Přehled tisku

Publicista a hudební kritik Jan Rejžek, foto: ČTK

Úterní české noviny komentují hlavně rozhodnutí Ústavního soudu, který vyhověl stížnosti hudebního kritika Jana Rejžka na rozhodnutí, podle něhož se musel omluvit zpěvačce Heleně Vondráčkové. Před lety o ní prohlásil, že má kontakty na "mafiány". Tisk vesměs rozhodnutí vítá a chápe ho jako potvrzení práva na svobodu projevu.

Publicista a hudební kritik Jan Rejžek,  foto: ČTK
Úterní české noviny komentují hlavně rozhodnutí Ústavního soudu, který vyhověl stížnosti hudebního kritika Jana Rejžka na rozhodnutí, podle něhož se musel omluvit zpěvačce Heleně Vondráčkové. Před lety o ní prohlásil, že má kontakty na "mafiány". Tisk vesměs rozhodnutí vítá a chápe ho jako potvrzení práva na svobodu projevu.

Nejen Jan Rejžek, ale všichni komentátoři se mohou nad rozhodnutím Ústavního soudu zaradovat, píšou Lidové noviny. Podle autorky nyní mají novináři potvrzeno, že mohou svobodně psát, co si myslí. Jenže toto právo je zakotveno v ústavě. Opravdu musí novinář projít pětiletou kalvárií soudních zasedání, aby se dočkal potvrzení práva na svobodu projevu?- táže se list.

Mladá fronta Dnes ve svém komentáři připomíná v souvislosti se sporem Rejžka a Vondráčkové podobné případy z minulosti. Rejžek se dlouhou dobu marně hájil tím, že před ním jiní lidé použili silnějších slov, a odsouzeni nebyli, rekapituluje list. I děti na základní škole vědí, že existují slova, která mají dva i více významů, a tuto znalost bychom mohli očekávat i mezi umělci a soudci, uvažuje list. Rejžek pouze vyslovil "obecně srozumitelný obrat." Rozhodnutí Ústavního soudu je "v souladu se zdravým rozumem", píše deník závěrem.


Stanislav Gross,  foto: ČTK
Deník Právo se vrací k vládní krizi. ČSSD se zcela logicky snaží zůstat u moci, ekonomika je v dobrém stavu a sociální demokraté proto počítají s růstem preferencí, míní list. Toto uvažování však má svá úskalí. Voliči prosperitu nemusejí spojovat s tou či onou vládou. Hospodářství znamenitě prosperuje už několik měsíců, avšak preference ČSSD nerostou, ani nestagnují, nýbrž klesají, připomíná komentátor. Za setrvání u moci za cenu sestavení menšinové vlády s podporou komunistů by ČSSD voliči mohli ztrestat. Předčasné volby tak mohou být důstojným vycouváním ČSSD ze šlamastyky, do které se péčí Stanislava Grosse dostala, uzavírá deník Právo.

Napravit pošramocenou pověst sociální demokracie před veřejností má podle Lidových novin pomoci jedna z nejlepších světových reklamních agentur Euro RSCG. S nápadem angažovat tak významnou agenturu a jejich experta na politické kampaně přišel premiér Stanislav Gross před čtrnácti dny, když se vrátil ze státní návštěvy Francie. Ve francouzském ústředí Euro RSCG působí legenda politických kampaní Jacques Séguéla. Ten se do historie zapsal úspěšnou prezidentskou kampaní Francoise Mitteranda z roku 1981. Od té doby se podílel na šestnácti prezidentských kampaních po celém světě. Patnáct z nich dovedl do vítězného konce.

Podle informací Lidových novin by agentura mohla pomoci vylepšit mediální obraz i samotnému Grossovi. Séguéla pracuje pro politiky zdarma. Nic tedy nezaplatí ani Gross. Marketingový matador je totiž přesvědčený levičák a kampaně levicových stran dotuje ze zakázek na spotřební zboží.


Komentář Hospodářských novin rozebírá mzdové vyjednávání v mladoboleslavské automobilce, jejíž odboráři pohrozili stávkou. Žijeme ve svobodné zemi, právo na stávku je u nás zakotveno a případné riziko vlastní svobodné volby si ponesou stávkující dělníci sami, uvádí deník. Odboráři jsou podle něj nyní ve výhodě. Nejen v souvislosti se spuštěním automobilky v Kolíně má Škoda Auto stále nedostatek zaměstnanců. Ve firmě pracují tisíce nejen polských brigádníků, nový závod v Kvasinách potřebuje další. K napravování je tu státní sociální politika a nízká mobilita pracovní síly. Máme půl milionu nezaměstnaných, ale automobilky neseženou dělníky za slušný plat do vícesměnného provozu. Absurdní! - dodávají Hospodářské noviny. Z účetně právního hlediska je možná komické, že odboráři požadují podíl na zisku, nic takového jim ale nepřísluší. Zisk patří akcionářům, píše deník. Ve světě ale používají odboráři toto či obdobné výrazivo běžně. Ziskovost Škodovky je ostatně v rámci celé skupiny Volkswagen velmi slušná, napsaly Hospodářské noviny.


Tajemník Odborového sdružení železničářů (OSŽ) Luděk Duspiva údajně padělal maturitní vysvědčení. Neoprávněně prý také čerpal volno na studium, které mu odbory částečně financovaly. Železniční odbory proto na Duspivu podaly trestní oznámení, informuje deník Právo. Odbory Duspivu před časem požádaly, aby doložil studijní výsledky na škole, na kterou byl v roce 2002 přijat. Místo toho Duspiva předložil odborům falešné maturitní vysvědčení z jiné školy. Podle předsedy OSŽ Jaromíra Duška Duspiva maturitní vysvědčení padělal. Listina je datována rokem 1999, škola však vznikla jen o rok dříve. "A její ředitel nám potvrdil, že zde Duspiva maturitu nikdy nesložil," řekl Dušek. Odboráři posléze zjistili, že Duspiva neuspěl ani na škole, kterou začal studovat v roce 2002. "Loni byl ve druhém ročníku ze studia vyloučen," uvedl Dušek. Duspiva se k těmto skutečnostem ve lhůtě, kterou mu odbory poskytly, nevyjádřil. Nyní je v pracovní neschopnosti a s odboráři nekomunikuje. Železniční odbory proto na něj podaly trestní oznámení. Za padělání veřejné listiny Duspivovi hrozí až dva roky vězení, dodává deník Právo.


Nejvytíženější silnice v Česku - dálnice D1 z Prahy do Brna - se musí změnit. Mladá fronta Dnes konstatuje, že hlavní dopravní tepna v zemi je málo bezpečná. Čísla ukázala, že loni se na brněnské dálnici stalo téměř čtyři tisíce nehod, což je o šest set víc než rok předtím. Vláda už loni na podzim přijala několik opatření, která měla počet nehod na této komunikaci snížit. Začalo se s každodenními kontrolami kamionů a na silnici jsou víc vidět i policisté. Ukazuje se ale, že to nestačí, a odborníci proto mluví o dalších změnách. Především by nejrizikovější místa na dálnici měly celý den sledovat centrálně propojené kamery. Instalovat se mají také proměnlivé značky, které budou na dálku řídit pracovníci dispečinku. Díky nim půjde včas z dálnice odklonit dopravu. Podobný systém funguje v řadě západoevropských států. Odborníci také navrhují, aby se v některých místech současná dálnice rozšířila o další dva jízdní pruhy. Postavení jednoho kilometru dálnice stojí v průměru kolem čtyř set milionů korun. V případě rozšíření by byla částka zhruba poloviční. Další možnost, jak snížit riziko nehod, je odvést z brněnské dálnice část aut na sever. Tento plán je však ještě dražší. Počítá totiž s dobudováním dálnice z Prahy do Hradce Králové a Trutnova. Stavba však postupuje pomalu, z plánovaných 154 kilometrů zatím funguje jen dvaačtyřicet, uvádí Mladá fronta Dnes.


Další proslulá značka mizí z české motoristické mapy. Jak uvádějí Hospodářské noviny, definitivně skončila výroba motocyklů Praga. Ještě před dvěma lety doufal jediný český výrobce motocyklů Enduro, že se mu podaří vytáhnout produkci alespoň na 250 kusů ročně, aby jejich výroba nebyla ztrátová. Zatímco v roce 2002 prodala firma 71 strojů, o rok později to bylo jen 29 motocyklů. Ukončení výroby motocyklů Praga následovalo nedlouho po krachu výroby nákladních automobilů této značky, která se zastavila počátkem loňského roku. Jenže, zatímco se Praga Hostivař vzdala motocyklů dobrovolně, výrobce automobilů Praga Čáslav skončil v likvidaci. Čáslavská pragovka vyráběla kromě běžných nákladních aut také vozy pro popeláře, na údržbu silnic nebo pro hasiče. Městské organizace jí ale nedávaly zakázky a nepomohl ani krach Liazu, který jí mohl uvolnit místo na trhu - doplňují Hospodářské noviny.