Přehled tisku
Tisk věnuje velkou pozornost víkendovému kongresu ODS, který komentátoři označují shodně za nudný. Podle Hospodářských novin se zde odehrávalo především verbální posilování svalů. Koneckonců, proč ne. ODS přežila rok po odchodu svého prvního předsedy Václava Klause na Hrad dobře, ve své opoziční roli našla tón, který táhne a ve volebních preferencích přesvědčivě vyhrává.
Ministr spravedlnosti Karel Čermák ostře kritizoval fungování soudcovsko-podnikatelského výboru při Soudcovské unii. Existence výboru, jehož členy se zatím stalo 23 převážně velkých firem, podle Čermáka vyvolává ve veřejnosti pochybnosti o nezávislosti soudců, píše deník Právo. Existenci výboru kritizoval i bývalý ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Považoval jeho zřízení za neetické a dokonce unii hrozil kárným řízením, když se semináři nepřestane. Projekt, který má podle soudců prolomit umělou bariéru mezi justicí a podnikateli, je asi rok starý. Firmy se v jeho rámci mohou po zaplacení ročního poplatku 120.000 korun účastnit seminářů o problémech obchodního soudnictví, o kterých jim přednášejí soudci. Ministr Čermák se domnívá, že kontakt mezi soudci a podnikatelským stavem se nemůže odehrávat na úrovni jednotlivých firem, ale pouze na úrovni vyšších sdružovacích celků, tedy komor a podnikatelských svazů.
Poslanci a senátoři procestují po světě každoročně desítky miliónů korun. Jak píše Mladá fronta Dnes, poslanci podnikli od loňských voleb na sto padesát cest. O minulém víkendu se například vrátila delegace tří poslanců a tří senátorů z cesty po Indii. Když list zjišťoval, jaký smysl tak časté a početné mise po světě mají, často se nedozvěděl konkrétní údaje. Výlety zákonodárců nejsou zrovna levné. Náklady na cestu i ubytování formou all inclusiv v Bruselu vyjdou u jednoho z nich na 25 tisíc korun na den. Zajímavé je, že senátoří si vybírají vzdálenější a exotičtější cíle, než poslanci - Chile, Mexiko, Japonsko či Jihoafrickou republiku. Největším cestovatelem v Poslanecké sněmovně je komunista Jiří Maštálka. V tomto volebním období byl už na 24 cestách.
Role žen v domácnosti Češky neláká ani 14 let po pádu komunismu, přestože by díky příjmům svých manželů mnohé z nich do práce chodit nemusely. Píší to Hospodářské noviny s odvoláním na statistiky OECD. Ze sta žen v produktivním věku pracuje v České republice 57 a toto číslo se v posledních letech prakticky nemění. Češky se tak mnohem více podobají Švédkám, Norkám či Američankám než ženám ze sousedních postkomunistických zemí či například Itálie. Z údajů vyplývá, že nejvíce žen zůstává doma v zemích se silnou katolickou tradicí, která klade důraz na postavení ženy jako pečovatelky o rodinu. Podle mezinárodních průzkumů pracují Češky nejen často, ale dokonce nejdéle ze všech, bez ohledu na mateřství, uvádí studie.
Pryč budou doby, kdy víno bylo hodnotným a přitom nepříliš drahým dárkem, vhodným pro obdarování obchodních partnerů. S odvoláním na moravské vinaře to píše deník Právo, podle kterého víno ze seznamu možných darů vyškrtlo samo ministerstvo financí, když je zařadilo mezi výrobky se spotřební daní, i když zatím nulovou. "Jako dar pro prezentaci firmy lze použít výlučně věci, na které není uvalena spotřební daň. Přeřazením vína do jiné kategorie je ministr ze seznamu potenciálních dárků vyřadil. Podrazil tak nejen nás vinaře, ale především ublížil Česku," cituje Právo valtického vinaře Jiřího Kopečka. Podle vinařů si totiž budou zahraniční obchodní partneři odvážet jako pozornost hostitelů jen propisovačky a levné hodinky tchajwanské či jiné provenience.
Vánoce a Nový rok se čím dál víc stávají dny dlouhého volna a stále více Čechů místo tradičních svátků u stromečku odlétá do teplých krajin. Láká je Egypt, Thajsko, Kanárské ostrovy nebo třeba Dominikánská republika či Brazílie, píše Mladá fronta Dnes. Podle deníku za to může jak zlepšující se kupní síla Čechů, tak i rozšiřující se nabídka cestovních kanceláří. Pro ně už je konec roku druhým nejatraktivnějším obdobím po letních prázdninách. A každým rokem se zájezdů prodá víc. Cestovní kancelář Čedok bude mít letos zhruba o deset procent těchto cestovatelů více než loni. A u Fischera jich přibude zhruba třetina, uvádí Mladá fronta Dnes.
Neonacisté opakovaně vyzývají k násilí, policisté se však tváří, že nic neslyší. Jak píše Mladá fronta Dnes, o víkendu opět nechali bez povšimnutí výstřelky ultrapravicových extremistů a nezakročili proti nim. Výhradně ze zálohy totiž sledovali koncert neonacistických kapel u Opavy. Do hospody Bílý Anděl se sjelo na sto ultrapravičáků. Pod záminkou soukromé oslavy narozenin tam hrály minimálně dvě skinheadské kapely. Čtyřicítka policistů a strážníků doprovodila účastníky srazu od vlakového nádraží do zamluveného hostince a pak se stáhla do připravených uliček. A proto nikdo z policistů nejspíš neslyšel texty skladeb, které vyslechli reportéři Mladé fronty Dnes pod okny podniku. Když před dvěma lety ministr vnitra Stanislav Gross sliboval válku extremistům, policisté přerušili několik koncertů už v okamžiku, kdy začali pravicoví radikálové skandovat například jen jméno nacistického předáka Rudolfa Hesse. Nyní procházejí i ostřejší slova. Kupříkladu minulý týden policisté "neslyšeli" jak se z restaurace v Mělníků ozývá heslo: "Vypalte synagogy", píše Mladá fronta Dnes.
Evropská měna postupně z devizových kont občanů v bankách vytlačuje dříve oblíbené dolary. Zatímco ještě v 90. letech byla polovina devizových úspor uložena na dolarových kontech, dnes mají domácnosti na účtech v euro uloženo téměř dvakrát tolik než v dolarech. Informuje o tom Mladá fronta Dnes, podle níž se bude podíl úspor na účtech v euro dále zvyšovat. Popularita dolaru padá s jeho klesající hodnotou. Jen v porovnání se začátkem roku, kdy se na finančních trzích prodával kolem 30,20 koruny, je teď levnější téměř o čtyři koruny, připomíná. Na tisícovce dolarů uložených v lednu do banky tak člověk za letošní rok prodělal tři a půl tisíce korun. Tím ale podle deníku nevýhody dolarových vkladů, kde mají Češi uloženo asi za 25 miliard korun, nekončí. Kvůli nízkým úrokovým sazbám jsou i výnosy z takového vkladu téměř nulové, píše Mladá fronta Dnes.
Překvapivý rozmach nyní prožívá gramofonový trh. Podle Hospodářských novin roste výrazně výroba gramofonů a dobře se prodávají i samotné gramodesky. Kdysi skomírající odvětví postavila na nohy retro vlna a zájem o přirozený zvuk, píše deník. Největší výrobce gramofonů ve střední Evropě, firma SEV Litovel, za poslední čtyři roky produkci gramofonů zdvojnásobila na zhruba 30 tisíc kusů ročně. Přitom ještě v polovině 90. let nebylo jisté, zda výroba gramofonů v Česku vůbec zůstane. Neprodávalo se kvůli rozpadu RVHP a ztrátě trhů, kde začaly dominovat CD a DVD přehrávače. V posledních letech však litovelským rok od roku stoupá export, který by už letos mohl překonat hranici sto milionů korun. Podle ředitele firmy Jiřího Mencla dnešní gramofony, které kvalitou zcela překonávají staré modely a jejich zvuk se vyrovná CD přehrávačům, oceňují zejména fajnšmekři, kterým je jejich přirozenější zvuk oproti technické dokonalosti CD příjemnější. Dobře se prodávají i gramodesky. Jejich nárůsty jsou rekordní až o 10 procent ročně.
Seriál americké televize ABC je prý natočen podle skutečného příběhu bývalé československé agentky, píší Lidové noviny. V Československu jsem byla jako dívka špionkou, ve službách tehdejšího režimu jsem zažila neuvěřitelné věci, a proto mi ukradli můž životní příběh, říká 30ti letá u nás neznámá Katrina Barillová. Byla požádána, aby převyprávěla svůj příběh mnoha známým světovým listům. Ten je ale natolik neuvěřitelný, že se zdá, že si Barillová dělá hlavně reklamu. Do služeb ji prý najala vláda a nesměla o tom říct ani rodičům. Katrinu si tajné služby vyhlédly, když jí bylo deset let, protože prokazovala mimořádnou inteligenci. Ve 14 letech začala s výcvikem. V 15cti se stala modelkou, aby zdůvodnila náhlé odchody ze školy. V osmnácti byla agentkou vycvičenou v bojových uměních a střelbě. Pak ovšem přišel pád berlínské zdi a Katrina už nebyla potřebná. Odletěla do USA, kde se vemluvila do přízně společnosti, která se specializuje na ochranu řídících pracovníků, na monitorování a na odhalování průmyslové špionáže. Před několika lety se stala spoluzakladatelkou společnosti, která se zabývá špičkovými komunikačními technologiemi.
O víkendové soutěži v pití tvrdého alkoholu v Mutěnicích informuje Mladá fronta Dnes. Jak píše, místní rodák František Valda si evidentně věřil, že získá vůbec první titul mistra světa v pití Jaroškovy pálenky. Za první hodinu vypil litr čtyřicetiprocentní vodky. Poté jej však sanitka odvezla do nemocnice a diagnóza - otrava alkoholem. Nebyl však jediný. I další účastník skončil v nemocnici. V soutěži nakonec zůstali už jen dva borci. Jeden z nich Stanislav Šimeček jako první vypil dvacet panáků. Povstání ze židle a snaha odejít se mu však stalo osudným. Skončil pod stolem a za dohledu lékaře, podle kterého mohl mít v krvi asi 6 promile alkoholu, dlouho vyspával. Vítězem se stal stotřicetikilový Jan Němička, kterýza pět hodin zdolal více než litr fernetu. Získal tak desetilitrový soudek slivovice a k němu navíc i deset tisích korun.
Zajímavé výročí objevil deník Právo. Pivnímu tácku je právě 100 let. Jeho předchůdcem byl malý poklop na pivní žejdlík, který měl zabránit mouchám a jiné havěti v pádu do chmelového moku. Ze svého místa NA žejdlíku se postupně tácek dostal POD něj. Vyrábí se většinou ze smrkového dřeva, které má dlouhá vlákna a tedy velkou nasávací schopnost. Tácek proto dobře saje vlhkost, ale i všemožné bakterie - není tedy příliš hygienický. Na závěr popíjení by se měl zničit.