Podle Lidových novin nový ředitel České televize Petr Dvořák tajil své členství v KSČ. Jak list zjistil, členem strany se Dvořák stal v září 1989, když dva roky předtím byl kandidátem na členství. Petr Dvořák přitom tvrdí, že se členem strany nikdy nestal a zúčastnil se jen několika stranických schůzí v rámci katedry na ČVUT, kde v té době studoval.
Petr Dvořák, foto: ČTK
Podle Lidových novin nový ředitel České televize Petr Dvořák tajil své členství v KSČ. Jak list zjistil, členem strany se Dvořák stal v září 1989, když dva roky předtím byl kandidátem na členství. Petr Dvořák přitom tvrdí, že se členem strany nikdy nestal a zúčastnil se jen několika stranických schůzí v rámci katedry na ČVUT, kde v té době studoval. Chtěl vyjet do zahraničí, proto do strany vstoupil. Historik Petr Blažek, který se věnuje problematice archivů, v Lidových novinách komentuje období, kdy byl Dvořák kandidátem. I při kandidátství do KSČ musel vyvíjet nějakou činnost, chodit na schůze a účastnit se stranického života, říká Blažek. Podle Blažka je také nepravděpodobné, že by o tom Dvořák nevěděl. Zároveň zdůrazňuje, že na základě členství v KSČ nemůže být Dvořák odvolán. Jde podle něj spíše o morální záležitost, kterou by měla řešit Rada České televize.
Energetické firmy se vzájemně obviňují z neetického jednání a to v době, kdy chce dodavatele energie změnit nejvíce lidí v historii. Píší to Hospodářské noviny. Podle listu například společnost ČEZ úmyslně blokuje přechod zákazníků ke konkurenci a zneužívá dominantní postavení na trhu s elektřinou. List vychází z tvrzení dvou konkurenčních firem, Centropol Energy a Bohemia Energy. Zákazníci nových firem čelí podle jejich zástupců nestandardním metodám při přechodu ke konkurenci, zdůrazňují Hospodářské noviny. Pokud přicházíte o 30 tisíc zákazníků měsíčně, tak je logické, že se to snažíte brzdit, tvrdí zástupci konkurenčních firem. Vadí jim také, že společnost ČEZ používá rétoriku, která je podle nich na hraně. Sám ČEZ ale na praktikách nic podezřelého nevidí a kritizuje způsob prodeje energie pomocí podomních obchodníků. Ti podávají velmi zavádějící informace, konstatují zástupci ČEZu na stránkách Hospodářských novin.
Miroslav Kalousek, foto: ČTK
Premiér Nečas je pod silným tlakem kmotrů, říká v rozhovoru pro Lidové noviny ministr financí Miroslav Kalousek. Ti rozhodují podle Kalouska o penězovodech. Ministr Kalousek komentuje spor o peníze pro menší města, která by podle vládního návrhu, který ministr kritizuje, měla dostat o miliardy korun více na dotacích. Právě tam podle něj zasáhl tak kmotrů. Jak dále Miroslav Kalousek pro deník shrnul, bude muset při případném zpomalení ekonomiky získat 7 až 12 miliard z jiných zdrojů. Potom by podle něj přišlo na pořad dne zvýšení DPH a ustálení sazby na 19 procentech. Na zavedení eura podle něj není ještě čas, sledoval by pozorně celou situaci v eurozóně. "Že eurozóna po krizi bude vypadat jinak než eurozóna před krizí, o tom nikdo nepochybuje. Jak bude vypadat, neví vůbec nikdo. To znamená, rozhodujme se tehdy, když budeme vědět, jak ten rybník vypadá. Představa, že někdo po mně dnes chce, abych se rozhodl, že vstoupím do vod, které vůbec neznám, na to já jsem už starý pán,"řekl Lidovým novinám ministr financí Miroslav Kalousek.
Česko začne zavírat dětské domovy. Po kojeneckých ústavech, které skončí k roku 2014, bude podle Hospodářských novin následovat i naprostá většina dětských domovů. Od roku 2016 mají děti do 12 let vyrůstat jen v rodinách. "Klasická velkokapacitní zařízení, jako dětské domovy, by do budoucna neměla existovat,"řekl deníku ředitel odboru rodiny a dávkových systémů ministerstva práce a sociálních věcí Miloslav Macela. Dodal, že vláda chce zákonem zakázat také to, aby byly děti z rodin odebírány jen kvůli ekonomickým a sociálním problémům. Kromě pěstounské péče se do budoucna podle listu počítá jen s menšími zařízeními typu Klokánku nebo S.O.S. dětských vesniček. Předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková se obává, že dětí, které budou potřebovat náhradní rodinu, bude přibývat. To, že pěstounů bude nedostatek, připouští i MPSV.
Petr Uhl, který stál u zrodu jedné z koncepcí pro sociální začleňování, na stránkách deníku Právo gratuluje Agentuře pro sociální začleňování a jejímu řediteli Martinu Šimáčkovi. Podle něj velmi podrobně a dobře popisuje současnou situaci v problémových lokalitách. Koncepce je ale jen užitečná v době, kdy dochází k nepokojům, a podle Petra Uhla je "jakýmsi neorganickým prvkem, dědictvím minulých vlád." Nutnou součástí integrace je podle Petra Uhla také "kulturní autonomie společenstev, rozvoj romského jazyka a romské kultury". Na stránkách Práva také zdůrazňuje úctu k romské historii. Nynější vláda podle Uhla také není ochotná přijmout menšinový zákon, který by umožnil vlastní organizaci menšinám. Strategie vlády pro menšiny pouze zakrývá nečinnost vlády, zakončuje svůj komentář Petr Uhl na stránkách deníku Právo.
Foto: archiv Radia Praha
Z fondu hejtmanky Ústeckého kraje Jany Vaňhové mizí miliony do neznámých firem, zjistila Mladá fronta Dnes. Takovýto osobní fond neexistuje v žádném jiném ze 14 krajů České republiky, konstatuje list. Jsou v něm především peníze uhelných společností, které peníze skládají jako poplatek za ničení severočeské krajiny. Finance na některé akce jsou podle Mladé fronty Dnes v pořádku, ale na populární a zavedené akce jde z fondu jen zlomek peněz. Část jde firmám, které točí například televizní pořady o rybaření nebo na pořádání konferencí o problémech regionu. V čele firem stojí lidé, kteří s hejtmankou Janou Vaňhovou už dříve spolupracovali. Sama hejtmanka se brání, že se fond po ní pouze jmenuje a spravuje ho někdo úplně jiný, zdůrazňuje Mladá fronta Dnes. Jednu z dotací dostala i Helena Fibingerová, bývalá koulařka a poté radní České televize.
Jana Nagyová, foto: Vláda ČR
Nečasův Humphrey je žena - pod tímto titulkem s odkazem na britský komediální seriál z politického prostředí přináší Mladá fronta Dnes materiál o vlivné člence týmu Petra Nečase Janě Nagyové. K Nagyové podle listu chodí nejen politické špičky, ale i vlivní lidé z okolí premiéra nebo třeba kandidáti na šéfa České televize. Nagyová je přitom o všem velmi dobře informována. Podle Mladé fronty Dnes jde i o povahu premiéra Nečase, který je spíše introvertní a "spoléhá se na úzký tým spolupracovníků, jimž bezmezně věří," píše list. Nagyová nahradila šéfporadce Martina Římana, jehož vliv v současné době upadá. Sama Nagyová má vliv na vyznění schůzek s významnými osobnostmi. Sama Nagyová větší vliv na premiéra odmítá a potvrzuje v listu: "Řídím tři odbory úřadu vlády, analýz a informací, protokolu a zahraničních vztahů, a pak také tiskový odbor. Jsem úřednice na pozici vrchní ředitelky a nerozhoduji, s kým se pan premiér setká. O tom rozhoduje výlučně pan premiér."Mladá fronta Dnes dodává, že klíčová rozhodnutí činí Petr Nečas sám bez pomoci Nagyové.
