Přehled tisku

pravnicka_fakulta_plzen3.jpg
0:00
/
0:00

Policie odložila případ údajného pochybného udělování titulů na plzeňské právnické fakultě. Píše to deník Právo. Nepodařilo se prokázat, že by někdo z bývalého vedení fakulty spáchal trestný čin.

Policie odložila případ údajného pochybného udělování titulů na plzeňské právnické fakultě. Píše to deník Právo. Nepodařilo se prokázat, že by někdo z bývalého vedení fakulty spáchal trestný čin. Šéfka plzeňských žalobců Antonie Zelená listu řekla, že nebyl dostatek důkazů. Detektivové prověřovali hlavně systém kurzů takzvaného celoživotního vzdělávání, kdy studenti bez splnění příslušných podmínek mohli přejít do bakalářského studia. Účastníci mohli získat vysokoškolský titul, aniž by na vysoké škole museli skládat zkoušky. Studentům stačilo týdenní soustředění, státní závěrečná zkouška a obhajoba práce, píše list. Poplatek za studium činil více než třicet tisíc korun. Policisté podle deníku Právo nenašli všechny smlouvy mezi fakultou a orgány státní správy, kde šlo takto získat vysokoškolský titul. Program celoživotního vzdělávání byl jednou z největších chyb, kterých se právnická fakulta za vedení Jaroslava Zachariáše a jeho předchůdce děkana Milana Kindla dopustila, konstatuje Právo. List píše, že na nesrovnalosti upozornila už kontrolní zpráva, kterou vypracoval v dubnu 2010 tým tehdejšího děkana Jiřího Pospíšila pro Akreditační komisi. Bakalářský titul získal díky tomuto programu třeba hejtman Plzeňského kraje. Západočeská univerzita ale takto získané diplomy nezrušila, dodává deník Právo.


Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba chce vytvořit státní ropný gigant. Informují o tom Lidové noviny Plánuje spojit státní firmy Mero a Čepro, správce ropovodů a distributora pohonných hmot, a získat podíl v České rafinérské i ropovodu TAL z italského Terstu do bavorského Ingolstadtu. "Pokud chceme petrochemický průmysl v Česku zachovat, musíme vrátit do hry státem vlastněnou společnost,"řekl ministr Kuba. V nejbližších týdnech se ministr pokusí pro svůj plán získat souhlas ekonomických ministrů. O spojení Mera a Čepra se jednalo již v minulosti, ale zatím bez úspěchu, píší Lidové noviny. V rozhovoru pro list Kuba také uvedl, že dotování obnovitelných zdrojů musí přestat. Přílišná podpora obnovitelných zdrojů by podle něj zvyšovala cenu elektřiny a ohrožovala průmysl. Ministr řekl, že podpoří další prodloužení solární daně i přes očekávaný odpor majitelů solárních elektráren. Chyba je podle něj v dotační politice Evropské unie.


Ivan Liška, foto: Bettina Stöß, Bavorský státní balet
Hospodářské noviny představují v seriálu s názvem Světoví Češi šéfa Bavorského státního baletu Ivana Lišku. Pro státní balet je jedenašedesátiletý Liška zcela nepostradatelný, píší Hospodářské noviny. Pod jeho rukama mnichovský soubor výrazně ožil a syn emigrantů za to sbírá ceny po celém světě. Liška například proměnil tanečníky v modely a nechal je předvádět pro módní návrháře. Uspěl také, když zkoušky zpřístupnil veřejnosti. Díky tomu podle něj na balet zavítá mnohem více lidí. Tanečníky na své role velmi pečlivě vybírá a dává si záležet na psychologii postav. "Tím se lépe dostaneme k divákovi," sdělil Liška listu. Sám balet i trénuje. Do Prahy se Liška vrací často a doma se podle svých slov cítí v Česku i v Mnichově.


Foto: Jimi Backhouse / Stock.XCHNG
České děti mluví stále hůř, píší Lidové noviny. Přibývá dětí v ordinacích logopedů, kterým dělá problémy vyslovování, ale také časování a skloňování češtiny. Za potíže ale často mohou sami rodiče, mnoha potížím se podle odborníků dá předejít. Stačilo by, aby příbuzní na děti nešišlali a aby rodiči s dětmi více komunikovali. Nedostatečná komunikace pramení z toho, že na mluvené slovo se klade čím dál menší důraz, píší Lidové noviny. Přibývá také nejen dětí, které nemluví, ale také nechápou, co se jim říká. Těchto případů je podle oslovených logopedů mnoho. Narůstání počtu dětí s poruchami řeči se ale dá zpomalit. Cesta má být podle expertů v především ve vzdělávání učitelů a učitelek v mateřských školkách, píší Lidové noviny.


Václav Havel
Rezignace prezidenta Havla se stala bodem obratu v česko-slovenských vztazích, píše ekonomický deník E15. Událostem z léta roku 1992 věnuje dvoustranu. V červenci 1992 začala vládnou federální vláda Jana Stráského, na jejím složení ale bylo vidět, že dojde k rozdělení republiky. Pak se konala volba hlavy státu, jediný kandidát Václav Havel ale nebyl ve dvou kolech zvolen. Zablokovali ho slovenští poslanci a dali tak najevo, že jako prezident je pro ně nepřijatelný, píše deník E15. Další volby se měly opakovat, politici se ale domnívali, že Havel při stávajícím zastoupení v parlamentu nebude zvolen. Lidé tehdy dali najevo své roztrpčení a protestovali před budovou parlamentu, popisuje E15. Havel pak 20. července oznámil, že odstupuje z funkce prezidenta společné republiky. Své rozhodnutí zdůvodnil v televizním projevu. Tehdejší ministr vnitra Jan Ruml vzpomíná, že i když si při prvních povolebních jednáních uvědomil, že na záchranu federace je pozdě, vzal to na vědomí právě v okamžiku Havlova projevu.


Robert Kvaček
Jubileum uprostřed práce - tak uvádí deník Právo medailon a výročí osmdesátiletého českého historika Roberta Kvačka. V centru jeho zaměření stojí novodobé české dějiny, ale i historie světové diplomacie, připomíná list. Na pražské filosofické fakultě učí už 57 let a vychoval tři generace historiků. Je také autorem poutavých učebnic dějepisu a své jubileum slaví uprostřed práce. Má rozepsané dvě knihy a nedávno odevzdal do nakladatelství kritickou edici pamětí jednoho z českých protagonistů "mnichovských dnů" doktora Vlastimila Klímy. Podílel se i na přípravě televizního seriálu o zastupujícím říšském protektorovi Reinhardu Heydrichovi. Sám kolem sebe shromažďuje žáky, jakýsi "kvačkovský" dějepisný okruh, dodává v komentáři deník Právo.


Foto: archiv Radia Praha
Nákladnou rekonstrukci znojemské nemocnice, která má stát zhruba dvě miliardy korun, začali podle Mladé fronty Dnes zkoumat kontroloři. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pozastavil nejnovější etapu prací. Kritici poukazují na údajné podivnosti ve výběrovém řízení na stavbu i přístroje, nemocnice ani představitelé kraje neuvedli vybranou firmu. Podzimní etapa prací má stát 480 milionů korun, uvedla Mladá fronta Dnes. Podle odborníka na veřejné zakázky, kterého deník oslovil, je podivné zejména sloučení výběrového řízení na stavební práce a dodání přístrojů dohromady. Okruh možných dodavatelů se tak zúžil na několik sdružených firem. Soutěž prošetřuje i ÚOHS, který podle svého mluvčího zakázal nemocnici uzavřít smlouvu s výhercem zakázky. Vedení kraje v čele s hejtmanem Michalem Haškem si ale za zakázkou stojí. Velká nemocnice je ve Znojmě podle něj potřeba a mohou ji využít i pacienti z Rakouska.


Petr Fiala
Výši zápisného určí zákon a nikoli já, říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny ministr školství Petr Fiala. Ten má podle listu čas na prosazení klíčových reforem do konce roku, jinak je kvůli blížícím se volbám neprosadí. Výše zápisného není zatím stanovena, studenti ho ale budou platit od začátku příštího roku. Fiala chce u zápisného stanovit strop, který by nemusely instituce dodržovat. Podle vyjádření rektorů vysokých škol je zavedení zápisného otázkou, rektor Jindřich Smetana ale řekl, že určitá forma měla být zavedena už dávno. Proti jakýmkoli poplatkům je opozice, píší Hospodářské noviny. Nový ministr je také proti žebříčkům kvality škol, které by podle jeho názoru neměl vytvářet stát. Lépe by bylo, kdyby je dělaly samy školy. List také na začátku rozhovoru upozorňuje, že sám Petr Fiala je bývalým rektorem Masarykovy univerzity v Brně.


Foto: Chris Greene / Stock.XCHNG
Česko láká stále více filmových investic ze zahraničí, píše ekonomický deník E15. V loňském roce tu filmové štáby utratily za služby spojené s filmem 1,6 miliardy korun, o sto milionů více, než v roce 2010. Na přímou výrobu filmů šlo přitom lehce přes jednu miliardu, zbytek spolkl catering (občerstvení štábu), ubytování, doprava a další služby. Pokračují tak pozitivní efekty Programu podpory filmového průmyslu, který ministerstvo kultury spustilo v roce 2010, píše E15. Program producentům vrací až 20 procent peněz utracených v českých lokacích. Doposud do něj vláda vložila 850 milionů korun. K největším projektům patřilo natáčení amerického seriálu Missing, producenti utratili 500 milionů korun. Na druhé příčce je francouzská sága Borgiové. V celkovém mixu ale poněkud kulhá výroba českých filmů, diváci je začali opouštět. Pokles návštěvnosti je znatelný i v tržbách, konstatuje deník E15.