Přehled tisku

havel_letiste.jpg
0:00
/
0:00

Přesně půl roku od úmrtí bývalého prezidenta Václava Havla přináší deník Mladá fronta Dnes informaci o tom, jaká místa nesou Havlovo jméno. Podotýká, že iniciativy za pojmenování ulic, náměstí a mostů po něm neutichly. Naopak se z prvních impulzivních nápadů stávají reálné plány.

Přesně půl roku od úmrtí bývalého prezidenta Václava Havla přináší deník Mladá fronta Dnes informaci o tom, jaká místa nesou Havlovo jméno. Podotýká, že iniciativy za pojmenování ulic, náměstí a mostů po něm neutichly. Naopak se z prvních impulzivních nápadů stávají reálné plány. Deník uvádí, že Václav Havel má už školu, několik ulic, a na podzim přibude i letiště. S úplně prvním pojmenováním po Havlovi však přišlo Polsko - v den pohřbu exprezidenta otevřeli ve městě Gdaňsku Havlovu třídu. V Česku pak byly nejrychlejší Poděbrady. Měsíc po prezidentově úmrtí tam přejmenovali Základní školu Na Valech. Kontroverze provázela myšlenku režiséra Fera Feniče na přejmenování pražského ruzyňského letiště. Petici na přejmenování dodnes podepsalo přes 80 tisíc lidí. Feničův nápad uspěl, česká vláda v březnu záměr schválila, a oficiálně se letiště přejmenuje v říjnu.


Lidové noviny se vracejí k případu stíhání bývalé ministryně obrany a současné místopředsedkyně poslanecké sněmovny za TOP 09 Vlasty Parkanové. Exministryně trvá na tom, že při nákupu letounů CASA nepochybila. Naopak za podivný postup označuje krok žalobce. Ten ji údajně obvinil na základě jediného názoru. Podle vlastních slov postupovala na základě dlouholeté rozhodovací praxe. Za nestandardní Parkanová považuje právně ojedinělý názor vyšetřovatele, který chce stíhat nezadání posudku jako trestný čin pouze v tomto jediném případě. Místopředsedkyně poslanecké sněmovny dále pro list uvedla, že stejně jako ona postupovali mnoho let i jiný ministři obrany, vnitra, spravedlnosti nebo financí. Dotaz na setrvání ve sněmovní funkci nechala bez odpovědi. Policie požádala o vydání Parkanové minulou středu. Viní ji z toho, že stvrzením nákupu letounů CASA bez externího posudku způsobila státu škodu za 658 milionů korun.


Radikálové verbují mladé voliče u středních škol, varují Hospodářské noviny. Jednu ze zatím posledních akcí s názvem Školní dvůr uspořádala radikální Dělnická mládež 3. června u Masarykovy střední zemědělské školy v Opavě. U školy rozdávali programy, letáky a komiksy s rasistickou tematikou. Na internetových stránkách si pak členové Dělnické mládeže pochvalovali, že si studenti letáky brali a byli ochotní k rozhovorům. Že cílení na mládež nacionalistům vychází, dokumentuje poslední výzkum zveřejněný organizací Člověk v tísni. Ze vzorku 1100 studentů středních škol a učilišť by volilo Dělnickou stranu sociální spravedlnosti dvanáct procent dotázaných. Jedním z hlavních důvodů je soužití s Romy. Nacionalisté zatím ztrácejí volební preference u dospělé a starší generace. Typickým voličem nacionalistů je mladý nezaměstnaný muž, absolvent učiliště nebo střední školy.


Foto: ČTK
Deník Sport komentuje sobotní vítězství českého fotbalového týmu 1:0 nad Polskem. Výhrou tak Češi postoupili do čtvrtfinále. V něm je čeká souboj s jedním z nejlepších fotbalistů světa Cristianem Ronaldem, největší hvězdou Portugalska. Trenér Michal Bílek řekl, že se náš tým nevzdává a bude se snažit o medaile. Postup českého týmu zajistil gól obránce Petra Jiráčka. Čeští fanoušci jsou v euforii a věří, že se reprezentace po bídném začátku odrazila ode dna stejně jako v roce 1996. I tehdy měla za soupeře ve čtvrtfinále Portugalsko, komentuje deník Sport. Na hráčích je po sobotním zápase znát úleva ze splnění základního cíle. Teď už podle listu nemají co ztratit. Jediné, co kazí pohodu, jsou zdravotní potíže kapitána Tomáše Rosického. Jeho účast v příští hře je zatím nejistá. Klíčový zápas se bude hrát ve čtvrtek ve Varšavě.


Foto: Mihow / Stock.XCHNG
Dluhy v České republice se vymáhají jako na Divokém západě, píše Právo. Věřitelé se při vymáhání častěji uchylují k vydírání nebo útisku. Naopak dlužníci zase manévrují za hranicí zákona, aby vyklouzli z exekuce svého majetku nebo aby podvodem přišli k penězům. V roce 2010 policie řešila 1360 případů vydírání s vyčíslenou škodou přes 76,5 milionů korun, loni řešila 1500 kauz, kde se jednalo o 223 milionů korun. Jak dále deník popisuje, drtivá většina případů vydírání bývá objasněna a dodává, že samostatnou kapitolou jsou úvěrové podvody. Zatímco dluhy se ze strany věřitelů řeší silou a vydíráním, dlužníci se snaží majetek všemožně odklánět. Na chování dlužníků si opakovaně stěžuje Česká daňová správa, která žádá zpřísnění zákonů. U krácení daní, kdy je pachatel v roli dlužníka vůči státu, padlo v roce 2011 přes 70 trestních oznámení s vyčíslenou škodou za 3,4 miliardy korun. To je údajně jen zlomek odhadované skutečnosti, uvádí deník Právo.


Mladá fronta Dnes upřesňuje mýtus okolo kopání československých parašutistů do zdi krypty chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Deník připomíná film režiséra Jiřího Sequense Atentát z roku 1964, který vrcholí bitvou sedmi parašutistů v kryptě chrámu. Vojáci se v závěrečných scénách snaží prokopat skrze zeď do podzemních tunelů kanalizace. Takový popis událostí je prý historický mýtus. Ve zmíněné kryptě je sice díra ve zdi jako důkaz marné snahy o únik ze sklepení, podle historiků by však člověk neměl šanci na přežití, natož aby tam kopal. Právě sem totiž dopadaly desítky německých granátů. O kopání se nezmiňují ani podrobné zprávy zasahujících německých velitelů nebo svědecké výpovědi. Je to téměř padesát let stará legenda, parašutisté šanci na únik neměli, uzavírá Mladá fronta Dnes.


Desítky obyvatel Ostravska strávily noc ve frontě, aby dostaly čtyřicetitisícovou dotaci na nákup kotle na tuhá paliva. Peníze získá jen první tisícovka zájemců z Moravskoslezského kraje. Informují o tom Hospodářské noviny. První den podávání žádostí tuto šanci využilo 280 lidí. Stát i kraj si od finanční podpory slibují snížení množství zplodin v ovzduší. Mnozí odborníci ale tuto akci považují za zbytečnou a nesystémovou. Pro zájemce je připraveno celkem 40 milionů korun, z toho jednu polovinu platí ministerstvo životního prostředí ze státních peněz a druhou polovinou přispívá kraj. Pořizovací ceny kotlů ve třetí emisní třídě, pro které je dotace určena, se pohybují okolo šedesáti tisíc korun. Předpokládá se, že si každý žadatel doplatí zhruba dvacet tisíc korun ze svého.


Jaroslava Adamová, foto: ČTK
Lidové noviny vzpomínají na herečku Jaroslavu Adamovou, která zemřela v sobotu 16.června ve věku 87 let. Adamová byla jednou z nejvýraznějších osobností českého poválečného divadla. Vynikala živostí, autentičností a měla cit pro ironii i grotesku. V mládí byla přitažlivá svým temperamentem a zvláštní krásou. Vrcholem kariéry Jaroslavy Adamové v Městských divadlech pražských bylo působení v Komorním divadle koncem 60. let 20.století. Tam vytvořila plejádu psychologicky formovaných postav a velkých dramatických charakterů. Koncem 80. let z Malých divadel pražských odešla, a v devadesátých letech se vracela na různé pražské scény. Jaroslava Adamová byla velká dáma jeviště, všestranná herečka schopná civilního, niterně psychologického projevu, bilancují Lidové noviny. Divadlem žila a dávala mu všechno. Kromě jiného se jejím odchodem uzavřela část divadelní historie, která je spojena s režisérem Jiřím Frejkou i s Ornestovou érou v Městských divadlech pražských.