Přehled tisku

La faculté de droit à Plzeň
0:00
/
0:00

Vysoké školy chystají vzpouru, píšou Lidové noviny. Je to dosud nejrazantnější apel univerzit směrem k vládě, aby neschválila vysokoškolskou reformu v aktuálním znění. Školné v této podobě pomáhá jen bankám, a to na úkor vysokých škol a za finanční pomoci studentů. Vláda udělá nejlépe, pokud zákon neschválí, tvrdí rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.

Vysoké školy chystají vzpouru, píšou Lidové noviny. Je to dosud nejrazantnější apel univerzit směrem k vládě, aby neschválila vysokoškolskou reformu v aktuálním znění. Školné v této podobě pomáhá jen bankám, a to na úkor vysokých škol a za finanční pomoci studentů. Vláda udělá nejlépe, pokud zákon neschválí, tvrdí rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. Do boje proti záměru ministra školství Josefa Dobeše plánuje největší česká univerzita zahrnout i studenty. Rektor svolal shromáždění, na nějž zástupci akademické obce zvou všechny řadové studenty. Tady až 50 tisíc lidí. Proti reformě se už zkraje ledna vyslovilo 21 akademických senátů veřejných vysokých škol. Vyzvaly přitom i k možným stávkám a protestním akcím. Ze zjišťování Lidových novin vyplynulo, že nejradikálněji se ke změně legislativy staví akademická obec v metropoli. Zbylé univerzity spíše vyčkávají. Ministerstvo školství nicméně trvá na tom, že nehodlá nátlaku univerzit ustupovat.


Stále více lidí, kterým je přes padesát a přijdou o práci, má šanci, že se důchodu dočká na úřadech práce. Jak píše Právo, zaměstnáno je totiž jen asi 60 procent lidí v této věkové kategorii. Přitom věk odchodu do důchodu se prodlužuje a lidí po padesátce bude přibývat. Pokud se nepodaří zvýšit procento zaměstnaných, reálně hrozí velký ekonomický problém. Skupina lidí nad 50 let se podle demografických expertů stane v průběhu několika desítek let početně nejsilnější skupinou občanů a velká část z nich nebude mít kde pracovat. Česku tak hrozí, že výrazně vzroste počet lidí závislých na dávkách, kteří navíc nebudou aktivně přispívat na sociální a zdravotní pojištění. Nárůst počtu lidí starších padesáti let, kteří nemají práci, je důsledkem několika faktorů. Hlavní roli v tom hrají předsudky, generační faktory a stereotypy chování managementu. Starší pracovníci jsou propouštěni jako první, protože zaměstnavatelé automaticky předpokládají, že jsou nepřizpůsobiví, pomalí, neschopní pružných řešení. Názor, že kdo je starší třiceti let, je k ničemu, ale v některých firmách přetrvává i proto, že personální oddělení jsou často obsazována jako startovací pozice čerstvými absolventy škol. Problém má i ekonomické pozadí. Starší, zkušenější a vzdělanější pracovníci jsou dražší než mladí.


Foto: Evropská komise
Spor o přistoupení Česka k rozpočtové unii, který rozděluje vládu, bude i soubojem právníků. Lidové noviny mají k dispozici analýzu, v níž tým Úřadu vlády tvrdí, že smlouva je přesunem pravomocí, a proto je třeba schválit ji v referendu. TOP 09 chce vstoupit a účast schválit jen v parlamentu. Občanští demokraté váhají a jsou přesvědčeni, že vstup je zásadním přesunem pravomocí, který si podle koaliční smlouvy žádá referendum. Spor teď řeší právníci. Pokud se vláda rozhodne k rozpočtové unii přidat, musí premiér podepsat smlouvu během pár týdnů. Fakticky pro nás ale začne platit až ve chvíli, kdy přijmeme euro. Vláda se tak může rozhodnout, jestli referendum o vstupu do rozpočtové unie uspořádá teď nebo ho odloží až na chvíli, kdy budeme chtít euro přijmout, píše se ve vládní analýze. Ministerstvo zahraničí je naopak přesvědčeno, že nejde o přesun pravomocí, který by referendum žádal.


Zleva: Michal Veber, Jiří Cetel a Jan Coufal, foto: ČT24
Jan Coufal je jeden z tří Čechů, kteří byli v říjnu v Zambii zatčeni a obviněni ze špionáže, když si vyfotili vjezdy do kasáren a základnu tamního letectva. Dva a půl měsíce strávili v domácím vězení, než tajně uprchli. I když hrozí, že na ně africká země vydá mezinárodní zatykač, Jana Coufala to od cestování neodradí. Jak říká v Mladé frontě Dnes, patří k jeho práci, které se rozhodně nevzdá. Po celém světě totiž staví stánky pro autosalony. Česko své občany do zahraničí nevydá. Ale pokud by Zambie vydala mezinárodní zatykač, mohli by být zadrženi v kterémkoliv jiném státě. Muži dál odmítají upřesnit, jak se jim podařilo ze Zambie uprchnout. Coufal doufá, že už má nejhorší za sebou.


Jaroslav Kubera
Do krajských voleb zbývá ještě bezmála tři čtvrtě roku, některé regionální lídry ODS už teď zachvacuje panika. Jak uvádí Lidové noviny, strach z drtivé prohry rezonuje zejména Ústeckým krajem. Už v srpnu loňského roku se v médiích objevila zpráva, že si ODS nechala vypracovat interní průzkum, který přinesl překvapivě nemilosrdná čísla. V ústeckém regionu přisoudil nejsilnější vládní straně pouhých osm procent. Ve snaze odvrátit nepříznivý výsledek tak začala ústecká ODS pátrat po silném lídrovi. První na ráně byl senátor a teplický primátor Jaroslav Kubera. Výrazná osobnost, kterou navíc netíží žádný skandál. Jenže Kubera odmítl. "Zřízení krajů považuji za zločin, proto nemohu v krajských volbách kandidovat,"řekl Kubera, který se chce soustředit na kampaň do senátních voleb. Šéf ústecké ODS, poslanec Jan Kubata odmítl komentovat údajné katastrofální předpovědi z interního průzkumu, připustil však, že ODS má v regionu těžkou pozici. Kromě tradičního rivala ČSSD, vyrostl ODS problém v podobě Jiřího Paroubka, který má na Ústecku dost příznivců a neskrývá touhu po hejtmanském křesle.


Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
S dobrým výsledkem ze státní maturity v kapse budete mít snazší cestu na vysokou školu, sliboval před dvěma lety stát studentům. Minimálně letos to ale platit nebude. Drtivá většina českých univerzit státem ověřené zkoušce nevěří a svoje studenty si hodlá dál zkoušet sama, uvádí Hospodářské noviny. Společná maturita pomůže jenom na vybraných oborech dvaceti fakult v Česku. Plně přitom přijímací zkoušku nahradí jen na čtyřech z nich. Vysoké školy chtěly například zjistit, jestli by nejlepší absolventi loňských prémiových maturit prošli jejich vlastním sítem. Z dat, které ministerstvo dodalo, to nebylo možné. K pochybám o výpovědní hodnotě maturit se přidala i neschopnost sladit jejich termín s časem, kdy si vysoké školy studenty obvykle vybírají.


Foto: Evropská komise
Dožíváme se nižšího věku, než je průměr západní Evropy. V plném zdraví prožijeme jen 61 let, to Švédové žijí ve zdraví až do 70, píše Mladá fronta Dnes. Železná opona sice padla před třiadvaceti lety, ale co se týče zdravotního stavu lidí, vede její hranice stále stejně tam, kde byla. Češi patří co do prevence, péče o vlastní zdraví a šance na dožití mezi státy, jako je Ukrajina. Naděje dožití se u nás zvýšila z posledních třicet let o osm let. Což je sice hezké, ale za starými členskými státy EU zaostáváme v průměru o čtyři roky, říká Jan Holčík z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V plném zdraví prožijeme jen 61 let, dalších 17 pak s léky a nemocemi. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršen řekl, že se chystá změna vyhlášky o preventivních prohlídkách.


Kongresové centrum na pražském Vyšehradě
Hospodaření Kongresového centra Praha (KCP), které splácí obří dluhy kvůli hostování zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000, se podle deníku E15 loni dostalo na úroveň předkrizového roku 2007. Podle předběžných výsledků, které má E15 k dispozici, dosáhla hrubá neočištěná ztráta KCP za loňský rok zhruba 94 miliony korun. Na ztrátě se nejvíce podepsaly kurzové rozdíly z držení obligací, jež si vzalo centrum kvůli summitu. Stoprocentním majitelem KCP je Hlavní město Praha.


Výlety po hradech a zámcích mají lidé stále spojené s klouzavým pohybem papučí. 'Papučová kultura' přitom rychle mizí - výzkumy prokázaly, že filcové pantofle brousí podlahu a běžné venkovní boty jsou k ní mnohem šetrnější, uvádí Mladá fronta Dnes. Jenže návštěvníkům se to nelíbí. Papuče jim v myslích uvázly tak pevně, že je mnozí chtějí zpátky. V některých zámcích se lidé papučí přímo domáhali, takže jsme je tam zachovali. Ale jen tam, kde to bylo účelné, říká Pavel Svoboda z památkového ústavu. Papuče se v tuzemské síti státních památek rozmohly už v padesátých letech. Až nedávno se však ukázalo, že podlahám škodí. Broušení se projeví hlavně tam, kudy projdou statisíce lidí za rok. Měření prokázala, že během dvou tří generací takto můžeme odnést zámeckou podlahu na vlastních nohou, vysvětluje Pavel Slavko ze zámku v Českém Krumlově, kde s domácí obuví skoncovali hned po revoluci.