Stát utrácí za zbytečné úřady. Musí je rušit, píše titulek Lidových novin. Například Česká plemenářská inspekce ročně spolyká až 36 milionů korun ze státního rozpočtu. Kvůli tomu, aby kontrolovala 'užitkovost' krav, koz, ovcí či prasat.
Stát utrácí za zbytečné úřady. Musí je rušit, píše titulek Lidových novin. Například Česká plemenářská inspekce ročně spolyká až 36 milionů korun ze státního rozpočtu. Kvůli tomu, aby kontrolovala 'užitkovost' krav, koz, ovcí či prasat. Ministerstvo zemědělství plánuje sloučit inspekci s třinácti dalšími organizacemi pod hlavičkou Národního úřadu pro bezpečnost potravin. Podobný osud čeká v brzké době zřejmě hned desítky dalších úřadů a institucí, jejichž činnosti se překrývají nebo nejsou zásadní pro chod státu či pohodlí občanů. Na ministerstvu finišují přípravy mapy veřejné správy, která poskytne vodítko k tomu, jak v Česku zkrotit přebujelou byrokracii. Platit bude od července. Poprvé v historii získá stát přesný přehled, který úřad funguje efektivně, či naopak jaké aktivity jsou duplicitní, tvrdí šéf odboru veřejné správy Robert Ledvinka, který má vypracování mapy na starosti. Slibuje, že mapa ušetří deset procent výdajů na chod veřejné správy. Pokud se nezmění velikost úřadů, za pět let stát veřejnou správu neufinancuje, říká k tomu Ledvinka.
Zadlužení Řecka nelze řešit jinak než odchodem země z eurozóny, řešením řeckých problémů ztrácejí politici příliš mnoho času, řekl Hospodářským novinám guvernér České národní banky Miroslav Singer. Jedinou další variantou je "dát Řecku masivní peníze z evropských strukturálních fondů", a k tomu se Evropa zatím nemá. "Evropa dva roky řeší Řecko, tedy dvě procenta své ekonomiky. Jak by vypadalo Česko, kdybychom poslední dva roky neustále řešili zadlužení měst velikosti například Kladna či Domažlic,"řekl deníku Singer. Řecký případ přitom podle něho nelze řešit jinak než odchodem země z eurozóny a následnou devalvací domácí měny.
Vědci z Brna jsou na cestě k objevu, který by snížil zatížení pacientů při léčbě rakoviny. Zjednodušeně řečeno jde o šetrnou chemoterapii, po které nevypadají vlasy, napsala Mladá fronta Dnes (MfD). Výzkum, na kterém se podílejí experti z britské Warwické univerzity, zveřejnil časopis Nature Chemistry. Nadějí je podle deníku objev profesora Viktora Brabce a Jaroslava Maliny z brněnského Biofyzikálního ústavu Akademie věd. Pokud se dosavadní výsledky jejich hledání účinnější a šetrnější chemoterapie potvrdí i v klinické praxi, znamenalo by to výraznou změnu v léčbě rakovinových nádorů. Lidé by se jí mohli dočkat do deseti let. Základní látkou současné chemoterapie, takzvaných cytostatik, je platina s nežádoucími vedlejšími účinky. Zničí nádor, ale oslabí imunitní systém. Pacientovi pak načas hrozí komplikace i kvůli jinak neškodným infekcím. Jedinečnost Brabcova a Malinova objevu podle Mladé fronty Dnes spočívá právě v tom, že jejich způsob chemoterapie by na pacienta nepůsobil tak drsně jako až dosud platina. Nahradit by ji měly sloučeniny železa a zinku. Neničí jen rakovinné buňky, ale spolehlivě likvidují i bakterie.
Výběrové řízení na dostavbu jaderné elektrárny Temelín bude menší a bez slev. V tendru se sice formálně stále počítá se dvěma bloky v jihočeské jaderné elektrárně i s opcí na stavbu dalších tří bloků v Evropě, generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš ale deníku E15řekl, že opce už fakticky není reálná. Podobně se podle listu vyjadřují i uchazeči o dostavbu. To znamená, že ČEZ nemůže díky zakázce na více bloků dosáhnout množstevní slevy. O dostavbu temelínské elektrárny se ucházejí americký Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport. Když ČEZ uvažoval o výstavbě pěti bloků, odborníci spekulovali o zakázce za 500 miliard korun. V reálném případě dvou temelínských reaktorů půjde pravděpodobně o částku minimálně 200 miliard Kč. I tak jde podle listu na české poměry o obří tendr.
Karel Komárek
Miliardář Karel Komárek chce prostřednictvím své skupiny KKCG investovat na realitním trhu. Uvedly to Lidové noviny (LN). Komárek, vlastník Moravských naftových dolů (MND) nebo s investiční skupinou PPF i loterijní společnosti Sazka, se tak letos chce pustit do nového byznysu. Podle listu zatím není jasné, kolik peněz chce Komárek do nemovitostí vložit. Vzhledem k velikosti jeho podnikatelského impéria, lze předpokládat, že půjde o miliardy korun. Komárek, který se dosud zaměřoval převážně na ropný průmysl, v posledních letech neustále rozšiřuje pole svého podnikání. Poté, co v roce 2003 koupil od podnikatele Václava Fischera cestovní kancelář, k ní loni přikoupil specialistu na zimní dovolené Nev-Dama. Loni se také společně se skupinou PPF Petra Kellnera stal majitelem Sazky.
Čtvrt roku po opuštění základní školy nemá práci skoro sedmdesát procent mladých, píše Právo. Absolvování pouze devíti tříd základní školy je téměř jistým poukazem na nezaměstnanost. Zájem zaměstnavatelů o mladé lidi se základním vzděláním je totiž na trhu práce velmi slabý. Přesto, že se jejich počet postupně snižuje, čtvrt roku po opuštění školy nemá práci téměř 70 procent z nich. Rok po ukončení vzdělání nemá práci okolo 39 procent absolventů základních škol. U vysokoškoláků je to po roce pouhých 3,6 procent absolventů a u středoškoláků s maturitou 14,5 procenta. Český pracovní trh ale začíná trápit obecně obtížná zaměstnavatelnost mladých lidí i s vyšším vzděláním. Zaměstnavatelé je totiž nechtějí brát nejen proto, že jim chybí praxe, ale i proto, že třeba vysokoškolákům nemohou dát nízký nástupní plat. Mladí lidé mají podle firem často přehnané představy nejen o platu, ale hlavně o svých schopnostech.
První Vietnamci přišli do Česka v polovině 50. let. Na základě mezistátních smluv jich tu pak studovaly tisíce. Dnes žije v Česku na 60 tisíc Vietnamců. Jejich děti dosahují výborných studijních výsledků, čeština jim nedělá sebemenší problémy. Právě nová generace se dává za vzor dokonale integrované menšiny. Dosáhnout na české občanství je ale pro většinu z nich nepřestavitelné, píše deník Právo. Své o tom může říct i 24 letá Vietnamka, která chce zůstat v anonymitě. V Česku žije už 16 let, vystudovala gymnázium, dvě vysoké školy, hovoří čtyřmi jazyky. Svou první žádost o občanství podala před rokem. Úředníky však nezajímala ani tak sama žadatelka jako její rodiče. Mimo jiné požadovali i jejich daňová přiznání, kupní smlouvu na dům či výpisy z účtů. Podle jejích slov z jejích vrstevníků získal občanství jen asi každý čtvrtý. Podivnost praxe dosvědčuje i skutečnost, že daňová přiznání rodičů by neměla být nezbytnou součástí žádosti.
Podle soudních znalců za poslední půlrok přibylo případů, kdy si zákazníci koupili falešný diamant. Jak písí Hospodářské noviny, lidé si koupí v aukci na internetu nebo ve zlatnictví šperk s diamantem. Ze zvědavosti ho odnesou do testovací laboratoře a tam jim zkazí náladu. Zjistí, že ve skutečnosti nejde o přírodní diamant, ale o moissanit - předraženou náhražku. Má skoro stejnou tvrdost a další vlastnosti jako přírodní diamant. Běžné testovací přístroje v malých zlatnictvích nemusí rozdíl vůbec odhalit. Na to už jsou potřeba speciální technologie. Podle znalce drahých kamenů Antonína Hrbáče v posledním půlroce výrazně přibývá případů, kdy si lidé pod názvem diamant koupí něco jiného. Počet takových případů stoupl o desítky procent.
