Příběh zlaté bolesti. Tak píše Mladá fronta Dnes o zlatě skifařky Mirky Knapkové, která olympiádu vyhrála i s natrženým svalem. Přitom chybělo málo a Knapková nenastoupila vůbec. Bolest v mezižeberní oblasti ji totiž poslala do londýnské nemocnice na magnetickou rezonanci. Ta ukázala natržený sval.
Mirka Knapková, foto: ČTK
Příběh zlaté bolesti. Tak píše Mladá fronta Dnes o zlatě skifařky Mirky Knapkové, která olympiádu vyhrála i s natrženým svalem. Přitom chybělo málo a Knapková nenastoupila vůbec. Bolest v mezižeberní oblasti ji totiž poslala do londýnské nemocnice na magnetickou rezonanci. Ta ukázala natržený sval. „Hodinu před úterním čtvrtfinále se skoro nemohla hýbat. Seděli jsme s Mirkou v jídelně, ona už měla v očích slzičky. Tady se to všechno lámalo,“říká šéf české veslařské výpravy Dušan Macháček. Sama Knapková přiznává, že odstoupení hodně zvažovala. Přesto zachovávala vše v tajnosti. Výrazně jí pomohl i Pavel Kolář, věhlasný lékař sportovců a profesor v nemocnici v Motole. „Měla jsem v sobě spoustu prášků proti bolesti,“říká Knapková. Klíčovým momentem byl pak start finálového závodu. Podle Macháčka je start nejnáročnější, vesly se máchá rychle za sebou, a Knapková tak musela být kvůli svému zdravotnímu stavu opatrnější. „Čekali jsme, jestli vůbec vydrží prvních tři sta metrů. Naštěstí vydržela,“ oddychnul si po zlatém závodě trenér Tomáš Kacovský.
Bývalé vedení policejního prezidia de facto obcházelo státní zástupce. O tom informují Hospodářské noviny. Prezidium si za Oldřicha Martinů přednostně zajišťovalo přístup k detailním zprávám o citlivých kauzách, které vyšetřovaly elitní jednotky – protikorupční útvar nebo útvar pro boj s organizovaným zločinem. To přiznal bývalý náměstek policejního prezidenta Jiří Houba. Reagoval tím na páteční kritiku šéfa protikorupční policie Tomáše Martince, který v rozhovoru pro Hospodářské noviny obvinil bývalé vedení ze zdržování vyšetřování: „Bylo to v kauze Opencard. Kolegové si stěžovali, že vyšetřování bylo zdrženo o patnáct dní a na magistrátu v té době došlo ke skartaci materiálů.“ Houba ale podle deníku odmítá nařčení, že by kauzy účelově ovlivňoval. Kontroverzní příkaz, který kriminalistům nařizoval informovat o vyšetřování své nadřízené dříve než státní zástupce, začal platit už v roce 2007. Zrušen byl o tři roky později s příchodem Petra Lessyho do čela policie.
Advokátka chce na Hrad. Tak označily kandidaturu Kláry Samkové Lidové noviny. „Je to rozhodnutí, které trvalo delší dobu, ale dnes jsem začala činit kroky, které vedou k získání padesáti tisíc podpisů,“řekla Samková deníku v neděli po poledni. Po Zuzaně Roithové, Táně Fischerové a Janě Bobošíkové se tak Samková stala čtvrtou ženou kandidující na prezidentku. Na otázku Lidových novin, proč se rozhodla jít do boje o Hrad, Samková odpověděla: „Dlouho jsem čekala, že se této věci ujme někdo rozumný sám, ale stále se tak neděje.“ Samková se specializuje na rodinné právo a známá je především svým dlouholetým bojem za romskou menšinu. Do širšího povědomí veřejnosti se podle deníku dostala před rokem, když se zastala romských útočníků, kteří v novoborském baru posekali mačetami několik návštěvníků podniku.
Od roku 2014 chce ministerstvo dopravy výrazně přitvrdit proti adeptům na řidičský průkaz. Píše o tom deník Právo. Chystaná novela zákona o autoškolách počítá například s řidičákem na zkoušku nebo se zřízením Národní zkušební organizace. Ta by měla kontrolovat činnost zkušebních komisařů, a tak omezit korupci. Za důležité také ministerstvo považuje, aby byl průběh zkoušky z praktické jízdy pečlivě zdokumentován. Největší změnou je však vydání řidičského průkazu na zkušební dobu jednoho roku. Pokud řidič v jejím průběhu nasbírá osm bodů, řidičský průkaz mu bude odebrán a zpět ho dostane až za rok, po vyšetření dopravním psychologem a vykonání nové zkoušky. Návrh zákona by měl ministr dopravy Pavel Dobeš předložit ke schválení koncem letošního roku.
Stát zavádí novou profesi: poradce pro pozůstalé. Píší o tom Lidové noviny. Certifikovaní poradci tak budou od září zařizovat nejen praktické věci jako vyřízení pozůstalosti, ale hlavně lidem poskytnou útěchu v těžkých chvílích. Profesionální psychologové se však proti této praxi bouří. „Dovedu si to představit jako doplněk ke vzdělání psychologa, lékaře či sociálních pracovníků z krizové intervence. Ale bojím se toho, aby statut psychologické pomoci získal každý po nějakém státním školení,“říká psycholog Jan Kulhánek. Ministerstvo pro místní rozvoj však svoji představu obhajuje: „Rozmach pohřbů bez obřadu a sociálních pohřbů na náklady obcí rozvinul potřebu poradenství pro pozůstalé. Nerozloučit se s blízkými může mít vliv nejen na psychiku, ale i pracovní výkony lidí.“ O truchlící by se tak podle resortu mohli starat zdravotní sestry, sociální pracovníci, ale i obecní úředníci, pracovníci pohřebních služeb či lidé z neziskových organizací.
Lékařský odborový klub chystá na podzim dvě razantní akce proti vládě. O tom informuje deník Právo. Vláda totiž podle listu neplní slib zvýšení platů nemocničním lékařům. „Kdy přesně se akce budou konat, zatím neřeknu, protože nechceme, aby byly uspěchané. Ujišťuji ale pacienty, že akce je budou bolet méně než vládní reformní kroky,“řekl Právu předseda klubu Tomáš Engel. Prezident České lékařské komory Milan Kubek zase připomněl, že mzdy zdravotníků, zejména lékařů, jsou v zemích Visegrádu i po více než 20 letech života v kapitalistické společnosti nesrovnatelné s platy ve vyspělých státech. To je podle něj také příčinou hromadných odchodů zdravotníků do ciziny. Země Visegrádu také podle Kubka společně obcházejí evropskou legislativu. „Země EU se chystají na plné uplatnění směrnice umožňující ve zdravotnictví nanejvýš 48 hodin práce týdně. Politici v ČR, Polsku, Maďarsku a na Slovensku ale spoléhají na to, že lékaři v nemocnicích jsou na přesčasech závislí, takže budou podvádět, aby si vydělali,“ uzavírá Kubek s tím, že komora bude lékaře v jejich platových požadavcích podporovat.
Bouře zavalila vesnici závějemi sněhu, píše Mladá fronta Dnes. Třiceticentimetrové závěje vznikly z krup, které obec Chelčice na Strakonicku v sobotu zasypaly. Podle starosty Jiřího Irala však bouře řádila jen pár minut. „Popadalo 25 až 30 stromů, naštěstí minuly budovy,“ uvedl starosta. Vichr a kroupy zničily také nedaleké ovocnářské sady. Úroda jablek, rybízu a švestek tak v největších jihočeských sadech přišla nazmar jen pár týdnů před sklizní, škody se vyšplhaly až do desítek milionů korun. V dalších dnech se však má počasí uklidnit. Podle deníku se také ochladí, od zítřka meteorologové očekávají polojasno a teploty kolem 25 stupňů.
Foto: LOCOG
Olympiáda měla být skromnější, píše komentátor Hospodářských novin. Podle oficiálních údajů jsou náklady her 11 miliard liber (víc než 350 miliard korun), podle těch neoficiálních dokonce 24 miliard liber (768 miliard korun). Celá situace je podle komentátora o to horší, že do realizace olympijských investic se musel, chtě nechtě, vložit daňový poplatník. V létě roku 2005, kdy Londýn vyhrál pořádání her, Britové slavili. Budou mít co slavit i po skončení her? Sportovně určitě, ekonomicky těžko, píše komentátor. Nijak růžově se podle listu nevyvíjí ani maloobchodní prodej a nákupní horečka nezachvátila Londýn ani při příležitosti královnina jubilea. To vše se pak podle komentátora odehrává na pozadí vážné systémové recese, kdy britský HDP poklesl o 0,7 procenta, tedy nejvíce od počátku roku 2009. Podle listu měly tedy být hry menší, skromnější a levnější.
