Přehled tisku
Na zkušenou do Velké Británie se chystá příští týden 36 ostravských zastupitelů a asi pět vybraných úředníků. Městskou kasu bude pracovní cesta stát 1,2 milionu korun. Hromadné cestování zastupitelů je v Ostravě tradicí, v minulých letech podobně navštívili například Francii, Irsko, Německo a Belgii. Informují o tom Lidové noviny a Mladá fronta Dnes. Za nákladné cesty zastupitelé v minulosti často sklidili kritiku veřejnosti, přesto trvají na tom, že jsou přínosné a zkušenosti získané přímo na místě nic nevyváží.
Deník Právo se vrací k středečnímu rozhodnutí poslanců, kteří odmítli novelu ústavy zavádějící přímou volbu prezidenta. Tím hlavním důvodem, proč se takto rozhodli, podle komentátora listu je, že i v budoucnu by členové parlamentu rádi o tom, kdo obsadí Pražský hrad, rozhodovali sami. ODS v předtuše drtivého vítězství ve sněmovních volbách a u vědomí svého výrazného zastoupení v Senátu nemá zapotřebí přímou volbu. Václava Klause ve větším klidu prosadí bez lidu, ačkoli i v přímé volbě by byl favoritem, píše list. Ani komunistům by nepřinesla všelidová volba víc, než mají a budou mít v parlamentu jako síla, jejíž hlasy kandidát na prezidenta potřebuje a je ochoten nabízet dohody. Pikantní je podle Práva postoj 25 sociálních demokratů, kteří přímou volbu rovněž zamítli. Není zřejmé, proč tak učinili téměř všichni stoupenci Miloše Zemana. Možná nevěří, že by Zeman dokázal nad Klausem zvítězit. Nebo o tom jsou naopak přesvědčeni, ale mlčky souhlasí s tezí, že by přímá volba prezidenta posílila určitě diktátorské rysy, spekuluje Právo.
Malí akcionáři se před hrozbou snadnějšího vyvlastnění akcií bouří a hledají útočiště u prezidenta Václava Klause. Ochranné sdružení malých akcionářů sepsalo petici a apeluje na prezidenta, aby zákon zastavil. Píše to Mladá fronta Dnes. Podle Ladislava Jakla z prezidentské kanceláře má Klaus ještě týden, aby zákon podrobil zkoumání. Sněmovna přehlasovala veto senátu u tohoto zákona před týdnem. Od té doby se v prezidentské kanceláři sešlo už 40 stížností, uvádí Mladá fronta Dnes. Hradní právní odbor podle informací listu radí novelu vetovat. Novela obchodního zákoníku dovolí každému, kdo získá v jakékoli akciové společnosti více než 90 procent, vykoupit zbývající podílníky, ať chtějí nebo ne. Sám by navíc určil i znalce k ocenění akcií. "Jsme přesvědčeni, že takováto forma 'vyvlastnění' nemá oporu ani v Listině základních práv a svobod, ani v Ústavě České republiky," píše sdružení v petici. Novela ale také zjednodušuje a zrychluje zápisy do obchodního rejstříku. Pasáž o vyvlastnění menšinových vlastníků byla do novely vložena ve sněmovně bez projednání ve výborech.
Hospodářské noviny a Lidové noviny v komentářích chválí antimonopolní úřad za to, že začal prošetřovat podezření dohody bank o výši poplatků. Podle Hospodářských novin se tak pročistí vzduch. Lidové noviny míní, že bankovní management v ČR "osvědčuje mentalitu přejedených kocourů". Deník se v této souvislosti také pozastavuje nad reakcí České národní banky. Při porovnání poplatků v ČR a Německu je pro Lidové noviny stanovisko centrální banky nepochopitelné. Centrální banku podezření o kartelu překvapilo, protože předpokládá, že na českém trhu je dostatečná konkurence. "Benevolence centrální banky je opravdu pozoruhodná, tři velcí hráči ovládají většinu trhu, to je učebnicový oligopol," píšou Lidové noviny. List rovněž zmiňuje, že úrokový diferenciál, tedy rozdíl mezi úrokem z vkladu a z půjčky, je v ČR "tak astronomický, že v USA by možná mohl být považován za lichvu". Podle Lidových novin ale české klienty stěží čeká v budoucnu změna. "'Napapaná spokojenost zodpovědných činitelů je neprůstřelná. Střadatelé jsou konzervativní, i když na nich banky štípou dříví," píše list v závěru. Situace by se podle něj mohla vylepšit teprve vstupem do eurozóny. Podle Hospodářských novin mají vysoké ceny jen dvě vysvětlení. Buď se Francouz Alexis Juan s Američanem Jackem Stackem sešli v přítmí pražského klubu a dohodli se. Pak by měly rychle padnout vysoké pokuty, zdůrazňuje list. Pokud se ale konspirace neprokáže, je vysoká cena za účet čistým obchodem a banky žádají tolik, kolik jsou ochotni klienti platit. "Bankéři mají dobré výzkumy a vědí, že tím nejdůležitějším poplatky nejsou. To už by dávno byly noviny plné inzerátů 'U nás účet zdarma'," uzavírají Hospodářské noviny.
Hospodářské noviny si všímají také nápadu vlády na daňové úlevy pro podnikatele, kteří si do poloviny příštího roku pořídí registrační pokladnu. Podle Hospodářských novin tím vláda nenapravuje své pochybení a neuznává, že pokladny jsou přílišnou zátěží pro podnikatele. "Postup je klasickým případem předvolebního uplácení," hodnotí deník. "Je třeba uchlácholit tuto skupinu voličů, jejíž část by mohla hlasovat pro ČSSD," konstatuje deník s tím, že vyšší trumf v tomto souboji vynesla ODS. Neplatit nic je pořád lepší než jakákoli opožděná "sleva", uzavírá list.
Transplantace jater u malých dětí, které dosud pro české pacienty prováděli odborníci v německém Hamburku, začnou zajišťovat v motolské nemocnici v Praze. Na základě rozhodnutí ministryně zdravotnictví Marie Emmerové zde vznikne specializované pracoviště. Lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a další odborníci jsou však proti. Motol prý nemá zkušenosti. Informují o tom Lidové noviny. IKEM je spolu s dalším pracovištěm v Brně jedním ze dvou center transplantací jater v republice a až dosud zajišťoval za přispění Motola, Thomayerovy nemocnice a Dětské kliniky Všeobecné fakultní nemocnice výměny orgánů u větších dětí. Pacienti s váhou pod deset kilogramů, u nichž je tento výkon obtížnější, se převáželi do Hamburku, píše list. Ministerstvo nyní dospělo k názoru, že čeští lékaři zákrok zvládnou. V IKEM ale podle Emmerové nejsou pro péči o malé pacienty dostatečné podmínky. Proto vznikne pracoviště v Motole. Hlavním argumentem odpůrců je podle Lidových novin fakt, že motolská nemocnice nedisponuje odborníky. Také počty dětí, které každoročně transplantaci potřebují, prý navíc nejsou dostatečně vysoké, aby vznik nového pracoviště odůvodnily. Přednosta Dětské chirurgické kliniky motolské nemocnice Jiří Šnajdauf v deníku tvrdí, že jsou připraveni program transplantací převzít. Již se domluvili na spolupráci s týmem předního odborníka na danou problematiku Miroslava Rysky a v začátcích přijedou pomoci i odborníci z Hamburku.
Schopnost Česka uspět na světových trzích se za uplynulý rok zvýšila. V ročence konkurenceschopnosti zemí, kterou sestavuje mezinárodní institut pro rozvoj managementu (IMD) ze Švýcarska, se ČR posunula z loňského 43. místa o sedm příček nahoru. Mezi 60 zkoumanými zeměmi je na 36. pozici. O výsledcích informují Hospodářské noviny a Mladá fronta Dnes. Z postkomunistických zemí je výš než ČR jen Estonsko. Naopak Maďarsko, Slovensko, Polsko i Slovinsko skončily za ČR. Letošní žebříček vedou stejně jako loni Spojené státy, vůči kterým se ostatní země poměřují. ČR funguje zhruba na 60 procent USA. Nejsilnějšími stránkami české ekonomiky jsou investice do telekomunikací, ve kterých ČR zaujímá třetí místo. Nadprůměrné výsledky má v přílivu zahraničních investic a v exportu. Dobře si země vedla také v růstu akcií, v gramotnosti národa, v dobré železniční a elektrické síti. ČR má také nízké úrokové sazby, hodně mobilů a relativně nízké platy manažerů. Česká republika si ale nepolepšila ve všech kategoriích. Výkonnost hospodářství se ve srovnání s loňským hodnocením zhoršila a klesla z 28. na 36. místo. Nejslabšími články jsou například trhy práce, kde se ČR umístila na 56. místě. Hodnocení bylo rozděleno do čtyř témat: statistiky o výkonu ekonomiky, hospodářská politika, podniky a infrastruktura. Nejhůře dopadla vládní politika, kde je ČR na 44. místě z 60 zemí. Slováci, kteří mají ve světě dobrý image díky řadě reforem, byli sedmnáctí, před Rakušany i Němci. Institut v Lausanne spolupracuje při sestavování ročenky s 57 národními institucemi. Z hodnocení vyplývá 314 kritérií.
