Náhlé odvolání ministra zemědělství Ivana Fuksy z OSD komentují všechny české deníky. Premiér Petr Nečas odůvodnil jeho odvolání dlouhodobou nespokojeností a nedostatkem komunikace ve vládě.
Ivan Fuksa, foto: ČTK
Náhlé odvolání ministra zemědělství Ivana Fuksy z OSD komentují všechny české deníky. Premiér Petr Nečas odůvodnil jeho odvolání dlouhodobou nespokojeností a nedostatkem komunikace ve vládě. Lidové Noviny uvádějí, že Nečasovi k ministrovu odvolání stačily pouhé tři minuty a za další půlhodinu Fuchsovo odvolání přijal i prezident Václav Klaus. MF Dnes píše, že pravým důvodem jsou vnitřní boje v ODS. Podle komentáře v Hospodářských novinách má Nečas primát, který by si asi rád odpustil. Ještě nikdy se v české politice nestalo, aby premiér odvolal ministra a vzápětí se proti němu postavila v přímém přenosu část vlastní strany.
TOP 09 vyloučila předsedu své místní organizace Brno-sever Jana Mandáta. Porušil prý stanovy. Podle něj je však skutečným důvodem to, že mluvil s médii, aniž by k tomu měl svolení stranických šéfů. Informuje o tom deník Právo. "Prostě jsem předem nepředložil stranické cenzuře svá vyjádření," uvedl Jan Mandát. V TOP 09 na jihu Moravy není prvním vyloučeným. Strana se už dřív zbavila například historika Pavla Palečka. Brno-sever je druhou největší brněnskou městskou částí a TOP 09 je tam součástí radniční koalice. Jan Mandát minulý týden vydal prohlášení, v němž místní organizace TOP 09 reaguje na aféru radního městské části Martina Šrubaře (TOP 09). O něm vyšlo najevo, že dřív křivě svědčil a byl za to potrestán u soudu. Ve straně však o tom nikdo nevěděl. Místní organizace Brno-sever přijala usnesení, v němž krajské vedení vyzvala přijmout etický kodex, který by podobným situacím předcházel. Usnesení zveřejnila, aniž by o tom krajské vedení či manažer odpovědný za styk s médii věděli. Jan Mandát je zakládajícím členem brněnské TOP 09 a vyloučení označil za nespravedlnost. Stranické praktiky přirovnal k padesátým létům. Podle brněnského šéfa strany Jaroslava Kacera ho však regionální výbor vyloučil, "protože nerespektoval povinnosti člena strany," píše deník Právo.
Zleva Dada Faitlová, Adam Michnik a Václav Havel, foto: ČTK
75. narozeniny exprezidenta Václava Havla samozřejmě neunikly pozornosti českých novin, které přinášejí řadu rozhovorů, vzpomínek a gratulací. Zajímavý je postřeh Hospodářských novin, které zjišťovaly, jakou cenu mají Havlovy podpisy. V aukcích je o ně údajně velký zájem, podobně, jako o podpisy dalších prezidentů. Výjimku ale tvoří komunistické hlavy státu, o něž sběratelé moc zájmu nejeví. Naopak třeba abdikační dopis prvního postkomunistického prezidenta Václava Havla si vydražitel pořídil za 7 tisíc korun. Experti přitom předpokládají, že hodnota bude dál růst - podobně, jako třeba cena památek na Tomáše Garrigua Masaryka nebo Edvarda Beneše, připomínají Hospodářské noviny.
Specializovaná centra, která léčí vážně nemocné pacienty, dostanou příští rok přidáno až o deset procent více peněz v porovnání s letoškem. Ministr zdravotnictví Leoš Heger to řekl Mladé frontě Dnes. Zdravotní pojišťovny jeho návrh přivítaly. "Návrh pro příští rok stanovuje u Všeobecné zdravotní pojišťovny částku na úrovni sedmi až osmiprocentního nárůstu ve srovnání s loňským rokem," potvrdil listu mluvčí největší pojišťovny v tuzemsku Jiří Rod. "Náš plán je tedy plně v souladu s představou ministerstva," dodal. "Takto jsme se s panem ministrem dohodli a to platí,"řekl novinám Jaroslav Gajdáček ze Svazu zdravotních pojišťoven, který zastupuje ostatní pojišťovny na trhu. Takový nárůst peněz je pro příští rok, kdy se jinak bude ve zdravotnictví všeobecně škrtat, výjimečný. "To je rozhodně dobrá zpráva pro vážně nemocné pacienty,"řekla Mladé frontě Dnesšéfka největšího českého centra pro roztroušenou sklerózu Eva Havrdová ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. "Je to lepší než původní návrhy,"řekl deníku předseda onkologické společnosti Jiří Vorlíček. Ještě pořád to ale podle něj neřeší situaci všech pacientů.
Foto: archiv Radia Praha
Hospodářské noviny popisují úspěch prodeje státních dluhopisů pro občany. Podle údajů ministerstva financí si lidé objednali 10miliardové emise dluhopisů za 8,8 miliardy korun. Ministr financí Miroslav Kalousek podle Hospodářských novin naznačil, že zřejmě zvýší celkový objem nabízených dluhopisů. Největší zájem zaznamenala ČSOB, a podle regionů je poptávka hlavně v Praze a ve Středočeském kraji.
Praha prodává pozemky za stamiliony korun přes realitní servery. Za svůj majetek tak chce hlavní město získat více peněz, než kolik mu vynáší prodej, když pozemky nabízí pouze na úřední desce. Hospodářským novinám to řekla radní Aleksandra Udženija (ODS). Praha již nabídla přes web Reality.cz pozemky v Bohnicích, Hloubětíně, Třeboradicích, Lochkově a na Smíchově, dostat za ně chce minimálně 350 milionů korun, uvedl deník. "Často nyní dostáváme nabídky pod znaleckým posudkem, což je nemilé. Od změny pravidel prodeje očekáváme vyšší zájem i zisk,"řekla listu Aleksandra Udženija. Praha slibuje, že peníze z prodeje majetku půjdou výhradně na investice, nejčastěji do oprav městských domů, škol či sociálních zařízení. Aleksandra Udženija již v na začátku srpna ČTK řekla, že by hlavní město mohlo v příštích letech prodat pozemky až za dvě miliardy korun. Penězi chce metropole vyrovnat nižší rozpočet. Podle Hospodářských novin mají být k mání parcely po celé Praze o celkové rozloze téměř 1,2 milionu metrů čtverečních. Největší pozemek, který by mohl přejít do soukromých rukou, je v Dolních Počernicích. Hlavní město by za jeho prodej mohlo získat 400 milionů korun.
Foto: Free Digital Photos
O tom, že chybí školní psychologové, informují Lidové noviny. Ti prý školy houfně opouštějí. Podle Lidových novin nejde ani tak o výši jejich platů, ale o to, že některé školy na jejich platy vůbec nemají. Asi 200 psychologů a speciálních pedagogů nabraly školy díky evropským penězům. Ministerstvo školství teď přiznalo, že s přípravou čerpání prostředků do dalších let začalo pozdě, a tak peníze na platy zatím vůbec nejsou, i když se resort údajně snaží. Školám zapojeným v projektu to samozřejmě vadí, protože práci školních psychologů v posledních letech využívá stále více lidí, napsaly Lidové noviny.
Foto: Otáčivé hlediště v Českém Krumlově
Otáčivé hlediště nadále zůstane v zámeckém parku v Českém Krumlově, informoval o tom deník Právo. Dlouhodobý problém zachování či odstranění točny komplikuje zařazení Českého Krumlova na seznam památek UNESCO. Ministr kultury Jiří Besser hodlá podle deníku jmenovat pracovní komisi, která má nalézt řešení komplexní revitalizace zámecké zahrady. Jejím úkolem také bude zpřístupnění zámecké zahrady pro širokou veřejnost jak formou zachování divadelního života, tak posílením relaxační a vzdělávací funkce zahrady pro obyvatele města, regionu i turisty. Zároveň bude vypsána architektonická soutěž na novou realizaci otáčivého hlediště.
Mladá fronta Dnes připomíná osmisté výročí narození Svaté Anežky České-dcery krále Přemysla Otakara I. Při příležitosti tohoto kulatého výročí vychází kniha Heleny Soukupové Anežský klášter v Praze. Kniha je plná plánů a unikátních fotografií v nové grafické úpravě. A je věru o čem psát, zdůrazňuje list. Anežka se jako jedna z prvních osobností své doby věnovala charitě a také podporovala umělce v Čechách i zahraničí. V Praze stála u zrodu špitálu a kláštera klarisek, kde byla abatyší. Svatá princezna, Anežka Česká, zemřela 6. března roku 1282 a již nedlouho poté byla českým lidem považována za svatou. Lidé věří, že na její přímluvu se dějí zázraky, připomíná Mladá fronta Dnes.
