Přehled tisku

poslanci_snemovna.jpg
0:00
/
0:00

Politici těžko hledají odpovědi na to, proč jim lidé nevěří. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se marně pokoušeli hájit před veřejností. Článek o nedůvěře v politický systém přináší Mladá fronta Dnes. Pouhých osm procent Čechů považuje naši politickou scénu za uspokojivou.

Politici těžko hledají odpovědi na to, proč jim lidé nevěří. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se marně pokoušeli hájit před veřejností. Článek o nedůvěře v politický systém přináší Mladá fronta Dnes. Pouhých osm procent Čechů považuje naši politickou scénu za uspokojivou. Velkou nespokojenost s aktuální politickou situací vyjadřuje naopak 58 procent dotázaných. Zatímco nejvyšší, 51procentní důvěře se těší prezident, nejhůř na tom je Poslanecká sněmovna s třinácti procenty respondentů. Důvěra v politiky a jejich instituce navíc za poslední dobu strmě klesá. Je tedy nynější politická reprezentace v krizi? Politolog Radek Buben soudí, že problém je ještě hlubší. Roste totiž nejen nedůvěra v určité politiky a strany, ale také v demokracii jako takovou.


Rodiče zanedbaných chlapců u soudu, foto: ČTK
O pokračování soudního líčení takzvaných „vlčích rodičů" informují Lidové noviny. Předvolaní psychologové vypověděli, že chlapci ve věku 2 a 3 roky nemuseli izolaci od okolního světa vnímat jako týrání. Jenže ani nová svědectví a doplnění posudků senát nepřesvědčily. Za týrání svěřené osoby soudce zopakoval přísný verdikt. Otec jako hlavní propagátor nezvyklé výchovy má jít na osm let do vězení, matka dostala tříletou podmínku a navíc přikázanou psychiatrickou léčbu. „Nedá se hovořit o alternativní výchově. Je to jasné zanedbání hygienických potřeb. Jednoduše psychické týrání,"řekl předseda senátu Kamil Kydalka. Zanedbané chlapce loni objevili policisté v bytě na pražských Vinohradech. Děti neuměly mluvit ani chodit, neměly kousací reflexy a vydávaly pouze skřeky. Rodiče jejich narození zatajili mimo jiné proto, že nesouhlasili s očkováním. Chlapce dostatečně nekrmili, neoblékali je a ani je pořádně nemyli. Přesto se experti shodli, že děti nejevily známky tělesného týrání. Podle nich ale byly jen opožděné ve vývoji. Soudce však trvá na tom, že došlo k týrání. Pondělní rozsudek není pravomocný, advokáti se na místě odvolali.


Foto: Evropská komise
Vláda připravuje nový rozpočet, miliony z Akademie věd přesune do škol. Píšou to dnešní Hospodářské noviny. Vláda navrhuje na příští rok snížit rozpočet Akademie o 259 milionů korun. Zároveň se Nečasův kabinet odhodlává k novému pojetí financování české vědy - škrty nemají ohrozit průmyslový výzkum a vysoké školy. Akademie věd už teď připravuje krizové scénáře. Pokud se škrty odrazí na jednotlivých ústavech, příští rok dostane výpověď 450 lidí. Druhá varianta úsporných opatření se dotkne investic na stavební projekty a nákupu přístrojů. Deník dále uvádí, že investice do výzkumu podle poměru hrubého domácího produktu zaostávají za evropským průměrem. V České republice také pracuje v přepočtu na tisíc obyvatel méně vědců, než je v Evropě běžné.


Foto: Archiv Krav Maga Global Czech Republic
Deník Právo si všímá, že v ochrankách mohou pracovat i zločinci. Zatímco práce v bezpečností agentuře vyžaduje podle živnostenského zákona bezúhonnost, firmy mají problém s jejím ověřováním. Zaměstnanci bezúhonnost prokazují aktuálním výpisem z trestního rejstříku. Je ale téměř nemožné zjistit, zda byl uchazeč o práci v bezpečnostní agentuře trestán mimo Českou republiku. Bezpečnostním agenturám také vadí, že výpisy z rejstříku neobsahují už zahlazené delikty. Požadují proto kompletní záznamy. Ty se ale vymazávají podle závažnosti po uplynutí lhůty od jednoho roku do deseti let. Záznamy o nejlehčích trestech se dokonce smažou hned po vykonání trestu. Do bezpečnostních agentur tak mohou nastoupit i bývalí zločinci, kteří žili spořádaně jen posledních pár let.


Přípravu územního plánu hlavního města Prahy prověřuje policie, informují Hospodářské noviny. Nejvíce pozornosti budí plány investorů, kteří upřednostňují stavby rezidencí na úkor parků. Policie řeší trestní oznámení, které se týká pořizování nového pražského územního plánu. Ten by se měl projednat znovu. Kriminalisty zajímá, zda při plánování mohl někdo uplácet tak, aby se na určitém území dalo stavět. Spornými plochami se začne zabývat i pražský magistrát. Naplánoval proto audit zhruba 240 míst, kde už v minulosti zaznělo odmítavé stanovisko některého z rozhodovacích úřadů. Mimo jiné se jedná o výstavbu takzvaných satelitních městeček na přání developerů i přes zjevný odpor města.


Nedávná nehoda českého autobusu na chorvatské dálnici A1, foto: ČTK
Nebezpečí chorvatské dálnice A1 připomíná Mladá fronta Dnes. Kdyby po každé smrtelné nehodě zůstal pomníček, dalo by se jich napočítat až 150. Průměrně tedy jeden pomník na každý třetí kilometr dálnice, dodává Mladá fronta Dnes. Pětisetkilometrová komunikace spojující hlavní město Záhřeb se Splitem, se otevřela před necelými devíti lety. Například Čechům tak výrazně zrychlila cestu k moři. Dálnice je však nebezpečná z několika důvodů. Jedním z nich je nerovný povrch a nestabilní podloží. Na trase jsou také záludné zatáčky s nepředvídatelným sklonem. V mnoha místech dálnice A1 chybějí pevná svodidla a v neposlední řadě se řidiči musejí potýkat se silnými poryvy větru, doplňuje nedostatky chorvatské dálnice Mladá fronta Dnes. I přes tyto výhrady však dálnice splňuje předpisy Evropské unie.


Spalovna v Praze-Malešicích
Stát zvažuje zákaz skládek, možná přibudou spalovny odpadu. Upozorňuje na to ekonomický deník E15. Komunální odpady by se staly jedním ze surovinových zdrojů pro teplárny a to má nahradit alespoň část spalovaného uhlí. Ministerstvo životního prostředí společně s experty z Evropské komise posuzuje možnost využití evropských fondů na podporu spaloven v Karviné, Komořanech u Mostu a v Chotíkově u Plzně. Ve hře je celkem šest miliard korun, které byly na tento účel vyčleněny už dříve. Ministerstvo ale uvádí, že spalování přijde na řadu až po vytřídění materiálů, které lze využít jinak. Právě před podporou spaloven ale varují ekologičtí aktivisté.


Zřícenina Vrškamýk
Středočeskou vesnicí roku se stal Kamýk nad Vltavou, píše deník Právo. Kamýk už v minulosti posbíral několik jiných ocenění v této soutěži, například za práci s dětmi nebo za společenský život. Na prvenství zatím ale pouze čekal. V roce 2009 získala obec druhé místo v celostátním kole soutěže Obec přátelská k rodině. Zaměření na děti a rodinu je zde patrné v mnoha aktivitách. Hodnotící komisi zaujala hlavně koncepce a strategie rozvoje. Vesnice obnovila středověkou zříceninu Vrškamýk a využívá ji k tak unikátním akcím, jako je například začleňování sociálně slabších lidí do společenského života. Ve zdejší základní škole se podařilo vybudovat a zařídit tři třídy pro handicapované děti, a v nich se teď vzdělává 15 postižených žáků. Kamýk nad Vltavou leží na pomezí Sedlčanska a Příbramska a žije zde přibližně 900 obyvatel.