Přehled tisku

Ekonomické komentáře si všímají hlavně rozhodnutí vlády o způsobu prodeje státního podílu v Českém Telecomu a návrhu na poskytování půjček mladým rodinám, který přijala vláda. Podle Hospodářských novin svědčí rozhodnutí vlády o prodeji Telecomu o jediném: solidních a vážných zájemců z oboru je málo. Kdyby se hrnuli, nemuselo se mluvit o žádných zadních vrátkách.

Ekonomické komentáře si všímají hlavně rozhodnutí vlády o způsobu prodeje státního podílu v Českém Telecomu a návrhu na poskytování půjček mladým rodinám, který přijala vláda. Podle Hospodářských novin svědčí rozhodnutí vlády o prodeji Telecomu o jediném: solidních a vážných zájemců z oboru je málo. Kdyby se hrnuli, nemuselo se mluvit o žádných zadních vrátkách. "Vláda dává najevo, že dá přednost solidnímu strategickému partnerovi, který zároveň nabídne solidní cenu. Jenže ministři jsou si vědomi vlastní slabosti. Je před volbami: vláda potřebuje privatizační úspěch a také privatizační peníze," píšou Hospodářské noviny. Podle deníku by však ministři udělali nejlépe, kdyby si ujasnili, proč vlastně chtějí Telecom prodat. Pak by se jim rozhodovalo mnohem lépe.

Lidové noviny rozebírají vládní návrh na poskytování nízkoúročených půjček na bydlení pro lidi do 36 let. Podle názoru listu pomůžou tyto půjčky hlavně spekulantům. "A koho vlastně půjčky potěší? Nepochybně mladé rodiny s vyššími příjmy, které si plánují potomstvo. A také různé spekulanty, kteří se svého bydlení formálně zbaví a přijdou díky půjčce k levnému úvěru." Třistatisícové půjčky ale nemohou zajistit bydlení rodinám s nízkými příjmy. Na to je částka příliš malá. Hlavním kritériem by neměl být věk, ale spíš příjmy rodiny. To by ale vyžadovalo rozsáhlou systémovou změnu, pro kterou je toto limitované dárkové balení příliš těsné," dodává komentář Lidových noviny.


Poslanci klíčového rozpočtového výboru sněmovny se fakticky rozhodli zablokovat 124 milionů, které by už příští rok měly jít na stavbu úplně nového sídla Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). To by mělo stát 750 milionů korun, píše Mladá fronta Dnes. "Snažíme se najít levnější variantu," řekl deníku člen rozpočtového výboru Antonín Macháček (ČSSD). Podle listu ale toto vysvětlení nepostrádá ironický nádech. NKÚ, který kontroluje, jak státní úřady nakládají s veřejnými penězi, poslance dříve kritizoval za jejich velkorysost. V roce 1998 podle úřadu nechali prodražit rekonstrukci malostranských paláců o 720 milionů korun. To je téměř stejná částka, jakou by mělo stát nové sídlo NKÚ. Nikdo přitom nepochybuje, že NKÚ nové sídlo potřebuje, píše list. Od roku 1993 přebývá v nedůstojných podmínkách starého paneláku v pražských Holešovicích. Dnes už se tam 500 zaměstnanců ani nevejde.


Na ministerstvu pro místní rozvoj se údajně obchoduje s dotacemi, které získávají obce a města na rozsáhlé stavební projekty. Existuje i podezření, že za udělené dotace získávají někteří úředníci úplatky a že část peněz míří do stranických pokladen, píše Mladá fronta Dnes. Jak se to dělá, velmi přesně popsal jihomoravský podnikatel Dušan Kubíček místostarostovi města Kuřim Davidu Holmanovi. Jejich jednání však zaznamenal list se souhlasem místostarosty skrytou kamerou. Celý systém je prý založen na vzájemném obchodu. Kubíček údajně sežene dotaci a jeho firma za to dostane od města zakázku, na kterou jsou tyto peníze státu určeny. Radnice proto musí zmanipulovat výběrové řízení. Policie po analýze videokazet potvrdila, že jde o natolik závažná podezření, že je bude vyšetřovat.


Na dražbu ústecké tržnice v centru města nepřišel ve středu žádný zájemce. Objekt, který dosud patří podnikateli Milanu Dvořákovi, ale kvůli dluhům skončil v konkurzu, byl k prodeji za vyvolávací cenu 56,5 milionu korun, napsaly Deníky Bohemia. Město již dříve oznámilo, že má o tržnici zájem. Nechtělo by ji však provozovat, ale zbourat, aby nebránila výhledu na sousední kostel se šikmou věží. Současnou cenu ale město nepovažuje za přijatelnou, představovalo by si ji nikoliv v řádech desítek milionů, ale v milionech korun, napsal list. Ústečtí radní již dříve uvedli, že nový majitel tržnice bude muset budovu zkulturnit, nebo zbourat. Za to si radní vysloužili písemné pokárání od správce konkurzní podstaty, protože prý těmito výroky odrazují potenciální kupce.


Předseda Českomoravského fotbalového svazu Jan Obst odmítl okamžitou rezignaci, k níž celý výkonný výbor vyzvala petice známých osobností, organizovaná deníkem Sport. V rozhovoru pro Mladou frontu Dnes prohlásil, že odchod z funkce před valnou hromadou by ohrozil fungování svazu. Obst, který je momentálně v domácím léčení, tak poprvé reagoval na výzvu k odstoupení, pod níž od začátku týdne přibývají podpisy sportovců i jiných osobností. Předseda svazu nesouhlasí s tím, že jsou všichni členové výboru "házeni do jednoho pytle" s místopředsedou Milanem Brabcem, který byl za účast v korupční aféře již potrestán. Naznačil, že by na současné diskreditaci fotbalu mohl mít někdo zájem, aby odlákal jeho sponzory.


Hospodářské noviny píší o tom, že kolem lidí z firmy Ispat se točí rady, co udělat s penězi, které dostali jako odstupné. V místnosti, ve které si dělníci propouštění s rekordním odstupným až 25 platů vyřizují poslední formality, leží inzeráty. Firmy nabízejí stavební spoření, kapitálové životní pojištění, ale i auta se slevou. A rada z pracovního úřadu, jak začít podnikat? Nikde žádná. Po zdanění zůstane každému z 1600 dělníků Ispatu Nová huť asi čtvrt miliónu korun. Nabídky, jak je utratit nebo v lepším případě uložit do bank, se hrnou. Stejně jako v 90. letech, když Ostravsko-karvinské doly opouštěli horníci a peníze utráceli za videa a auta. Většina z propuštěných jsou dělníci, kteří pracovali v Nové huti desítky let. Jsou specializovaní, ale v profesi, kterou teď nikdo nechce, a do důchodu jim schází několik let. Mají malou šanci, že na Ostravsku seženou zaměstnání. A tak míří rovnou na úřad práce. Budou brát podporu. A jak budou moci, požádají o předčasné důchody - uzavírají Hospodářské noviny.


Češi si stále víc zvykají na rozličné bankovní produkty, jako jsou karty, investiční nástroje a úvěry. Banky předpokládají, že trh poroste. Majiteli běžných účtů je totiž v Česku jen 64 procent populace. V západní Evropě přitom tuto službu využívá skoro každý občan starší 15 let. Přesto v konkurenci střední a východní Evropy patří Češi mezi znalce. Čím to je, že lidé ze středoevropského regionu nepatří mezi zapřisáhlé klienty banovních domů? - ptají se Lidové noviny. Podle ekonomů je to i tím, že mezi lidmi není tolik peněz jako mezi západoevropskými zákazníky.


Splátkové společnosti mají o Vánocích zně, píše deník Právo. Firmy, které nabízejí zákazníkům splátkový prodej, těží z toho, že mnoho lidí nemá peníze na Vánoční dárky a pořizují je tedy na splátky. Společnosti přiznávají, že v prosinci v porovnání s jinými měsíci jsou jejich tržby až dvojnásobné. Firmy si navíc stále více konkurují a nabízejí různé výhody. Na vyšší zájem se těší i firmy, které půjčují lidem bez jakýchkoliv záruk, zato za příslušně vysoký úrok. Analytik Volksbank Vladimír Pikora soudí, že lidé letos na Vánoce sice budou utrácet více než loni. Nárůst už ale nebude tak velký jako v minulých letech. Lidé si už vyzkoušeli, že podobné úvěry nejsou zadarmo a jejich splácení je finančně omezuje celý rok. Společnosti přiznávají, že od části klientů mají problém peníze vymoci, procento takových případů ale nezveřejňují.


Soudní při o více než dva miliony korun vyhráli západočeští archeologové nad ministerstvem spravedlnosti. Ministerstvo jim odmítlo zaplatit za záchranný výzkum z roku 2002, který předcházel stavbě nové soudní budovy v centru Tachova. Plzeňský soud ale rozhodl, že ministerstvo jako investor stavby musí archeologům náklady uhradit, píše deník Právo. Resort Pavla Němce (US-DEU) se zdráhal vyplatit částku s tím, že mu tato povinnost jako právnické osobě, která nepodniká, z památkového zákona nevyplývá. Rozhodnutí přijali archeologové s úlevou jako precedentní. Během více než tříměsíčního bádání prozkoumali na stavebním pozemku o rozloze bezmála tisíc metrů čtverečních několik středověkých parcel. Vykopali velké množství keramických fragmentů, historických mincí a našli stopy po činnosti starých řemeslníků, uvádí Právo.


Šikana je problém už ve školkách a v první třídě, píše Mladá fronta Dnes. Šestiletá Andrea z moravských Kostic se denně vracela domů s modřinami. Tomu, že je obětí šikany, nikdo nechtěl věřit. Rodiče předali celou věc olicii a ta nyní, po pětiměsíčním vyšetřování vynesla verditk. Skutečně šlo o šikanu. Utrpení holčičky trvalo několik měsíců. Dívka není zdaleka jediná, kterou šikana postihla už v předškolním věku. "Sám jsem odmítal věřit, v jak raném věku a jak brutální šikana mezi dětmi začíná být", říká psycholog Michal Kolář, který se této problematice věnuje už čtvrt století. Jak vyplynulo z nejnovějšího průzkumu, na českých školách se se šikanou setkalo 41 procent dětí.