Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Mladá fronta Dnes na své titulní stránce klade otázku, zda svůj první zápas na letošním evropském šampionátu ve fotbale vyhrají Češi. Deník připomíná, že mistrovství Evropy poprvé pořádají postkomunistické země Polsko a Ukrajina. Chtějí tak ukázat, že za několik uplynulých let udělaly velký pokrok.

Foto: ČTK
Mladá fronta Dnes na své titulní stránce klade otázku, zda svůj první zápas na letošním evropském šampionátu ve fotbale vyhrají Češi. Deník připomíná, že mistrovství Evropy poprvé pořádají postkomunistické země Polsko a Ukrajina. Chtějí tak ukázat, že za několik uplynulých let udělaly velký pokrok. Šampionát bude zahájen tento pátek na zcela novém fotbalovém stadionu ve Varšavě. Česká reprezentace vystoupí poprvé už večer, utkáním s ruským týmem ve Wroclawi. Zápas byl už dopředu vyprodaný, z Česka se na něj chystalo deset tisíc fanoušků. Ve městě pro ně je připraveno speciální české městečko blízko stadionu. Drtivá většina fanoušků očekává, že český tým tento zápas vyhraje. Realita ale může být jiná, protože Češi letos nejsou tak silní jako před pár lety. Podle deníku patří k outsiderům. Sázkové kanceláře předpokládají, že odehrají jen tři zápasy a nepostoupí ze skupiny. Bývalý šéf fotbalového svazu Ivan Hašek ale věří, že Česko má navíc. "Neříkáme, že český tým má úplně nejvyšší kvalitu, ale rozhodně je hladový a semknutý. Rozhodně bude hrát důstojnou roli a s trochou kliky může Euro vyhrát," prohlásil Hašek v Mladé frontě Dnes.


Každý šestý poslanec má zbraň, píší Lidové noviny. Ve sněmovně je pětkrát víc majitelů zbrojních pasů než v běžné populaci, přitom mají revolvery, brokovnice i kulovnice. Odhalila to sonda mezi všemi dvěma sty zákonodárci, které deník oslovil. Z jejich odpovědí vyplývá, že zbrojní pas má každý pátý a každý šestý nějakou zbraň přímo drží. Například ministr financi Miroslav Kalousek uvedl, že vlastní hned tři poměrně unikátní zbraně, mimo jiné speciál, se kterým střílí newyorská policie. Hned několik zákonodárců uvedlo, že má lovecké zbraně. Je mezi nimi zřejmě i jediná ozbrojená žena ve sněmovně, komunistická poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová. V souvislosti s kauzou Davida Ratha se poslanci přeli o tom, že někteří z nich dokonce nosí zbraně s sebou do jednacího sálu sněmovny. O tom, zda jsou ve sněmovně ozbrojeni, přitom nemusí nikdo vědět, protože nemusejí procházet bezpečnostním rámem. Do budoucna se to ale může změnit. Někteří zákonodárci chtějí navrhnout, aby nebylo možné být v sále ozbrojen.


Vysoké školy přijmou o desetinu méně studentů. Informuje o tom deník Právo. Celkový dohodnutý limit počtu studentů klesne o pět procent, počet přijímaných studentů do prvních ročníků klesne téměř o deset procent. Ministerstvo školství uvedlo, že vysoké školy mohou přijmout libovolný počet studentů. Za přijaté studenty nad dohodnutý limit však budou muset školy platit samy. Ministerstvo školství usiluje o snížení počtu vysokoškolských studentů už od roku 2009. Důvodem je prý demografický pokles populace. Místopředseda Studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek považuje záměr ministerstva za správný, problém však spatřuje v jeho provedení. Podle něj ministerstvo školství nezohlednilo připomínky Rady k výpočtu limitů přijímaných žáků a samo oznámilo konkrétní čísla. Mnoho škol tak ztratilo možnost strategicky plánovat, dodal Jašurek.


Ve vedení firem v Čechách přibývá jen málo žen, všímají si Hospodářské noviny. Podle listu jsou ženy manažerky zastoupeny v čele firem ze žebříčku Czech Top 100 pouze z necelých sedmi procent. Ve vedoucích funkcích českých společností zasedá jen o 2,6 procenta více žen než před dvanácti lety. Deník dále uvádí, že ženský prvek téměř chybí ve vedení gigantů Škoda auto a ČEZ. Větším počtem v managementu se z první desítky největších českých firem může pochlubit Telefónica, kde dozorčí radu tvoří z jedné čtvrtiny ženy. České firmy si uvědomují, že by měly přeskupit síly v managementu, kvóty ale odmítají. V počtu žen ve vedení firem se tak Česká republika stává poslední zemí v Evropě.


Církevní restituce mohou přinést netušené překážky. Jak uvádí Lidové noviny, například cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě stále patří podle pozemkových knih nacistickému Německu. Aby cisterciáci dostali zpět například bývalý klášterní pivovar a část ze 4000 hektarů lesa, budou muset dokázat, že je vlastnili před komunistickým pučem v roce 1948. Klášterní archiv se ale během války ztratil a násilný poválečný převod do rukou komunistů nebyl úředně zaznamenán. V takových případech bude rozhodovat soud. I tak je výsledek nejistý. Na vrácení majetku mají nárok jen ty řády a církve, které zápisem z pozemkových knih prokáží vlastnictví k 25.únoru 1948.


Deník Právo si všímá, že Češi neumí nakupovat kvalitní pečivo. Pekaři varují, že lidé stále vybírají chléb a pečivo podle ceny na úkor kvality. Přestože se dobrý chléb dá upéci a za přijatelnou cenu i prodat, běžný zákazník sáhne po nekvalitně vyrobeném pečivu ze supermarketů. Pekaři smutně přiznávají, že velkovýrobnám v nemůžou konkurovat, rádi by alespoň tradičnímu českému chlebu vrátili úctu.


Foto: Barbora Němcová,  Radio Prague International
Do neveřejné části auditu Lesů České republiky nahlédly Hospodářské noviny a odhalily ještě větší plýtvání, než se dosud předpokládalo. Nákupy nových aut, statisícové odměny za den práce, rizikově uložené miliardy, luxusní dovolené nebo tajné milionové smlouvy jsou podle Hospodářských novin jen zlomek toho, jak se ve státním podniku Lesy České republiky nakládá penězi. Ministr zemědělství Petr Bendl k tomu uvedl, že závěry auditu nechá prozkoumat právníky. Než jeho výsledky projedná vláda, nehodlá ke kauze poskytovat žádné informace.


Česká spořitelna vytvoří nadaci, jejímž zdrojem budou zapomenuté vkladní knížky na doručitele. Mladá fronta Dnes píše, že na nevyzvednutých knížkách leží 2,4 miliardy korun. Česká spořitelna je historicky největší držitel vkladních knížek na doručitele, ze kterých můžou být peníze vyplaceny komukoliv, kdo je předloží v bance. Banka se rozhodla, že nevybrané peníze převede do nově založené nadace pro vědu a výzkum. Konkrétně půjde o podporu studentů a expertů v přírodních vědách.