Přehled tisku

stavba_domek.jpg

Straničtí lídři objevili důležitost Senátu, Hospodářské noviny. "Najednou už to není zbytečný přívažek k Poslanecké sněmovně. Opoziční ODS objevila, že spojí-li síly krajů se Senátem, může důrazněji oponovat koaliční vládě," píše list. Senát se snaží prosazovat úctu k tomu, co je morální a slušné. Podle komentátora listu "to není málo, když je z chování politiků patrné, že místo debat o vypnutí Senátu je víc zajímá návod k obsluze".

Straničtí lídři objevili důležitost Senátu, soudí Hospodářské noviny. "Najednou už to není zbytečný přívažek k Poslanecké sněmovně. Opoziční ODS objevila, že spojí-li síly krajů se Senátem, může důrazněji oponovat koaliční vládě," píše list. Senát se snaží prosazovat úctu k tomu, co je morální a slušné. Podle komentátora listu "to není málo, když je z chování politiků patrné, že místo debat o vypnutí Senátu je víc zajímá návod k obsluze".


Lidové noviny porovnávají vývoj v republice se situací před 15-ti lety. Oxidu siřičitého dýcháme méně, města staví na odiv opravené fasády, v řekách zase plavou ryby. Máme ale jiné problémy - vesnice se potýkají s vylidňováním, z historických center měst se stávají kulisy pro turisty, lidé se stěhují na periférii. Rozrůstající se města ukusují z okolní přírody. Většinu této plochy spolknou průmyslové podniky. Stavějí se tak zvaně na zelené louce, místo toho, aby stát nabídl dostatečnou podporu těm, kdo se rozhodnou adaptovat opuštěný průmyslový komplex nebo zrušené letiště.


Dvacet procent Čechů by rádo opět žilo v totalitním Československu. Většina, osmdesát procent lidí, si však návrat totality nepřeje. Lidé na komunistickém režimu oceňují hlavně jistotu zaměstnání, životní jistoty vůbec a nižší kriminalitu. Vyplývá to z průzkumu agentury Median, který zveřejnila Mladá fronta Dnes. Návrat totality si přejí především lidé starší šedesáti let. V této věkové kategorii teskní po předlistopadových časech 56 procent lidí. Z lidí ve věku od padesáti do padesáti devíti let by ráda žila v komunistickém Československu asi třetina dotázaných. Nejmenší nostalgií po totalitní éře trpí lidé od dvaceti do dvaceti devíti let - její návrat si přejí pouze 3 procenta dotázaných. Po životě v komunistickém režimu touží 35 procent Čechů se základním vzděláním a 32 procent domácností s příjmy do 15.000 korun. V ostatních kategoriích obyvatelstva se podíl příznivců totalitního období pohybuje mírně nad dvacetiprocentní hranicí či pod ní. Zhruba každý čtvrtý Čech uvádí, že se mu po ničem spojeném s předlistopadovým režimem nestýská. Skoro 13 procent všech dotázaných však přiznalo stesk po jistotě zaměstnání, 10 procent pak po nižší kriminalitě, 9 procent po životních jistotách a 6 procent po nižších cenách. Zhruba 22 procent lidí nedokázalo odpovědět, zda se jim po něčem spjatém s komunistickým režimem stýská. Jednomu procentu občanů se stýská po prvomájových průvodech či spartakiádách, píše Mladá fronta Dnes.


Případ renomovaného advokáta Kolji Kubíčka, který je stíhaný za vydírání svědka, se komplikuje, píše Právo. Podle rozsudku vydíral mladíka Patrika Řeháka, který usvědčoval jeho klienty z loupeže. K činu podle soudu došlo před devíti lety a advokát byl za to potrestán dvouletým trestem s podmíněným odkladem na čtyři roky. Kubíček se ovšem odvolal a tvrdí, že klíčový svědek Řehák je značně nevěrohodný. Jeho obhájci podle Práva ve středu vystoupili u soudu s tvrzením, že Kubíček je psychicky nemocný a v době údajného spáchání činu se nebyl schopen ovládat. Rovněž jeho rozpoznávací schopnosti byly vymizelé. "Trpí poruchou osobnosti na bázi lehké mozkové dysfunkce," přednesla před odvolacím senátem pražského městského soudu závěry znalce z oboru psychiatrie Kubíčkova obhájkyně Klára Slámová. Porucha se prý projevuje příznaky schizofrenie a paranoie. Podle znalce je nezbytné, aby se advokát podrobil psychiatrické léčbě. Právo připomíná, že Kolja Kubíček v minulosti obhajoval mj. komunistické prominenty Milouše Jakeše, Jozefa Lenárta a Karla Hoffmanna a zastupoval dosud i dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka. Právě bezprostředně před středečním jednáním ovšem obhajobu předal jinému advokátovi, aby prý mohl "uchránit dobré jméno pana Jiřího Kajínka a zájmy jeho obhajoby v jeho trestní věci."Právo dodává, že odvolací jednání bylo odročeno, soud chce nechat vypracovat nový psychiatrický znalecký posudek na Kubíčka. Rovněž chce vyslechnout další svědky.


Mladá fronta Dnes z daňové zprávy OECD vyčetla, že vybrat daně v Česku je dražší než v kterékoli jiné vyspělé zemi. Na získání každé stokoruny na daních musí totiž stát vynaložit 2 koruny 80 haléřů. Ve 24-ti vyspělých zemích to však vyjde o víc než polovinu levněji. Náklady na výběr daní například v Nizozemsku činí jedna celá osm, a ve Spojených státech dokonce žádná celá pět. Česko nevychází výkonně ani ze srovnání počtu výběrčích daní. Na jednoho úředníka připadá u nás 700 lidí, ale například v Rakousku 900 a výběrčí daní ve Spojených státech stihne obsloužit dokonce přes dva tisíce lidí.


České deníky také komentují nepokoje v Nizozemsku, které vypukly po vraždě režiséra Théa van Gogha. Komentátoři se pokoušejí nalézt příčiny etnického a náboženského násilí v Nizozemsku a hledají možná řešení krize. Rasové a náboženské nepokoje v Nizozemsku nespustila vražda režiséra Théa van Gogha, píše Právo a zamýšlí se nad přistěhovalectvím do Evropy. "Demokratická Evropa se (k přistěhovalcům) chová jako laskavý hostitel," míní list. Nabízí jim široké svobody, na druhou stranu však očekává, že se "slušně přizpůsobí hostitelskému prostředí". Napadání kultury hostitele je podle komentátora "nevděk a nevychovanost". Nizozemský režisér byl zavražděn islámskými fanatiky za to, že na svém "kulturním území" kritizoval zacházení se ženami v některých muslimských zemích. Fundamentalistický islám možná "odstartoval proces radikalizace dnes nizozemské, zítra evropské společnosti", prorokuje Právo.

Cíl extrémistů bojujících v Nizozemsku je týž, "zničit atmosféru svobody a tolerance", píšou v úvodu svého komentáře Lidové noviny. Nizozemský stát nyní musí obě extremistické strany nemilosrdně potlačit. List však varuje, že "ve svobodné společnosti, kterou ta nizozemská je a musí zůstat, nejde zavřít mešity a zakázat lidem modlit se k Alláhu". Je nutno zasadit se o to, aby se odstranily či potlačily všechny projevy netolerance, uzavírají Lidové noviny.


Šest bývalých členů Rady České televize z let 1997 až 2000 dluží veřejnoprávní televizi nedoplatky na daních 57 tisíc korun. Jak píše deník Právo, zjistila to finanční kontrola z letošního jara. Televize nedoplatky uhradila a teď je od bývalých radních vymáhá. Většina dlužníků však na výzvy zatím nereaguje. Podle nich za nedoplatky může administrativní chyba televize. Členům rady srážela neoprávněně sociální pojištění, i když ze zákona nejsou jeho plátci. Dluhy prý vznikly při vrácení přeplaceného pojistného, za které ČT neodvedla daň.


Hospodářské noviny mapovaly zájem lidí o nová auta. Ukazuje se, že cenové akce se výrobcům nevyplatily - lidé čekají na ještě větší slevy, na cenovou bombu. Prodej aut ovlivňuje i dovoz osobních aut v průměrném stáří sedm let ze zemí Evropské unie. Největší tuzemská automobilka Škoda Auto si sice pořád drží první pozici v žebříčku prodejnosti, na slábnoucí český trh ale nespoléhá. Orientuje se na zahraničí. Podle expertů se na nižším zájmu o nová auta u nás podepisuje i špatný stav českých silnic a nedostatek parkovacích míst.


Placení hotovými penězi vychází podle Mladé fronty Dnes z módy. Bankéři se snaží, aby karty pronikly všude, nejen do bankomatů. Čím dál víc lidí tak utrácí své těžce vydělané peníze, aniž je vůbec vidí. Za uplynulý rok přibylo v Česku přes pět tisíc obchodů, kde lze kartou platit. Jak píše Mladá fronta Dnes, u nás jde bankám zatím především o to, aby lidé karty vůbec používali.


Hospodářské noviny se už připravují na Vánoce - zaměřily se na skleněné ozdoby vánočních stromků. Ukazuje se, že pro mnohé spořivé Čechy je výhodnější sáhnout místo po tradičních skleněných ozdobách po levném čínském plastu. Na první pohled kouličky nevypadají jako plastové a jsou až o 40 procent levnější. Firmy z Asie navíc kopírují vzory, které výrobci předvádějí na veletrzích. Druhý rok pak nabízejí obdobné modely za poloviční cenu. Tradiční čeští výrobci nyní proto nabízejí módní vánoční výzdobu. Aby byl letos vánoční stromek podle světových trendů, měli byste zvolit růžovou, tyrkysovou, fialovou a hlavně oranžovou barvu, uvádějí Hospodářské noviny.


Státem ovládané firmě Čepro hrozí žaloby až za 200 miliard korun. Hospodářským novinám to řekl bývalý obchodní ředitel Čepra Martin Pechan, kterého stíhá policie kvůli třímiliardovému daňovému úniku, do něhož se Čepro před několika lety zapletlo. Čepro, které se zabývá hlavně přepravou a zpracováním ropy, prohrálo například soudní spor o 2,5 miliardy korun a nyní čelí exekuci. "Všichni věděli, i celní správa i finance, že kvůli nepořádku tam riziko soudů hrozí. Od každého, kdo s Čeprem uzavřel smlouvu o skladování a transportu pohonných látek," tvrdí Pechan. Právníci firmy ale podle listu nechodili k soudu a firma se ani neodvolala proti rozsudku, protože vedení firmy o sporu nevědělo. Dozorčí rada firmy se domnívá, že žaloby mohou být výsledkem organizovaného podvodu připravovaného v několika posledních letech.


Tříletým vězením potrestal lounský soud za zpronevěru a poškozování věřitele Vladimíra Majera. Uznal ho vinným za to, že jako správce konkurzní podstaty sám sobě půjčil 1,45 milionu korun. Podle obžaloby tak snížil majetek společnosti Agrohop Centrum Hříškov v konkurzu a místo uspokojení věřitelů je naopak poškodil, píše v severočeském vydání Mladá fronta Dnes. Více než milion korun už Majer uložil na účet státního zastupitelství. Ve své závěrečné řeči prohlásil, že se cítí nevinen a že zbylých asi 400.000 korun nehodlá vrátit, protože je považuje za svou odměnu. Podle soudce Jindřicha Pojkara tak však Majer potvrdil snížení aktivního majetku společnosti v konkurzu, čímž zmenšil šanci věřitelů na vyrovnání, píše Mladá fronta Dnes.


Řada lidí na jihu Moravy si podle brněnské přílohy Mladé frondy Dnes přivydělává načerno. Podle oficiálních statistik pracovalo v první polovině letošního roku ve dvou a více zaměstnáních 10.300 Jihomoravanů, což je asi o 500 lidí méně než ve stejném období minulého roku. Ve statistice se ale podle deníku neobjevuje řada lidí, kteří za svou další práci mimo hlavní zaměstnání berou peníze, ale neplatí z nich daně. Mladá fronta Dnes na druhé straně uvádí, že trend přibírání druhého zaměstnání ustupuje z několika důvodů. "Jedním z nich je snižování počtu lidí, kteří pracují na živnostenský list," míní Romana Nespěšná z firmy Brněnská personalistika. Živnostníkům se podle ní zpřísnili podmínky podnikání a mnozí proto živnostenský list zrušili. "Dalšími důvody jsou vysoké nároky zaměstnavatelů na pracovní tempo a přesčasy. Lidé v takových případech nemají čas ani sílu vykonávat druhé zaměstnání,"řekla listu Nespěšná.