Přehled tisku

Jan Švejnar
0:00
/
0:00

Prezidentský kandidát má peníze na kampaň od podnikatele, který nemá rád Jana Švejnara. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Podnikatel Mikuláš Šveda, majitel sítě směnáren Exchange, dal přes dva miliony korun favoritu Janu Fischerovi i proto, aby se prezidentem nestal Jan Švejnar. Švéda totiž podle listu dlouhé roky válčil u soudu s Československou obchodní bankou, v jejíž dozorčí radě Švejnar zasedá.

Prezidentský kandidát má peníze na kampaň od podnikatele, který nemá rád Jana Švejnara. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Podnikatel Mikuláš Šveda, majitel sítě směnáren Exchange, dal přes dva miliony korun favoritu Janu Fischerovi i proto, aby se prezidentem nestal Jan Švejnar. Švéda totiž podle listu dlouhé roky válčil u soudu s Československou obchodní bankou, v jejíž dozorčí radě Švejnar zasedá. Vladimíru Dlouhému dal zase nejvíc peněz Vladimír Kovář ze softwarové firmy Unicorn. Oba sponzoři ale ujišťují, že jejich byznys není nijak závislý na státu. Zemanovci dárce tají a nechtějí ani zveřejnit, kolik stála aktuální billboardová kampaň. „Billboardová akce na podporu petice je hrazena Stranou práv občanů Zemanovci,“říká místopředseda Zemanovců Martin Nejedlý, jinak manažer ruské firmy Lukoil. Nejedlý nechce odhalit ani dárce, přestože ostatní kandidáti se v tom podle listu málem trumfují.

Jan Fischer, foto: Vláda ČR
Lobbista na Hradě? Pouze za Česko – to je titulek komentáře deníku Právo o roli prezidenta v české společnosti. Podle komentátora nemá v našem politickém systému prezident formálně až tak významnou roli. Když se ale podíváme na propagační video týmu Jana Fischera, jak přijímá návštěvníky ve své kanceláři, svědčí držení těla účastníků o opaku, uvádí list. Návštěvníci už předem ve svých křeslech zaujímají podřízenou pozici, kdežto Fischer je uvolněný a společenský. Podle Martina Bursíka Fischer byl a zřejmě i na Pražském Hradě bude služebníkem vlivných lobbistů. Můžeme věřit, nebo nemusíme, píše list. Sám Bursík protežuje Jana Švejnara, který ovšem podle komentátora ještě neví, jestli na hlavu státu vůbec kandidovat chce. Navíc podle listu Česko v příštích letech čeká krize, stejně jako zbytek světa. Za těchto rozkolísaných okolností by si pak mohla i přehnaně ambiciózní nebo prohnaná postava na Hradě uzmout větší význam pro chod země, než předepisuje Ústava. Nejlepším prezidentem by pak byl ten, který bude lobbovat jen a pouze za Českou republiku, uzavírá komentátor.


Kartely se v Česku nevyšetřují, nejsou lidi. Informují o tom Hospodářské noviny. Antimonopolní úřad podle vlastních slov nestíhá vyšetřovat „nejhorší zločiny proti hospodářské soutěži“. Úřad totiž nemá lidi na kartelové dohody, které zvyšují ceny a likvidují konkurenci, uvádí list. Předseda úřadu Petr Rafaj tvrdí, že personální obsazení sekce hospodářské soutěže patřilo v rámci Evropské unie k jedněm z nejnižších. Podle listu se nyní kartely ve všech oblastech zabývá osm zaměstnanců, monopoly jedenáct. Za poslední tři roky úřad odhalil jen pět kartelů, v oblasti monopolů například loni začal zkoumat pouze jeden, předloni žádný. Poslanci začátkem července navíc schválili novelu zákona, která dává úřadu možnost vybrat si, které případy nebude vyšetřovat vůbec. Tuto změnu ale kritizují advokáti. „Pokud úřad nic nedělá, mezi čím by chtěl priorizovat?“říká advokát Robert Pelikán, specialista na soutěžní právo.


Woodymu Allenovi s láskou – to je název recenze Lidových novin. Nový film Woodyho Allena Do Říma s láskou vzbudil podle listu v českých filmových kriticích téměř sborový odpor. Skutečností je, že Allen v tomto filmu ničím nepřekvapil a nic nového nenabídl. Smích, který v některých divácích film bezpochyby vyvolá, je prý mnohokrát vyzkoušený a ohraný. Ve filmu do Říma s láskou jede Allen podle recenzenta po známé trase: v lahodných kulisách města,v tomto případě „věčného“, se odehrává několik „věčných příběhů“, ponořených do sladké šťávy genia loci. Každý ze čtyř příběhů pak zastupuje jeden žánr: burlesku, grotesku, romanci a komedii mravů. Stavebním principem je pak podle listu šalebná hra náhod a míjení, tmelem konverzační vtip a komediální hyperbola. Podle deníku je ale pravda, že při vší tvůrcově zručnosti je to opět stará lidská komedie a že jsme to jaksi všechno už viděli.


O spoření na penzi píše deník Mladá fronta Dnes. Lidé, kteří se zapojí do důchodové reformy, budou muset každý rok vyplnit investiční dotazník. Penzijní fondy mají totiž povinnost tento dotazník připravený státem předložit všem klientům. „Budeme zjišťovat, jaké jsou základní znalosti klienta o tom, jak fungují finanční trhy, a zároveň jeho ochotu podstoupit při investování riziko,“říká Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank. Dotazník, který vyplní přes jeden milion lidí, pak podle listu dotyčného zaškatulkuje do jedné ze zhruba čtyř skupin – od dynamické, která riziko vyhledává, po opatrnou, která si troufne pouze na málo rizikové státní dluhopisy. Vybranou strategii pak fond musí dodržet, aby klienta nepoškodil, uvádí list. Změnit strategii bude moci pouze sám klient a od toho se pak bude odvíjet výše jeho důchodu. Dotazník se podle listu bude týkat i těch, kteří se rozhodnou hýbat se svým penzijním připojištěním. Od nového roku tak bude mít 4,5 milionu lidí možnost vystoupit ze stávajícího systému a vsadit na vyšší výnos než dnes, pochopitelně s trochou rizika.


Šéf protikorupční policie Tomáš Martinec chce zabránit únikům informací ze spisů, které se týkají zákonodárců. Píše o tom deník Právo. Martinec to uvedl v úterý po setkání s předsedou sněmovního mandátového a imunitního výboru Bohuslavem Sobotkou. Regule změní ze stejného důvodů také výbor, uvádí list. „V případech, kdy v rámci prověřování bude figurovat osoba, která požívá imunity, kdy je potřeba vyžádat souhlas s trestním stíháním od Poslanecké sněmovny, bude mít spis jiný režim. Bude zúžen okruh osob, které se s tímto spisovým materiálem seznámí,“ oznámil Martinec. Také uvedl, že policejní orgán ani imunitní výbor nejsou soupeři, kteří by chtěli bránit řádnému procesu trestního řízení. Podle svých slov přišel Martinec za Sobotkou s návrhy, jak vzájemně přispět k tomu, aby nedocházelo k úniku informací i k „nevhodným komentářům v době, kdy trestní řízení je neveřejné“.


Miliardář Fait zachraňuje funkcionalistické domy v Brně, píší Hospodářské noviny. Po přestavbě slavné vily Tugendhat se rekonstrukce dočkala i další slavná památka v Brně – Zemanova kavárna. Repliku původní budovy, kterou v roce 1926 postavil architekt Bohuslav Fuchs, koupil a opravil miliardář Igor Fait. Podle deníku ho to stálo 50 milionů. „Mám rád funkcionalistickou architekturu, budova Zemanovy kavárny je jednou z brněnských perel,“řekl Fait v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Do opravené kavárny se pod jménem Pavillon přesune vyhlášená restaurace U Kastelána, která také patří Faitovi. Nejde přitom o jedinou Faitovu investici do obnovy architektonických památek. Už dříve zaplatil přestavbu první funkcionalistické kavárny v Brně Era. Vedle toho také podle listu letos otevřel dvě galerie, ve kterých vystavuje své rozsáhlé sbírky moderního umění. „Člověk stárne a snaží se nejen vydělávat peníze,“ vysvětluje Fait důvody, které ho vedly ke vstupu do veřejného prostoru.


Solární panely se skladováním energie mají smysl, píše komentátor Lidových novin. Do Česka přichází móda energetické nezávislosti. Má podobu solárních panelů na střeše doplněných o baterie na skladování energie, uvádí list. Plus chytrá krabička, která udržuje v rovnováze výrobu, skladování, dodávky ze sítě a spotřebu v domácnosti. To je podle komentátora dobrá zpráva. Běžné solární elektrárny jsou totiž z pohledu energetiky parazitem. Podle komentátora vyrábějí energii podle množství slunečního svitu a ne podle spotřeby, čímž zatěžují elektrickou soustavu. Jejich majitelé také prodražují cenu elektřiny všem ostatním odběratelům, píše list. Střešní panely, které však mají možnost elektřinu i skladovat, skutečně vyrábějí elektřinu pro potřeby domácnosti nebo firmy, která si je pořídila. Ceny technologií jdou tak podle komentátora prudce dolů, takže za pár let bude taková investice atraktivní i bez zvýhodněných výkupních cen. „Z drahé a nespolehlivé solární energetiky se tak do budoucna stává rozumná věc,“ uzavírá komentátor.