Česká republika klesla v žebříčku konkurenceschopnosti. Píší to Hospodářské noviny. Podle švýcarského institutu International Institute for Management Development se propadla o tři místa. Posunula se za Kazachstán na 33. pozici z 59 států.
Česká republika klesla v žebříčku konkurenceschopnosti. Píší to Hospodářské noviny. Podle švýcarského institutu International Institute for Management Development se propadla o tři místa. Posunula se za Kazachstán na 33. pozici z 59 států. V jiném hodnocení konkurenceschopnosti, které loni v září zveřejnilo Světové ekonomické fórum, Česko kleslo na 38. pozici z předchozí 36, uvádí list. Obě instituce podle listu upozorňují na stejné problémy: špatné prostředí pro podnikání, korupci a neefektivní státní správu. Zmiňují také nedokončenou penzijní reformu a nutnost zlepšit systém vzdělávání. Vzhledem k tomu, že se Česko v obou nejvýznamnějších žebříčcích propadá už třetí rok půjde asi o hlubší problém. Vilém Semerák z institutu CERGE-EI, který se na studii podílel, listu řekl, že podle manažerů u nás nejsou praktiky vhodné pro podnikání a nechováme se efektivně. Souvisí to podle něj s korupcí a obcházením pravidel. Z průzkumů poradenských firem ale také podle Hospodářských novin vyplynulo, že na tom české firmy nejsou vůbec špatně. Společnosti mají peníze, ale obávají se krize a takzvaně na nich "sedí." Současná česká ekonomika narazila na své limity, píše také list. Podle něj už nemůže konkurovat levnou pracovní silou, klesá také příliv zahraničních investic.
Roman Smetana
K neudělené prezidentské milosti pro řidiče autobusu Romana Smetanu se vrací Lidové noviny. Komentátor na titulní straně konstatuje, že neudělit milost karikaturistovi, který přimaloval politikům tykadla, je prezidentovo svrchované právo. Prezidentská milost je tu ale nikoli proto, aby sloužila k masírování prezidentského ega, pokračuje autor Sloupku Lidových novin. Je tu proto, aby mohla řešit okolnosti, které se mohou vymykat možnostem řešení, které jsou dány soudům. Pokud Roman Smetana nedostal milost, může se zatvrdit. A s ním i všichni, kteří věří, že systém je špatný. Prezident Klaus ale také neříká, pokračuje komentátor, že si dotyčný zaslouží trest, ale pouze jen, že si v uvozovkách "nezaslouží" jeho milost. A zakončuje sloupek otázkou: Proč by Klaus měl být v případě jediného řidiče velkorysý a empatický?
Vizualizace zastávky metra u pražského Motola
Pražskému dopravnímu podniku hrozí, že nedostane sedmimiliardovou dotaci na výstavbu metra A do Motola. Na titulní straně to uvádějí Lidové noviny. Brusel v původním návrhu podporoval stavbu rychlého spojení na pražské letiště. Češi to ale vyřešili tak, že do části Veleslavín pojede metro a z Veleslavína až do Ruzyně bude jezdit rychlovlak. Toto Brusel akceptoval, jenže Praha staví pouze metro a nikoli rychlodráhu, což je považováno za porušení podmínek. Dotaci tedy zatím neposkytne. Primátor Bohuslav Svoboda podle Lidových novinřekl, že Praha bude o dotaci usilovat opakovaně. Město zatím neví, jak případné chybějící peníze nahradit, řekl listu náměstek pro dopravu Petr Nosek. Dopravní podnik hlavního města podle své mluvčí Moniky Lojínové také hledá náhradní řešení, chystá proto terminál a parkoviště u plánované stanice Veleslavín. Snad potom Brusel dotaci uvolní, řekla Lojínová Lidovým novinám. Podle ministerstva dopravy se Evropská komise žádostí dopravního podniku o dotaci zabývá od srpna loňského roku.
Skláři vstali z mrtvých, píše Mladá fronta Dnes. Podle listu sklárny nabírají lidi a z nejhoršího období se začali oklepávat. Za týden se ve Světlé nad Sázavou dokonce otevře nová sklárna, první od revoluce. Bude ale produkovat jen stovky výrobků, na rozdíl od mnohem větších skláren. Bude se to ale snažit dohnat originálním designem a prodejem do zahraničí. Ročně se v Česku vyprodukuje 124 kilogramů skla na obyvatele. Obrat oboru dosáhl v roce 2010 32 miliard korun, loni to bylo o dvě miliardy více. Za hranice šlo sklo za 22 miliard. Jak píše Mladá fronta Dnes, nejhorším byl pro sklárny rok 2009. Sklo má podle oslovených podnikatelů budoucnost nejen jako umělecký výrobek, ale i v průmyslu.
Foto: Jiří Němec, Radio Prague International
Většina Čechů je v místě bydliště spokojena, píše deník Právo. Platí to podle listu jak pro obyvatele měst, tak i pro lidi žijící na venkově. Důvodem může být lepší nabídka služeb, cituje list zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění. Pokud Čechům něco chybí, tak je to nedostatek pracovních příležitostí a také nižší úroveň výdělků, píše deník Právo. Ke spokojenosti přispívá kvalita plynofikace a kanalizace. Rozšířená je také dobře síť obchodů a zásobování. Tradičně se ale Češi nechtějí stěhovat za prací, upozorňuje list. Přesto podle starších statistických údajů denně vyjíždí za prací více než milión občanů. Hlavním důvodem, proč se lidé nechtějí stěhovat, je odpor k bydlení v pronajatém bytě desítky kilometrů daleko. Lidé, kteří si museli své byty nebo domy po privatizaci bytového fondu koupit a často je splácejí, je nechtějí jen tak opouštět, vysvětluje deník Právo.
Bývalá československá reprezentantka v hodu koupí Helena Fibingerová prohrála spor s novinami, píše Mladá fronta Dnes. V tisku se totiž psalo o nehodě jejího manžela, u které bylo uvedeno i její jméno a fotografie. Články psaly o havárii, při které Jaroslav Šmíd usmrtil v opilosti cyklistu. Soud nejprve zakázal bulvárním listům o nehodě psát, ale vydavatel poté poslal nález k Ústavnímu soudu a ten verdikt zrušil, zdůrazňuje Mladá fronta Dnes. Ústavní soud dospěl k názoru, že zákaz vydávání není ve veřejném zájmu. Ústavní soud také zopakoval své stanovisko, při kterém musí osoby veřejně činné počítat s tím, že je o ně větší zájem ze strany médií. Fibingerová byla v té době místopředsedkyní Rady České televize. Soud musí nyní rozhodnout znovu a řídit se názorem Ústavního soudu, zakončuje Mladá fronta Dnes.
Foto: Evropská komise
Firmy shánějí postižené, aby neplatily daň navíc. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Při zaměstnávání postižených a shánění zboží z chráněných dílen ale zdaleka nejde o vlnu solidarity. Jde o to, že se zpřísnila pravidla a pro firmy je výhodné zaměstnávat přímo více lidé s postižením. Jinak musí platit vysokou daň ve výši 59 tisíc korun na jednoho postiženého. U některých společností ale nejde zvýšit zaměstnanost, zdůrazňuje list a doplňuje, že u Českých drah nemohou pracovat slepci nebo neslyšící přímo ve vlakovém provozu. Některé potravinářské řetězce se ale připravují na zaměstnávání více osob. Pracovních míst na internetových portálech pro postižené za poslední rok přibylo, konstatuje list.
Foto: Sýrárna Orrero
Parmazán z Moravy uspěl v Itálii a míří do Asie, píší Hospodářské noviny. Největším jednotlivým výrobcem parmazánu na světě je totiž litovelská sýrárna, která denně vyprodukuje bezmála 30 tun sýru. Jeho valná většina míří na export. Po spojení s italskou firmou, která nyní expanduje i do České republiky, se stala klíčovým podnikem. na obratu celé skupiny se podílí více než třetinou. Podle plánu italských byznysmenů má v plánu proniknout také do Asie, kde roste spotřeba sýra. Jde o země jako je Indonésie, Čína nebo Japonsko. V českém závodě v Litovli sýr vyrábí tradiční recepturou, pracují zde převážně muži. Zásobuje obchody nejen parmezánem, ale i máslem, syrovátkou, nebo ricottou. Reportáž o výrobě v moravském závodě přináší čtvrteční vydání Hospodářských novin.
