Přehled tisku

0:00
/
0:00

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v rozhovoru pro Hospodářské noviny připustil, že by vláda mohla více zdanit lidi s vyššími příjmy. Věci veřejné (VV) tímto krokem podmiňují svůj souhlas se zavedením jednotné sazby daně z přidané hodnoty /DPH/ ve výši 19 procent. Kalousek i ODS dosud požadavek VV odmítali jako levicový. Kalousek navíc možnost vyššího zdanění zmínil vůbec poprvé.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v rozhovoru pro Hospodářské noviny připustil, že by vláda mohla více zdanit lidi s vyššími příjmy. Věci veřejné (VV) tímto krokem podmiňují svůj souhlas se zavedením jednotné sazby daně z přidané hodnoty /DPH/ ve výši 19 procent. Kalousek i ODS dosud požadavek VV odmítali jako levicový. Kalousek navíc možnost vyššího zdanění zmínil vůbec poprvé. Podle předsedy poslaneckého klubu VV Víta Bárty mají být příjmy nad 90.000 korun měsíčně zdaněny 30 procenty. Ministr ale nechce zavádět novou sazbu. Mohlo by jít například o větší úlevy na dani pro nízkopříjmové skupiny nebo hýbání se stropy na zdravotní a sociální pojištění. O podobném řešení je ochotna jednat i ODS. Ani přijetí těchto návrhů ale nemusí znamenat automatický souhlas VV s devatenáctiprocentní DPH. Nejmenší vládní straně se nelíbí i některé další položky plánovaného rozpočtu. Zavedení progresivní daně z příjmu letos kromě Věcí veřejných navrhla také opoziční sociální demokracie /ČSSD/.


Stovky učitelů přišly v létě o místo, píšou Lidové noviny. Nikomu se to nelíbí, ale nikdo s tím nic nedělá. Stejně jako každoročně i o letošních prázdninách zaplavují pracovní úřady stovky v červnu propuštěných učitelů. Na konci školního roku totiž přišli o práci. Školy je sice v září zase vezmou zpět, o prázdninách ale učitelé musí žít na podpoře. Školy se hájí, že nedostávají od zřizovatele dost peněz a díky prázdninovému propouštění ušetří desítky tisíc korun na platech a pojištění. Pomoci učitelům nedokážou odbory ani ministerstvo školství. Postup ředitelů totiž podle právníků není v rozporu se zákoníkem práce. S učiteli uzavřou pracovní smlouvu na dobu určitou, i když jen dva roky po sobě. Pak smlouvu změní. Někteří ředitelé prý ale propustili své zaměstnance vícekrát, což už nezákonné je. Ani s tím však ministerstvo prý nic dělat nemůže.


František Mrázek
Dvaadvacet let po revoluci se stát zbavil svého největšího skanzenu z dob komunismu. Prodal obří rekreační areál Vystrkov u Orlické přehrady za zhruba 60 miliónu korun. Areál koupila firma Orlík. V jejím vedení v minulosti figuroval zavražděný podnikatel František Mrázek, píšou Lidové noviny (LN). V obřím rekreačním areálu Vystrkov trávili od roku 1963 volné chvíle komunističtí pohlaváři. V 90. letech areál nechvalně proslul i vraždami mafiánských bossů. Firma Orlík získala téměř pětisethektarový komplex s hotelem se 110 lůžky, kolibou, bazénem, tenisovými kurty a 13 vilami. Hodnota hotelu a vil by podle Lidových novin měla být minimálně dvojnásobná. Jejich cenu ovšem sráží to, že stojí na cizích pozemcích. Většina jich patří Karlu Schwarzenbergovi, jenž je získal v restituci. Současný majitel firmy Orlík Jiří Červinka listu řekl, že nechce, aby se o areálu psalo. Jak dodal s minulostí nemá nic společného.


Dříve než definitivy se úředníci nejspíš dočkají silného zapráskání biče nad svou hlavou. Chystá ho pro ně předseda regionálního výboru Sněmovny Stanislav Polčák /TOP 09/. Jak uvádí deník Právo, podle připravovaného zákona by napříště úředníci museli za svou práci stoprocentně ručit a případně nést i finanční náklady. Polčákovi a dalším poslancům vadí nedůslednost současných pravidel. Podle nich i v případě, že je úředníkovi prokázáno zavinění škody, neexistuje povinnost, aby ji nahradil. Takže v praxi nakonec téměř vždy platí stát. Jde třeba o případy, kdy exekutor zabaví i to, co nemá, úředník na katastru chybně zapíše majetek, finanční úředník poškodí daňového poplatníka. Podle návrhu by při úmyslu musel úředník zaplatit sto procent škody. V případě neúmyslné chyby by ji zaplatil do výše 4,5 násobku své mzdy.


Loterijní společnost Sazka nemá chyby ve svém účetnictví. Při kontrole loterijní firmy, která je od konce května v konkurzu, to podle deníku E15 konstatoval Finanční úřad pro Prahu 9. Podnět ke kontrole dal podle dřívějších informací ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) kvůli podezření z manipulace s účetními doklady za vedení bývalého generálního ředitele firmy Aleše Hušáka. Kontrola se zabývala způsobem vedení účetnictví v Sazce. Nezkoumala jednotlivé příjmy a výdaje loterijní společnosti, napsal E15. Insolvenční správce Sazky Josef Cupka zprávu považuje za pozitivní. "Nepřekvapuje nás to, protože jsme také nenarazili na nesrovnalosti. Víme, že se v Sazce děly nějaké nestandardní věci, ale děly se, abych tak řekla, standardní cestou," sdělila E15 mluvčí Sazky Lenka Tichá. Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na přehled kompletních odměn manažerů Sazky napsaly, že manažeři kolabující firmy ještě loni brali milionové odměny. Loňský hrubý plat ředitele Sazky Aleše Hušáka se všemi bonusy se podle deníku vyšplhal na téměř 50 miliónů korun. Šéf dozorčí rady Sazky a předseda jejího největšího akcionáře ČSTV Pavel Kořan uvedl, že výši vyplácených odměn neznal. "Měl jsem možnost vidět je jen globálně, ne rozdělené na jména. Jsou to omračující částky,"řekl deníku.


Děti stále hůř mluví a kvůli tomu si musí na první třídu o rok déle počkat. Chlapci se v péči logopedů objevují až čtyřikrát častěji. Část rodičů šestiletých dětí se ještě teď rozhoduje, zda žádat školu o odklad. Jak píše Mladá fronta Dnes, už nyní je v Česku bezmála o tisícovku žádostí o odklad více než loni. A další ještě přibudou, protože nejzazším termínem je 31. srpen. Odborníci se shodují, že právě řečové vady bývají stále častějším důvodem k odložení nástupu do školy. Jenom letos rodiče přivedli k zápisu 3448 svých potomků s nějakým postižením a děti s vadami řeči mezi nimi tvořili největší podíl. Logopedka Ilona Kejklíčová potvrzuje, že se jejich počet dramaticky zvedá. Lékaři soudí, že více vad u předškoláků zřejmě souvisí s rostoucím podílem nezralých a nedonošených novorozenců. Podle psycholožky Jeklové se na slabé úrovni řeči šestiletých dětí podepisuje i jejich styl života. V rodinách se skoro nemluví a děti komunikují častěji s počítačem.


Ministerstvo věří, že zarazí živelný růst novostaveb. Podle Hospodářských novin lidé podlehli slibům developerů, že v místě nových satelitů bude školka, dobrá doprava a tak dále. Často se tak nestalo. Úzké silnice nestačí pro nová auta, chybí infrastruktura, ale staví se dál. Proti nekoncepčnímu bujení satelitních městeček, které od 90. let obklopily velká města, se chystá zakročit ministerstvo životního prostředí. Vytvořilo unikátní počítačový systém, který by měl 'špatné' developerské projekty zastavit. Mapy chce dát ministerstvo veřejně k dispozici. Budou sloužit úředníkům, kteří mají na starosti územní plány a lidem, kteří se rozhodují, kde si postavit rodinný domek. Plány ministerstva se líbí obcím, které mají s rozpínáním satelitů problémy. Obávají se však, že jim nepomohou. Mají už územní plán schválený třeba od minulého vedení, kde jsou vyhrazena místa pro výstavbu. Jak říká starosta Jesenice u Prahy, kde v nové zástavbě bydlí pět tisíc lidí, pomohl by jedině zákon, který stanoví, že obce ve vyznačených místech budou moci zakázat stavět, i když to územní plán dovoluje.


Zámek Kačina,  foto: Zp,  CC BY-SA 3.0 Unported
Národní zemědělské muzeum plánuje celoročně zpřístupnit svou pobočku na zámku Kačina. Chystá proto rekonstrukci vytápění celého objektu. Celoročně by měl být zámek otevřen od příštího roku, informuje deník E15. Muzeum bude do kačinského zámku investovat asi devět milionů korun. "Rádi bychom tak dosáhli celoročního zprovoznění, protože i Kutná Hora a kostnice v Sedleci fungují po celý rok,"řekl deníku ředitel muzea Zdeněk Novák. Peníze by muzeum rádo získalo z evropských fondů. Pokud se to povede, nové topení vybuduje hned v příštím roce. Zámek Kačina si nechal postavit jako svoje reprezentační sídlo začátkem 19. století Jan Rudolf Chotek. Chotkové žili na Kačině až do roku 1911, kdy jejich zdejší větev vymřela. Zemědělské muzeum zámek získalo v roce 1950.


Rekordman z Orlové už daroval 250 litrů krve, píše titulek deníku Právo. Fárá stovky metrů pod zem, ale jednou za 14 dní, obvykle v pátek, jeho kroky vedou na transfúzní stanici. Krev a krevní plazma, kterou dosud důlní elektrikář Jan Žyla z Orlové na Karvinsku daroval, by už zaplnily dvousetpadesátilitrový sud. Na svém kontě má rovnou pětistovku odběrů. Patrně je rekordmanem nejen v Česku, ale i světovým. K prvnímu odběru ho vyprovokovali zkušení havíři na šachtě Lazy. Nejcennější tekutinu poprvé daroval ve svých osmnácti, teď je mu 54 let.


Foto: ČTK
Vrací se počasí z šedesátých let. Češi mu jen odvykli, píše Mladá fronta Dnes. Bouřky a přívalové deště jsou častější a extrémnější než v předchozích letech. Svou sílu mnohdy soustřeďují na velmi malé území. Jak v rozhovoru říká Radim Tolasz, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu, po čtyřiceti letech se sem vrací typické středoevropské klima bohaté na letní srážky. Za tu dobu se však dost změnil ráz krajiny. Ta už není schopna zadržovat vodu tak, jako to uměla kdysi. Loňská velká voda způsobila na Frýdlantsku tragédii a znovu tam lidi děs i dnes. Středoevropské klima se láme. Na konci 19. století povodně strhly část Karlova mostu. Ve 20. jsme jim téměř odvykli a lidé nezažívali pohromy, jakých jsou opět svědky dnes.