Přehled tisku

0:00
/
0:00

Hospodářské noviny přinášejí rozhovor s německým kancléřem Gerhardem Schröderem o tom, jak se dívají Němci na Čechy po roce v Evropské unii. Schröder v rozhovoru mimo jiné uvedl, že Německo nezaznamenalo v důsledku rozšíření EU nárůst kriminality. "Je to spíš tak, že vstup nových zemí otevřel nové možnosti pro lepší spolupráci v boji s organizovaným zločinem,"řekl.

Hospodářské noviny přinášejí rozhovor s německým kancléřem Gerhardem Schröderem o tom, jak se dívají Němci na Čechy po roce v Evropské unii. Schröder v rozhovoru mimo jiné uvedl, že Německo nezaznamenalo v důsledku rozšíření EU nárůst kriminality. "Je to spíš tak, že vstup nových zemí otevřel nové možnosti pro lepší spolupráci v boji s organizovaným zločinem," řekl.


Komentátor Práva rozebírá potyčku, jež se v neděli strhla na komunistické prvomájové demonstraci během projevu šéfa KSČM Miroslava Grebeníčka. Policie zadržela aktivistu Jana Šinágla, který se dnes vmísil mezi demonstranty a chtěl protestovat proti komunismu. "Přirozeně nemohu a nechci tvrdit, že policie postupovala skvěle a stoprocentně v mezích zákona. Pokud však jde o samotný akt, že policie chrání komunisty, o tom se - doufám - diskutovat nebude," píše autor poznámky. Jak zdůrazňuje, policisté jsou od toho, aby chránili účastníky legálně ohlášené demonstrace.


Lidové noviny komentují spor mezi ministrem Němcem a nejvyšší žalobkyní Benešovou, který se rozhořel mimo jiné kvůli Němcovu rozhodnutí vydat ke stíhání do vlasti člena katarské královské rodiny Hámida bin Abdal Sáního. Autor poznámky připomíná, že jeden z pilířů civilizované společnosti stojí na oddělení moci soudní a výkonné. Němec podle něj projevil až slepé nepochopení tohoto principu, když prohlásil, že veškeré jeho rozhodování je vázáno na to, zda-li je prospěšné pro Českou republiku. "Pro Českou republiku jsou jistě prospěšné dobré vztahy s Katarem, ale mnohem prospěšnější je pro Českou republiku dodržení zásad fungování demokratické společnosti," soudí komentátor. Ministr se podle něj zachoval a chová tak, že jsou důvodné pochybnosti o tom, zda je mužem na svém místě.


Foto: Evropská komise
Tentýž list se rovněž pozastavuje nad zprávami, že ze škol mizí učební obory, o něž je malý zájem. Mezi profese, jimž hrozí zánik, patří například hodináři, kominíci, brašnáři či obuvníci. Ani éra profesní flexibility ale podle LN neznamená, že tradiční řemesla nevyhnutelně zmizí. Jen se z nepříliš kvalifikované práce mnohých stanou privilegiem nejlepších, dodává deník.


Téměř třetina žáků se přímo ve škole stává obětí šikany. V drsné podobě ji zažilo až 300.000 dětí a učitelé si s tím nevědí rady. Až devadesát procent z nich přiznává, že při setkání se šikanou neví, co má dělat, informuje dnešní Mladá fronta Dnes na základě analýzy zpracované psychologem Michalem Kolářem. Ze studie vyplývá, že celkem pět procent chlapců a dívek je šikanováno několikrát týdně, tři a půl procenta dětí jednou týdně a prakticky každé páté dítě se stalo bezbranným terčem spolužáků už nejméně jednou nebo dvakrát. Soustředěné ubližování podle Koláře neškodí pouze trápené oběti. Nepotrestanou šikanou je silně poznamenána celá třída. "Děti vidí, že autority jako učitelé nejsou schopny zajistit ochranu a bezpečnost slabým," konstatuje.


Vepřín v Letech u Písku
Komentář deníku Právo se vrací k výzvě Evropského parlamentu, aby byl odstraněn vepřín z místa koncentračního táboda pro Romy v Letech u Písku, a kriticky hodnotí odmítavou reakci prezidenta Klause. Komentář upozorňuje, že "Česká republika už měla od pádu komunismu 15 let na to, aby vepřín odstranila, (...) nestalo se vůbec nic. EP tak poprávu reaguje na urážející nečinnost českých úřadů." A dále čteme: "Navíc, i když je pravda, že vepřín i bývalý koncentrační tábor stojí na území ČR a že Romy v tomto táboře pobíjeli především čeští dozorci, je koncentrační tábor z 2. světové války na našem území "naší domácí záležitostí" asi tak, jako je Osvětim jenom záležitostí polskou. Také se podle autora "nelze ubránit dojmu, že prezident používá problém vepřína a koncentračního tábora k tomu, aby jen pokračoval ve svém sporu s EP. (...) Je to nepatřičné. Lepší než xenofobní reakce typu "naše vepříny i naše koncentrační tábory jsou našimi záležitostmi a europeisté by se nám do toho neměli plést" by bylo se nad výzvou EP vážně zamyslet," píše Právo.


Policisté v Teplicích uvažují o tom, že několika důchodcům rozdají mobilní telefony, aby od nich mohli získávat informace o podezřelých událostech ve městě. Píše o tom dnešní vydání Mladé fronty Dnes. Podle teplického policejního ředitele Petra Sytaře většina důchodců nemůže nebo nepotřebuje tolik spát a řada z nich se dívá přes den i večer z okna na dění na ulici. "Často by chtěli zavolat policisty, ale nemají telefon," uvedl. Přístroj pro důchodce, kteří budou ochotni s policií spolupracovat, má být nastaven tak, aby se z něj dalo dovolat jen policejnímu operačnímu důstojníkovi.