Přehled tisku
Miloš Zeman měl vládu sebevrahů. Ještě dříve tu byl kabinet národního porozumění a pak národní oběti. Jestliže vznikající kabinet pana Grosse nazveme vládou trosečníků, není v tom nic znevažujícího, píše MF Dnes. Pouze konstatujeme fakt, že dvě strany, sociální demokraté a Unie svobody, v něm hledají záchranný člun, nebo aspoň kus dřeva v chladných vodách.
Miloš Zeman měl vládu sebevrahů. Ještě dříve tu byl kabinet národního porozumění a pak národní oběti. Jestliže vznikající kabinet pana Grosse nazveme vládou trosečníků, není v tom nic znevažujícího, píše MF Dnes. Pouze konstatujeme fakt, že dvě strany, sociální demokraté a Unie svobody, v něm hledají záchranný člun, nebo aspoň kus dřeva v chladných vodách. Předčasné volby by jistě poslaly Unii svobody ke dnu a z těla sociální demokracie by vyrvali krvavé kusy masa komunističtí žraloci. Dvouletý odklad voleb dává oběma šanci. Mladí předáci, Gross a Němec, mohou vrátit svým stranám aspoň část ztraceného lesku. Každý odklad je lepší než brzký střet s dobře připravenou ODS. To není žádné přehánění. Hlavním smyslem této vlády je zachránit tonoucí. Nejde o program. Už vůbec nejde o dlouhodobou perspektivu pro zemi. Pánové Gross i Němec mají tedy dobré důvody, aby se drželi svého prkna. Potíž je však stejná jako ve filmu Titanic - ten trám unese jen jednoho. Druhý zemře.
V Česku se umírá špatně a s problémy, píše Právo. Smrt a umírání bylo vždy téma, o kterém se raději mlčí. Tabu letos prolomil první celostátní průzkum, který se zaměřil na podmínky konce života. Výsledky jsou šokující. Většina ze sto tisíc lidí, kteří v Česku ročně v průměru zemřou, prožije tuto osudovou chvíli v nevyhovujících a někdy i nedůstojných podmínkách a na zcela jiných místech, než si představovali. Tři čtvrtiny lidí u nás odcházejí ze života ve zdravotnických zařízeních, léčebnách, domovech důchodců, většinou v naprosté izolaci a bez bližších kontaktů s blízkými. Umírající si často v zdravotnických zařízeních předávají jednotlivá oddělení mezi sebou, až pacient zemře v léčebně dlouhodobě nemocných uprostřed místnosti obklopen postelemi obsazenými dalšími čekateli na smrt. Z finančních důvodů se snižují stavy zdravotnického personálu i lékařů. Nemáme čas na nějakou psychologickou pomoc, nestačíme léčit, tvrdí zdravotníci. V léčebnách a domovech důchodců zase podle odpovědí dotázaných se rovněž z úsporných důvodů nepředepisují ta léčiva, která by byla zapotřebí. Alternativou je podpora hospiců, tedy zařízení, která se specializují na všestrannou přípravu odchodu ze života.
Průměrné mzdy v posledním období silně rostly, a tak se objevily hlasy varující před ztrátou mzdové konkurenceschopnosti české ekonomiky. Jaké je tedy srovnání mzdové úrovně u nás a v Evropské unii? Ptají si Hospodářské noviny (HN). V roce 2000 bylo provedeno celoevropské šetření nákladů práce, v němž byly sledovány veškeré náklady, které zaměstnavateli plynou ze zaměstnávání osob. Tedy nejen mzdy, ale také například zdravotní a sociální pojištění, náklady na školení, kantýny a další požitky. Celkové měsíční náklady práce na jednoho zaměstnance v tehdejší EU byly na úrovni 3212 eur, zatímco v Česku to bylo jen 590 eur, tedy 18,4 procenta průměru evropské patnáctky. Pokud se podíváme na srovnání s nejbližšími sousedy, české náklady práce odpovídaly 24 procentům průměru Saska, pouhým 16,1 procenta Bavorska a 17,1 procenta Rakouska. O 32,6 procenta byli sice Češi dražší pracovní silou než slovenští zaměstnanci, ale o 12,2 procenta levnější než Poláci. Důležitý pro srovnání je také vliv přepočtů na jednotnou měnu (euro). Cenové úrovně jsou v evropském prostoru značně různé. Za mzdu zaměstnanec může nakoupit v různých státech různé množství zboží. Český trh je natolik levný, že při srovnání kursem koruny a s použitím parit kupní síly dojdeme ke značně odlišným výsledkům. Pomocí měnových kursů můžeme dnešní výdělky v Česku ve srovnání s průměrem rozšířené Evropské unie odhadnout zhruba na čtvrtinu, ale pomocí parit na necelou polovinu! Pro případné zahraniční investory je však důležitý právě kurs koruny, která je - a patrně ještě dlouho bude - vůči euru značně podhodnocená.
Vražda, jaká nemá za poslední roky v Česku obdoby. Tak hodnotí i nejotrlejší detektivové pražské mordparty počínání dvojice mladých mužů obviněných z brutální loupežné vraždy homosexuálního páru, píší Lidové noviny (LN). "Jednoho ze zavražděných dokonce vařili a pekli v troubě," popisuje hrůzný čin kriminalista Petr Rašpl, který se 16. června účastnil ohledání místa nálezu. Při výkopových pracích zde dělníci objevili rozčtvrcená lidská těla. Hrůzný čin se začal v hlavách 21letého Pražana a o dva roky mladšího muže z Karlových Varů rodit zřejmě před několika měsíci. Tehdy se nastěhovali do Prahy k homosexuálnímu páru - Štefanu Kissovi a Miloši Knorrovi. Neobvyklá snaha, jak se zbavit těl vařením a pečením - podle mínění kriminalistů nemá souvislost s tím, že by mladíci měli kanibalistické sklony. "Proč nevařili i druhou oběť? Zřejmě jim došly síly," domnívají se odborníci. Podezřelí mladíci byli dopadeni minulý pátek v Ústí nad Labem, kde žili u své další potenciální oběti. Zadržení byli obviněni z dvojnásobné loupežné vraždy, za niž jim soud může uložit až doživotní vězení.
