Přehled tisku

libava.jpg
0:00
/
0:00

Armáda opouští své poddané z újezdů, píší Lidové noviny. Ti nesmějí vlastnit domy, v nichž bydlí, ani zahrádky, o které pečují. Ale zase mají díky armádě nižší ceny energie či za odpady. Obyvatele vojenských újezdů teď čeká změna: nebudou 'poddanými' armády. Začnou se o sebe starat sami jako obyvatelé jiných obcí a měst.

Armáda opouští své poddané z újezdů, píší Lidové noviny. Ti nesmějí vlastnit domy, v nichž bydlí, ani zahrádky, o které pečují. Ale zase mají díky armádě nižší ceny energie či za odpady. Obyvatele vojenských újezdů teď čeká změna: nebudou 'poddanými' armády. Začnou se o sebe starat sami jako obyvatelé jiných obcí a měst. Například Hana Zezůlková žije ve vojenském prostoru Libavá od 60. let. Jak říká, bez vojáků to bude těžké. Mluví se o tom, zda přežije škola, kolik pojede autobusů. Také ona hlasovala o své budoucnosti. Lidé měli říct, zda chtějí, aby znovu vznikly samostatné obce nebo souhlasit s tím, že je stát přičlení k okolním městům. S vytvořením vojenského prostoru Libavá v roce 1946 zanikly dvě desítky okolních vesnic, na jejich místě jsou střelnice a cvičiště. Samo původní Město Libavá mělo před válkou deset tisíc obyvatel, dnes asi pět set. Libavá jako újezd zůstane, bude však o čtvrtinu menší a nezahrnuje obydlené části. Místní si od změny slibují třeba to, že získají a opraví domy, kde bydlí. Zatím nikdo z nich netuší za jakých podmínek. Právě to kritizuje zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová.


Majetek zabavený zločincům, by mohly dostat jejich oběti a nikoliv stát, jako je tomu doposud, píše deník Právo. Pokud v současnosti policie, státní zastupitelství či soud zabaví nějakému pachateli v trestním řízení jeho majetek, ten pak po odsouzení dotyčného propadne nenávratně státu, a peníze či nemovitosti tedy končí v rozpočtu ČR. V brzké době by se to mohlo změnit. S novým a podle všeho průlomovým návrhem v rámci chystaného zákona o obětech trestných činů teď přišla skupina právniček, jež se touto problematikou zabývají. A ministerstvo spravedlnosti by takovou změnu podpořilo, řekl ministr Jiří Pospíšil. V textu právničky upozorňují na katastrofální vymahatelnost škody pro poškozené. Pouhých pět procent z nich se totiž v trestním řízení dočká od pachatele odškodnění.


Neumíte česky? Policie vás nepotrestá, píše titulek Lidových novin. Zatímco v Rakousku či Německu neváhají za překročení povolené rychlosti zabavit hříšníkovi autorádio, pokud nemá na zaplacení pokuty, zdejší dopravní policisté od trestání cizích řidičů naopak ustupují. A to záměrně. Nepoměr má na svědomí pokyn policejního prezidenta Petra Lessyho z konce loňského roku. Stojí v něm, že 'pokud přestupce prohlásí, že nerozumí českému jazyku či jím nemluví, přestupek nemůže být projednán na místě. Povinností je zajistit tlumočníka a až pak přestupek vyřídit v blokovém řízení nebo zvolit postup jiný". Pokyn má zaručit, že zahraniční řidiči budou mít zajištěno právo na spravedlivý proces. Jenže mezi policisty zapůsobil spíše jako návod, jak si ulehčit práci. V praxi si jej vykládají tak, že cizí šoféry nebudou raději pokutovat vůbec. Nechtějí totiž ztrácet čas s voláním tlumočníka a převážením na služebnu. Lidovým novinám to přiznalo hned několik dopravních policistů. "Pražský dopravák Martin například říká: Chci vidět, jak někde na vesnici bude hlídka volat tlumočníka. Tímhle nařízením se cizinci staví do role nepostižitelných,"řekl policista. Klesající trend v pokutování cizinců odhalují i statistiky.


Exekuce | Foto: Štěpánka Budková,  Radio Prague International
Zpráv o přehmatech exekutorů přibývá, píše Mladá fronta Dnes. Podle seznamu ministerstva spravedlnosti však dva exekutoři, kteří mají na svém kontě nejvíce kárných žalob, nadále pracují a mohou zabavovat majetky lidí. Na Tomáše Vránu z Přerova bylo podáno pět kárných žalob najednou. Vede jeden z největších úřadů. Pěti žalobám čelí i Oldřich Svoboda z Hradce Králové. Žebříček však vede Jiří Doležal z Plzeňska, měl devět kárných žalob. V jednom žalovaném případě si přiznal náklady a odměnu o desetitisíce vyšší, než připouštěla vyhláška. Sám rezignoval na konci loňského roku. Odvolán byl Otakar Kořínek z Prahy, který čelí šesti kárným žalobám. Sepsal například věci v bytě, kde už dlužník pět let nebydlel, přestože nový nájemník mu udal jeho nové bydliště. Odvolat exekutora je přitom těžké a zpravidla to může udělat jen správní soud. Předseda kontrolní komise exekutorské komory Michal Rudý své kolegy hájí, že počet exekucí jde do milionů, kárných žalob bylo za tři roky podáno jen něco přes sto a uznáno vinnými jen asi deset exekutorů. Ministr Jiří Pospíšil má však za to, že Nejvyšší správní soud, který žaloby řeší, je k exekutorům až příliš shovívavý.


Firmy zaplatí dobré učitele matematiky. Podle Hospodářských novin se firmám v Česku nelíbí, jak se dětem na školách podává matematika. Dávají dohromady fond na projekt Matematika s chutí, který bude finančně podporovat originální učitele, aby své úspěšné metody mohli předávat dál. Zatím je v něm 4,5 milionu korun. Mozkem akce je podnikatel Zdeněk Frolík. Lidé z byznysu si na nepodařenou výuku matematiku stěžují hned z několika důvodů. Tragický problém podle nich je, že společnost vnímá matematiku jako zbytečnou, rodiče netlačí děti ani školu v tom, aby byla její výuka kvalitnější. To vede k odklonu dětí od technických oborů. Zhoršení dětí v matematice potvrdilo i nedávné šetření společnosti Scio mezi žáky devátých tříd. Nový projekt má probíhat několik let.


Charta 77
O pozůstalost předních českých disidentů se svedl tichý boj. Vyhrává Moravské muzeum, píše Mladá fronta Dnes. Je to jen obyčejný kus papíru popsaný strojopisem. Navíc s poznámkami psanými rukou. První pohled: nic moc. Druhý: To znám z dějepisu. Jde o pracovní verzi textu Charty, průlomového dokumentu, který před pětatřiceti lety komunistický režim znejistil v samé podstatě jeho existence. Dokument s vpisky Václava Havla je nyní majetkem Moravského zemského muzea. Patří k němu obrovské množství dalších materiálů z majetku spisovatele Pavla Kohouta. Jejich celková váha: přes dvě tuny. Podle odborníků si teprve nyní mnozí začínají uvědomovat unikátnost podobných dokumentů. Nejspíš k tomu přispěla právě i nedávná smrt Václava Havla. O materiály předních českých disidentů se svedl tichý boj. Jak se dokumenty dostaly právě do Brna? Moravské muzeum už několik let získává archivy spisovatelů a disidentů. Například Jiřího Gruši či Milana Uhdeho. A především unikátní Kohoutův archiv s originálními texty Charty.


Platí staročeské tvrzení, že polévka je grunt, i ve školní jídelně? Novela ministerské vyhlášky pasovala polévku na povinnou součást oběda, ale v názorech, zda je to správné nejsou zajedno ani odborníci na zdravou výživu, píše Mladá fronta Dnes. Debaty o 'polévkové vyhlášce' ukázaly dva odlišné přístupy ke školnímu stravování. Část rodičů hájí pro své děti větší svobodu v jídle. Vadí jim, že musí platit za polévku, ač ji děti nejedí. Soukromé jídelny totiž donedávna umožňovaly kupovat si části oběda zvlášť, což už podle nové vyhlášky nemohou. Její autorka Alena Strosserová, i někteří odborníci na výživu argumentují, že školní oběd má být nejen zdravý, ale i výchovný. První zkušenosti jsou rozdílné. Studentům se nelíbí, že musí polévku platit, i když na ni nemají chuť, říká Karel Frič, vedoucí jídelny v Roudnici nad Labem. Polévku si tu dá jen dvacet procent studentů. Jinde mají poznatky opačné.


Vila Radovana Krejčíře,  foto: Hejbi
V Česku už je možné zaplatit si i zájezd, při kterém agentura 'turistům' ukazuje bydlení podnikatelů spojených s podezřelými obchody. Zájezd k sídlům podnikatelů zorganizovala cestovní agentura Corrupt Tour. Ta proklamuje, že chce zájemcům ukázat českou korupci zábavnou formou, píší Lidové noviny. Sami pořadatelé byli překvapeni, když museli zájemce, kteří přišli na výlet pojmenovaný Pražské safari, i odmítat. Výlet pojala agentura jako recesi a vlivné lobbisty přirovnávali k ptákům, třeba hrabavcům. Lobbista Roman Janoušek právě nasedal do přistaveného auta. Jakmile ale zahlédl dav asi třiceti 'turistů' ztratil se na svém pozemku, dodávají Lidové noviny.