Na ministerstvu zahraničních věcí se předražovaly počítačové zakázky a stát tak přišel o desítky miliónu korun. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg z TOP 09 problémy s IT zakázkami přiznal.
Na ministerstvu zahraničních věcí se předražovaly počítačové zakázky a stát tak přišel o desítky miliónu korun. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg z TOP 09 problémy s IT zakázkami přiznal. Doslova řekl: "Připouštím, že také u mě na ministerstvu se staly věci, které se stát neměly." Na předražené zakázky přišel šéf jednoho z odborů resortu Jakub Klouzal. Ten má jasné důkazy o tom, že ministerstvo zbytečně utratilo 60 milionů korun za správu počítačů na ambasádách. V létě 2010 se svými zjištěními přišel za ministrem Schwarzenbergem, který je nechal prošetřit. Inspekce ministerstva zahraničí pak zpracovala pro policii čtyři podněty k šetření, ta je ale odložila. Jak dále list uvádí, Jakub Klouzal byl za svůj čin potrestán. Když se zjistilo, že "donáší" na kolegy a "kazí kšefty" velkých IT firem, dostal několik výhrůžek a čelil kontrolám. Loni v létě Klouzal rezignoval na post ředitele odboru, a když nesouhlasil se zařazením v oddělení, pro které neměl kvalifikaci, dostal výpověď.
Česká ekonomika už rok klesá, zatímco sousední země naopak rostou. Informují o tom Hospodářské noviny. Vize o dohánění Německa tak berou za své, Česko se mu stále více vzdaluje. Právě německá ekonomika má před tou českou až pětiletý náskok, Němcům také více rostou mzdy. Ve výsledku má Česká republika k výkonu německé ekonomiky stejně daleko, jako před deseti lety. Aby náskok vyrovnala, musela by naše ekonomika vzrůst téměř o šedesát procent. Srovnání není příznivé ani se Slovenskem. V době dělení federace v roce 1993 byl výkon české ekonomiky na obyvatele o dvě třetiny vyšší než na Slovensku, před sedmi lety jen o třetinu, a nyní jde o jednotky procent. Jedinou zemí v regionu, kterou trápí podobné potíže, je podle Hospodářských novin Maďarsko. Hrubý domácí produkt na obyvatele je tu poprvé slabší, než v Polsku.
Chcete podporu v nezaměstnanosti? Dokažte svůj vztah k České republice. Lidové noviny přinášejí článek tom, že lidé pracující v zahraničí musí po svém návratu do Čech složitě dokazovat vazbu k rodné zemi. Děje se tak na úřadech práce, kde navrátilci z ciziny bez práce žádají finanční podporu v nezaměstnanosti. Tu ovšem mohou získat jen za určitých podmínek. Jednou z nich je, že si žadatel takzvaně zachoval centrum zájmů v České republice a do jiného státu se přesunul pouze na omezenou dobu. Žadatelé musí vyplnit pětistránkový dotazník, kde uvádí svou rodinnou situaci, bytové poměry nebo frekvenci návštěv v Česku. Pokud s žádostí uspěje, může bez ohledu na zahraniční příjem počítat s maximální podporou necelých 14 tisíc korun. Úspěšných žadatelů však není mnoho, uzavírají Lidové noviny.
Vavřinec Hradilek, foto: ČTK
Praha Olympijská, Praha bariérová. Takové byly nápisy na transparentech skupiny vozíčkářů, kteří se při úterním happeningu pokoušeli dostat od žižkovské televizní věže na zastávku městské hromadné dopravy. Jak uvádí deník Právo, s vozíkem se v pražských ulicích zapotil i stříbrný kajakář z Londýna Vavřinec Hradilek nebo prezidentský kandidát Jiří Dientsbier. Organizátoři ze sdružení Asistence vedli skupinu vozíčkářů k metru na náměstí Jiřího z Poděbrad, potom až k Národnímu muzeu. Už po cestě od vysílače se ukázalo, že i zdánlivě snadný nájezd na chodník může být kvůli malé nerovnosti pro vozíčkáře tvrdým oříškem. Olympionik Hradilek během zkušební jízdy na vozíku zjistil, jak je pro invalidy cestování v Praze velmi složité. Stejně tak i Jiří Dientsbier, který jízdu na vozíku záhy vzdal a dál šel raději po svých.
Deník E15 si všímá, že úroveň cen potravin byla loni v České republice pátá nejnižší v Evropské unii za Bulharskem, Rumunskem, Polskem a Litvou. Ceny potravin v tuzemsku byly o pětinu nižší, než činí průměr ze všech 27 členských zemí EU. Uvádí to statistika Eurostat a údaje spočítal na základě parity kupní síly. Nízké jsou především ceny základních potravin. Vliv na ně má velká konkurence prodejních řetězců v Česku a to, že cena dlouhodobě zůstává klíčovým faktorem při rozhodování tuzemských spotřebitelů. Podle Potravinářské komory ale nelze jednoznačně říci, že v Česku jsou potraviny levnější než na Slovensku, v Německu či Rakousku. Záleží prý na konkrétní skupině výrobků a jejich kvalitě. Například Svaz obchodu a cestovního ruchu považuje informace Eurostatu za důvěryhodné, byť ceny jednotlivého zboží či služeb mohou mít výkyvy na obě strany uvedených průměrů. "Ceny jsou odrazem tržní situace. V České republice je v obchodě velmi tvrdá konkurence. Bohužel jsou obchodnímu sektoru stále zvyšovány daňové, legislativní a jiné administrativní zátěže, které se na cenovém vývoji musí negativně projevit," uvedl pro E15 prezident svazu Zdeněk Juračka. Na Nový rok stoupla nižší sazba DPH u potravin u deseti na čtrnáct procent. To se mimo jiné projevilo i na lednovém meziročním nárůstu cen potravin o 6,1 procenta.
Půl roku trvající kontrola hospodaření národního podniku Budějovický Budvar neodhalila selhání či nezákonné machinace ze strany vedení podniku, zjistila jen několik pochybení v činnosti pivovaru. Píšou to Hospodářské noviny na základě neveřejného verdiktu auditorů, který mají k dispozici. Ministr zemědělství Petr Bendl by v nejbližší době měl podepsat závěrečný protokol. Ve shrnutí výsledků auditu se podle deníku uvádí osm hlavních zjištěných pochybení. Kontroloři vytýkají pivovaru například chybějící interní předpis pro výběr dodavatelů, absenci spisového řádu či neprůkaznou evidenci dokumentace k provedeným výběrovým řízením. Podle HN je nyní na ministru Bendlovi, jak audit a následné připomínky Budvaru posoudí a jaké důsledky z nich vyvodí. Bendl nařídil audit v lednu, protože se mu nelíbí, že Budvar coby státní podnik zadává mnohamilionové zakázky, aniž by se na něj vztahovaly zákony o veřejných zakázkách a státní kontrole. Podle médií se ale někteří zaměstnanci domnívají, že cílem auditu je najít důvod pro odvolání vedení podniku a následná dohoda s americkou pivovarnickou společností Anheuser-Busch, která koupila druhý pivovar v největším jihočeském městě - Budějovický měšťanský pivovar.
Lidové noviny recenzují nový román brněnského spisovatele Jiřího Šimáčka. Původně výtvarník, později jako spoluautor uměleckých projektů brněnského Střežený Parnass také dramatik a naposledy i prozaik vydává svou druhou prózu s názvem Charakter. Šimáškovi se podařilo vytvořit nepatetickou, ale o to působivější postavu muže old classic stylu, jenž za maskou misantropa skrývá velmi charakterní a solidární tvář. Tento muž, v padesátých letech vězněný, restituoval dům v Brně na Jakubském náměstí a nyní se o něj stará, na okolí působí jeho disciplinované a odměřené způsoby podivínsky. V pronajatých prostorech v domě se jednoho dne objeví nonstop herna. Podle deníku je to román "nenápadně silný, který je tvarově a jazykově originální, do poslední stránky napínavý a přitom i ostře eticky vyhrocený." Přestože v něm čtenář poznává realitu dnešních dnů, jeho příběhový vzorec je nadčasový: "je o charakteru, který to má v každé době jinak těžké, ale i tak se prosazuje jako proměnlivá síla lidskosti." Román vydalo nakladatelství Host.
