Přehled tisku
Komentáře středečního tisku věnují pozornost například zákonu o zásluhách druhého československého prezidenta Edvarda Beneše, který přes senátní veto v úterý opět schválila Poslanecká sněmovna.
Ve sporech kolem zákona o zásluhách prezidenta Beneše jde podle komentátora Práva Jiřího Fraňka nejen o to, zda si takové zvláštní ocenění skutečně zaslouží. Otázkou je i to, zda je vůbec možné jeden z mnoha výkladů dějin uzákonit jako dogma, o němž se nesmí pochybovat. Zdánlivě nevinná a nepochybně pravdivá věta "zasloužil se" podle Fraňka v hodinách historie ničemu neublíží a navíc je možné uvést nejeden moment, kdy se Beneš zasloužil opravdu mimořádně. "Vtělena do zákona se však stává dogmatem, zakazujícím pochybnost o kterémkoli z mnoha sporných Benešových rozhodnutí," píše. Znamená tedy možnost umlčet pochybnosti o Benešových dekretech, o tom, zda se Československo mělo bránit v roce 1938 či o tom, zda bylo třeba ustoupit Klementu Gottwaldovi v roce 1948, uzavírá Jiří Franěk v Právu.
Měl to být jeden z největších českých obchodů s Čínou. Jenže to zatím vypadá, že z něj nebude nic. Mladá fronta Dnes píše, že Peking má zájem o příliš citlivé české zboží: o špičkový sledovací systém Věra. Záměr vyvézt radiolokátor do totalitního státu narazil na silný odpor spojenců Česka. Spojené státy daly najevo, že je plánovaný obchod znepokojuje. Přístroj Věra umí s velkou přesností odhalit i chloubu amerického letectva, "neviditelné" letouny typu Stealth, a současně stovky dalších důležitých vzdušných cílů. Vejde se do osobního auta, letadlo ale odhalí i na pět set kilometrů. Číňané si u Omnipolu objednali šest radarů celkem za víc než miliardu korun. A ministerstva zahraničí, průmyslu a obchodu i obrany vývoz citlivého zboží v lednu schválila.
Částka, kterou mají lidé vepsanou v pracovních smlouvách a platových výměrech klame - konstatují Hospodářské noviny. Ve skutečnosti je jejich plat o více než třetinu vyšší. Ani oficiální minimální mzda nečiní 6700 korun měsíčně, ale 8798 korun. Stát skrývá před pracovníky mnohem větší část sociálního pojištění, než to dělají v jiných zemích. I proto vypadají hrubé platy v Česku ve srovnání s dalšími státy výrazně nižší. Sociální pojištění v Česku představuje 34 procent hrubého platu. Na výplatní pásce ale lidé vidí pouhých osm procent. Zbývajících 26 procent platí firma a většina zaměstnanců o tom ani neví. Co není vidět, méně pálí. Lidé mají dojem, že pracují za nižší platy a tlačí na zaměstnavatele, aby jim přidal. Hospodářské noviny doplňují, že to je hlavní důvod, proč stát větší část pojistného před zraky lidí skrývá.
Nová Sazka Arena se pyšní unikátním pivovodem, který podle provozovatelů dokáže divákům natočit až tisíc piv za minutu. Jenže, jak zjistily Lidové noviny, podávat alkohol během sportovních a kulturních akcí je ze zákona zakázáno. V Sazka Areně tak porušují platný zákon. Obecní úřad, který má dodržování tohoto zákazu na starosti, za to může opakovaně pokutovat až do 50 tisíc korun. Sazka Arena ale není jediná, kde se tento paragraf s tichým požehnáním policie a úřadů porušuje. V Poslanecké sněmovně leží už přes rok novela zákona o ochraně před alkoholismem a dalšími toxikomaniemi. Se změnou paragrafu zakazujícího prodej piva při sportovních utkáních ale nepočítá. Přesto se poslanci, které Lidové noviny oslovily, vesměs shodují, že by bylo možné prodej "desítky" na fotbale a hokeji povolit.
Bývalá šéfka Pozemkového fondu v Klatovech Alena Havlová se vykoupila z trestu, který jí hrozil za dopravní nehodu při černé jízdě se služebním autem pod vlivem alkoholu. Informuje o tom Mladá fronta Dnes a Právo. Loni v září podnapilá Havlová nezvládla u Mochtína řízení a narazila do protijedoucího nákladního vozu. Hrozil jí až rok vězení. Při nehodě se nikomu nic nestalo. Na autech vznikla škoda za 180 tisíc korun. Od trestu Havlovou nakonec zachránilo to, že zaplatila opravu obou aut a na účet soudu složila stotisícovou částku. Žalobce s tím nesouhlasil, ale soudkyně Martina Soudková přesto trestní stíhání zastavila. Státní zástupce okamžitě podal stížnost. Věc tedy začne projednávat Krajský soud v Plzni.
Mandloňové sady mezi Hustopečemi a Kurdějovem - kdysi rarita ve střední Evropě - postupně mizí - píší o tom Hospodářské noviny. Mandloňové sady na jihu Moravy založila v roce 1949 brněnská společnost Průmysl speciálních cukrovinek. Firma tehdy plnila politický úkol: Československé čokoládovny nutně potřebovaly mandle a kvůli blokádě je neměly kde nakupovat. Po pádu komunismu zájem o úrodu mandlí postupně upadal a navíc nebyly na obnovu sadů a výsadbu nových mandloní peníze.
