Přehled tisku
Tisk komentuje především koncept reformy zdravotnictví, který ministryně zdravotnictví Marie Součková představila poslancům své strany. Prohlásila, že odstoupí z vlády, pokud kabinet či parlament chystanou reformu neschválí. Hospodářské noviny konstatují, že může nejspíš začít balit.
Mladá fronta Dnes v této souvislosti píše, že Marie Součková nabídla místo reformy zdravotnictví mix několika dobrých a špatných změn. V ledasčem má ministryně pravdu - nemocnic je moc, spoluúčast je v ČR nejnižší v Evropě, lidé péči nadužívají a lékaři nešetří. Na tyhle choroby zdravotnictví Marie Součková nalézá špatné léky. Nemění totiž podle listu motivaci všech, kdo zdravotní peníze utrácejí. Ministryně mimo jiné navrhuje, aby se lidé mohli konečně připojistit. "Ale je-li u nás péče z jednadevadesáti procent bezplatná, tak nač by se připojistili? Na lepší postel, šumivější vitamin, hodnější sestřičku?" - ptá se deník. Ministryně by věděla nač, ale bojí se to do své reformy napsat. Kvůli doplatkům například v léčebnách dlouhodobě nemocných ji totiž část sociální demokracie považuje za příliš pravicovou. Podle Mladé fronty Dnes je to ale omyl. Součková totiž nevybočila z myšlení ČSSD a také ona je přesvědčena, že zdravotnictví lze postavit na nohy příkazy, regulacemi, sankcemi z rukou moudrých politiků a úředníků.
Na kandidátce KSČM pro nadcházející červnové volby do Evropského parlamentu by mohl figurovat československý kosmonaut a obchodní rada na velvyslanectví v Moskvě Vladimír Remek. Je jednou z nestranických osobností, kterým KSČM nabídla uplatnění na své volební listině, píše deník Právo. O kandidátech se definitivně rozhodne na nedělním zasedání ústředního výboru strany. O Remkovi komunisté uvažovali předloni na funkci prezidenta. Bývalý kosmonaut se ale nechtěl vzdát svého diplomatického postu v Rusku, připomíná Právo. Komunisté považují vzhledem ke svým sílícím preferencím za reálné, že v Evropském parlamentu obsadí až šest křesel. Stali by se tak významnou složkou frakce sjednocené levice. Celkem bude Českou republiku zastupovat ve Štrasburku 24 poslanců.
Projednávání útoku na romský pár v Jeseníku bude pokračovat. Krajské státní zastupitelství v Ostravě rozhodlo, že jejich podřízení z Jeseníku navrhovali příliš nízké tresty, píše Mladá fronta Dnes. Soud v Jeseníku odsoudil začátkem ledna trojici mladíků za rasově motivovaný útok na romské manžele k tříleté podmínce. Jak uvedl okresní státní zástupce v Jeseníku Ladislav Prouza, případ provázejí tlaky a manipulace, rozhodovat by se proto mělo v jiném městě. Verdikt jesenického soudu vyvolal už dříve vlnu nevole mezi romskými organizacemi. O případ se také zajímají vicepremiér Petr Mareš či vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. Jak píše Mladá fronta Dnes, trest mladíky nepoučil a dva z nich vyvolali v Jeseníku další incident s rasovým podtextem. U místní radnice slovně napadli skupinu sedmi Romů. Událost značně vyhrotila už tak napjatou situaci, která vládne v jesenické romské komunitě.
Dva Čechy zatkla v pondělí novozélandská policie a obvinila je z krádeže vzácných orchidejí. Jak píše Mladá fronta Dnes, jejich blízcí a spolupracovníci nevěří, že by toho byli schopni. Oba jsou milovníky orchidejí, oba jsou považováni ve svém oboru za kapacity a oba požívají velké autority. Děkana Lékařské fakulty Univerzity Palackého Čestmíra Číhalíka a jeho společníka zatkla policejní jednotka, která se specializuje na ochranu flóry a fauny. Na lékařské fakultě si zatčení nedovedou vysvětlit. Druhým zatčeným je s největší pravděpodobností pracovník brněnské inspekce životního prostředí Jindřich Šmiták, předseda Orchidea klubu v Brně a soudní znalec v oboru ochrana přírody. Šmiták plánoval, že po návratu z dovolené uspořádá přednášku. Podle deníku Právo hrozí mužům pokuta ve výši sto tisíc dolarů nebo až pětileté vězení. Některé rostliny stojí na černém trhu až 24 tisíc dolarů. Pro rozsudek však není podstatné, zda dvojice vzácné rostliny pašovala na prodej či do své sbírky.
Se zásadní studií přišel před důležitým rozhodováním Senátu o stavbě dvou jezů na dolním Labi Český ekologický ústav. Vyplývá z ní, že zdymadla nejspíš nepomohou zvýšit přepravu zboží po vodě, jak tvrdí ministerstvo dopravy i labští rejdaři. Hospodářské noviny připomínají, že stavba by vyšla státní pokladnu na šest miliard korun, některé odhady však hovoří o částce ještě o několik miliard vyšší. Studie Českého ekologického ústavu uvádí, že přeprava zboží po Labi takřka vůbec nesouvisí s počtem dnů, kdy byla řeka splavná. "Například v roce 1991 se přepravilo 5,8 milionu tun zboží, i když bylo splavných jen 91 dní. O sedm let později bylo splavných 221 dní, ale převezlo se pouze 1,3 milionu tun," cituje deník ze zprávy. Podle ústavu je to tím, že přepravu velkého množství materiálu po Labi převzala železnice, která je levnější a rychlejší. Ministerstvo dopravy si přitom slibuje, že díky novým jezům budou moci lodě plout nejméně 345 dnů v roce a přepraví tři až čtyři miliony tun zboží a materiálu. Studii Českého ekologického ústavu podle Hospodářských novin odmítá i největší rejdař v zemi, Československá plavba labská.
Ministr životního prostředí Libor Ambrozek je - podle Hospodářských novin - po Cyrilu Svobodovi druhým členem vlády, který má před privatizací Severočeských dolů přímou vazbu na společnost Appian Group. Ta je vážným zájemcem o koupi této těžební společnosti. Appian, který ovládá Mosteckou uhelnou, se stal hlavním partnerem Národního parku České Švýcarsko. Každý rok mu poskytne několik miliónů korun. Ambrozek - nejvyšší šéf národních parků - tvrdí, že spojenectví Appianu a Českého Švýcarska nebude mít žádný vliv na jeho rozhodování o privatizaci Severočeských dolů.
Privatizaci hnědouhelných dolů komentují i Lidové noviny. Připomínají, že vláda si představuje o stamiliony vyšší cenu, než zájemci nabízejí. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban nevyloučil zrušení prodeje, pokud vláda nedostane cenu, kterou pro ni odhadl znalec. Vláda se podle komentátora však nemá proč divit, že investoři nabízejí menší cenu, než stanovila poradenská firma. "Kde je malá konkurence, je i nízká nabídka. Situaci, kdy o doly soutěží jen pár zájemců, vytvořil sám vládní kabinet. Nejprve určil omezující podmínky, kterými ze soutěže vyloučil velké energetické společnosti z okolních zemí. Následně se vylučovali z 'formálních' důvodů další silní hráči včetně polostátní firmy ČEZ. Vláda tak nyní sice pláče nad cenou, ale měla by spíše plakat nad svým uměním prodávat státní firmy," konstatují Lidové noviny.
Jen jeden lékař se dostavil na demonstraci porodních asistentek a maminek. Jak píše Mladá fronta Dnes, ty se bojí, že jim nový zákon znemožní zvolit si způsob, jak chtějí rodit. Zda klasicky v nemocnici pod dohledem lékaře a přístrojů nebo jinak, domáčtěji, za pomoci asistentek. Senátoři totiž právě rokují nad zákonem o nelékařských povoláních. Ten říká, že porodní asistentky by měly pracovat jen pod dohledem lékaře, ne samostatně. Asistentky se obávají, že teď nebudou smět chodit k těhotným ženám domů, vést kurzy porodní přípravy a že to znamená konec tzv. porodních domů, v nichž se dá rodit přirozeně. Proto vyrazily do ulic, uvádí Mladá fronta Dnes.
Kdyby mladí Češi prožili svůj život tak, jak si představují ve dvaceti letech, neměla by republika problémy s vymíráním. Jak píší Hospodářské noviny, stále totiž většina z nich řadí spokojenou rodinu mezi své nejvyšší životní hodnoty. Více než polovina dvacetiletých si přeje vychovat dvě děti. Se svými ideály se ale brzo loučí. V českých zemích se tak rodí nejméně dětí za posledních 300 let. Jak přimět dvacetileté, aby svá přání o čtyřčlenných rodinách naplnili? Vláda slibuje, že v další fázi reformy veřejných financí uleví rodinám s dětmi na daních. Experti ale upozorňují, že peníze od státu nebo daňové výhody samy o sobě mladé lidi k plození potomků nepřesvědčí. Odborníci mají za to, že stát by raději měl vytvořit lepší podmínky pro mladé lidi: matkám usnadnit návrat do práce, rozhýbat nefungující trh s byty a dělat rodině podobnou reklamu jako firmy na své výrobky.
Jíme méně vepřa knedla zela, více ovoce, zeleniny a drůbežího masa. Mladá fronta Dnes konstatuje, že jídelníček průměrného Čecha prodělal během posledních 13-ti let malou revoluci směrem ke zdravější stravě. K největší změně došlo na počátku 90. let. Řada velmi nezdravých potravin byla za minulého režimu dotovaná. Jedlo se proto například hodně másla nebo vepřového. S narovnáním cen pak spotřeba dražšího masa poklesla. V populaci klesla hladina cholesterolu a také jsme mírně zhubli. V současnosti spořádáme dvakrát víc zelí a rajčat, paprik dokonce čtyřikrát tolik. Odborníci tvrdí, že lepší strava také částečně přispěla k prodloužení našeho života.
"Nebuď násoska!" radí brožurka, kterou vydala skupina sociální prevence generálního štábu české armády. Jak píše Mladá fronta Dnes, armáda chce skoncovat s alkoholismem mezi vojáky a vydala leporelo nazvané Protipijácké veršování. Zájemce o zdravý životní styl si v něm může přečíst i další moudra. Například: "Jeden rum denně stačí, žena ti s jiným odskotačí" či "Chlast tě změní na marast". Armádní psycholožce se knížka nelíbí. Podle ní může působit opačně, než bylo zamýšleno. O tom, že armáda něco podobného vydává, vůbec nevěděla, píše Mladá fronta Dnes.