Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Hospodářské noviny ve svém sloupku vyzývají vrcholné politiky, aby konečně vysvětlili veřejnosti, jaké škrty se chystají ve státním rozpočtu a proč dochází ke změně daní. Na rozpočtu, který se tváří jako úsporný, totiž podle autora sloupku zajímají normálního člověka jen dvě věci: o kolik víc zaplatí na daních a o jaké služby státu přijde. Povinností politiků přitom je to občanům vysvětlit, zdůvodnit a případně se i omluvit.

Hospodářské noviny ve svém sloupku vyzývají vrcholné politiky, aby konečně vysvětlili veřejnosti, jaké škrty se chystají ve státním rozpočtu a proč dochází ke změně daní. Na rozpočtu, který se tváří jako úsporný, totiž podle autora sloupku zajímají normálního člověka jen dvě věci: o kolik víc zaplatí na daních a o jaké služby státu přijde. Povinností politiků přitom je to občanům vysvětlit, zdůvodnit a případně se i omluvit. Česká vládní koalice v tom ale podle deníku totálně selhává. Debata o daních připomíná licitaci v mariáši. Co konkrétně obnášejí škrty, není schopen vysvětlit vůbec nikdo. Chaotické plácání likviduje důvěru veřejnosti. Je až trapné dávat někomu lekce z pudu sebezáchovy, pro lídry vládních stran je to ale poslední výzva, píší Hospodářské noviny.


Rozhodnutí vlády zvýšit DPH na knihy je podle nakladatelů špatná zpráva. Deník Právo přitom cituje předsedu Svazu českých nakladatelů a knihkupců Vladimíra Pistoria. Ten doufá, že ke změnám vládního návrhu rozpočtu na příští rok a s tím i změnám v dani z přidané hodnoty může ještě dojít v parlamentu při jejich schvalování. Petici proti vyššímu zdanění knih podepisují stále další lidí, nyní je pod ní už více než 161 tisíc podpisů. Nakladatelé vyzývají občany, aby apelovali na své poslance a požadovali od nich odpovědný přístup. Právo připomíná, že ještě začátkem tohoto týdne existovala jedna z variant státního rozpočtu na příští rok, kde se počítalo jen s desetiprocentní DPH na knihy, zatímco ve středu se vláda dohodla na 14-ti a 20-tiprocentní dani.


Vláda chce ochromit komunisty, píše se v Lidových novinách. Ministr vnitra Jan Kubice má tři měsíce na to, aby jeho úřad připravil návrh soudní žaloby na pozastavení činnosti KSČM. Ministři se na tom usnesli jednomyslně. Kubice si má nechat vypracovat externí právní rozbor. Ministerští právníci přitom vládě nedoporučili, aby usilovala o soudní zákaz komunistů. Podle nich by se nezákonnost jejich postupů dnes těžko dokazovala. Ministerstvo vnitra se nyní chce zaměřit například na problematické projevy, pronášené u příležitosti výročí Klementa Gottwalda nebo vystoupení na téma bratři Mašínové. Podle komunistů si vláda tímto krokem koleduje o mezinárodní ostudu. Myslí si to šéf KSČM Vojtěch Filip. Pokud by totiž kabinet se svým návrhem na zrušení KSČM uspěl u českých soudů, chce se obrátit na Evropský soud pro lidská práva. Podle Filipa jde jeho judikatura proti snahám zakázat komunistické strany v Evropě.


Stát se chystá sám digitalizovat a prodávat staré filmy. Uvádí to Mladá fronta Dnes. Digitalizaci by měl provést Národní filmový archiv. Hodlá proto zřídit vlastní digitální pracoviště a chystá i nákup techniky. Digitální laboratoř archivu je plánována v nové budově archivu, která má být postavena do roku 2014.Zástupci Asociace producentů se ale na tento záměr dívají skepticky. Podle nich by bylo lepší, aby ve výběrovém řízení zvítězil ten, kdo to umí nejlépe a nejlevněji. O digitalizaci starých filmů se začalo mluvit v souvislosti s nedávným uvedením restaurované Markéty Lazarové. Tu upravila společnost UPP za pomoci 40 specialistů za milion korun. Pavel Strnad z Asociace producentů se proto diví výroku ministra kultury Jiřího Bessera, že na digitalizaci nejbližších 200 děl bude stačit sto milionů korun. Průměrný rozpočet takzvané luxusní varianty včetně nového negativu podle něj činí 2,5 milionu. Stát ale nechce při digitalizaci filmů spoléhat na soukromé společnosti právě kvůli ceně. Bude tak ale muset investovat mnoho milionů do nákupu techniky, čeká jej také shánění odborníků, přičemž mnoho těch špičkových pracuje právě v soukromé sféře.


Po měsíční přípravě zabavil stát při razii na šesti hraničních přechodech s Rakouskem a Německem 11 cisteren s pohonnými hmotami, u kterých předpokládal, že by mohl být ohrožen výběr DPH. Nyní jej čeká bitva s firmami, které o benzin přišly. Ty již argumentují, že v době zabavení nebyli majiteli přepravované pohonné hmoty. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Celkem stát zabavil 400.000 litrů pohonných hmot. "Zabavili jsme cisterny, u kterých byla jako vlastník nákladu uvedena firma, která nám už na DPH dluží nebo je v podezření, že nezaplatí,"řekl deníku šéf generálního finančního ředitelství Jan Knížek. Podle něj byla akce dlouho připravována ve spolupráci s celní správou i rakouskou stranou. Podobné zátahy se mají opakovat. Stát podle odhadů přichází na daňových únicích u dováženého benzinu a nafty ročně o pět až sedm miliard korun. Šéf Společenství čerpacích stanic Ivan Indráček odhadl objem nedaněného benzinu v Česku až na 15 procent.