lavíruje ministr financí Bohuslav Sobotka, který potřebuje zmobilizovat všech 101 hlasů.


Další finanční pomoc z České republiky Irák nedostane, uvedly Lidové noviny. Praha zřejmě nebude reagovat ani na výzvy Washingtonu, aby na blížící se dárcovské konferenci přišla s nabídkou dalších peněz na obnovu válkou zničené země. Vláda Vladimíra Špidly zatím počítá s tím, že na obnovu Iráku poskytne letos 120 milionů korun. Celkem se hodlá Česko podílet na obnově Iráku 520 miliony korun. "Náš příspěvek je potřeba znásobit, ale určitě nepůjde o jeho navýšení. Můžeme nabídnout například expertní studie, studie proveditelnosti a tak dále," řekl náměstek ministra zahraničí Jan Winkler. Podle informací LN od zdrojů přímo z Iráku však české firmy zatím přílišnou iniciativu v Zálivu neprojevují. Natož aby byly místním schopny nabídnout expertní studie.


Mladá fronta Dnes se vrací k penzi, kterou nyní pobírá exprezident Václav Havel. Ve srovnání s průměrem není malá - 22 tisíc korun měsíčně. Navíc nijak nestrádá, protože patří mezi bohaté Čechy. To však není argument, proč by prezident neměl dostávat od státu rentu či mít k dispozici kancelář. Na rozdíl od jiných, jak uvádí komentátor listu, zůstává Havel významnou veřejnou osobou, která má potenciál reprezentovat zemi. Proto by mu stát měl dát rentu, zaplatit kancelář, zajistit ochranku a třeba i automobil. Bude to stát několik milionů korun ročně, ale důvodů, proč do bývalých prezidentů investovat, je poměrně dost: mají prestiž, kontakty doma i ve světě, mohou být reprezentanty státu a v případě potřeby mohou zemi nějak pomoci. Handrkování poslanců o požitcích pro prezidenta, které jsme letos zažili, je trapné.


Podle deníku Právo nejsou pro 30 000 vážně nemocných pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí v Česku dostupné nejmodernější léky. Ty jsou přitom schopny nemoc výrazně zpomalit nebo téměř zastavit. Lékaři se už téměř dva roky marně snaží, aby je ministerstvo zdravotnictví zařadilo mezi dostupné medikamenty. Zatím jsou tu k dispozici léky jen pro astmatiky, na chronickou obstrukční plicní nemoc je ale lékaři nesmějí předepisovat. Nový lék, který se užívá už v Evropě, je sice drahý, naši pacienti ho ale životně potřebují. Ministerstvo zdravotnictví slíbilo Právu celou záležitost prověřit.


V Praze zřejmě už za dva roky vznikne Evropská univerzita. Podle Mladé fronty Dnes se ji snaží prosadit rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm společně se senátorem Josefem Zieleniecem. Jejich záměr nadchl premiéra Vladimíra Špidlu a ministryni školství Petru Buzkovou, která by vznik univerzity určitě podpořila. Podle záměrů by na škole například vyučovali i profesoři z pařížské Sorbonny či britského Oxfordu. Univerzita by se mohla podle předběžných plánů nastěhovat do budovy Rádia Svobodná Evropa na pražském Václavském náměstí. Kdy se však rádio odstěhuje, není známo.


Logo RFE
O stěhování Radia Svobodná Evropa píše i Právo. Ministerstvo zahraničí a vedení rozhlasové stanice nadále hledají vhodný objekt k přestěhování redakcí z centra Prahy. Reagovaly tak na informace Hospodářských novin, podle nichž se stěhování odkládá kvůli nedostatku peněz. Podle mluvčí Svobodné Evropy Soni Winterové chce stanice nadále zůstat v Praze, pokud možno na místě, které bude bezpečnější pro Pražany i pracovníky rádia. Ministr zahraničí Cyril Svoboda letos v létě bez podrobností uvedl, že již bylo vybráno místo, kam se RFE/RL z budovy bývalého Federálního shromáždění u Václavského náměstí přemístí. Spekulovalo se při tom o jednom z domů na Evropské ulici. Budova Citibank je podle některých neoficiálních zdrojů stále jako možné místo aktuální. Ani jeden z mluvčích ale konkrétní objekty nijak nekomentuje.


Starosta Jindřichovic pod Smrkem Petr Pávek u cedule zakazující vstup státním úředníkům do obce,  foto: ČTK
Obecní vyhláška, kterou radnice v Jindřichovicích pod Smrkem na Frýdlantsku zakázala státním úředníkům pod pokutou 10 000 korun neohlášený vstup na katastr obce a stanoví poplatky za úřední jednání se zástupci obce, nalezla podle deníku Právo odezvu v dalších menších obcích. V řadě případů se dá dokonce hovořit o přímé podpoře a inspiraci. Od pátku, kdy zastupitelstvo Jindřichovic vyhlášku schválilo, přišlo zdejšímu starostovi Petru Pávkovi více než 100 podpůrných ohlasů od občanů nebo zastupitelů a starostů z celé republiky.


Česko vydělává stále méně na turistickém ruchu. Podle informací Lidových novin počet zahraničních turistů za letošní první pololetí meziročně klesl o osm procent. Navíc se snížil objem peněz, které cizinci v Česku utratili. Turisté za české služby a zboží v lednu až červnu zaplatili přes 44 miliard korun, což je nejnižší hodnota od roku 1998. Meziročně to představuje pokles o sedm procent. Podle expertů stojí za tímto propadem hlavně recese v sousedním Německu, ale i napjatá mezinárodní situace kolem války v Iráku na jaře letošního roku.


Učitelé jsou znepokojeni. Případ desetiletého Jana Kotana, který skončil na psychiatrii poté, co si pro něj přišel až do školy otec se soudním exekutorem, je znejistil. Jak uvedla Mladá fronta Dnes, obávají se, že v podobné situaci se dříve či později může ocitnout kterákoli jiná škola. Do manželských sporů o děti jsou totiž zatahovány všechny. A přitom neexistuje žádný předpis, který by jim poradil, jak se mají v takových situacích zachovat. Přitom je to právě škola, na kterou rozhádaní exmanželé ve svém sporu o dítě vyvíjejí největší nátlak. Je totiž jediným místem, kde rodič, kterému ten druhý brání ve schůzkách s dítětem, potomka kdykoli s jistotou najde a může ho navštívit, doplňuje list.


Jen tři nemocnice v zemi používaly ojedinělou bezbolestnou metodu vyšetřování tenkého střeva. Nyní k nim přibyla i Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích. Pacient při vyšetření pouze spolkne asi dvoucentimentrovou kapsli, v níž je zabudována miniaturní kamera, a nemusí přitom ani ležet v nemocnici. Jak ale informuje Mladá fronta Dnes, vyšetření stojí asi sedmnáct tisíc korun a zdravotní pojišťovny je hradí, až když pacient absolvuje předchozí bolestivá vyšetření, která nepomohou určit diagnózu. Ve vyspělých zemích, kde tuto metodu používají, to bývá naopak. Bolestivá vyšetření nastupují až poté, co kapsle nepomůže, dodává deník.