Přehled tisku

Karel Daňhel, foto: ČT24
0:00
/
0:00

Letadla CASA? Větší problém jsou vrtulníky, říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Karel Daňhel. Klíčový svědek v kauze CASA tvrdí, že se ho určité vlivové skupiny chtějí zbavit nejen kvůli letadlům CASA, ale i armádním vrtulníkům.

Karel Daňhel, foto: ČT24
Letadla CASA? Větší problém jsou vrtulníky, říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Karel Daňhel. Klíčový svědek v kauze CASA tvrdí, že se ho určité vlivové skupiny chtějí zbavit nejen kvůli letadlům CASA, ale i armádním vrtulníkům. Karla Daňhela minulý týden zatkla policie pro podezření ze zneužití nezletilé dívky, ale později se ukázalo, že neprávem. Daňhel si to vysvětluje tím, že jeho přátelé byli zatlačeni do kouta, nakonec ale u výslechu nikdo z nich netvrdil, že Daňhel trestný čin spáchal. Daňhel byl také na konci roku 2010 obviněn ze znásilnění své manželky, a to poté, co podal žádost o rozvod. Podle Daňhela pak během rozvodu jeho manželka disponovala informacemi z jeho profesního okolí, ke kterým nemohla získat přístup žádnou oficiální cestou. Daňhelovi byla také odebrána bezpečnostní prověrka. S právní zástupkyní se teď Daňhel chystá podat proti tomuto rozhodnutí žalobu a získat prověrku zpátky. Na konci září plánuje odejít do civilu. Říká, že v kauze letadel CASA pouze splnil povinnost vyplývající ze své práce.


Zákon prolamuje noční klid. O tom píše Mladá fronta Dnes. Pokud Sněmovna schválí zákon předložený poslancem Jiřím Šulcem, budou moct organizátoři obřích akcí, ale i třeba i občané, kteří slaví narozeniny nebo svatbu, požádat radnici o povolení hlučné zábavy i po desáté hodině večerní. Nový paragraf o prolomení nočního klidu se dostal do kontroverzního zákona z pera Ivany Řápkové. Ten umožňuje vykázat notorické pachatele přestupků z obce. Šulc říká, že paragraf do zákona prosadil pro to, aby předešel vyhošťování lidí z obce kvůli malichernostem. V praxi však může zákon pomoct spíš provozovatelům nočních hudebních produkcí nebo náruživým pořadatelům večírků. Zákon už jednou prošel parlamentem, ale vrátil ho prezident. Nyní tedy bude muset pro přijetí zákona hlasovat 101 poslanců.


Vláda tabákové lobby? Tak zní titulek komentáře Hospodářských novin. Podle studie britské University of Bath existují jasné důkazy o trvalém vlivu tabákových společností na hospodářskou politiku České republiky. Komentátorka deníku také poukazuje na skutečnost, že do kuřácké propagace se pod záminkou svobody osobnosti vložil i prezident nekuřák. Navíc podíváme-li se podle deníku na poměr kuřáků ve společnosti, nezdá se, že by legislativa nebo zvyšování daní vedly k jejich eliminaci. Přitom se podle komentátorky do boje proti kouření přidala už i média a kinematografie. Pokud by se skutečně podařilo lidstvo kouření odnaučit, mělo by to jednoznačný přínos. Náklady na zdravotní péči kuřáků jsou enormní. Možná proto by podle komentátorky nebylo od věci přinutit tabákové firmy i k financování následků požívání jejich produktů.


V Uherském Hradišti se vše mísí, píší Lidové noviny. Návštěvník prvních dvou dní Letní filmové školy v Uherském Hradišti si podle reportéra deníku mohl třeba zahrát hru, kolikrát potká na přechodu u kina Hvězda slavného filmového režiséra Carlose Sauru. Ten se totiž rád po Hradišti procházel a v sobotu při zahájení festivalu převzal cenu Asociace českých filmových klubů, kterou mu předal ministr obrany Alexandr Vondra. Kromě významného španělského režiséra zavítali do Uherského Hradiště i další tvůrci, jejichž osobní účast byla vždy ozvláštněním vybraných projekcí. Retrospektivu svých filmů uvádí v Hradišti například maďarský klasik István Szabó, diváci se mohli setkat také s íránským režisérem Abbásem Kiarostamím. Díky programové ředitelce festivalu Ivě Hejlíčkové se letos mohou diváci těšit také na opakování velkolepých děl Davida Leana, třeba Lawrence z Arábie nebo Doktora Živaga. Podle listu vidí průměrný návštěvník filmové školy dva filmy denně a ve zbývajícím čase se mísí s ostatními účastníky. V průměru pětkrát denně pak čeká na přechodu pro chodce.


Prudká infekce napadá pacienty po léčbě antibiotiky a obtížně se léčí. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Infekci způsobují bakterie klostridie. Vyvolávají těžký průjem, který v případě agresivního typu vede k zánětu střev a jejich proděravění. U mnohých lidí se bohužel nedá léčit a končí smrtí. Z celkem 124 nakažených už jich na severní Moravě zemřelo čtrnáct. Že antibiotika pouze neléčí, ale také zabíjejí, se svět dozvěděl před deseti lety, kdy v Kanadě začali lidé umírat ve velkém počtu poté, co antibiotika dobrali. O dva roky později se klostridiové infekce objevily v Evropě a před dvěma lety dorazily také do Česka. „Jde o závažnou věc, ve Velké Británii kvůli klostridiím umírá osm tisíc lidí ročně,“říká přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie ve Fakultní nemocnici Motol Otakar Nyč.


Češi se mnohdy až do úplného finančního vykrvácení soudí o vyložené malichernosti, místo toho, aby se dohodli. Píše to deník Právo. Prosoudí mnohdy víc peněz, než dali za předmět sporu. Řada soudců deníku potvrdila, že často nejde o peníze, ale o to, mít pravdu, tedy o princip. Podle hrubých odhadů se 30 až 40 procent žalob odehrává v civilní sféře, ať už se jedná o sousedské vztahy, rodinné spory nebo střety mezi firmami. To všechno jsou záležitosti, které je možné řešit mimosoudně. Tomu by měla do budoucna napomoct nově uzákoněná „mediace“, ve které nově vyškolený „hasič sporů“ povede obě strany ke smíru. V současnosti na malicherných sporech nejvíce profitují advokáti, kteří ponoukají své klienty do dalšího soudního klání. Najdou se však i rozumní právníci, kteří svému klientovi úskalí sporu vysvětlí, ale klient na jejich rady nedá a do sporu se prý žene stůj co stůj, uvádí list.


Evropské komisi vadí, že dotace na vodu skrytě podporují soukromé vodárenské firmy v Česku. Píší o tom Hospodářské noviny. České vodárenství v důsledku toho může přijít až o 40 miliard korun. Podle Evropské komise je totiž odvětví špatně regulované a není zřejmé, zda peníze nejdou do investic, které by měly platit ze svého soukromé vodárenské firmy. Pokud se dohled nad využitím dotací nezlepší, Česko peníze na investice v letech 2014 až 2020 nedostane. „Komise po nás chce, abychom tyto pravomoci koncentrovali do nějaké nezávislé instituce,“říká náměstek ministerstva životního prostředí Jakub Kulíšek. Na tom, jestli se podobný úřad zřídí, se ale neshodnou jednotlivá ministerstva, pod která nyní oblast vodárenství spadá. Vznik regulátora se nelíbí ani velkým vodárenským společnostem. Právě jich se totiž podle Evropské komise nedostatečná regulace týká nejvíc. Je také možné, že peníze na opravy vodovodní sítě nakonec zaplatí sami spotřebitelé na vyšším vodném a stočném, píší Hospodářské noviny.


Foto: Evropská komise
Tři pravidla - tak se jmenuje sloupek Lidových novin. Klasik sci-fi literatury Isaac Asimov kdysi shrnul tři zákony robotiky. Robot nesmí ublížit člověku, robot musí poslechnout člověka a robot musí sám sebe chránit před poškozením. Podle komentátora Lidových novin totéž platí i pro členy dozorčích rad, tedy s následující obměnou: Člen dozorčí rady nesmí „své“ obchodní firmě ublížit. Člen dozorčí rady je loajální k akcionáři, jenž ho vyslal. Člen dozorčí rady si také musí dávat pozor, co dělá, protože za škody ručí svým majetkem. Ministři teď podle komentátora vymýšlí, jak vybrat delegáty do firem ovládaných státem. To právě podle listu plyne z oněch tří pravidel. Mají to tedy být lidé s integritou, loajalitou k státu a soudností (a mají mít tuto soudnost i ohledně výše své odměny). Třeba Němci nebo Nizozemci se podle autora drží zásady, že například aspoň jeden člen rady rozumí oboru, ve kterém firma podniká. „Na tohle snad nepotřebujeme nový zákon,“ uzavírá komentátor listu.