Přehled tisku
Deníky komentují úterní neúspěšné jednání sněmovní frakce ODS o hlasování o daňových změnách a prohlášení premiéra a předsedy strany Petra Nečase, že pokud daňový balíček neprojde, vláda ho ve stejné podobě předloží znovu a spojí s ním svou důvěru. Podle komentátora Hospodářských novin stojí Nečas před nejtěžší zkouškou své kariéry.
Nečasova vláda podle autora článku v Mladé frotě Dnes visí na vlásku. Podle něj je rebelie někdejšího šéfa klubu ODS Petra Tluchoře, který měl velkou moc a Nečas ho od ní odstavil, pomsta. "Ve skutečnosti jde o pomstu, moc a případně obchod. Ve hře je mnoho a Sněmovna už zase připomíná bojiště, kde bojuje každý proti každému a každý s každým uzavírá spojenectví na dobu určitou, které ukončí jed nebo dýka," píše. V případě pádu vlády nebo neúspěchu ODS v krajských volbách by však Tluchoř mohl usilovat i o vedoucí pozice v ODS, pokračuje komentátor Mladé fronty Dnes a nastoluje ale otázku: "Vezme si Tluchoř a spol. na svědomí osud celé vlády?" Podle komentátora Lidových novin je třeba uznat, že Tluchoř projevil větší schopnosti, než se od něj čekalo a Nečas se očividně vylekal. I po úterku ale pád vlády zůstává podle komentátora nepravděpodobný, protože Tluchoř by v případě hlasování o daňovém balíčku spojeném s důvěrou vládě nechtěl nést odpovědnost za pád vlády. Šokující je podle autora komentáře v Lidových novinách, jak snadné bylo vmanévrovat premiéra do situace, v níž může jen ztrácet. "Nejdřív se sám svými výroky zakopal na linii, která snad dává smysl, když to v Evropě vypadá na hospodářský armagedon, dnes ale objektivně dusí už tak přidušenou ekonomiku. Nečas se ocitl na pozici, která je v současně nerozumná a nepopulární," píše.
Mladá fronta Dnes otiskuje článek Martina Stropnického, herce, bývalého velvyslance ČR ve Vatikánu a bývalého ministra kultury. Stropnický nejprve podrobně připomíná peripetie polistopadového vývoje vztahů České republiky s církví, složitý proces vyjednávání smlouvy s Vatikánem, která byla nakonec podepsána papežem Janem Pavlem II., aby posledních deset let marně čekala na ratifikaci v našem parlamentu. "V zemi, jejíž dějiny jsou prošpikovány množstvím církevních traumat a předsudků, často ideologicky zneužívaných, je vracení majetku církvím politickou sebevraždou," píše autor a doplňuje, že současná doba je pro takový krok mimořádně nešťastná s ohledem na dopady škrtů na rodiny, postižené a důchodce. "Co se najednou změnilo, že současná vláda restituce tak urputně prosazuje?" Návrh zákona obsahuje ustanovení, které podle autora budí pochybnosti: "Církve nemají kapacitu tak velký majetek manažersky zvládnout. Budou se muset s někým dohodnout. Nebo se majetku obratem zbavit. Dal bych ruku za to, že přeochotní 'řádní hospodáři' už se v přítmí houfují," shrnuje komentář.
Lidové noviny otiskují komentář, který se vyjadřuje k protestu skupinky aktivistů proti církevním restitucím. Podle zpráv z tisku skupina v pondělí rozvinula v chrámu sv. Víta v Praze transparent s nápisem: Svatý Václave, vyžeň Duku s Nečasem. Aktivisté se prý inspirovali vystoupením ruské hudební skupiny Pussy Riot v chrámu Krista Spasitele v Moskvě a v barevných maskách zpívali Svatováclavský chorál s textem kritizujícím vládní návrh církevních restitucí. "Protestem jsme se rozhodli poukázat na zvětšování vlivu církví na chod státu. Důkazem politického vlivu jsou dnes zejména církevní restituce," připomíná deník vyjádření aktivistů. Komentátor na to reaguje: "Odvolávat se na akci Pussy Riot je v tomto případě nejapná nehoráznost. Členky moskevské skupiny sedí v base a hrozí jim dva roky pobytu v trestanecké kolonii na Sibiři - jejich pražským napodobitelům nehrozí vůbec nic. Členky Pussy Riot svým vystoupením mimo jiné protestovaly proti čím dál většímu omezování svobody slova v Putinově Rusku, zatímco v česku žádná média, včetně těch veřejnoprávních, pod kontrolou státu nejsou," píšou Lidové noviny. Komentátor dále vyjadřuje podporu církevním restitucím, které podle něj "nejsou jen hmotným odškodněním, jak to vyznávají materialisté. Je to i renesance či rehabilitace českých dějin, našeho národního a kulturního dědictví." Podle něj je kontinuita vlastnictví jdoucí staletí zpátky do minulosti jedinečným dokladem naší národní identity a "církev je bezkonkurenčně nejstarší a celosvětově uznávaný svědek naší národní existence."
