Rath píše z vazby, rozkládají ho deprese a beznaděj. Píše o tom deník Právo.
Rath píše z vazby, rozkládají ho deprese a beznaděj. Píše o tom deník Právo. Poslanec David Rath trpí v litoměřické vazební věznici depresemi a vadí mu, že za mřížemi nemůže pracovat alespoň jako lékař. Tak si postěžoval v dopise psaném 25. června, který nyní obdržela redakce Práva. V dopise se také Rath pouští do ostré kritiky podmínek ve věznici. „Kontakt s dětmi a rodinou je naprosto omezen. Vše jen proto, aby stíhaného zdeptali a donutili přiznat to, co chce policie slyšet," uvedl Rath. Vzhledem k tomu, že policie znovu žádá o jeho vydání ke stíhání pro další tři korupční skutky, stráví Rath za mřížemi s největší pravděpodobností celý zbytek prázdnin a možná i začátek školního roku. Sněmovna má totiž o Rathově vydání rozhodnout až v září. Rath ve svém dopise také uvádí, že zatímco on prý nikomu nezpůsobil škodu a sedí ve vazbě, lobbista Roman Janoušek je za těžké ublížení na zdraví řidičky na svobodě. Své psychické problémy pak Rath zmiňuje hned dvakrát. „Nějaké aktivity či práce jsou iluzí. Program je celodenní ležení. Dovedete se představit, co to s lidmi dělá? Já se nabízím k nějaké práci, třeba na zdravotním oddělení, ale nejde to. Lékaře tu přitom denně nemají," poznamenal také. Narážel tak zřejmě na skutečnost, že jako osoba vazebně stíhaná kvůli ovlivňování svědků nemůže přijít do kontaktu téměř s nikým, a tedy ani pracovat ve společnosti dalších vězňů.
Vladimír Mečiar a Václav Klaus během rozhovoru o rozdělení Československa v roce 1992
„Dobře jsme to Československo rozdělili," píše Klaus Mečiarovi. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Václav Klaus a Vladimír Mečiar, dvě postavy, které rozhodly o zániku Československa, na sebe nezapomínají ani po dvaceti letech. Prezident napsal ve čtvrtek bývalému slovenskému premiérovi blahopřejný dopis k 70. narozeninám. V dopise děkuje Mečiarovi za spolupráci a stále ho oslovuje „pane premiére". „Poznal jsem Vás jako silného a rázného politika, skutečného slovenského vlastence, i jako člověka, který se nebojí riskovat," vyznává se prezident. Nad Klausovým dopisem se však řada státníků pozastavila. „Období mečiarismu nemůžu hodnotit pozitivně. Vždyť Slovenská republika byla označována jako pseudodemokratická, privatizace měla divokou podobu a konec 90. let pro Slovensko znamenal situaci blízkou bankrotu,"řekla Mladé frontě Dnes bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová. Klausův dopis se nelíbí také bývalému českému premiérovi Petru Pithartovi. „Rozhodl jsem se, že se k tomu vůbec nebudu vyjadřovat, protože takovýto dopis bych nikdy nenapsal,"řekl Pithart. S Klausem se naopak ztotožňuje druhý polistopadový ministr kultury a bývalý člen ODS Milan Uhde: „Že prezident píše Vladimíru Mečiarovi, chápu nikoli snad jako výraz nějakých politických sympatií, ale jako výraz toho, že tehdy byli hlavními politickými aktéry toho rozdělení."
Obraz Petra Síse má zdobit Letiště Václava Havla. Píší o tom Hospodářské noviny. Ilustrace světoznámého výtvarníka Petra Síse, kterou vytvořil pro Hospodářské noviny u příležitosti úmrtí Václava Havla, má být vystavena na pražském letišti. S tímto nápadem přišel Bill Shipsey, zakladatel Art for Amnesty, projektu organizace Amnesty International. Sísovo dílo Poslední audience na titulní straně Hospodářských novin zaujala Shipseyho natolik, že podle ní nechává zhotovit gobelín. Ten chce věnovat pražskému letišti, jakmile se přejmenuje na Letiště Václava Havla. Výroba gobelínu o velikosti 5 x 4 metry na jihu Francie vyjde na 1,5 milionu korun a přispět by na něj měl například i bojovník za lidská práva, frontman kapely U2 a Havlův přítel Bono. Bill Shispsey pak upřesňuje datum dokončení gobelínu: „Do prosince bude hotový. V ideálním případě bychom jej chtěli slavnostně odhalit 10. prosince, tedy na světový Den lidských práv. Chceme, aby se vědělo, že Václav Havel byl velkým zastáncem lidských práv."
Foto: ČTK
Modli se a sportuj. Komentátor Lidových novin se ve své poznámce zabývá misií Českého olympijského výboru, který chce vyslat spolu se sportovci i katolické duchovní. Olympijský výbor požádal kardinálu Duku, jestli by vybral někoho kdo by se „po duchovní stránce postaral o členy olympijské výpravy". Otec arcibiskup pak mazaně zvolil celebritně-mediálního faráře Zbygniewa Czendlika a o úspěchu nemusí pochybovat. Když se sportovcům bude dařit, můžeme to podle komentátora přisoudit katolické církvi a její přímluvě „tam nahoře". Ostatní církve a sekty se tak mohou cítit trochu odstrčeně. V rámci módní politické korektnosti se však jistě ve funkci sportovního kuráta začnou brzy střídat i představitelé dalších náboženství. Takže chvalme Český olympijský výbor. Za prvé bojuje proti ateismu, za druhé podporuje duchovní rozvoj sportovců a za třetí dopřeje špatně placeným představitelům církve výlet na prestižní sportovní podnik.
Marihuana lidem vadí víc než brát či dávat úplatky. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Korupce pro lidi není žádné velké morální zlo. Naopak pracovat načerno nebo řídit opilý je pro ně mnohem méně přijatelné, tvrdí průzkumy veřejného mínění i poznatky Institutu po kriminologii. Psychologové nejsou celkovými výsledky překvapeni. „Současné vysoké peněžní úplatky obyvatele tak moc nepálí, protože se to děje ve vysokých patrech, tedy mimo ně. Češi jsou nejháklivější na to, co se dotýká jejich vlastní kapsy,"říká psycholog Jiří Jelen. Ještě benevolentnější než k braní úplatků jsou lidé podle Centra pro výzkum veřejného mínění k jeho dávání. Naopak k parazitování na společnosti, tedy braní podpory bez hledání práce, se Češi staví naprosto nesmlouvavě. Za absolutně zavrženíhodné pak považují řízení pod vlivem alkoholu. „Tyto postoje se těžko vysvětlují. Zdá se málo pochopitelné, když lidé považují za největší morální zlo řízení v opilosti, přitom to řada z nich dělá," uvádí autor výzkumu Milan Tuček. Citlivost občanů vůči některým jevům se ale mění. Trendem posledních let je tak větší tolerance k eutanazii a zabití zloděje nachytaného při krádeži. Výzkum ukazuje i některé zajímavé detaily, třeba že být nevěrný manželce je pro oslovené o trochu přijatelnější než „zahnout" manželovi.
Na trestné lavici v uranových dolech. Takový titulek vybraly Hospodářské noviny u příležitosti vydání knihy o českém hokejovém brankáři Bohumilu Modrém, kterého komunisté poslali na patnáct let do kriminálu. Příběh slavného brankáře sepsal v novém románu Jáchymov rakouský spisovatel Josef Haslinger. Tak, jako se autor ve svých předchozích dílech vyrovnává se závažnými historickými nebo politickými tématy, v románu Jáchymov se vrací k tématu likvidace nepohodlného jedince představiteli vládnoucí mašinérie. Příběh československého hokejového brankáře zachycuje ze dvou perspektiv: jedna sleduje osudy vídeňského nakladatele Anselma Findeisena, druhá rodinnou historii zprvu tajemné tanečnice, posléze, jak se čtenář dozvídá, dcery Bohumila Modrého. Oba cizinci se pak potkávají právě v severočeském Jáchymově. Tam tanečnice zkoumá místo, kde její otec strávil nejhorší roky svého života. Bohumil Modrý získal dvakrát titul mistra světa (1947 a 1949), než ho ve vykonstruovaném procesu odsoudili za vlastizradu na patnáct let vězení. V jáchymovských dolech si odpracoval třetinu trestu, po propuštění na amnestii onemocněl rakovinou a v roce 1963 na následky ozáření zemřel.
Foto: Barbora Kmentová
Nová vlna, tak zní název sloupku Lidových novin. Komentátorka tak poukazuje na rostoucí populismus kolem zvyšování platů politiků. Od koalice, která hlásá, že všichni si teď musíme snížit reálné příjmy, to podle komentátorky působí jako výsměch, který si o populistickou reakci v atmosféře současné společné frustrace přímo říká. Tím víc, když se ještě koalice omlouvá tím, že je ke zvyšování vlastních příjmů donucená, protože ústavní činitelé jsou v jednom platovém zákoně svázáni se soudci. Jejich platy totiž Ústavní soud opakovaně prohlásil za nedotknutelné. Nekonečná debata o mzdách politiků je tak přesně tím, co odvádí pozornost od podstatných věcí. Komentátorka Lidových novin tak vyzývá, abychom ji už konečně utnuli, a to oddělením soudcovských a politických platů, ať se není za co falešně schovávat.
