Přehled tisku
Komentáře tisku si všímají především toho, že jeden z českých poslanců musel porušit Ústavu, protože hlasoval za kolegu Petra Kotta. Podle komentáře Lidových novin čeští poslanci vzkazují lidem: "Nejsme jen ochmelkové a lháři, ale také podvodníci." Autor příspěvku tak naráží na skutečnost, že za opilého poslance Kotta ve sněmovně kdosi hlasoval v době jeho nepřítomnosti. Čeští politici mají v posledních dnech vytříbený smysl vyrábět jednu ostudu za druhou a místo toho, aby problém řešili, navzájem se ve sněmovně urážejí. Jediným řešením je podle komentátora viníka nalézt. "Co s ním pak, je otázka. Bylo by naivní očekávat, že usvědčený podvodník z politiky odejde. Spíš nám po vzoru usvědčených pijáků či usvědčených lhářů vzkáže, že na sobě bude pracovat," uzavírají svůj komentář Lidové noviny.
Komentáře tisku si všímají především toho, že jeden z českých poslanců musel porušit Ústavu, protože hlasoval za kolegu Petra Kotta. Podle komentáře Lidových novinčeští poslanci vzkazují lidem: "Nejsme jen ochmelkové a lháři, ale také podvodníci." Autor příspěvku tak naráží na skutečnost, že za opilého poslance Kotta ve sněmovně kdosi hlasoval v době jeho nepřítomnosti. Čeští politici mají v posledních dnech vytříbený smysl vyrábět jednu ostudu za druhou a místo toho, aby problém řešili, navzájem se ve sněmovně urážejí. Jediným řešením je podle komentátora viníka nalézt. "Co s ním pak, je otázka. Bylo by naivní očekávat, že usvědčený podvodník z politiky odejde. Spíš nám po vzoru usvědčených pijáků či usvědčených lhářů vzkáže, že na sobě bude pracovat," uzavírají svůj komentář Lidové noviny.
Hospodářské noviny hodnotí dosavadní působení Václava Klause ve funkci prezidenta republiky. Klaus vykonává úřad podle očekávání. "Plně vyhovuje příznivcům. Zůstává však Klausem, takže uspokojuje i odpůrce," píše komentátor listu. "Dvanáct měsíců od Klausova zvolení však více než o nové hlavě státu prozradilo o samotném úřadu prezidenta. V urputnosti, s níž se o něj loni bojovalo, totiž zanikaly hlasy, které upozorňovaly, že vliv jeho držitele na dění v zemi je daleko menší, než si veřejnost připouští," míní Hospodářské noviny. Připomínají, že ojedinělé pokusy Klause mluvit vládě do řemesla kabinet eliminuje. Důležitý pro zhodnocení Václava Klause tak bude především vývoj institucí, jejichž členy prezident jmenuje. To jsou například Ústavní soud a Česká národní banka.
Nebýt snahy KDU-ČSL pohanit kandidáta na eurokomisaře a zákona o zásluhách Edvarda Beneše, asi by si nikdo na 25. únor 1948 nevzpomněl, uvádějí Hospodářské noviny. "Skutečný odkaz února 1948 je politikům stejně vzdálený jako podvědomí o tom, co skutečně kvalifikuje člověka, který má působit v Evropě, aniž by byl směšný. Minulost neznají, budoucnost nepředvídají. Což je dost drsné zjištění," stojí v komentáři Hospodářských novin. Mladá fronta Dnes se ve svém příspěvku podivuje, že lidovcům vadí Teličkovo někdejší členství v KSČ. "Kdo je bez viny, ať hodí kamenem," cituje autor z evangelia a připomíná předlistopadové propojení KDU-ČSL s komunisty ve společných vládách takzvané Národní fronty.
Česká republika nebude v Bruselu prosazovat nižší daně pro restaurace a hotely. Jak píší Lidové noviny, ministr financí Bohuslav Sobotka prohlásil, že by se Česko nemělo pokoušet vyjednávat s EU o výjimce, která by restauratérům umožňovala platit i po vstupu sníženou sazbu DPH. Naopak počítá s tím, že daň vzroste a státní pokladna získá téměř tři miliardy korun. Nedávný příslib premiéra Vladimíra Špidly, že vláda bude v EU bojovat za sníženou sazbu, tedy neplatí, píše deník. ČR si narozdíl od Polska a Maďarska nevyjednala přechodné období. Zlom nastal minulý týden, když se Francii podařilo vyjednat si výjimku. "Budeme vyjednávat dál. Úspěch Francie nepochybně posílí naši pozici," reagoval na to premiér Špidla. Podle Lidových noviny se však ministru Sobotkovi do dalšího jednání o snížení daně pro restaurace nechce, neboť s penězi počítá do státního rozpočtu.
Ve sporu o místo, odkud pochází kandidát na křeslo amerického prezidenta, se objevil další hráč - píší Lidové noviny. Pokud bude senátor John Kerry na podzim zvolen prezidentem USA, strhne se zřejmě ve střední Evropě boj o to, kdo by měl být na jeho úspěch více hrdý. Je sice jisté, že Kerryho dědeček pocházel z Horního Benešova, ale pátrání po historii rodu přineslo minulý týden další "body" také Rakousku, a dokonce i Maďarsku. Dědeček prezidentského kandidáta Fritz Kohn se podle nejnovějších údajů přestěhoval z Horního Benešova nikoli do Německa, ale na předměstí Vídně a tam si za ženu vzal maďarskou židovku.
Deník Právo zjistil, že po půl roce přežívání v tranzitním prostoru pražského ruzyňského letiště si Palestinec Ibráhim Zijád dokázal vyvzdorovat převezení do azylového zařízení v Zastávce u Brna. A to i přesto, že ministerstvo vnitra odmítlo jeho žádost o azyl. Nakonec mu stačilo proti vyhoštění a proti neudělení azylu podat žalobu. Po uplynutí 30denní lhůty mohl Zijád vstoupit na naše území - a tento postup ministerstvo vnitra uznalo. Do Prahy přiletěl loni v srpnu letadlem ČSA a měl pokračovat do Moskvy. Během letu ale zničil svoje cestovní doklady a vystoupil v Praze. Zijád žil v tranzitním prostoru letiště a České aerolinie mu vyplácely denně na jídlo 315 korun. Do této chvíle to přišlo na 60 tisíc korun - řekla Právu mluvčí ČSA Marcela Picková.
Finanční úřady možná budou moci už za rok zkoumat, kde člověk přišel k majetku většímu než 1,5 milionu korun - píše Mladá fronta Dnes. Zákonem o majetkových přiznáních se bude příští týden zabývat vláda. Právě majetková přiznání a registrační pokladny patří k evergreenům sociálnědemokratického programu. Několikrát už byly i ve sněmovně za vlády Miloše Zemana, ale opozice je vždy smetla. Tentokrát by mohly 101 poslaneckým hlasem projít, protože všechny tři zákony proti šedé ekonomice mají podporu unionistů i lidovců. Stejná dohoda podle ministra financí existuje i u zákona o registračních pokladnách a kolkování lihovin.
Pád cen bytů v panelových domech pokračuje. Zájemci o bydlení na sídlišti zaplatí nyní za byt zhruba o deset procent méně než před rokem. Levnější bydlení ve starších panelových domech je možné pořídit nejen v Praze a Brně, ale i v dalších větších městech. Ceny nejvíc klesají u větších panelových bytů, píší Lidové noviny. Například 3+1 na sídlišti v Praze bylo v minulém roce možné koupit okolo 1,8 milionu korun. Letos jeho cena klesla na zhruba 1,6 milionu korun, uvedl Petr Vosmík z RK Centa. Zájemci vyčkávají, zda se ceny ještě víc nesníží. Změnu situace způsobila kromě jiného nabídka nových bytů v okrajových částech měst, uvedly Lidové noviny.
Výstavbu větrných elektráren zvažují v posledních měsících některá horská města v Libereckém kraji. Po vzoru Jindřichovic pod Smrkem, kde dvě elektrárny postavili loni, začali o tomto zdroji energie uvažovat například v Jablonci nad Nisou, Desné, a dalších obcích, uvádí Mladá fronta Dnes. Stavbě obřích větrníků však nejsou nakloněni ochránci přírody. To je právě případ Desné na Jablonecku, kde by radnice ráda využívala obnovitelných zdrojů energie. Obec však leží v chráněné oblasti Jizerské hory a proto starosta nepředpokládá, že bude možné elektrárny postavit. Boom zájmu o větrnou energii odstartovaly už zmiňované Jindřichovice pod Smrkem. Dva téměř devadesátimetrové větrníky postavila malá obec na česko-polské hranici loni na jaře. Stavba elektráren přišla na 62 milionů korun. Obec se 600 obyvateli si mohla náročnou investici dovolit jen díky tomu, že 53 milionů získala jako dotaci a půjčku ze Státního fondu životního prostředí. Podle starosty Petr Pávka se v prvních měsících elektrárny osvědčily. "I přes mimořádně nepříznivý rok z hlediska větru, všichni si pamatujeme horké léto, bezvětří a nedostatek vody, nám větrné elektrárny vydělaly 1,9 milionu korun," poznamenal Pávek.
Kdo je ideální zákazník? Ptají se Hospodářské noviny a zároveň dávají odpověď: třináctiletá dívka. Experti tvrdí, že dospívající mají vysoké kapesné, které rádi utratí za vylepšení image. Chtějí to, co mají jejich vrstevníci, a při nákupu nepřemýšlejí. Hudební trh a potravinářské a módní koncerny se zaměřily na konzumenty do 17-ti let. Teenageři se také nejvíc řídí reklamou. Ta se ale snaží oslovit i seniory. Babičky a dědečkové totiž podle studií nejvíc utrácejí za vnoučata, kterým chtějí koupit to nejlepší.
Cizinci objevili český zvyk - jezdit na chatu a chalupu. Jak píší Hospodářské noviny, přesně 15 let trvalo českému realitnímu trhu, aby se na něj vrátila poptávka po chatách a chalupách. Důvodem je rostoucí zájem cizinců o krátkodobé pronájmy rekreačních objektů, a to především v příhraničních oblastech Česka. Největší zájem o pobyty v tuzemsku mají Němci, Poláci a Nizozemci. Pronajmout chatu nebo chalupu počátkem 90. let bylo takřka nemožné. Stejné to bylo i s jejich prodejem. Poptávka byla minimální a ceny rekreačních obektů v té době kopírovaly inflaci, která přesahovala 10 procent. Držet tedy chatu jako investici, nebylo ekonomicky zajímavé. Teď se ale situace mění. Jak uvádí Hospodářské noviny, lidé v pohraničí vydělávají na pronájmu svých chat a chalup až tisíc korun na osobu za den.
související články
doporučujeme
-
Válka na Ukrajině
Hněvín na stráži nad Mostem
Unikátní divadlo i zvonečky pro sluhy. Zámek Kozel překvapí svou architekturou
sledujte nás
nejčtenější články
