Přehled tisku
České zpravodajské služby by uvítaly větší pravomoce, které by jim v krizových situacích umožnily rychleji zasáhnout. Na nutnosti vytvoření zvláštního protiteroristického zákona se při jednání se zástupci zpravodajských služeb shodl i premiér Vladimír Špidla, uvádí deník Právo.
České zpravodajské služby by uvítaly větší pravomoce, které by jim v krizových situacích umožnily rychleji zasáhnout. Na nutnosti vytvoření zvláštního protiteroristického zákona se při jednání se zástupci zpravodajských služeb shodl i premiér Vladimír Špidla, uvádí deník Právo. Zákon by měl obsahovat například možnost vyřadit z provozu všechny sítě mobilních operátorů, aby teroristé nemohli po telefonu odpálit bombu jako tomu bylo v Madridu. Pro teroristické činy by měly platit přísnější trestní sazby, odposlechy by agenti mohli provádět i bez povolení soudce a bezpečnostní složky by měly mít přímé napojení na elektronickou poštu a bankovní účty, píše Právo. Politici se však shodují na tom, že posilování pravomocí tajných služeb na úkor omezení lidských práv příliš nakloněni nejsou. Například místopředseda sněmovny a KDU-ČSL Jan Kasal v deníku Právo rozhodně odmítl možnost vstupů do bankovních kont.
Vláda se v tisku omluvila bývalému ministru pro privatizaci Tomáši Ježkovi za výroky ministra Zemanovy vlády Jaroslava Bašty (ČSSD). Soud totiž Ježka v prosinci loňského roku očistil z nařčení z neprůhledné privatizace pražských Čokoládoven a kabinetu nařídil omluvu. Tu otiskl deník Právo a Lidové noviny. Bývalý člen vlády Jaroslav Bašta před lety prohlásil, že v souvislosti s privatizací Čokoládoven Praha bylo na Ježka podáno trestní oznámení a že se Ježek dopustil trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku. Bašta, který nyní působí jako velvyslanec v Rusku, už dříve uvedl, že jeho výroky byly špatně interpretovány. Tomáš Ježek učí na Vysoké škole ekonomické. Uvažuje o tom, že se na podzim vrátí do vysoké politiky; jako nezávislý chce kandidovat do Senátu. Rozhodně popírá, že by se při přípravě privatizace dopustil chyb, naopak na podobu takzvané malé privatizace je hrdý.
Evropská unie hodlá poskytnout Česku miliardy na boj s vysokou nezaměstnaností, informují Lidové noviny. Evropská komise uvolnila 19 miliard korun na to, aby vláda podpořila růst počtu pracovních míst. Prostředky na boj s nezaměstnaností pak Česku poskytne Evropský sociální fond. Vyčerpány by měly být do konce roku 2006. Prostředky z unie ale neznamenají, že by lidé bez práce získali vyšší podpory. Peníze budou určeny především na zlepšení vzdělání a rekvalifikaci, dále na boj s diskriminací anebo k vytváření rovných příležitostí na trhu práce, tedy v podstatě na oblast aktivní politiky zaměstnanosti, píší Lidové noviny. Ekonomové však soudí, že nejvíce by pomohlo, kdyby vláda snížila daně. Komentáře tisku se vztahují i k zákonům, kterými chce vláda bojovat proti šedé ekonomice. Zákaz prodeje alkoholu a tabáku na tržištích stejně jako omezení hotovostních plateb nad pět tisíc korun lze podle Hospodářských novin zařadit mezi užitečné nápady vlády. Výhrady ale deník má proti majetkovým přiznáním. "Hrozí možnost vlámání se do informačních toků, které dosud probíhaly pouze mezi občanem a finančním úřadem," varuje deník. Majetková přiznání podle něj znamenají další posílení byrokracie a navíc zavedou do právního řádu presumpci viny. "Policie už tu je a na svou práci na poli hospodářské kriminality vůbec nestačí. Proč je teď tak důležité vymýšlet novou?," táže se v závěru deník.
Bývalé poradkyni ministra financí Barboře Snopkové, kterou soud letos v březnu uznal vinnou za vytunelování společnosti Liberta, nabízel trestanec z věznice ve Valdicích důležité informace k jejímu případu. Požadoval za to půl milionu korun. Snopková na nabídku nepřistoupila a kontaktovala policii. Policisté pak zadrželi vězňova komplice, když si pro peníze přišel, uvádí Hospodářské noviny. Snopkové se muž ozval ještě před rozsudkem, který jí a bývalého ministra financí Iva Svobodu odsoudil k několikaletým trestům vězení. Za 500.000 korun jí sliboval část vyšetřovacího spisu, který policie k případu vypracovala a který měl údajně obsahovat nové a zásadní informace. Kriminalisté nevěří, že by trestanec měl nějakou novou verzi spisu. Přiklánějí se k tomu, že pachatel to jen zkoušel a žádný dokument s novými informacemi neměl.
Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje nový stavební zákon, podle kterého by u běžných rodinných domků odpadla jedna ze základních povinností - čekat se zahájením stavby, dokud úřady nevydají stavební povolení. Podle Hospodářských novin se zákon teprve rodí a jednání o konečném znění návrhu má vláda ve svém plánu někdy kolem poloviny roku. V současné podobě se počítá s tím, že by stavitelé domků mohli svou stavbu jen ohlásit, pokud by chystali dům o ploše nejvýše 150 metrů čtverečních a o nejvýše třech podlažích. Takových domků se v Česku staví většina. Návrh má po vzoru některých evropských zemí zjednodušit a případně i urychlit přípravu staveb. Hospodářské noviny podotýkají, že práci by musely zrychlit i úřady. Pokud by se totiž k ohlášené stavbě domu do třiceti dnů nevyjádřily, mohlo by se začít okamžitě stavět. Podobná úprava zákona funguje například v Rakousku, Německu či Anglii. Politici v souvislosti s novým zákonem spíše opatrně krčí rameny. Investoři a stavitelé ale mluví o velké šanci.
První český památkář stanul před soudem za to, že nezabránil chátrání historického dědictví, píše Mladá fronta Dnes. Vedoucí odboru kultury ústeckého krajského úřadu Petr Novák čelí obžalobě z maření úkolu veřejného činitele kvůli havarijnímu stavu zámku v Dobříčanech u Žatce. Ten vlastnila soukromá opavská firma, která ale skončila v konkurzu. S úřady nekomunikovala a o zámek se nestarala. Památkář, který měl z titulu funkce zámek hlídat, se hájí, že mohl maximálně upozorňovat majitele dopisy, aby se o památku staral. O stav zámku se ministerstvo kultury začalo zajímat hlavně poté, kdy vedení obce požádalo o jeho vyjmutí ze seznamu chráněných památek. Většina svědků se však postavila za památkáře. "Dříve jsem si myslel, že Novák mohl udělat více. Když jsem ale zkusil vyjednávat o zámku s úřady sám, změnil jsem názor. Památce nešlo pomoci," řekl soudu starosta Liběšic Petr Valenta. Ve volně přístupném objektu zámku se propadají stropy, z balkonů a ze střech vyrůstají stromy. Zloději si z areálu odnášejí stavební materiál, dodává Mladá fronta Dnes.
V českých městech by mohla podle Mladé fronty Dnes v budoucnu platit třicetikilometrová rychlost. Výrazně by to snížilo počet dopravních nehod. V Německu se úřadům podařilo zavedením třicetikilometrové rychlosti snížit nehodovost ve vybraných ulicích až o 20 procent. K podobným krokům by měly přistoupit i radnice českých měst. Tvrdí to alespoň lidé ze dvou nestátních organizací - Pražských matek a Ústavu pro ekopolitiku. Možnost snížit rychlost mají radnice jednotlivých měst už nyní. Ministerstvo dopravy proto nehodlá návrh neziskových organizací jakkoliv podporovat. Policisté proti snížení rychlosti nic nenamítají, zároveň však upozorňují, že to nejde všude.
Prezident Václav Klaus a jeho žena Livia teď zažívají totéž, co stovka lidí před nimi: možná budou muset znovu vykupovat své dva byty, které už jednou zaplatili. Jak píše Mladá fronta Dnes, ani prezidentský pár si totiž nedokázal ohlídat počínání vedení svého bytového družstva, od kterého získal byty do osobního vlastnictví. Družstvo totiž dluží 140 milionů korun. Jeho bývalé vedení ručilo bez vědomí řadových členů majetkem družstva za úvěry pro své kamarády. Teď má dluhy zaplatit. A peníze chce i od lidí, kterým převedlo byty do osobního vlastnictví. Dopis s výzvou, aby se na úhradě podíleli, už Klausovi dostali. Jejich podíl za dluhy, které nezpůsobili, by měl podle informací listu činit zhruba 1,5 korun.
související články
doporučujeme
-
Válka na Ukrajině
Hněvín na stráži nad Mostem
Unikátní divadlo i zvonečky pro sluhy. Zámek Kozel překvapí svou architekturou
sledujte nás
nejčtenější články
