Přehled tisku
Komentáře pondělního tisku se věnují vládní krizi a rozebírají její příčiny i důsledky: Grossovu aféru a sílící vliv komunistů. Podle Mladé fronty Dnes "jeden z konců Grossovy aféry nepostrádá trpkou ironii: komunisté podupávají u zadního vchodu do Strakovky v době 'vítězného února'".
Podle Hospodářských novin bude KSČM profitovat, ať už koalice zůstane spolu, nebo se rozloučí. "Dalo by se čekat, že jeden únor, kdy chyby ostatních stran posadily komunisty do sedla, už jako výstraha stačil. Jak vidno, je to mylná představa," upozorňuje autorka komentáře.
Lidové noviny soudí, že pokud premiér Stanislav Gross splní svou výhružku a místo vlastní demise vyhodí z vlády lidovecké ministry, stane se závislý na postoji komunistů a jejich šéfa Miroslava Grebeníčka. "Grebeníček teď prostě Grosse drží pořádně pod krkem," píše autor glosy.
Také Právo varuje před důsledky současné krize. "Oba protagonisté, Kalousek a Gross, hrají nebezpečnou hru s budoucností republiky. Asi si neuvědomují, jak valem přibývá lidí, kteří už vůbec na politické strany a jejich hrátky nejsou zvědaví. To ohrožuje demokracii v tomto státě," tvrdí komentátor.
Podnikatelka Libuše Barková popírá obvinění týdeníku Respekt, podle kterého podváděla při ručení za bankovní úvěr pro manželku premiéra Stanislava Grosse Šárku. "Toto tvrzení není pravdivé," řekla v rozhovoru pro pondělní
Jan Kavan coby ministr zahraničí vydal v roce 2000 povolení k vývozu zbraní do Konga, přestože na tuto zemi bylo uvaleno mezinárodní embargo. O export 1000 protitankových vrhačů RPG 7, 500 kulometů a šesti raketometů zažádala ostravská firma Arms Moravia. Žádost podala začátkem února, Kavan ji podepsal 3. března, píšou pondělní Hospodářské noviny. Informaci potvrdil nynější mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář. "Stanovisko tehdejšího ministra Kavana bylo kladné," řekl Hospodářským novinám. Kavan na dotaz Hospodářských novin odpověděl, že si na souhlas nepamatuje. Podle deníku ale prodej schválil i přesto, že ho jeho podřízení na embargo upozornili. Arms Moravia nakonec Kavanův podpis nevyužila. Krátce poté, co s obchodem souhlasil, žádost stáhla, neboť hrozilo, že ji zablokují další z oslovených ministerstev. Napsala novou, místem určení už však nebylo Kongo, ale Zimbabwe. Proti licenci do této země pak nikdo neprotestoval.
Přesto se podle Hospodářských novin Kavan dostal do rozporu s předpisy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. "Při přísném výkladu zákona by to mohli policisté a žalobci brát jako trestný čin. Vzhledem k tomu, že to bylo později staženo, bych to ale na stíhání neviděl," řekl Hospodářským novinám právník Tomáš Sokol. Podle listu přitom není vůbec jisté, kde zbraně skutečně skončily. Už samotné podezření ale může zkomplikovat pozici Česka. "Pokud by se vyvážely zbraně někam, kam nepatří, je to vážná věc. Musím se na to podívat," řekl Hospodářským novinám současný ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Policie prošetřuje nový podvod. Jde o dopisy oznamující vysokou výhru, jejíž vyplacení je podmíněno zaplacením registračního poplatku. Chce-li si údajný výherce výhru převzít, musí zaplatit za registraci 699 korun složenkou, která je k oznámení přiložena. Je to tedy jedna z variant podvodů typu "letadlo", píšou pondělní Lidové noviny. "Jde o další pokus pachatelů ze zahraničí podvodně vylákat z českých občanů peníze," řekl Lidovým novinám policejní rada, který na případu pracuje. Vyšetřování je prý teprve na začátku. Letáky přicházejí z Nizozemska a peníze jdou na účet založený osobou, která podle policie neexistuje. V letáku začínajícím slovy "právoplatné oznámení o přiznání ceny" se tvrdí, že je to poslední upozornění na vysokou výhru. Dále je v něm napsáno, že adresát byl pod kontrolou právníka prohlášen vítězem v akci "Kolo štěstí", píšou Lidové noviny. List také připomíná, že podobných případů, kdy se zahraniční firmy snaží podvodně vylákat z důvěřivých lidí peníze, je víc. Policie například vyšetřovala polskou firmu Vegas, která nabízela zajištění cenově výhodného zájezdu do Paříže. Důvěřivý zájemce ovšem nejprve musel poslat zálohu 2000 korun.
Přijímačky na nedostatková místa na středních a vysokých školách se přiblížily, upozorňuje Mladá fronta Dnes. Na vyplnění a odeslání přihlášek na většinu škol zbývá poslední týden. Vysoké školy, na rozdíl od žádaných středních škol, každoročně zvyšují svou kapacitu. Šanci, že jim jejich "volba budoucnosti" vyjde, mají patnáctiletí i o čtyři roky starší studenti zhruba stejnou: jedna ku dvěma. Takový je poměr přihlášených a přijatých na většině žádaných gymnázií a vysokých škol. Mladá fronta Dnes připomíná, že děti z devátých tříd základních škol si letos poprvé do prvního kola přijímaček mohou poslat jen jedinou přihlášku. U škol vysokých žádné takové omezení neplatí. Z přijímaček, které žáky čekají 18. dubna, mají proto mnozí obavy. V novém systému není jisté, jestli vůbec bude druhé kolo přijímaček. Hodně rodičů a dětí proto vsadilo na jistotu. A hlásí se na obchodní akademie a odborné školy, kde jim k přijetí stačí jen dobrý průměr známek na vysvědčení. Riskovat a kalkulovat při výběru školy tak už mohou jen zájemci o univerzitní diplom, dodává Mladá fronta Dnes.
Za poslední dosud účetně uzavřený rok 2003 měly podle svých výkazů ztrátový provoz hypermarkety Carrefour a Globus. "Je to spojeno s investicemi na otvírání nových obchodních domů," řekl deníku ředitel Globusu Petr Vyhnálek. Ve ztrátě skončil i Ahold, který provozuje prodejny Hypernova a Albert, a také Delvita. S výjimkou Makra, které je na trhu nejziskovější, obchodní řetězce své výsledky nad rámec zákona nesdělují, píše Mladá fronta Dnes.
Boj o zákazníka na trhu bude ještě pokračovat. Většina firem plánuje otevírat v příštích letech další obchody, i když ne v tak rychlém sledu. Agentura Incoma Research odhaduje, že v roce 2007 bude v ČR zhruba 200 hypermarketů, tedy o 40 víc než nyní, uvedla Mladá fronta Dnes. Podle Zdeňka Skály z Incomy se v budoucnu prosadí jen několik hlavních řetězců, které v tuzemsku získají rozhodující postavení.
Česká republika se již domluvila s Československou obchodní bankou, jakým způsobem jí zaplatí svůj dluh 4,7 miliardy korun, který vznikl v souvislosti s pohledávkou za Slovenskou inkasní. ČSOB by měla peníze dostat ve splátkách do roku 2007. Píše to pondělní Právo. Řešení již schválila vláda. "Dohodli jsme se, že nejpozději do roku 2007 celou částku bance v několika splátkách uhradíme," řekl Právu mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. ČSOB se soudila se Slovenskem, a protože nevysoudila celou požadovanou částku, ale jen 24,8 miliardy korun, musí jí stát kvůli dříve vydaným zárukám doplatit peníze. Pokud by ČSOB byla arbitráž prohrála, stát by jí musel zaplatit celou záruku. ČSOB požadovala po slovenském ministerstvu financí peníze za dluhy státní společnosti Slovenská inkasná. ČSOB jí v roce 1993 půjčila peníze na odkup špatných úvěrů z let socialismu. Společnost splatila 1,5 miliardy korun a v roce 1996 splácet přestala. Následující rok se ČSOB obrátila na arbitráž, která koncem loňského roku vynesla rozsudek. Stát se podle informací Práva zaručil za 90 procent dlužné částky. Tento závazek činí 1,8 miliardy korun. Stát musí bance zaplatit ještě 15 procent z vymožené částky, což je dalších téměř 2,9 miliardy korun, uvedlo Právo.
